Dorn - Výprava za Bránu Osudu

hodnoceno 240x (Seznam vlastníků)

Vojtovo deskohraní, vol. 1, hra druhá

Autor: Woytach | 1 hodina 45 minut | 6.2.2014 | 0

Hra: Dorn - Výprava za Bránu Osudu

Hráči: Woytach a 4 neregistrovaní

(první hra v přeedešlém zápisu)

Nyní -- po smetení zla z prostor pod Argosem -- jsme se rozhodli, že si hru ještě zopakujeme. Bohužel nám odpadl jeden hráč, takže nakonec hráli pouze čtuči hrdinové.

Zorkala se mi konečně podařilo zbavit a chopil jsem se Riel. Další hrdinové byli Choros a znovu Vargen s Kaerdrakem, i když u jinýh hráčů. Samozřejmě jsme aplikovali zvýhodnění hrdinů a hendikep Zorkala dle pravidel, ale jak ukázal čas, ani to nám nepomohlo.

Abychom hru urychlili, dohodli jsme se na dvou až třech minutách na kolo. Po pár kolech jsem to přestal měřit, protože hra -- narozdíl od prví -- velmi rychle utíkala.

Poučili jsme se od předešlé skupinky hrdinů a vydali jsme se společně.  Chtěli jsme co nejrychleji získat tři artefakty aniž bychom ztratili mnoho krve a vrhnout se na Zorkala, než se stihne povýšit na další úroveň. 

V bažinách jsme byli hned zaskočeni velkou přesilou. Málem to odnesl Choros, ještě na první úrovni. Shodou okolností měl u sebe Vargen svitek ohnivé koule a podařilo se mu bažiny v jednom kole vyčistit a dostal se tak na druhou úroveň. Chorose jsme dovedli k vědmě, kde se vyléčil, sebrali jsme jeden artefakt a proběhli do podzemí kolem temného chrámu -- tam co se objevují silné nestvůry.

Vargena popadlo bojové šílenství a teleportoval se pomocí svitku do rituální místnosti, kde vpadl do zad jedné osamocené mumii, kterou svými drápy rozerval na kusy. Vypadalo to jako hrdinský kousek, ale později se to ukázalo jako osudová chyba. Už nikdy jsme se s Vargenem znovu nesešli.

Ostatní jsme kulhali vzadu. Vydali jsme se sebrat dva poslední artefakty a čekali jsme, že se k nám Vargen vrátí. Pán Dornu ho nenechal na pokoji a stále na něj dotíral jednou či dvěma menšími nestvůrami. To si krvelačný Vargen nenechal líbit a žral jednu nestvůru za druhou až se dostal na úroveň třetí. 

Pán Dornu nenechal na pokoji ani nás ostatní. Mezitím co jsme sbírali artefakty, stihl vyvolat dostatečný počet nestvůr, že jsme se začli bát, že se již blíží temný rituál. Měli jsme krásný plán. Měli jsme prakticky ze tří stran vtrhnout do rituální místnosti, kde bychom se již všichni hrdinové setkali, vyčistili od nechutných hord nepřátel a nakonec vtrhnout na Zorkala.

Jenže Zorkal se nenechal zaskočit. Zavalil jednu chodbu a z druhé strany posílal krysy a kostlivce. Tato obchůzka nás stála asi tři kola a pár kapek krve. V úzké zavalené chodbě z druhé strany jsme byli skřípnutí větším počtem nestvůr, Kaerdrak vpředu byl vyřazen z boje jednou mumii, kterou jsem já na druhé úrovni dokázal sestřlit až v druhém kole bez pohybu. To už se blížil náš konec. Choros a Keardrak byli stále na první úrovni, já na druhé, ale skřípnutý uprostřed s jedním útokem jsem toho moc nezmohl. Bylo již jasné, že Kaerdrak zemře, Vargen se k nám nedostane a my zřejmě budeme následovat Kaerdrakův osud.

Následující ráno obdržel odvážný Kaerdrak svoji poslední ránu, než stihl -- konečně po probuzení od mumie -- vůbec zaútočit. Věděli jsme, že zranění proti přesile nemáme ve třech šanci a tak jsme se začli stahovat. Já použil svoje požehnání a utekl jsem jako 'málá holka' k vědmě. Vargen utekl přes hřbitov a tuhému trpaslíkovi se podařilo probojovat si cestu ven. Nejspíš proto, že se o nás Zorkal přestal zajímat a nahnal své stvůry do rituální místnosti.

Druhý den jsme se již neprobudili

Tak skončil druhý věk v okolí městečka Argos, nyní pokrytém temnou zlou aurou, kde Zorkal čeká na další výzvu.

Odehráno v: Praha (Okres: Praha)