Talisman: Dobrodružství meče a magie (Čtvrtá edice)

hodnoceno 498x (Seznam vlastníků)

Talisman 3rd edition CZ

Autor: Mejlo | 5 hodin 0 minut | 16.8.2012 | 1

Hra: Talisman: Dobrodružství meče a magie (Čtvrtá edice)

Hráči: Mejlo, vito a 4 neregistrovaní

Rozšíření třetí edice Talismanu 3rd edition: Hory, Les, Město, Jeskyně, Dračí věž a postava Smrťáka

Úkolu porazit Dračího krále a zmocnit se Koruny vlády se chopil moudrý druid Mejlo, lehce trhlá :) lesní elf(ka) Jana, zmatený (a nemyslím přesvědčením) drakobijec Gabo, rychle se učící hraničář Martin, ukecaný a připitý chvastoun Vito a sebevědomý a uvědomělý astronom Galo. 

Na začátku se všichni rozutekli po hracím plánu v očekávání, jaké dobrodružství na ně čeká. Nejlépe na to byl drakobijec, který hned ze začátku setnul pár nestvůr a získal pár zkušenosti. Nezkušeně je ovšem vyměnil za zlaťáky, místo vůle či síly ... nebo že by strategie, která mi unikla? :) Nicméně jak byl v ráži nastoupil na Sukuba, který měl vůli 3. Drakobijec neměl nejmenší šanci a musel Sukubovi zanechat jednu ze svých 2 vůlí. Sukubus na dalšího hrdinu čekal posílen s vůlí 4. 

Řádění Sukuba nezvládnul ani chvastoun, který se bezhlavě a značně posilněn další číší (čti sedmičkou :)) vína, vrhnul do útoku. Na to se již nemohl druid dívat. Díky získání Šalamounovi koruny (+2 vůle) se nebál utkat v psychickém souboji se Sukubem a nakonec ho udolal. Abych ale pouze chvastounovi nekřivdil. I on se zapsal do análů tohoto příběhu chrabrým a vítězným soubojem nad čínským drakem (síla 6). 

To vše z povzdálí sledoval astronom. Vydal se tedy z městských bran vstříc svému osudu. Jeho hlavní silou bylo čtení budoucnosti (první kartu dobrodružství může zahodit a místo ní si vzít novou). Těmito vizemi si dokázal, za velice malou chvíli, získat zajímavé předměty (prsten moci, opasek síly), pomocníky (osobní strážce, žoldnéř) a vyhnout se nebezpečí (drak, síla 7). Ovšem i jemu dokázal osud "pěkně" nadělit v podobě nájezdníků, kteří ho obrali o věci a zlaťáky, které ponechali v oáze. Dále astronoma navštívila Smrt. Ta si ovšem nepřišla pro něj, ale pro jeho pomocníka, průvodce.

V polovině hry se začalo dařit hraničáři, který si po několika vyhraných soubojích nakročil do středního pásu, do oázy, pro astronomovi věci a zlaťáky. Posilněn novými přeměty a zvýšeným sebevědomím, chtěl se porozhlédnou v Horách. Tam ovšem hrubě narazil. Po několika sesuvech kamení byl v Karakově zhoubě napaden orky, poté uvíznul na kolo v trhlině a když se konečně celý potrhaný a unavený dostal do doupěte krále orlů, boj prohrál. Král orlů neprojevil nejmenší slitování a odnesl hraničáře nad propast, kde ho nechal "letět". Hraničář byl na pokraji mezi životem a smrtí, ale ještě žil.

Po vítězství druida, tedy mne, nad sukubem to vypadalo, že by se mi mohlo začít dařit. Ovšem tento den nebyl druidův den. Navštívil mne ďábel, a udělal mi velice lákavou nabídku. Na oplátku za to ale něco chtěl. Nejsem na sebe pyšný, ale neměl jsem na vybranou, a vydal jsem se cestou zla. To nejhorší na mě ale mělo ještě čekat. Pohyboval jsem se v okolí kaple, což není pro  hrdiny zlého přesvědcení ideální místo. Stačila chvíle nepozornosti a na paty se mi přilepil poltrgeist (pohyb pouze o 1 pole). Výsměchem byla magiská studánka síly, ke které se šlo dostat pouze přes kapli za cenu 1 života. Podvedl jsi mne Ďáble ... podvedl ...

Rozhodnul jsem se nejdříve přejít přes most, abych se poltergeista zbavil a pak se chtěl vydat ke studánce. Než se mi však poštěstilo, studánku již vypili ostatní hrdinové. Rozhodl jsem se tedy pro hledání štěstí v Lese. Les jsme prošel celkem rychle až na počáteční problém s padající kládou, která mi ubrala život a rozmačkala mulu. Pobil jsme pár přízraků a rychle se vypořádal v doupěti s Pánem přízraků. Vzhledem k tomu, že mezitím si již klestili cestu po schodech dračí věže astronom s hraničářem, sebral jsme v doupěti Pana řízraků talisman a vydal se ještě zvrátit osud ve svůj prospěch. 

Lesní elfka byla povolána radou elfů (musela dobrodružství ukončit a jít domů). Drakobijec s, teď již skutečně, chlastounem :) zmateně pobíhali po pásmech a snažili se získat nějaké zkušenosti. Já se vynořil z lesa pod Dračí věží a mohl pouze sledovat co se v ní děje. Na nic víc jsem již neměl sílu ani čas.

Zbědovaný hraničář se hnal za astronomem, který s přehledem procházel patry dračí věže a dařilo se mu ještě zlepšovat své šance na vítězství ziskem lektvaru síli. Hraničář ovšem takové štěstí neměl. Když vešel do páté místnosti, zahlédl pouze v zavírajících se protějších dveřích stříbrný plášť astronoma, který se dral do posledního patra. Jakmile se ke dveřím rozeběhnul, po pár krocích mu cestu zastoupilo 6 kostlivců, každý se silou 2. Taková přesila byla hodně i na hraničáře, který v následujících chvílích skonal pod údery zubatých seker a rezavých mečů při chrabrém ... pokusu o útěk :)

Astronom v tom okamžiku vrazil do posledních dveří a ocitnul se v obrovské místnosti plné zlata, zlatých předmětů a drahých kamenů. Přesně ve prostřed místnosti již na něj čekal Dračí král. Jeho majestátné, silné, šupinaté tělo a červenozlaté zbarvení na chvíli astronomovi vyrazilo dech. Ovšem ne na dlouho. Zaplatil zlaťák žoldnéři, vypil lektvar síly a pevně v ruce sevřel široký meč. Na té samé ruce se mu zatřpitil prsten moci. Jak Dračí král, tak i astronom věděli, že to bude jejich nejtěžší boj. Boj který musíte vyhrát. Jedinná chyba Vás připravý o všechno ... o slávu ... bohatství ... o život ... a o výhru.

Nevím přesně co se tam stalo, jestli si vzpomínáte, stál jsem pod věží a sledoval dění z povzdálí. Jenom díky svým magiským schopnostem jsem mohl tušit, co se v jednotlivých patrech děje ... hrůzné zvuky a otřesy se linuly celou krajinou. Na různých místech se věž bortila a z oken šlehaly plameny ... nakonec se rozprostřelo hrobové ticho. Ve věži jsem nakonec ucítil slabí náznak života. Ten postupně sílil. Podíval jsem se na vrchol Dračí věže. Rukou jsem si musel zastínit oči, jelikož se mraky pomalu rozestupily a sluneční paprsky zalily celou věž světlem. Nejdříve to byl pouze obrys postavy co jsem zahlédl, po chvíli jsem ale již jasně viděl astronoma v celé jeho hrůzné kráse a v krvi promáčenem, stříbrném plášti, jak stojí a vzhlíží do krajiny. V rukou držel Korunu vlády. Pomalu si ji nasadil. Poklekli jsme ...

Ze zápisků druida Mejla

Odehráno v: Hradec Králové (Okres: Hradec Králové)