Honba za pokladem

Autor: Miner | 7.1.2024 | 3

První pirát má dobře schovaný poklad, ostatní piráti mají prvního piráta pod zámkem a snaží se zjisti, kde má poklad. Samozřejmě se o poklad plánují rozdělit, ale…

Pro jednoho málo, pro dva nic

Vítejte ve hře Ostrov pokladů, ve které se ujmete role slovutného Dlouhého Johna Silvera nebo některého z členů a členek jeho posádky. Pokud vám název evokuje známou knihu Roberta Louise Stevensona, pak se nemýlíte, hra je tímto dílem skutečně inspirována. Piráti a pirátky jsou sice jako bratři a sestry, ale přesto kapitán Silver svůj poklad raději pečlivě ukryl na Ostrově kostlivců, na místo, které zná jen o sám. Původně měl samozřejmě v plánu rozdělit se se svou posádkou poctivě, každému rovný díl, ale nejdřív si chtěl poklad v klidu a o samotě pořádně zkontrolovat a přepočítat, a protože s tím nechtěl ostatní obtěžovat, rozhodl se jednoho večera zmizet takříkajíc po anglicku.

A co čert nechtěl, při svém odchodu byl spatřen a lapen – samozřejmě čirou náhodou, členové jeho posádky mu naprosto důvěřovali (bratři a sestry) a ani trochu ho nehlídali, nicméně tato nešťastná situace přeci jen narušila jejich do té doby neuvěřitelně pevné pouto důvěry, kapitán Silver skončil pod zámkem a posádka požaduje, aby jim prozradil, kde přesně je poklad ukryt. Posádka si mezi sebou stále věří, mají přeci společný cíl a o poklad se poctivě rozdělí, ale přesto se čas od času snaží každý z členů získat od Johna informaci jen sám pro sebe. Určitě proto, aby se pak dotyčný nebo dotyčná mohli pochlubit ostatním. Nebo snad ne?

Privátní: OPbox.jpg
Krabice zaujme na první pohled

 

Co najdete v kra… tedy v truhlici

Ostrov pokladů nejspíš upoutá vaši pozornost při prohlížení regálů či při scrolování v nabídce e-shopů výraznou ilustrací Vincenta Dutraita, která dokresluje (sám o sobě už výstižný) název hry. A jak je Ostrov pokladů hezký z venku, tak je zajímavý i uvnitř.

Troufnu si tvrdit, že po stránce komponentů jde o hru poměrně unikátní. Posuďte sami, v krabici najdete hrací plán s mapou Ostrova kostlivců – je oboustranný a liší se barevnou paletou, ale, a to je zajímavější, celý funguje jako smazatelná tabule. I proto vás nepřekvapí sada smazatelných fixů v barvách hráčů. Ale opravdu zajímavá je sada rýsovacích nástrojů, přičemž některé z nich jsou ve dvou různých velikostech. Pomocí těchto nástrojů budou piráti a pirátky zanášet svá zjištění do mapy ostrova, ale protože ne všechny informace jsou veřejné, je pro každého k dispozici i zmenšená mapa ostrova, kam si za pomoci zmenšených pravítek a směrových růžic zanáší každý informace, které má k dispozici jen on či ona. Ale to už trochu předbíhám, o tom více v popisu hraní.

Privátní: OpPravitkaorez.jpg
Rýsovací nástroje

 

Kromě nástrojů a map najdeme v krabici figurky představující jednotlivé hráče, kterými budeme hýbat po mapě, různé žetony a karty, ke kterým se vrátím později, kartonovou truhlu a papírový insert. Insert je vyveden ve stylu dřeva s pirátským emblémem a rozděluje vnitřek krabice na dvě zóny, přičemž jedna je uzavíratelná. Funkčně insert ničemu nepomáhá, ale také ničemu neškodí, zrovna u této hry není problém mít komponenty na jedné hromadě, nepřišel jsem na rozumný důvod, proč je rozdělit, takže po skončení hry vše naházím zpět, kam se co vejde, a hotovo. Celkově po produkční stránce není hře co vytknout, hra má vše, co má mít – komponenty, které ve hře jsou mají své opodstatnění a jsou funkční. Návod je dobře napsaný, pokrývá, co je potřeba, a rychlý přehled karet typů a různých žetonů na posledním listu je velmi praktický.

Privátní: OProzlozenyboard.jpg
Rozložený plán (sepiová strana) a herní kalendář

 

Vzhůru za pokladem

Jak jsem předeslal v úvodu, ve hře Ostrov pokladů jsou sice hráči rozděleni do dvou skupin, ale nakonec vyhrává pouze jeden, ten či ta, kdo najde poklad. Případně John Silver, pokud pirátům uteče z vězení a poklad si vyzvedne.

Posádka má šestnáct kol, ve kterých probíhá výslech Johna Silvera a posádka provádí akce, pomocí kterých se zužuje oblast, ve které se poklad nachází. Po šestnácti kolech John Silver uteče ze svého vězení, umístí svou figurku na mapu a začne hrát společně s posádkou. Ovšem na rozdíl od ní John Silver ví přesně, kde poklad je, a pokud k němu dojde dřív, než ho najde někdo jiný, vyhrál.

Jak tedy probíhá samotný hon za pokladem? Nejdřív si každý musí vybrat svou startovní pozici, přičemž startovní body jsou na mapě předkreslené. Poté si John Silver do své zmenšené mapy ostrova pokladů zakreslí přesnou polohu pokladu. Následně dá všem ostatním první informaci ve formě kartičky s tipem na místo. Ostrov je rozdělen na 11 oblastí a každý hráč od Johna Silvera dostane informaci o jedné oblasti, kde se poklad nenachází, takže již od samého začátku má každý trochu jinou informaci. Následně se podle pořadí v kalendáři odehrávají piráti své tahy.

Zároveň jsou na herním kalendáři zobrazené události, které musí John Silver vyhodnotit: jde zejména o poskytnutí dalších informací o lokaci pokladu, události tematicky představují výslech Johna Silvera. Ten se chystá utéct a vyzvednout si poklad, ale musí v průběhu vyslýchání pirátům pustit nějakou informaci, jinak by to s ním mohlo špatně skončit. Poté provede pirát na tahu své akce, které má všechny hezky zobrazené na své herní zástěně a následuje další hráč v pořadí dle kalendáře. Tady se chci zastavit u komponentů, protože autorům se podařilo výborně vizualizovat veškeré potřebné informace pro hru, a to buď na samotný kalendář anebo na hráčskou zástěnu.

Privátní: OPKalendar.jpg
Herní kalendář zobrazuje všechny herní události pro dané kolo

 

Ve chvíli, kdy se žeton hráče, který je v kalendáři nejvíc vlevo, tj. na nejstarším políčku s datem, posune dopředu na nejbližší volné pole, je na kalendáři jasně znázorněno, jakou událost má John Silver vyhodnotit. Poté hrají piráti a ti mají své dostupné akce také krásně vidět na svém přehledu akcí (včetně speciálních akcí dostupných jen konkrétnímu pirátovi či pirátce). Tohle se opravdu povedlo – ve chvíli, kdy vysvětlíte pravidla, nebudete se k nim moc vracet, protože všichni hráči mají všechny potřebné informace k dispozici před sebou. To má blahodárný vliv na tempo hry a díky jednoduchosti a této přehlednosti není problém hru představit i nehráčům či nováčkům.

Privátní: OPbilekarty.png
Ukázka informací, které musí John Silver hráčům poskytovat (bílé karty používá na začátku hry).

 

Hra pak probíhá tak, že John Silver vyhodnocuje kalendář, který mu říká, kdy musí hráčům odhalit informace, hráčům pak kalendář říká, kolik mají ve svém kole k dispozici akcí. John Silver v průběhu hry získá možnost poskytnout nepravdivou informaci, což do hry přináší další twist. Karty, které John Silver musí vykládat, obsahují většinou hodně odhalující informace (kolikrát jejich pomocí lze eliminovat opravdu velkou část mapy), ale John Silver v průběhu hry získá možnost blafovat. Počet jeho blufů je však omezen pouze na dva, a ještě možnosti blafovat získává postupně, ale i tak může tento prvek pátráním pořádně zamávat. Na druhou stranu hráči mají k dispozici akci, kterou si u konkrétní karty mohou ověřit, jestli je pravdivá anebo nemusí být.

Tento prvek vnáší do hry další dynamiku – pro Johna Silvera je teoreticky výhodné blafovat co nejdřív, ideálně tak, aby hráče nechal prohledávat pro něj bezpečnou část ostrova, na druhou stranu pak v průběhu hry musí John Silver své bílé karty informací, které vykládá od začátku hry, vyměnit za karty černé. Ty jsou pro něj zpravidla škodlivější, z tohoto pohledu se mu hodí nechat si blafování na později. A protože hráči mají možnost ověřit si pravdivost karet informací, dojde na klasické plány v plánech jiných plánů. John Silver vynáší za hru šest karet, respektive sedm, ale první musí být vždy pravdivá a každý hráč má dvě možnosti ověření karty, takže musí pečlivě zvážit, které informace chce prověřit. Navíc, pokud John Silver označí kartu jako blaf, neznamená to, že informace na kartě není pravdivá, ale jen to, že informace může, ale nemusí být pravda. Posádka si samozřejmě může ověřené informace sdělovat, ale bez záruky pravdivosti (bratři a sestry, vždyť víme). 

Některé karty informací, které má John Silver k dispozici, na sobě mají značku truhly. Tyto karty zpravidla poskytují posádce méně informací, ale takovou kartu mohl John Silver využít, musí některému pirátovi poskytnout žeton truhly – tyto žetony dávají danému hráči buď jednorázovou akci nebo další informace o lokalitě pokladu.

Privátní: Opcernekarty.jpg
Černé karty nápověd (přijdou časem), jsou pro Silvera snad ještě horší než bílé

 

A jaké možnosti tedy mají hráči? Hráči ve svém kole provádí jednu či dvě akce, podle herního kola. Základními akcemi jsou pohyb a hledání, případně jejich kombinace. Tady přichází na řadu všechny možná pravítka a kruhové šablony:

  • Při pohybu prostě jednoduše naměříte požadovanou vzdálenost a zakreslíte svůj pohyb do mapy.
  • Pokud chcete hledat, vezmete si kruhovou šablonu, jejíž velikost závisí na tom, jestli se v dané akci chcete i pohnout anebo jen hledat. Šablonu umístěte tak, aby vaše figurka byla uvnitř a pak do mapy zakreslete kruh podle vnitřní strany šablony – tím určíte prohledanou oblast. Pokud kdokoliv z posádky hledáním pokryje oblast, kde má John Silver zakreslený poklad, hra okamžitě končí a nálezce pokladu je vítězem.

Možná si říkáte, že chodit po mapě a dělat kruhy stále do kola nezní úplně zábavně a nejspíš máte pravdu, ale hráči mají k dispozici i další akce; některé se dají využít jen jednou za hru, jiné jsou trvalé. Jak jsem již zmiňoval, hráči si mohou ověřit informaci, kterou jim John Silver sdělil pomocí karet informací, mohou si vyžádat speciální soukromou informaci o umístění pokladu, kde jim John Silver musí dát pravdivou informaci pomocí kartiček s výsečemi apod. Tady opět musím pochválit výborně vymyšlené komponenty: každá postava dostane vlastní kartičku, na níž si smazatelným fixem zaznamená, které speciální akce už využila, a zároveň má každý přehled jaké akce má vlastně k dispozici.

Hra se tedy hraje na zpravidla na šestnáct a více kol, přičemž ve čtvrtém kole vybere posádka jednu z věží na mapě a do ní umístí figurku Johna Silvera, po šestnácti kolech pak John Silver uteče a pokud se jako první dostane k pokladu, vyhrál. To vše za předpokladu, že někdo nenašel poklad dříve.

Privátní: OpZastenainside.jpg
Zástěna hráče, vnitřní strana s přehledem dostupných akcí

 

Co na to TripAdvisor aneb Chci se na Ostrov kostlivců zajet podívat?

To je dobrá otázka, odpověď zní: To záleží na tom, co vás baví. Jak je doufám patrné z popisu hry, Ostrov pokladů je specifická hra. Jde de facto o analyticky deduktivní hru, ozvláštněnou geografickým zasazením. V této hře si nebudete jen zaznamenávat informace a zaškrtávat políčka na taháku, ale budete kreslit do mapy, zakreslovat pohyb a výsledky hledání. Ale stále je to analytická hra a pokud tenhle typ her (Cryptid, Search for Planet X, Fantom staré Prahy) nemáte rádi, pak vás asi Ostrov pokladů neosloví. Pokud však nejste vyhraněni nebo máte podobné hry rádi, směle čtěte dále.

Privátní: OPZastena.jpg
Rozehraná hra z pohledu Jima Hawkinse

 

Ostrov pokladů je z mého pohledu, v tom, co nabízí, výbornou hrou: je přístupný, jedná se hru, kterou si zahrajete s nehráči, s dětmi, s rodinou, ale i s ostřílenými deskovkáři. Jde o hru rychlou, díky výbornému a promyšlenému zpracování máte téměř všechny potřebné informace před sebou a nemusíte pořád koukat do pravidel. Jde o hru zábavnou a hlavně unikátní, zakreslování do mapy, práce s kružítkem, jehož velikost a nepřesnost vám připomene vaše první pokusy ze základky, to vše je poměrně neotřelé a nenapadá mě jiná hra, která by toto nabízela. Můžete namítnout, že se dneska různě kreslí v každé roll/flip/draw and write hře, ale to není to samé, v Ostrovu pokladů skutečně odměřujete vzdálenosti a je to podstatné pro hru.

Navíc hra na základní schéma, kdy hráči dostávají postupně více a více informací, dokud nedospějí k cílí, nabaluje ještě další zajímavé prvky. Posádka od začátku nemá stejné informace a v průběhu hry se tato asymetrie může ještě zvětšit, protože každá postava má speciální schopnost. John Silver, i když zdánlivě větší část hry nehraje, má rozhodně nad čím přemýšlet, karty informací vždy odhalují mnohem víc, než je mu milé a on musí zvažovat, jaké informace hráčům pustí, kdy bude blafovat a jestli vyložit pro něj horší kartu nebo lepší, která ovšem znamená, že bude muset nějakému hráči dát bonus v podobně žetonu truhly. Což je zase zajímavý prvek, protože žeton truhly se John Silver nejspíš bude snažit dát hráči, kterému pomůže nejmíň či hráči, který mu přijde nejméně nebezpečný, čímž mu trochu pomůže. Tudíž tato mechanika může fungovat i jako vyrovnávací mechanismus či přímo pomoc, pokud třeba hrajete s dětmi v různém věku.

Privátní: OPZetonyTruhel.png
Žetony truhel

 

Ostrov pokladů má samozřejmě i své slabiny, pro mě je jednou z těch nejzásadnějších začátek hry, kdy posádka nemá téměř žádné informace a nemá se moc čeho chytit, ale i v tom je hra dobře vymyšlená, protože na začátku má každý jen jednu akci, tudíž hra odsýpá, nicméně začátek hry není úplně dechberoucí. Pro někoho může být hra frustrující, když třikrát za sebou nic nenajde. A pokud to navíc začíná vypadat, že poklad je na úplně na druhé straně ostrova, může to pro někoho být trochu demoralizující. Ovšem i na toto je ve hře myšleno a každý hráč má jednou za hru možnost skočit na ostrově, kamkoliv chce – i to ukazuje, jak je hra promyšlená.

Problémem může být i nepřehlednost na mapě: ne všechny barvy fixů jsou vidět stejně dobře a doporučuji hrát spíše na sépiové straně mapy, která sice není tak hezká, jako barevná strana, ale je výrazně přehlednější. Hra je sice dobře odladěna, co se týká poskytnutých informací, protože na začátku to vypadá, že posádka nemá šanci poklad najít, ale postupem času se situace mění spíš na závod o to, kdo najde poklad dřív, nicméně oproti jiným analyticky dedukčním hrám může být Ostrov pokladů náhodnější, protože poklad lze, když má člověk štěstí, najít i trochu naslepo: „Prostě to zkusím a uvidím!“ Pro mě to u takovéto hry není problém, těžiště její zábavnosti vidím jinde, ale stát se to může. Poslední výhradou, možná subjektivní, vyplývající z mé herní zkušenosti, je nerovnoměrnost v zábavnosti rolí, přijde mi, že role Johna Silver je zábavnější než hra za posádku. John Silver je aktivní hybatelem hry, zatímco posádka spíš pasivním čekatelem na informace. Má to i své výhody, například při právě při hře s dětmi, kdy hledat poklad mohou i mladší děti a starší pak může hrát za Johna Silvera, nicméně za sebe říkám, že mě víc baví hrát za kapitána než za piráty. Každopádně za sebe hodnotím Ostrov pokladů velmi pozitivně.

Je potřeba brát v potaz, že jde o hodně specifickou hru, ale v tom co nabízí je výborná, navrch oceňuji originalitu, zpracování a přístupnost. Pokud to zní jako něco, co by vás mohlo bavit, určitě Ostrov pokladů zkuste.

 

Shrnutí:

+ vizuál a produkční kvalita

+ promyšlené komponenty a mechaniky

+ herní doba a plynulost

+ přístupnost

+ originalita

 

▫ specifický typ hry

▫ jednodušší hra spíš rodinného typu

 

– pomalejší rozjezd hry

– nepřehlednost mapy

– může být monotónní

– hra za kapitána Silvera je zábavnější

Sdílet s přáteli:

Komentáře

Hezky napsaná recenze.
Jsem to hrál jednou před lety, ale navnadilo mě to si to zkusit znovu. Z těchto hrách o hledání pokladu se mi taky líbil #Cryptid a #Tobago .

---
Pomáhám s překlady pro Fox in the Box a testováním her pro Ion Game Design.

9.1.2024 10:01:08

@Pizin - Vezmu sebou na Želiv a zahrajeme s @Kew .

9.1.2024 14:00:20

@Miner I když bych rád, tak nevlastním ani jednu z těchto tří.

---
Pomáhám s překlady pro Fox in the Box a testováním her pro Ion Game Design.

9.1.2024 19:38:29

Vybíráme z Bazaru

Neznámá planeta
Neznámá planeta
Akt. cena: 1450 Kč
Končí za: 2 dny

Velké herní akce

Kalendář všech akcí >>

Offcanvas