Goal! Game

hodnoceno 40x (Seznam vlastníků)

recenze hry

Autor: saiwer | 12.9.2011 | 1

„To si snad děláš srandu?! Takovej čučkař a nasadí housle mýmu nejlepšímu obránci Karavánovi?! Běž někam…“

„A co se jako divíš, kombinaci NENÍ HOZENÁ ŠESTKA má za šest plus bonus jedna pro útok. Prostě Štajny je dobrej, s tím se smiř. Vedu jedna, nula. Jestli nechceš od Slávie dostat bůra, tak už by se měl ten tvůj slavnej Jůventus rychle probrat…“

A i vy ostatním smiřte s tím, že hra Goal! Game, byť je poměrně výrazně založena na taktice, přináší s sebou i jistá úskalí spojená s nemalým podílem náhody, kterou reprezentuje hod kostkami. Nezřídka se stává, že naprostý benjamínek týmu svými drzými průniky zamotává hlavu nejedné primadoně v soupeřově obraně, že defenzivní záložníci trhají sítě hostujícího gólmana a opačně, že hvězdný útočník formátu Tieryho Hrálbyho není s to trefit odkrytou kasu, ani kdyby se rozkrájel na tisíc malých kousků a nechal znovu slepit Kanagonem.

Tak přesně toto je Goal! Game. Karetní hra, která dokáže mnohdy neskutečně rozžhavit do běla, že si pak říkáte, jestli by nebylo lepší ji zabalit a poslat s díky zpátky ke svému tvůrci směr Zahořany. A já už na to znám odpověď: Nebylo! Tato hra je totiž při zvolení správného módu neskutečně zábavná. Čtenáři, chápej, že můj názor je hodně subjektivní, neboť honění za kulatým nesmyslem po zeleném pažitu a další aktivity s tímto úkonem spojené jsou mojí druhou životní láskou. Na druhou stranu ale, tato hra má k fotbalu stejně tak blízko, jako třeba k pokeru. A to už je další pádný důvod k tomu, aby měla ambice oslovit poměrně širokou skupinu hráčů…

Po úvodní rozvaze si pojďme projít největší plusy a mínusy hry Goal! Game:

• + Hra s fotbalovou tématikou. Těch není nikdy dost a takto kvalitních už vůbec ne!

• + Příjemný, nenásilný design s vtipnými podobiznami hráčů (obzvláště Dan Prudil a Tomáš Neckid jsou luxusníJ)
• + Zejména ligový a turnajový mód s otevřením přestupového trhu jsou velice zábavné. Hráči se zde vžijí jak do role trenérů (vedení zápasů, volba taktik apod.), tak i manažerů (ekonomický chod klubu, nákupy a prodeje hráčů) a mohou tak ukázat celému světu, co v nich dřímá za stratégy (případně pak mohou odhalit, jací jsou tlučhubové).
• + Pro mě je velmi důležitá skutečnost, že po několika hrách jsem věděl, že na tuto kombinaci pošlu jmenovitě toho a toho hráče a nikoli jen čísla a symboly, jak tomu často bývá u jiných karetních her.
• + Jednotlivé partie netrvají déle než 15 minut i s rozestavěním.

• - Ve hře je možná až příliš velký vliv náhody. Můžete mít tým jako noha, ale když vám nebudou padat kostky, tak si zkrátka neškrtnete a to ani s taktikami umožňujícími znovuhození.
• - Ať hrajeme, jak hrajeme, jako nejúčinnější se stále jeví hra s maximálně možným počtem hráčů schopných zakončit (útočníci a záložníci). Obranná hra se sázkou na jeden, dva brejky nevychází (věřte mi, velmi dobře vím o čem mluvím, neboť na tuto taktiku jsem vsadil já a po polovině soutěže jsem jednoznačně poslední s nula body na kontě).
• - Hra podle oficiálních pravidel přestupů a odměňování je v ligovém módu dlouhodobě neudržitelná. Velmi záhy dochází k pomyslnému rozevírání nůžek mezi dobrými a špatnými týmy (proti tomuto nešvaru se dá bojovat úpravou pravidel, viz např. Rozlosování ligy pro 4 hráče v sekci „Ke stažení“.
• - Stávající počet hráčů je nedostačující (včetně všech vydaných rozšíření). Určitě by bylo dobré ještě pár týmů navrhnout. Myslím si, že Kanárky, Argentince, Portugalce, Nigérii nebo třeba Japonsko by řada hráčů uvítala…

A teď už dost řečí a vzhůru na stadion. Jako bych zaslechl úvodní hymnu Ligy mistrů…