Stratego

hodnoceno 39x (Seznam vlastníků)

Stratego – Maršál a špión

Autor: mart | 6.1.2021 | 14

Když se v osmdesátých letech minulého století objevila na trhu hra Maršál a špión, bylo to pro mne učiněné zjevení. Jakkoliv už v té době byly dostupné i některé relativně "chytré" hry jako například Formule 1. V případě Maršála a špióna jsem tehdy vůbec netušil, že předobrazem byla úspěšná deskovka Stratego, jejíž poslední verzi si ve formě recenze nyní představíme.

Rozbalujeme krabici

Stratego – Maršál a špión (dále jen Stratego) pochopitelně nabízí o poznání kvalitnější komponenty, než měl svého času ryze papírový Maršál a špión. A také trochu jiná pravidla, k čemuž se později dostaneme. Nyní vybalíme krabici, v níž se nachází robustní herní plán, šikovná tematická zástěna, za kterou si můžete v klidu připravit a rozmístit své figurky na bojišti, opravdu stylový herní manuál a samozřejmě plastové figurky. Tyto jsou přitom umístěné v chytrém pořadači s průhledným krycím víkem, aby se při přenosu eventuálně nevysypaly, takže v tomto ohledu panuje velká spokojenost.

Vybalení a připravení všech věcí na partii je otázka deseti minut, do čehož lze zahrnout i pročtení krátkého, několikastránkového manuálu. Pravidla jsou velice jednoduchá. Samotná hra však nabízí překvapivou spoustu taktických nuancí, díky čemuž jde o velice přitažlivou záležitost určenou dvojici hráčů, kteří zde hrají proti sobě. V intencích jakési historické bitvy, kde vystupují generálové a seržanti, průzkumníci na rychlých koních, či záludně nastražené pasti ve formě minových polí.

Jsme-li u časového zatížení, je docela zajímavé, že popisek na krabici hovořící o době 45 minut na partii je vcelku přesný. Nestává se mi často, že by tvůrci byli v tomto parametru až takto úspěšní. Přirozeně, že jde přese všechno o proměnný údaj, odvíjející se od vašich zkušeností, od kvality vašeho soka, či od toho, jak dobře se vlastně oba hráči znají.

 

 

Jdeme do bitvy!

Obě zúčastněné strany mají naprosto identickou armádu, odlišenou pouze barvou pleti, složenou dílem ze statických a dílem zase z pohyblivých figur. V prvním případě jde o miny a pak především o zcela stěžejní prapor, jehož zabráním je, bez ohledu na aktuální stav na bojišti, dosaženo okamžitého vítězství.

Pohyblivou část armády tvoří pěšáci různých hodností (byť jde vesměs o důstojnický sbor), což determinuje jejich schopnost poradit si s nepřítelem. Zkrátka a dobře pokud dojde ke konfrontaci, zpravidla vyhrává vyšší šarže. Čili takový kapitán při střetu porazí kohokoliv, kdo se nachází pod jeho rankem. Výjimku ale tvoří miny, na které je tu vyjma minéra každý krátký. Včetně nejvyššího a tudíž nejsilnějšího maršála, na něhož si tu brousí zuby ještě špión, vyslovený outsider, který jinak nemá téměř žádného efektivního využití.

Každá pohyblivá figurka se může přesunout jenom o jedno pole vybraným směrem a to dopředu/dozadu či do strany. Pohyb šikmo je zakázaný – možná jde o průchozí manévr v japonské verzi, ale ta není předmětem článku:) Výjimku tvoří průzkumníci, kteří dokážou překonat i větší vzdálenosti. Na rozdíl od klasického, výše jmenovaného Maršála a špióna, však mají průzkumníci ve Strategu téměř nejnižší hodnost, takže slouží k rychlému obětování při odhalování nepřátelských pozic!

Stratego totiž funguje tak, že armády jsou k sobě otočené zády, pročež soupeř vůbec nevidí a netuší, jak vysoká figura proti němu v daný okamžik vlastně stojí. Tato zcela klíčová skutečnost se odhaluje až při útoku, který je ovšem koncipovaný trochu jinak, než jste eventuálně byli zvyklí z Maršála a špióna.

Pakliže chcete zaútočit, sáhnete po vlastní figuře, která může tento akt provést, a označíte vybranou sousedící nepřátelskou figuru. Následně obě strany odhalí, jak vysoká hodnost je účastna tohoto souboje. Vyšší hodnost zůstává na poli (obránce), resp. se přesouvá na pole poražené figury (útočník). Poté se opět obrací k soupeřovi svou hodností zády.

Pro připomenutí, v původním Maršálu a špiónovi se odhaloval jen obránce, hodnost útočníka se v případě jeho vítězství pouze odhadovala. Ve Strategu je navíc i jakýsi kodex cti, mluvící o nepronásledování prchajícího nepřítele, plus je zakázáno opakovat třikrát stejný pohyb! Další důležitou změnou Stratega je pravidlo, že strana, jež nemůže pohnout žádnou ze svých figur, prohrává – v Maršálu a špiónovi totiž takto bylo možné dosáhnout remízy.

Herní proměny

Srovnáváme-li Stratego a "našeho" Maršála a špióna, musím říci, že některé herní nuance se mi více líbily v české verzi. Uvedené však nic nemění na skutečnosti, že pravidla si můžete snadno transformovat do vámi preferované podoby. Přičemž lze využít i nápady z přebohatého rejstříku her na bázi Stratega, které se dosud objevily na trhu.

Byla-li řeč o špiónovi, majícímu jediné (a vlastně i jedinečné) využití, musím připomenout, že tato figura dokáže nepřátelského Maršála zabít jenom tehdy, pokud sama zaútočí. V opačném případě – jako obránce – už přichází zkrátka. Nicméně to vám nebrání učinit špióna úspěšného v každém z obou okamžiků. Dokonce jsem na BGG narazil na verzi, kde se z něj stal úplný stroj na zabíjení. V soupeřově zóně při svém útoku (ale pouze, když sám zaútočí) mohl zlikvidovat jakoukoliv nepřátelskou figuru, tedy až na smrtící minu.

Pokud si Stratego chcete dále okořenit o další proměnné elementy, nabízí se hod kostkou (šestistěnkou), který dále výrazně ovlivňuje každý střet. V této variantě už hraje poměrně vysokou roli náhoda (štěstí), jakkoliv tento prvek může být přítomen i v klasické hře. Jako třeba ve spektakulárním momentu, kdy slepým výpadem nějakou hodně silnou figurou nečekaně dobře rozvrátíte obranu soupeře.

Zcela oficiální a v intencích zdejších pravidel je pak střet s menším počtem figurek. V krabici je právě pro tento účel přímo navržena jedna taková partie, dávající svým způsobem návod vhodný dalšího následování. A jsme-li zase u figurek, není bez zajímavosti, že v Maršálu a špiónovi je i trochu jiné rozložení sil, máte tam třebas více minérů.

Copak je to za vojáka

Stratego za několik herních desetiletí přišlo s celou řadou variant. Řeč je především o designu figurek, resp. volbě zpracování náhledu jednotlivých hodností. Tedy – jak přesně vypadá obrázek generála, plukovníka, seržanta či šikovného minéra. A musím říci, že papírový Maršál a špión byl pro mne zdaleka nejpřehlednější. Jednotlivé náhledy hodností byly u něj zpracovány zcela příkladným způsobem, okamžitě jste se orientovali v tom, kdo je kdo.

Ve zde recenzovaném Strategu se v záplavě důstojnických ikon zprvu docela ztrácíte a orientujete se tak především podle malého čísla u obrázku, spolupomáhajícího v určení, která hodnost je vlastně výše. Takhle, nejde o nic fatálního, časem vám vyobrazení přejde do krve. Přičemž vedle číselné nápovědy nechybí přehledná rekapitulace všech hodností, umístěná přímo na herním plánu. Přesto si stále myslím, že grafiku tvůrci mohli pojmout o něco lépe.

Jinak je tradiční plastové zpracování figurek třeba pochválit, poněvadž se vám neopotřebují zdaleka tak rychle, jako tomu bylo u papírového Maršála a špióna. Což logicky značně devalvovalo celou hru, jejíž základ spočívá v tom, že většinou nevíte, s čím na vás nepřítel kde vyrukuje. Jelikož, jak už bylo řečeno, se každá figurka po útočném manévru navrací do svého anonymního postavení, musíte si její postavení dobře zapamatovat. Neboli jde o docela velký zápřah na vaši paměť a to tím více, že s postupným vývojem partie figurky někdy dosti zásadně mění své pozice na bojišti.

Čili pokud vám dělalo problém i takové pexeso a paměťový výkon případně nezlepšily ani jeho hanbaté varianty, o Strategu raději ani neuvažujte! Na druhou stranu… stále to tady lze, podobně jako třeba šachy, hrát s lehkou rukou a sázet na netradiční strategii, protože prostoru pro různé strategické fígle, blufování a s tím související psychologii boje je zde překvapivě dost.

Důležité je už základní rozestavení armády způsobem, umožňující dobrou manévrovatelnost figur. Zkusíte si přitom klíčový prapor schovat klasicky za minami a primárně se soustředit na nepřátelské minéry, kteří jako jediní dokáží projít touto obranou? Nebo prapor necháte ležérně bez ochrany, budící tak v soupeři dojem, že ho musíte mít mnohem spíše na figurami přeplněném opačném křídle? Možností je celá řada. 

Resumé

Stratego je taková sázka na jistotu. Je to stále skvělá deskovka určená dvěma hráčům, která zabere několik desítek minut a ke které se lze opakovaně vracet, protože má i přes jednoduché herní mechanismy pořád co nabídnout.