nepřihlášený

přihlásit

registrovat

Divíme se ve dvou…

Autor: Kew | 23.6.2022 | 3

Dvě říše, dva odhodlaní panovníci – ale jen jedno z království může zůstat navždy vryto do paměti lidu a stránek kronik jako Království divů…

Království divů navazuje na úspěšnou draftovačku Svět divů (možná známější pod původním názvem It’s a Wonderful World), která popisuje snahu o vybudování co nejúspěšnější civilizace v blízké budoucnosti. Oproti svému předchůdci však nabízí několik posunů. Tím nejzásadnějším je asi to, že se jedná o hru pouze pro 1–2 hráče (resp. duelovou hru s možností sóla – řekl bych, že sólové hraní nebylo primárním cílem, ale k tomu se ještě dostaneme). Kromě toho se z (mně osobně sympatického) světa blízké budoucnosti s jadernými ponorkami a genovými technologiemi vrací do poněkud generického středověkého settingu. No a aby toho nebylo málo, došlo i k úpravě herního mechanismu, který zahrnuje v současnosti poměrně málo využívanou mechaniku „dělení koláče“. Ale nebojte, tato recenze nezůstane jen u náznaků – pojďme se podívat na hru jako celek…

A jedno upozornění – vzhledem k tomu, že hra silně vychází ze zmíněného Světa divů (dále zkracovaného jako SD), budu si občas vypomáhat přirovnáními. Budu se snažit, aby bylo vše pochopitelné i pro ty, kteří tohoto předchůdce neznají, ale pro jistotu se jim předem omlouvám (a doporučuju jim si SD určitě vyzkoušet :) ).

Obsah krabice a design

Hra rozhodně netrpí nízkou úrovní produkce. Karty mají solidní tloušťku i rozumnou velikost na to, aby na nich vynikly ilustrace a zároveň byly přehledně zobrazeny zásadní herní prvky. Tady se rovnou zastavím u výše zmíněného tematického zasazení. Osobně mám z ilustrací docela silný dojem inspirace ilustrátora Blízkým východem a taky trochu křižáckými výpravami a konfliktem křižáků a muslimů – spousta karet zobrazuje pobřežní či přímo námořní výjevy, časté jsou také scény z písečných či stepních plání a spousta budov má (z mého pohledu) orientální rysy – nebo jde minimálně o evropské středověké výjevy nasvícené velmi intenzivním západem slunce. :) Zbylé komponenty nejsou graficky nijak výrazné, možná snad ještě deska, ale tu jsme v průběhu hry měli většinou překrytu materiálem, takže na mě nestihla nijak esteticky zapůsobit.

V krabici dále najdeme k vyloupání žetony vojáků (plní mírně podobnou funkci jako žetony finančníků a generálů ve SD) a několik dalších druhů žetonů. Část z nich je z velmi echtovního kartonu, část z trochu tenčího (ale pořád vyhovujícího). Dále krabice obsahuje herní desku (slouží v podstatě téměř výhradně jako uložiště surovin a počítadlo kol), oboustranné desky pro modul Poslání a mazací bodovací destičku včetně smazatelného fixu (tady oceňuju „recyklovatelnost“ hry).

A samozřejmě by hra nebyla kompletní bez kostiček surovin. Těch oproti SD ubylo a hra nabízí „pouze“ čtyři základní druhy (materiál, populaci, zlato a průzkum) a k nim opět i „žolíkové" krystallium. Jejich provedení je stále stejné – jsou rozumně malé na to, aby se vešly na karty, zároveň jsou poměrně snadno barevně odlišitelné.

Privátní: hraní ve dvou 01.jpg
Hraní ve dvou

 

Pravidla a příprava hry

O přípravě hry se tu nebudu dlouze rozepisovat, zmíním však to, že po přečtení pravidel zjistíte, že základní hru si prostě nezahrajete – musíte vždy povinně k základní sadě pravidel přidat jeden ze tří modulů, které proberu později (a který zpravidla některou z částí základní hry vyřadí). Pravidla jsou srozumitelná, pokud jde o hru dvou hráčů. V momentě, kdy jsou vysvětlována pravidla sólo hry, ale chybí potvrzení několika základních kroků. Např. ve hře dvou hráčů pravidla uvádějí, že při použití modulu Rádci začíná každý hráč se dvěma vojáky – v sólo hře je sice uvedena příprava pro tento modul, žádní vojáci do startu ale zmíněni nejsou. Znamená to, že je hráč nedostane, nebo jen autoři hry zapomněli uvést, že v tomto bodě se pravidla neliší? Kromě pár podobných nejasností v popisu sólo hry jsou ale pravidla srozumitelná a rozumně uspořádaná.

Přípravu hry určitě usnadní, když si komponenty předem rozdělíte podle jednotlivých modulů (ty zahrnují hlavně různé druhy karet), které při přípravě smícháte a po hře zase vytřídíte zpět. Jinak není nijak náročná (možná až na osvobození kostek surovin z maličkých zip-sáčků), kromě míchání karet v podstatě jen připravíte herní desku a na ni rozložíte suroviny, což budete mít hotovo do pár minut.

Privátní: karty.jpg
Karty – nahoře ukázka budov všech čtyř barev (shodných se základními surovinami) a karta rádce; dole karty pokladů pro všech 5 surovin (včetně vojáků; pro krystallium karta pokladu neexistuje)

 

Průběh hry

Níže budu popisovat nejprve pravidla základní hry a následně i změny, které přinášejí jednotlivé moduly.

Průběh hry opět do značné míry kopíruje SD – hraje se na čtyři kola a nejprve je nutné nasbírat do ruky karty, které pak hráči buď použijí jako plány ke stavbě (vyloží je do své herní oblasti a musí na nich nasbírat uvedený počet surovin a případně i žetonů vojáků), nebo je naopak odhodí a získají suroviny pro stavbu jiných svých projektů, které ihned umístí. Následně dojde k produkci, při níž jsou v předem daném pořadí postupně vyprodukovány všechny čtyři druhy surovin, a to s jistým bonusem pro hráče, který jich vyprodukoval více. V průběhu produkce může dojít k dostavění dříve rozestavěných projektů (karet) tím, že hráči doplní právě vyprodukované suroviny na kartu. Takto dokončené karty mohou ještě v probíhající fázi produkce samy dále produkovat, čímž se hráčům postupně staví hezký „engine“. A pak začíná další kolo (se změnou začínajícího hráče). Jakých úprav tedy doznaly jednotlivé fáze hry ve verzi pro dva?

  1. Fáze volby: Oproti klasickému draftu přítomnému v SD to tady funguje trochu jinak. Každý hráč do ruky sice zase dostane sedm karet z balíčku, ale kromě toho ještě taky jednu kartu pohromy. Ta neumí nic kromě toho, že vlastníkovi sebere na konci hry čtyři body. Proč bych takovou kartu chtěl vzít, ptáte se možná. No někdy proto, že spolu s ní získáte i jiné cenné karty, a často proto, že o tom nebudete předem vědět. :) V téhle chvíli totiž přichází na řadu ono „dělení koláče“. Na začátku kola se na stůl vyloží na obě strany herní desky po jedné počáteční kartě z balíčku, čím se vytvoří dvě skupiny. Začínající hráč (kterého je nutné na rozdíl od SD určit – v každém kole se střídá) si pak vybere dvě karty z ruky a ty k nabídce přidá. Přitom může za celé kolo (tedy oněch 8 karet) vyložit až dvě karty skrytě (za každou vyčerpá jeden ze svých dvou žetonu pastí). To, kam karty vyloží (zda udělá rovnoměrnou nabídku, nebo bude cíleně posilovat jednu stranu desky) je na něm. Důležité totiž je, že poté si jednu skupinu karet vybere jeho soupeř a všechny si je vezme (může vybrat i prázdnou skupinu, pokud taková situace na stole nastane a pokud si myslí, že je to pro něj výhodné). Následně vybere dvě karty ze své ruky a přidá je do nabídky on. A tak dále, dokud každý hráč nenabídne čtyři dvojice karet (a nezbaví se tedy všech karet z ruky) a dokud si čtyřikrát nevezme jednu ze dvou skupin nabídky, které má vždy na výběr. Pak se zbylé karty na stole odhodí. Důležité je, že karty, které leží lícem dolů, hráči neotáčejí až do konce celé této fáze, takže minimálně částečně občas hrají bez kompletní znalosti toho, co si zvolili.
  2. Fáze plánování: Následně hráči naplánují, které karty si ponechají ke stavbě a které zahodí (skryté karty už jsou v tuto chvíli odhalené). Každá karta má uvedenu v levém horním rohu cenu za postavení a v pravém naopak surovinu, kterou poskytuje při odhození. V dolní časti pak obsahuje info o tom, jakou produkci, jednorázovou odměnu či vítězné body za ni hráč získá po jejím dokončení. Zajímavým malým zpestřením Království divů oproti SD je zavedení karet pokladů – jedná se o karty, které lze pouze odhodit, ale zato přinášejí ne jednu, ale dvě kostky patřičné suroviny. Případně nabrané karty pohrom putují rovnou mezi hráčovy postavené karty – prostě za ně na konci hry ztratí body a nic už s tím neudělají.
  3. Fáze produkce: V této fázi hráči získávají nové suroviny na stavbu svých projektů. A to jednak ze své karty království (ta má stejně jako v SD dvě strany, z nichž jedna je pro každé království unikátní, nabízí lepší podmínky a je doporučená pro začátečníky; druhá je pak pro obě společná a mírně slabší). Pokud se hráči povede vyprodukovat více kostek dané suroviny než soupeři, získává žeton vojáka. Jedná se však o postupný proces – voják putuje ze společné zásoby nejdřív na cvičiště (soukromý hráčův prostor na herní desce) a až při další „převaze“ pak do zásoby hráče. Efektivně tak za každou většinu hráč vlastně získává jen „půlku vojáka“. Jak již bylo řečeno, postavené karty mohou kromě produkce přinést také jednorázový bonus – buď krystallium (žolíkovou surovinu, kterou si hráč může uchovávat v zásobě a podle potřeby jí nahrazovat jiné chybějící suroviny), nebo vojáky (ti v tomto případě neputují přes cvičiště, ale hráči je získají napřímo).
Privátní: žetony.jpg
Bodovací destička s fixem, kostky suroviny a jednotlivé druhy žetonů

 

Konec hry

Hra končí po uplynutí čtyř kol. Bodování je hezky shrnuto na destičce, hráči získávají body za postavené budovy (buď přímo konkrétní sumu, nebo pomocí násobičů konkrétních barev karet stejně jako v SD) a ztrácejí body za jimi držené pohromy. To je vše.

Moduly

Jak už bylo zmíněno, hru nelze hrát v základním módu, ale je potřeba vždy přidat některý z modulů:

  • Rádci: Tento modul nahrazuje karty pokladů kartami rádců. Ty je možno „postavit“ (najmout) bez nákladů, naopak jejich najmutí hráči vždy přinese jednoho vojáka. Kromě toho disponuje každý z rádců schopností, která se aktivuje utracením daném počtu vojáků – např. jednorázově zvýší produkci konkrétního druhu suroviny, umožní odhodit kartu pohromy, umožní odhalit skryté karty apod. Jedná se rozhodně o příjemný modul pro první kontakt se hrou, navíc každý z hráčů do začátku dostane na výběr jednoho ze dvou rádců, s nímž zahájí hru. Pokud tedy zvládne získávat rychle vojáky, může častěji využívat i jeho schopnosti (většinu je možné využít opakovaně).
  • Hrozby: Tento modul odstraňuje ze hry „statické“ karty pohrom, které hráčům jen odečítají vítězné body na konci hry, a nahrazuje je kreativnějšími kartami hrozeb, které kromě ztráty bodů způsobují i další nepříjemné efekty v průběhu hry (např. snížení produkce, nebo odhazování získaných karet). Na druhou stranu je ale možné zbavit se jich – ano, opět pomocí vojáků. Každý z hráčů má pro danou partii k dispozici vlastní druh hrozby (na výběr jsou celkem čtyři), ale pokud se špatně sejdou karty, může se samozřejmě stát i to, že u něj skončí jeho vlastní hrozba, před čímž je potřeba mít se na pozoru. Do hry pak přibývá nová fáze („souboj“), která proběhne vždy na úplném konci každého kola. V této fázi je možné hrozby porazit (odhozením žetonů vojáků) a jejich negativních efektů se tak zbavit.
  • Poslání: Tento modul má výhodu v tom, že nijak neobměňuje balíček karet (zůstávají v něm tedy jak poklady, tak pohromy) a pouze do hry přidává desky poslání (každá z nich má stranu pro hru dvou hráčů a stranu pro sólo hru). Na každé desce poslání (ty jsou celkem tři) najdeme čtyři úkoly, které je možné v průběhu hry splnit (jde zpravidla o odevzdání určitého počtu vojáků nebo kostek surovin). Za splnění úkolu hráč dostane odměnu (např. smění kostky jednoho druhu surovin za krystallium). Každý úkol může splnit každý z hráčů, ale maximálně jednou za hru. Jistou nevýhodou tohoto modulu je, že jeden z úkolů (které je obecně možno plnit v libovolném pořadí) je povinný, aby se hráč mohl ucházet o výhru – pokud jej do konce hry nesplní nikdo, oba hráči prohráli, pokud jeden z nich, automaticky na konci hry vítězí, pokud oba, dojde na počítání bodů. Při hře s tímto modulem jsme dosáhli o poznání méně bodů než s ostatními, a to jednoduše proto, že poslední úkol vyžaduje shodně u každého poslání poměrně vysoký počet vojáků (10 nebo i více). Hráči tedy musí získat (a dokončit) karty, které je vojáky budou zásobovat, a musí tomu přizpůsobit stavbu svého enginu. Přijde mi, že na kompetitivní hraní je tenhle modul asi „nejdrsnější“ a efektivním blokováním karet s vojáky je možné soupeře naprosto „vyšachovat“.
Privátní: hrozby.jpg
Karta pohromy, karty království a dole karty hrozeb

 

Jako správný recenzent jsem si chtěl hru vyzkoušet i v základním módu, který mi byl představen v pravidlech… a tak jsme to zkusili. A výsledek? Tomuto pokusu se radši vyhněte, hra je o poznání nudnější než s moduly. Může za to jedna prostinká věc – není pak k čemu využívat žetony vojáků (možná na stavbu pár vybraných karet), protože ve hře nejsou rádci, hrozby ani poslání. Takže budovy, které vojáky poskytují jako bonus za postavení, jsou o poznání méně zajímavé a hra vás vlastně ani netlačí k zisku bonusu za vyšší produkci. A navíc se vám vojáci hromadí v herním prostoru a nevíte vlastně, co s nimi. :)

Co se týče hodnocení jednotlivých modulů, nejmilosrdnější jsou určitě rádci – umožňují hráčům utrácet jinak poměrně zbytečné vojáky za užitečné herní bonusy. Hrozby jsou samozřejmě naopak o stupínek silnější penalizací než pouhé pohromy, takže hra s nimi je neúprosnější. Navíc hráče nutí upravovat taktiku a herní rozhodnutí podle toho, jakým způsobem mu zrovna blokují jeho engine. No a modul Poslání se tváří, jako že nabízí volitelné možnosti, jak si přilepšit, které hráč může ignorovat, pokud chce. Což by bylo fajn, pokud by ve hře nebyla podmínka nutnosti splnění nejtěžšího úkolu pro výhru…

Privátní: poslání02.jpg
Desky poslání

 

Sólo hra

Sólo hra nabízí buďto klasickou partii s využitím jednoho z modulů, nebo scénářové hraní: v pravidlech najdete celkem pět scénářů, z nichž každý využívá opět právě jeden z modulů. Nejsem příznivcem sólového hraní, ale kvůli recenzi jsem projel scénáře, které (aspoň na papíře) představují zajímavé výzvy, protože často začínáte s rozestavěnými budovami, které je nutné do konce hry postavit, abyste se mohli ucházet o výhru, a navíc pak dochází ještě i k počítání bodů a porovnání s tabulkou úspěšnosti (tu najdete i u nescénářového sólového hraní).

Než se dostanu k hodnocení, ještě něco k pravidlům sólové hry – vzhledem k absenci protivníka dochází k úpravě a doplňování karet do nabídky v tomto módu kompletně řídí hra. Ta pro každé kolo přidá dvě odkryté karty z balíčku na stranu, kterou jste v předchozím výběru vyprázdnili. Naopak na druhou stranu nabídky přidá jednu kartu ze skrytého balíčku obsahujícího jak klasické karty, tak karty pohrom/hrozeb (podle zvoleného modulu).

Zde vidím dvě úskalí – jednak si hráč nemůže naplánovat rozložení karet v nabídce (prostě bere, co přijde, a tak, jak to přijde), a navíc v balíčku pohrom jsou jen čtyři pohromy na celou hru. Oněch -16 bodů, které za ně hráč získá, zcela jistě vykompenzuje ziskem ostatních karet z tohoto balíčku (naproti tomu – pokud neuváženě berete karty ve hře dvou hráčů, získáte až -32 bodů oproti protivníkově nule, což už celkem zabolí, navíc místo nic neberete jiné karty, které pak vezme on). Ve scénářích jsem tak zvolil strategii „naber tolik karet, kolik půjde“ a s přehledem jsem hned na první pokus získal u prvních dvou o dost bodů více, než udávala horní hranice srovnávací tabulky.

Z tohoto pohledu není sólová hra (a její tabulky) žádnou závratnou výzvou. Na druhou stranu – jedna sólovka je za 30 minut odehraná, vyzkoušíte si v klidu, jak vhodně kombinovat karty, které vám hra naservíruje a v případě, že hrajete scénáře, máte i pocit, že řešíte zajímavé „puzzle“. Zde bohužel nemám srovnání se sólo módem Světa divů, takže nevím, jestli je tam řešen líp (resp. jestli je hráč nucen nějak strategičtěji vybírat). Jako prvoplánově sólovou hru bych si ale Království nepořizoval.

Privátní: sólo hraní 02.jpg
Sólo hraní – někde uprostřed prvního scénáře

 

Další dojmy

Při první partii se připravte na celkem solidní paralýzu. Oproti SD, kde si prostě nechám v ruce to nejlepší a doufám, že mi něco rozumné přijde ještě v druhé „otočce“, je tady volba poměrně schizofrenní – každou svou kartu, kterou chci získat, musím nejdřív nabídnout soupeři. Jak na to? Nabídnu do druhé skupiny kartu, která je silnější? Pak ale pomůžu vlastně soupeři více než sobě. Schovám ji? Pak ale třeba neschovám pohromu. Vyložím ji současně s pohromou? Pak ale automaticky ztrácím čtyři body, pokud si ji budu chtít vzít. Také blafování a případný dvojitý blaf (přikládání skrytých karet/pohrom na prázdnou stranu, případně k různě silným/slabým kartám) je potřeba dobře promyslet, protože pokud nevyjde, bolí o to víc, že nejenže cennou kartu nezískám já, ale navíc se k ní dostane soupeř.

Dobrá zpráva je, že s přibývajícím počtem partií paralýza trochu opadává a hráči začnou hrát trochu „odlehčeněji“ (nebo je to alespoň moje zkušenost). Přesto jsou zde dilemata mnohem intenzivnější než v SD a pokud se vše ještě kombinuje s pohledem na rozestavěné karty soupeře, může tah hráče (zejména ten úvodní, kdy vybírá ze všech osmi karet) nějakou dobu trvat. Důležité je také si uvědomit, že nemá cenu nejsilnější karty schovávat na konec, protože ze své poslední nabídky už si karty nevezmu.

Oceňuju znovuhratelnost – stejně jako v SD i tady záleží na tom, v jakém pořadí karty přijdou a jestli se od začátku bude dařit rozvíjet produkci, nebo bude potřeba hodně karet zahodit, aby bylo možné postavit „aspoň něco“. Pomáhá i existence tří modulů, z nichž dva ještě navíc zahrnují kombinace (4 druhy hrozeb znamenají 6 možností kombinací, resp. 12, pokud zahrnu i to, že jednotlivé dvojice můžou být mezi hráče rozděleny vždy dvěma způsoby; k tomu přibývají další tři možnosti různých poslání, celkem tedy i s rádci v podstatě 16 druhů „setupu“ pro hru dvou hráčů).

Nejsem si ale úplně jistý, jestli vlastně ve hře potřebuji to zmíněné „dělení koláče“. Základní principy (engine building, směňování surovin, rozhodování toho, co si nechám a co budu muset zahodit, protože „Všechno to prostě nepostavím!“) mě baví, ale ty už tu byly – a jsou – i v SD. Ten zbytek mi přijde tak trochu napasovaný na to, aby se Království od SD trochu víc odlišilo. Přiznám se, že SD nemám nahraný ve dvou, i když tato recenze mě asi přiměje výhledově si to zkusit. Každopádně pokud máte SD ohraný, případně vás oslovuje spíš středověký setting a máte zájem o trochu více záškodnictví ukrytého ve skrytých kartách a škodolibých efektech hrozeb, může být Království divů vaší další volbou.

 

Sdílet s přáteli:

Komentáře

Svět divů ve dvou je super, ono v jakékoliv počtu. Sóla jsou pěkný v obou a zrovna Království mě víc baví samotného, protože člověk má nad hrou větší kontrolu, všechny 4 moduly (mám KS edici) v něm fungují. Takže pro mě spíš sólo hra než dvojkovka, která prostě leckomu nesedne a fakt se tam blbě plánuje. Celkově znovuhratelnost skvělá u obou, ale lepší je Svět, který je s rozšířením Corruption and Ascension naprosto ultimátní karetní engine building.

- - -
píšu o (nejen) sólohraní deskovek: www.instagram.com/solo_boardgaming

23.6.2022 22:06:33

Mně zpočátku to “dělení koláče” taky vadilo (jsem obecně strašně špatná v jakémkoli blafování a měla jsem pocit, že mi to prostě jen “narušuje taktiku”). Ale teď po více hrách jsem ho vzala na milost. Ono to přidává další úroveň uvažování (a pro mě i nutnost se to blafování / čtení protivníka učit, dávat pozor na člověka nejen na karty). Jsou okamžiky, kdy prostě popadnu karty a je mi úplně jedno, jestli tam hrozba je nebo není. Pokud jsem se ale dostala do situace, že mám více  hrozeb než protihráč, musím si to hodně rozmyslet. A tohle musím mít v hlavě od začátku, protože situace, do které se fakt dostat nechcete, je, že si prostě nebudete brát dobré karty ze strachu, že prohrajete na hrozby. 

Takže jako někdo, kdo má tendence tenhle typ her hrát jako multiplayer-solitér, je tohle zajímavá změna. Jo, a pak si mic ráda zahraji “čistej” engine bulding. 

24.6.2022 09:30:42

@gwendoneth Jako jo, pokud víš, že kromě pohrom/hrozeb bereš i dobré karty, je to ok. Blbá je třeba situace, kdy soupeř hodí do každé hromádky jednu kartu skrytě a prostě jedno je pohroma a jedno ne. Může to vyjít a pak má smůlu on, ale pořád ví, kde ta pohroma je, a může s tím pracovat.

Prostě mi přijde, že mechanika engine buildingu (kdy je potřeba vědomě tvořit nějaké fungující navazující řetězce) a dělení koláče (kde je člověk vydán na pospas tomu, “co mu zbyde”) spolu úplně neladí. Ale to je prostě jen názor jednoho hráče :)

--
admin popisů a recenzí her ZH, překladatel FitB

24.6.2022 10:20:59 | Upraveno autorem (porovnej)