Dobrá hra, ale ne pro mě.
Autor: sydo | 17.4.2009 | 9
Citadela je karetní hra od tvůrce Bruna Faiduttiho, který je dále podepsán pod hrami jako
Mission: Red Planet nebo
Warrior Knights. Citadela byla hrou, která přinesla hernímu světu mechanismus vybírání rolí, který pak úspěšně přejaly i jiné hry, za všechny jmenujme třeba známé
Puerto Rico. Hráči se ve hře chopí rolí vládců rozvíjejícího se města, staví v něm nové budovy a pomocí intrik se snaží vynést svou metropoli mezi klenoty měst.
Komponenty:Citadela je zpracována překrásně. Ve skladné a pevné krabičce dostanete balíček karet, žetonky zlaťáků a podstavec pro roli krále. Obrázky na kartách jsou velmi hezké a i když na některých můžeme vidět hýřící občany i krásné paláce, osobně na mě působily celkem temně, jakoby podávaly obraz dekadentního a korupcí prolezlého města.
Je až neuvěřitelné, jakými detaily se lidé dokáží zabývat – na BGG se vedly dlouhé debaty o tom, že hra není vhodná pro děti, jelikož na kartě Palác je vidět odhalené dívčí pozadí (ta hrůza!). Nutno říci, že ona dívka (či víla) na zmíněném obrázku má zadeček opravdu výstavní. Další kontroverzi vzbudila karta kupce, která prý zpodobňuje klasickou karikaturu hrabivého žida, známou z nacistických plakátů. Osobně by mě tyto „nešvary“ ani nenapadly, natož abych hrozil vydavateli bojkotem, ale jako zajímavost to pobaví.
Karty podle mě mohly být trochu pevnější, jelikož hru patrně budete tahat po cestách (je k tomu jako stvořená) a hrát kde se dá. Takto na mě působí snadno poškoditelným dojmem.
Žetonky zlaťáků jsou naproti tomu perfektní – vypadají jako takové ty pomerančové bonbony, co se prodávají v lékárně (nevzpomenu si na název, mám už asi taky doma toho Němce, co mi schovává věci) a skvěle slouží svému účelu.
Pravidla:Karty jsou rozděleny na dva druhy: budovy a role. Rolí je celkem 8, každá má jiný vliv na hru a přichází na řadu v určeném pořadí.
- Mordýř – určí postavu. Tato postava toto kolo nehraje.
- Zloděj – určí postavu. Tato postava na začátku svého tahu odevzdá zlodějovi veškeré své zlato.
- Čaroděj – může si vyměnit své karty budov s balíčkem budov nebo s jiným hráčem.
- Král – bere si žeton krále a je od této chvíle začínajícím hráčem. Dostane také jeden zlaťák za každou žlutou budovu, kterou má postavenou.
- Kněz – nemůže být poškozen žoldnéřem. Dostane také jeden zlaťák za každou modrou budovu, kterou má postavenou.
- Kupec – obdrží jeden zlaťák. Dostane také jeden zlaťák za každou zelenou budovu, kterou má postavenou.
- Stavitel - může postavit až 3 budovy za kolo, bere si dvě budovy z balíčku budov.
- Žoldnéř – Zboří jednu budovu nějakého hráče, pokud zaplatí o jeden zlatý méně, než je pořizovací cena oné budovy. Dostane také jeden zlaťák za každou červenou budovu, kterou má postavenou.
Následující popis se vztahuje na hru 4 hráčů, jelikož s tou mám nejvíce zkušeností. Při hře v jiném počtu je změna v detailech hry jako počet otočených rolí atd. Na začátku hry dostává každý hráč 2 zlaté a 4 karty budov. Každá budova má určenou barvu (modrá, zelená, žlutá, červená a fialová) a pořizovací cenu, která zároveň určuje bodovou hodnotu budovy na konci hry. Poté je náhodně určen začínající hráč. Zamíchá karty rolí a dvě horní odloží pryč lícem nahoru. Poté se podívá ne horní kartu a otočí ji lícem dolů (ostatní tedy vidí pouze dvě role, které budou toto kolo mimo hru). Ze zbylých 5 rolí si jednu vybere a zbytek pošle hráči po své levici. Ten si také jednu vybere, pošle dál atd. Na posledního hráče zbudou dvě karty, jednu si vybere a tu zbylou odloží lícem dolů.
Poté hráči odehrávají svá kola v pořadí určeném rolemi (viz výše). První tedy hraje Mordýř, poté Zloděj atd. Ve svém kole může hráč v libovolném pořadí provést následující akce:
Buď líznout dvě nové karty z balíčku budov a jednu z nich si nechat NEBO vzít dva zlaté z banku.- Postavit jednu budovu a zaplatit její pořizovací cenu (Stavitel může stavět až 3 budovy, pokud na ně má peníze).
Provést akci své postavy (viz výše).
Hra končí, když jeden z hráčů postaví 8 budov. Dohraje se právě probíhající kolo a hráči si sečtou body:
- body za cenu budov
- 3 body bonus, pokud má hráč postavenu budovu od každé barvy
- 4 body, pokud byl hráč prvním hráčem, který postavil 8 budov
- každý další hráč, který postavil 8 budov získá 2 body
To je vše, pravidla jsou opravdu jednoduchá a pochopí je každý. Ve hře je velký prostor pro blafování, dedukci a překvapivé tahy. Hra rozhodně není jen slepým vykládáním karet – musíte zapojit mozek a po pár hrách přijdete na jemné finesy jako třeba zakončit hru drtivým nástupem stavitele, který v jednom tahu vysype 3 levné budovy a ukončí tak překvapivě hru. Většinu času strávíte přemýšlením, jak soupeře nejvíc poškodit a odhadováním, co na vás kdo asi vymýšlí. To všechno jsou věci, které mám v hrách rád, o to víc mě samotného překvapilo, že mě hra téměř vůbec nebavila. Budovy pro mě neměly žádný tématický význam, prostě jsem jen vykládal karty s čísly a barvami a rozhodně jsem neměl pocit, že bych stavěl město. Odehrál jsem své kolo a pak čekal, až na mě zas konečně přijde řada. Možná je to absencí herní desky, hrát jen s kartami tímto stylem mě moc neuspokojuje, věřím, že kdyby se ke hře připojil nějaký herní plán, zaujala by mě více. Z tohoto důvodu mě zajímá další Faiduttiho počin –
Mission: Red Planet. Celkový dojem ze hry je tedy velice mdlý, ale reakce ve zbytku naší skupiny byly rozličné - jeden z hráčů byl totálně znechucen, další se velice bavil, třetí měl radost z toho, jak mu žoldnéř vynáší a hrozně rád bořil budovy.
Rozhodně neříkám, že Citadela je špatná hra, naopak. Je vhodná pro rodiny i s dětmi, dá se hrát až v sedmi lidech, je skladná, snadno přenosná, krásně zpracovaná a jde hrát na malém prostoru – ideální na cesty. Systém hry je propracovaný a odolnost vůči ohrání (za předpokladu, že vás hra baví) bude dle mého názoru veliká. Pro mě však byla Citadela velikým zklamáním a i když netvrdím, že se k ní někdy v budoucnu nebudu chtít vrátit a dát jí opět šanci, rozhodně dám přednost jiným hrám.
