Space Race: The Card Game

hodnoceno 24x (Seznam vlastníků)

Dojmy po pár hraních

Autor: Kew | 29.4.2016 | 8

Následující řádky jsou mým mírně zkráceným vyjádřením z Deskožrouta k verzi, která se ke mě dostala na testování těsně před otevřením Kickstarterové kampaně:

Pravidla:

Zjednodušeně: skrytě vyložíte kartu „barvy“, kterou pak aktivujete daný řádek ve své agentuře (vaše karty na stole). Vždy hrají hráči, kteří zahráli stejnou barvu a podle iniciativy (nasbírané body v dané barvě v aktivních kartách) se střídají po jedné akci, dokud neodpasují. Takhle se projdou všechny 4 barvy ve hře. Akce jsou znázorněny na řádcích na kartách a můžete hrát právě jen ty ze svého aktivního řádku. Máte trvalé schopnosti a pak jednorázovky, které na kartě po použití překryjete (elegantní mechanismus mimochodem :) ). Akce jsou opravdu všelijaké a pracují hlavně s přesunem karet – na ruku, do vesmíru (společná nabídka karet), do laboratoře (neaktivní karty, za které jsou ale body na konci) a konečně do vaší agentury (před vás na stůl = aktivní karty). A přesouvat se dá téměř odkudkoli kamkoli, z čehož plyne maličko složitější ikonografie. Některé karty můžou mít efekt při vyložení do agentury, jiné mají zase perma–efekt na konci kola. Jakmile všichni dohrají kolo, můžou skrytě připravit karty do vesmíru a jde se na další kolo.

Na konci hry jsou body za karty v agentuře (body na kartách, které v průběhu hry slouží jako iniciativa), pak za karty v labině (1 za kus, ale efektama se tam dá spláchnout hodně karet) a pak body pro hráče s převahou jednotlivých symbolů objevů (4 podtypy).

Postřehy:

Celé kombení je podpořeno tím, že každou „barvu“ aktivuje hráč max. 4× za hru (když počítám jednu speciální kartu) ze 7 kol celkem, takže nejde prostě říct „zahraju to celé na fialovou“, ale musíte jít více směry – minimálně teda dvěma :)

Karty se většinou nedají vykládat přímo z ruky (zpočátku dost frustrující), takže to musíte „obcházet“ přes laboratoř, nebo vesmír, kde vám to ale rádi vyfouknou soupeři.

Hrajete trochu na štěstí se skrytým vkládáním karet do vesmíru, kdy karta může – ale nemusí – zůstat skrytá do dalšího plánování. Takže pokud máte štěstí, nemáte konkurenci (max. náhodou, když někdo vloží stejnou barvu), ale pokud se vaše karta odkryje, ostatní si na ni rychle začnou brousit zuby.

Taky není úplně super hrát pozdější barvy, protože pomocí efektů na těch dřívějších se vám může stát jako nám, že jeden člověk vyčistí vesmír (přes jednu kartu si stáhl asi 4 z vesmíru do laboratoře), takže pak nebylo z čeho brát.

Trošku doufám, že kluci si nechají projít hlavou rady okolo ikonografie (se kterou jsem zjistil, měl problém i Rahdo), protože ikonky jsou titěrné a je třeba si je zapamatovat, ať se nemusí člověk furt koukat do nápovědy.

Nemusíte se bát ani toho, že by to byl multiplayer solitaire. Jednak se perete o vesmír, jednak si můžete některými efekty tahat navzájem karty z labu, jednak je tam schovaná převahovka o symboly objevů (breakthroughs), takže si musíte taky hlídat, co kdo sbírá.

Shrnutí:

Hra celkově je hodně tematická, komiksové animace mi překvapivě sedly (asi proto, že jsem odkojený ábíčkovským sci-fi :) ). Není to podle mě hra pro nehráče, doufám, že kluci počítali s tím, že cílí spíš na zkušenější hráče. Zas na druhou stranu, těm hra bude sedět.

Chce to minimálně jednu hru na rozkoukání, ze začátku budete hodně koukat do nápovědní kartičky. Zas na druhou stranu, pokud by do ní něco málo přibylo, dala by se z ní krásně rovnou vysvětlit celá pravidla, což je fajn.

Za mě škoda té vyšší ceny, ale rozhodně hodně vydařený český počin na to, že se a) nejedná o známé české designéry (aspoň zatím :) ) a b) že za sebou nemají žádné hráče typu CGE, CBG apod.