Union Pacific

hodnoceno 15x (Seznam vlastníků)

Velmi dobrá hra, kde o překvapení není nouze

Autor: bruno | 4.6.2008 | 2

Union Pacific je hrou od Alan R. Moon, který má na svědomí mimo jiné Elfenland či pravděpodobně nejoceňovanější deskovku současnosti, Ticket to Ride.

Cíl hry je stát se majoritním akcionářem těch nejmajetnějších železničních společností a díky tomu získat největší výnosy. A jak na to?

Herním plánem je mapa Severní Ameriky, na které jsou města spojena železničními tratěmi, které je potřeba zprovoznit. Vy (pravděpodobně v roli akcionáře a zároveň lobisty) se snažíte o to, aby co nejvíce tratí provozovala právě společnost, o které si myslíte, že jste (ale hlavně budete v okamžiku zhodnocení, to je za hru čtyřikrát a poměrně náhodně) majoritním, nebo alespoň druhým, vlastníkem. Jelikož jde o akciové společnosti, rozhoduje počet akcií. V každém tahu totiž můžete buď

• nechat zprovoznit jeden spoj a za odměnu si vzít jednu akcii z nabídky (či náhodně) do ruky, nebo
• akcie vyložit a tím je teprve „zaktivovat“, akcie v ruce se nepočítají.

Vše je ještě zpestřováno (či komplikováno, jak chcete) dalšími pravidly, omezeními, rozšířeními, z nichž některá můžete jednoduše v dané partii hrát, nebo ne. Podle toho, jak moc chcete složitou či určitým způsobem zaměřenou hru.

Herní mechanizmus se může zdát nudný a nezajímavý. Ale neházejte flintu do žita, chce to proniknout trochu pod kůži, aby hráči pochopili skutečný smysl hry. Pokud si každý hráč vybere společnost/ti kterou/é bude podporovat a od které bude sbírat akcie, opravdu to moc zábava není. Ale jakmile se začne intrikařit, schovávat akcie společností, do které jste neinvestovali ani halíř a v pravou chvíli vyložíte akcie tak, že při vyhodnocení nedostane hráč, který ji celou hru živil, ani floka, začne to být zajímavé. Možností je opravdu celá řada, třeba investovat rovnoměrně a zatímco se ostatní přetahují o majoritní vlastnictví dvou nejbohatších, stát se do zhodnocení druhým akcionářem u všech ostatních. Najednou si musí hráč mnohem víc všímat, co se děje kolem něj, jaké akcie si kdo bere atd.

Herní materiál je bohatý a na velmi dobré úrovni (není to Age of Mythology, ale je nutné přihlédnout i k datu vydání, 1999). Příjemný plán a spousta barevných (plastových) mašinek. A mnoho karet akcií a tratí. Pravidla hry zaberou asi tak deset minut vysvětlování, takže žádný problém. Jsou poměrně jednoduchá a jednoznačná. Vše potřebné má hráč před sebou na nápovědních kartičkách.

Dle mého názoru se jedná o jednu z nejlepších "průřezových" her, kde se budou bavit hráči různě pokročilí a zkušení. Jen hra není vhodná pro menší děti, které často nepochopí ten princip, že investují do jedné společnosti, ale brát by si měli akcie druhé, a přijde jim hrozně nespravedlivé, když je pak někdo o výnosy "té jejich" obere.