Dojmy ze hry

Tak mám za sebou cca patnáct her ve stejné skupině hráčů a musím říct, že znovuhratelnost pomalu ale jistě klesá. Problém spočívá v asociacích, které si hráči postupně vybudují pro vykládané karty snů. Nám se třeba stalo, že duch vyložil na hádaný předmět kladívka jabloň, což byla tak blbá nápověda, až jsme jí začali využívat všichni.
Herně se ovšem jedná o vydařený a velmi netradiční kousek. Partie je odehraná cca za dvacet až třicet minut, v závislosti od počtu hráčů. Hru jsme si upravili tak, že duch měl na ruce vždy sedm karet, první se hádal předmět, pak lokace, pak postava. Velmi doporučuji, aby se hráči v průběhu vyšetřování spolu nemohli radit. Odstraní se tím syndrom vůdcovství, který jinak může být ve hře dost zásadní. Jediné porady byly možné v případě, že někteří hráči chtěli tipovat stejnou kartu a při výběru finálního pachatele na konci hry.
Po drobných úpravách pravidel se mi hra moc líbí. Jen ta znovuhratelnost je horší...