Union Pacific

hodnoceno 15x (Seznam vlastníků)

S Ráďou

Autor: J.J. | 1 hodina 40 minut | 26.12.2011 | 0

Hra: Union Pacific

Hráči: J.J. a 1 neregistrovaný

Před časem jsem hrál tuto hru poprvé a hned v šesti lidech. Dneska jsme ji zkusili doma ve dvou s Ráďou, který ji hrál vůbec poprvé. Trochu jsem se bál, že hra ve dvou bude divná, ale napoprvé mě celkem příjemně překvapila. Samozřejmě má svá specifika.

Hned ze začátku jsem postupně vyložil alespoň jednu akcii skoro ode všech společností. Jednak jsem tím zabraňoval tomu, aby soupeř byl někde jediným akcionářem, jednak jsem zvyšoval šanci, že aspoň při prvním hodnocení budu jediným akcionářem někde já, třebaže majetek společností nebude ještě nijak valný. Ráďa naopak získával většinu ve velkých společnostech (zelená, žlutá), kterou jsem už sotva mohl dohnat. Nicméně (a nejspíš právě proto) jsem při prvním hodnocením dostal o dost víc peněz já.

Dále se hra trochu vyrovnala. Ráďa svůj arzenál vyložených akcií také trochu zrůznorodil, rozšiřoval zelenou společnost (jedna zelená akcie mi prozatím stačila, abych na tom nebyl úplně bit) a postupně také získal většinu ve společnosti Union Pacific. Mně se podařilo být jediným akcionářem u černé společnosti, Ráďovi za celou hru žádná černá akcie nepřišla. Postupně jsem získal 6 akcií z 10, zabezpečil jsem se tedy i do závěrečného hodnocení a černou společnost jsem na mapě rozšířil do maximálních rozměrů. Podobně se mi zadařilo i u oranžové (4 akcie ze 7), jednu její vyloženou akcii měl však i Ráďa.

Během hry jsem si uvědomil, že většina mých "jednoakciových" společností mi při třetím (při hře ve dvou posledním) hodnocení bude k ničemu, neboť po vstupu třetího, imaginárního hráče se pravděpodobně nebudu podílet na výplatě zisků. Přesto si myslím, že moje strategie byla víceméně správná, dané společnosti navíc povětšinou neměly právě převratný majetek.

Dále jsem si řekl, že by bylo naopak dobré přece jen si zajistit u některých společností většinu i do závěrečného hodnocení. To se mi podařilo (jak už jsem psal) u černé a oranžové společnosti, jejichž vagónky jsem zaplnil co nejvíce drah. (Na závěr jsem byl hlavním akcionářem i ve fialové společnosti, ale ta měla jen asi tři vláčky). To se naopak nepodařilo Ráďovi např. se zelenou společností, která má hodně akcií a hodně jich zbylo v balíčku pro imaginárního hráče - právě v tom jsem začal spatřovat nevýhodu velkých společností při hře dvou hráčů, ovšem nakonec asi záleží, jak je balíček rozmíchán. Zato měl Ráďa na závěr většinu v Union Pacific, kde já byl až třetí. Tyto akcie však nehrály tak velkou roli jako při mojí první hře v šesti hráčích.

Třetí, závěrečné hodnocení přišlo, když jsme byli někde za polovinou balíčku akcií, přibližně ve chvíli, kdy by to člověk statisticky asi nejvíce čekal. Vyhrál jsem se 113 milióny, Ráďa jich měl 86 a pomyslný hráč utržil 63 miliónů.

První hra ve dvou byla velice zajímavá, musím si ji skutečně pochválit. Zatím však těžko říct, jestli se časem nezmění v poněkud stereotypní záležitost, až si ji lépe "ohmatáme". Navíc je dost možné, že jsem vyhrál jen díky té šťastné náhodě, že soupeř nemohl ani jednou zainvestovat do černé společnosti. Náhoda hraje ve hře samozřejmě nezanedbatelnou roli a je otázka, jestli zmíněný handicap mohl soupeř zvrátit lepší hrou. Uvidíme snad někdy příště.

Odehráno v: Pálovice (Okres: Třebíč)