Sid Meier's Civilization: Desková hra

hodnoceno 626x (Seznam vlastníků)

I guess we have not enough democracy over here !

Autor: Francooaa | 5 hodin 0 minut | 31.5.2015 | 4

Hra: Sid Meier's Civilization: Desková hra + Sid Meier’s Civilization: Desková hra - Sláva a bohatství

Hráči: Francooaa a 2 neregistrovaní

Od minulé partie se nám národy moc nepromíchaly, složení bylo následující: Indie x Řecko x USA a některým už titulek napověděl, kdo že se to stal vítězem, aspoň pro tentokrát.

Začátek se nevyvíjel nějak razantně v ničí prospěch (kupodivu ani vůči Řecku, které možná mělo zvolit trochu ne-„mainstreamovou“ cestu technologiemi, jelikož prvních pár kol kopírovalo Indii, kopírovalo rozumějme - vyvíjelo všechno o kolo později, což mělo za následek negování její největší a nejsilnější schopnosti). Taky se ukázalo, že poučka ve hře „nedoporučuje se útočit na vesnice bez nějakých bonusů či vylepšení“ není psaná jen tak do větru a USA i Řecko dokázali, že není radno podceňovat tyhle větvemi vyzbrojené a krví svých předků obdařené barbary. (Jen připomenu, že hrajeme s odlišnými životy u jednotek jako tomu je v posledním rozšíření) První div měla na svém kontě Amerika, která si ukořistila Chichén Itza, posléze nezůstala ani Indie pozadu a z pár kamenů okolo si postavila Stonehenge. Indie taky projevila nepřímou agresi a při své cesta za monarchií pak zastarala div spojeným státům. (ty ji to pak vrátili stejnou mincí při zastarávání Tádž Mahalu, ano Indie - Tádž Mahal - nope, trochu citová záležitost pro Indického panovníka). Cesta Indie byla již od počátku jasná - kultura, oproti tomu Řecko o svém zaměření  ještě pár stolení nemělo úplně jasno. USA měla před začátkem jasný cíl a to ekonomické vítězství, ale postupem času se vydalo cestou vojenskou. Značná pasivita soupeřů a hlavně investice USA do vojensko-průmyslového komplexu donutila její soupeře vykoupit všechny kasárny z trhu. To mělo dvojí efekt 1. snaha oponentů vyrovnat deficit v bojovém bonusu, a taky za 2. nemožnost stavět jiné hvězdičkové budovy, což vedlo ke zpomalení obou národů v jejich cestách za kulturou. (Ano, Řecko později, ale přeci, usoudilo, že kultura bude ta jediná a správná volba a díky značným dotacím svých umělců dokázalo dorovnat, co dorovnat, ba-i předhonit Indii.) Troufám si tvrdit, že obě kulturní velmoci se cítily relativně komfortně proti vyzbrojené USA a spíše než hrozící hrozbu ze západu sledovaly jen svoje F1 závody na ose za kulturním vítězstvím. Řecko navíc mělo Johanku a tu ženskou opravdu nechcete mít proti sobě. Není hezké se nějak zvlášť vychloubat, ale troufám si tvrdit, že tuhle hru jsem byl před oběma soupeři o krok napřed. Jak jsem napsal, cesta za ekonomickým vítězstvím byl můj prvotní cíl. Když jsem získal pár agentů a postavil státní službu, bylo ihned jasné, že kulturní události by mi problém dělat neměly. Všechny investice šly ze zákoníku, jelikož nejsilnější armáda měla vždy jistotu, že tam ty 4 mince budou. Pozdější Big Ben mi také dopomohl k redukování klíčových budov soupeřů (střelný prach) a nahromadění mincí na hrnčířství. To, že je USA demokratická země a že takováto zemička nemá problém s obchodem, asi nemusím zmiňovat, takže na pokroku demokracie jsem měl 4 mince prakticky ihned. V podstatě jediné co mohlo hrát proti mně, byl čas. Ano, můžeme se vrátit o pár řádků výše a přečíst si souvětí, kdy jsem armádou a investicemi nutil své soupeře se záměrně zpomalit stavbou, jim ne moc vyhovujících, budov. (Je pravda, že kdyby tento krok ignorovali, měl bych kasárny, potažmo akademie, já a to by teoreticky vedlo k ještě dřívějšímu vojenskému vítěství.) Ani Opera v Sydney, která byla v Indii, nepomohla tomuhle národu. Ani Johanka či celý zástup slavných osobností (ale fakt, Řecko by postavilo skoro fotbalový mančaft ze svých slavných osobností) nevedlo k triumfu „Jižanů“. Byla to Amerika, která krůček po krůčku shromaždovala bohatství.

Co stojí za zmínku:

- začali jsme stavět divy a velmi to obohatilo hru
- ačkoliv jsme očekávali, že hra bude kratší, byla ještě delší (a ani nachvíli se nikdo nenudil)
- kultura opět dostala na!prdel!
- je velmi důležité reagovat na složení armády od soupeřů

Ps: je opravdu krásný pocit mít za sebou legie a diktovat si podmínky při „vyjednávání“ se soupeři. Jó - na takový pocit bych si lehce zvykl :D 

Odehráno v: Ostrava (Okres: Ostrava-město)