Pandemic Legacy: Season 0

hodnoceno 5x (Seznam vlastníků)

Prosinec, leden, únor

Autor: Hugozhor | 0 hodin 0 minut | 12.5.2021 | 0

Hra: Pandemic Legacy: Season 0

Hráči: Hugozhor a 2 neregistrovaní

!!! Uvnitř jsou těžké spoilery, takže pozor!!!

(pro šťouraly - jedná se o záznam pamětí jednoho dávného amerického agenta, jeho názory na různé věci se nemusí nutně shodovat s názory většinové populace v současnosti ;) 

PROSINEC 1961

Hned po vysoké škole jsem i přes výborný prospěch a značné známosti dost dlouho nemohl sehnat slušně placenou práci, takže jsem nakonec neodolal lákání a vstoupil do vládního programu. Po výcviku si nás zavolal starej Coop, pokud mne paměť neklame, tak to bylo někdy na sklonku roku 61. Zavolal si nás, protože zkušený tým selhal. Tak mu nezbylo, než se je pokusit nahradit a vyslat nás zelenáče, které zatím nikdo nikde nezná a z ničeho nepodezírá. Naším úkolem bylo pátrat po Meduze, po sovětském zabijáckém patogenu. Nadhodil nám nějaké kontakty v Evropě a také, asi kdyby jsme se u jedné stopy nudili, i stopu druhou. Tedy vypátrat neodpovídajícího agenta Sabika z rozprášeného týmu a zjistit všechno co ví. Naposledy byl Sabik údajně spatřen na Sibiři, když prchal ze Sovětského zajetí.

Ale nejdřív nás musím představit. Tedy samozřejmě netvrdím, že jména jsou pravá, ale tohle jsme měli napsané v pasech:

Haruko Masashi, šikovná doktorandka z Kalifornské university, výzkum virů. Jak se stalo, že skončila ve spárech CIA jsem se nikdy nedozvěděl, ale musela si to na škole něčím dost polepit, protože ji myslím hrozilo vyhoštění. Měla nás jistit jako polní výzkumnice, ale chytla nějakou rýmičku a začátku se neúčastnila.

Nadin Vodkov, stavební inženýr, kubánský emigrant. Jako jeden z mála zdhnul ze zátoky Sviní přes bažinu a dostal se zpátky. Dost ho to žralo. Opravdu divný týpek, naražený klobouk, pořád v šále, že prý máme v centrále zimu. Myslím, že se bál, aby ho Castrovy agenti nepoznali a neposlali do věčných lovišť. K tomu růžový brejličky, dost často úplně zhulený jako Aboukir. Pche, tihle ti kubánští dredaři.

Arbana Hallva, černá socioložka z Jihoafrické republiky. Hahaha. Jižanský přízvuk poznám, nejsem dnešní, žádná Afrika, natož Jižní, kde mají apartheid jak řemen. Jinak je na negerku v pohodě. Pořád usměvavá, huba ji jede od rána do večera a umí stmelit i tak roztodivný tým jako je ten náš do solidně fungujícího soustrojí. Na negerku v pohodě, až na ty hnusný dredy.

A nakonec já, John Smith, no jaké jiné jméno má nejlepší tajný agent mít. Pochopitelně běloch. Vysoký, vlasy na pěšinku, brýle. Dokonalý gentleman. Vystudovaný novinář, teď koordinátor medicínských konferencí.

Evropská stopa vychladla. Sice jsme v Římě chytili kurýra se vzorkem Meduzy, ale kurýr spolkl kyanid dřív, než jsme ho stačili vyslechnout. Průzkum ukázal, že Meduza je biologická látka dost odlišná od známých patogenů. Ani Sabik už nebyl v Novosibirsku, ale podařilo se mu zdrhnout přes hranice někam dál do Asie.

LEDEN 1962

V lednu jsme rozjeli další pátrání. Coop nám dal souřadnice dvou drogových továren v Jižní Americe, kde měl jistý sovětský vědec, dříve údajně pracující na Meduze, optimalizovat výrobu, nebo něco zkoumat, kdo ví. Coop si ale dal si podmínku, že naše akční týmy musí zasáhnout najednou na obou místech. Jednak aby se výroba nepřelila z jedné továrny do druhé a zase zpět. Jednak nebylo jasné, v které továrně přesně se vědec nachází. K tomu pochpitelně najít Sabika. Všechno šlo hladce, Arbana dala dohromady modrý zásahový tým v Saigonu, Nadin zakládal nemocnice a pátral po nepřátelských agentech po celém světě a já taky pomáhal jak se dalo. Ale pak se proti nám spiklo všechno na světě a naše aktivity v Mexiku, Leningradě i Hanoji byly prozrazeny a situace tam eskalovala nevídaným způsobem. Tak nevídaným, že starej Coop, nám dal jeden jediný den na urovnání, než nás stáhne z akce.

Arbana konečně sehnala šedý tým v Tokiu a vzápětí červený v Hanoji a s vypětím všech sil jsme krizi zvládli. Leč pořád nad námi visel Damoklův meč odvolání při sebemenším zaváhání.

Chytili jsme stopu Sabika v Šanghaji a vyslechli ho. Byl v hrozném stavu, odmítl nás pustit dál, mluvil chvíli přes dveře, jako v horečce, nebo deliriu. Byl vyděšený. Řekl, že nám nevěří a moc smysluplného jsme z něj nedostali. Jen nás zoufale varoval před starým Coopem, že je křivý jak turecká šavle. Takovéhle schizofrenní bláboly jsme do hlášení pochopitelně nedali. Pak jsem předirigoval náš první šedý tým z Asie do Jižní Ameriky. Nadin tam sehnal další terénní pracovníky a z úkrytu zařídil eliminaci obou továren. Usekli jsme obě hydří hlavy naráz. Pod pojmem továrna si nepředstavujte továrnu, jaké známe z našeho světa, šlo o pralesní linky. Podrobností nalezených hrůz vás ušetřím. Vědce jsme tam skutečně našli, ani se moc s Meduzou netajil. Má jít o biologickou paralyzující zbraň. Ale vyšlechtění do bojové podoby je podle jeho názoru záležitostí dlouhého vývoje.

Zbytek měsíce jsme se věnovali uklidňování situace v Mexiku, Kyjevě a Šanghaji. A ze společných peněz jsme jako dárek Arbaně věnovali pravou špionážní kameru.

ÚNOR 1962

V akci jede spousta lidí, takže jsme dostali hlášku, že sověti se chystají vypustit mezi lidi vzorky zatím ještě nesmrtící verze Meduzy - a to v Africe a hned na třech místech najednou (Káhira, Leopoldsvile, Alžír). Znepokojivější bylo, že také zkoumají terén přímo u nás doma. Obojímu bylo třeba učinit přítrž, i když Coop nám říkal, že tohle je hodně obtížná mise, že nemusíme v Africe splnit všechno. Bude spokojený i s horším výsledkem, stačí mu překazit alespoň něco. Ale znáte to, čím víc, tím líp.

Pustili jsme se do akce s plným nasazením. Arbana sestavila zásahové týmy v Sao Paulu a v Pekingu, a pak se věnovala odhalování přesného pobytu místa sovětských agentů u nás. Šlo ji to dobře od ruky, špionážní kamera se plně osvědčila. Údajní bulharští turisté se zahnízdili v Atlantě v malém hotýlku a zkoumali turistické cesty v okolí. Znáte to - Broskvoňový potok, Zonolite a dokonce byli i na Indiánské stezce ve Východní Palisádě. Dokonce měli v sejfu i předpovědní mapu počasí nad Severní Amerikou. V mezičase Nadin řešil situaci s potírám rudých po světě, s jeho rychlými přesuny je k tomu přímo předurčen, a vytvořil modrý tým v Istanbulu. Já tak nějak pomáhal, hlavně koordinováním činnosti a sestavením druhého týmu v Sao Paulu. Za tři týdny byl náš měsíční plán splněn na výbornou. Afriku jsme zachránili kompletně, žádné testy s Meduzou provedeny nebyly.

A co myslíte, že se nám dostalo za odměnu? Prý, dobré, dobré, ale naši psychologové se pohrabali ve vašich papírech a výsledkem je, že chceme mít poslední slovo při tom, když budete vydávat poslední rozkazy pátracím týmům při plnění cíle misí. Rozkazy budete vydávat z Washingtonu. Tečka. Házet klacky pod nohy to by jim šlo, byrokratům. Ještěže alespoň Nadinovi přiklepli autorizační kód 424. No a díky kontaktům a dolarům jsme si vytvořili tajný úkryt v Moskvě. Uvidíme, jak moc se bude nebo nebude hodit.

Pokračování příště  (pakliže se najde alespoň jeden pozitivní ohlas ;)

Odehráno v: neuvedeno