Drsná monstra z drsného prostředí

Autor: Shark | 9.10.2023 | 5

„Thorolfova koně prý cosi roztrhalo a jeho to odvleklo. Která šelma unáší muže?“
„U Thora, to zjistíme, Kjartane,“ odpověděl Helgi. „Není to medvěd ani rosomák. Nevím ani, jestli je to šelma, nebo…“

– Jaroslav Mostecký, Štěňata vlků, Praha 2018

Na konci léta nám vydavatelství Tlama Games přineslo hned dvě rozšíření své letošní novinky Northgard: Země nepoznané, v níž se váš vikingský klan snaží objevovat nová území, zvelebovat je a pochopitelně bránit před ostatními či je vhodně cílenou expanzí rozšiřovat. K dispozici máte celkem sedm různých klanů, z nichž každý disponuje automatickou unikátní zvláštní schopností a další lze získat pomocí příslušných karet. Kromě toho je součástí základní hry i modul Monstra, jenž přivádí na scénu legendární bytosti severské mytologie, aby postavily před klany další výzvu. A komu se tento přístup zamlouvá, ten je u rozšíření Divočina na správném místě.

Herní materiál 

V bytelně zhotovené krabici naleznete neméně bytelný plastový insert, který obsahuje 8 miniatur monster s příslušnými kartami a 11 nových desek mapy zahrnujících obávanou divočinu. Musím pochválit kvalitu miniatur, jež se oproti základní hře zvedla a například taková wyverna působí majestátně děsivě.

Divočina ve hře

Toto rozšíření obsahuje dvě části: jednak nová monstra, která lze přidat do hry při zapojení stejnojmenného modulu, a dále desky divočiny, znázorňující nové typy terénu. Obě části jsou však vzájemně provázané, protože některé nové nestvůry můžete přivést do hry pouze díky novým deskám mapy.

Z hlediska ovládání nestvůr zůstal zachován velmi podařený mechanismus ze základní hry, kdy jsou monstra stejného druhu vizuálně odlišena barvami. Inovaci samozřejmě přináší nová monstra svými jedinečnými schopnostmi. Jötun vyžaduje za neútočení platbu v surovinách, Elthurs ničí malé stavby, Hvedrung přivádí do hry další nestvůry, Přízračný válečník neguje efekty staveb. Že to nestačí? V tom případě přichází ještě strašlivá Wyverna, jež automaticky útočí na jednotky na svém a sousedním území, přičemž za sousední považuje jakékoli (konkrétní napadené území se určuje podle priorit na kartě jako v základní hře). A to jsem nezmínil ještě skutečnosti, že napadený hráč ztrácí ještě před bojem automaticky jednu jednotku a pokud není wyverna zabita ve svém hnízdě, po své porážce se tam vrací namísto toho, aby opustila hru.

Desky divočiny přinášejí nové druhy terénů. Jak už to bývá, některé hráčům přináší výhody, jiné jim naopak způsobují nepříjemnosti. Mezi lokace, jejichž přítomnost na herní ploše spíše uvítáte, patří určitě gejzír (na konci roku zajišťuje automaticky 1 jednotku) nebo trosky (přináší znalosti a body). Na druhou stranu bažina nejenže zpomaluje pohyb jednotek, ale při vstupu na ni o jednotku přijdete. Její drsnější jedovatá sestra likviduje jednotky pouze svou přítomností. A nesmíme zapomenout na pohřebiště předků a hnízdo wyverny, díky nimž se do hry dostanou přízrační válečníci či zmíněná šupinatá bestie. Kromě toho se zde objevuje koncept neprostupné hranice, kterou nelze nijak překonat (platí i pro nestvůry a ústup).

Toto rozšíření podle mého názoru ocení všichni, komu se zamlouval původní modul Monstra, zejména pak ti, kteří vidí v nestvůrách příležitost si zabojovat, a současně se nepouštět do konfliktů s ostatními hráči. Schopnosti nových nestvůr jsou zajímavé a jejich miniatury ve hře vypadají opravdu pěkně. Desky divočiny zase rozšiřují možnosti, na než lze při objevování Northgardu narazit. Takže pokud jste se poznali v charakteristice uvedené na začátku tohoto odstavce, není v případě Divočiny nad čím váhat.

Divočina s náčelníky

Na samotný závěr se nelze vyhnout otázce, jaká je hra s oběma novými rozšířeními současně, tedy Divočinou a Náčelníky. Ačkoli obě novinky shledávám povedenými, jejich kombinaci bych s klidným srdcem nedokázal doporučit. Jestliže vás totiž baví více boje s nestvůrami než s ostatními hráči, rozšíření Náčelníci vás právě do nich bude tlačit, protože jinak naplno nevyužijete jeho možnosti. Při současném zapojení náčelníků i monster je na herním plánu opravdu živo a podle mého pozorování tento permanentní stav ohrožení nemusí rozhodně vyhovovat všem.

Řešením by mohl být jakýsi „semikooperativní“ mechanismus, který by umožňoval hráčům se v bojích proti monstrům spojit. Ten nám však zatím chybí. Kdo tedy má v oblibě boje mezi hráči, tomu určitě doporučím Náčelníky, kdo dává přednost bojům s nepřáteli generovanými hrou, pro toho je vhodnější Divočina. Spojením obou se totiž na herní ploše může rozvinout zoufalý boj, jenž nemusí mít daleko do proslulého Ragnaröku.

Sdílet s přáteli: