Kallatea

Úroveň: Kolemjdoucí

Další úroveň: 0 / 10

Bazar index: 27 0 0

Zatroleným hráčem: 1186 dnů

Naposledy přihlášen: dnes

Sbírka her

Hodnocení hráče: xxxxxxxxxo Parádní drobná wargame, kterou při znalosti karet můžete odehrát i do 30 minut. Promyšlený herní design doprovázený nádhernou produkčí zajišťují silnou atmosféru při hře. Každá mechanika je totiž skvěle provázána s tématem a obě strany jsou natolik asymterické, že je hra za Peršany i Řeky velmi odlišná. Zatímco za Řeky jste v silně obranné roli s omezeným množstvím zdrojů a silných jednotek, za Peršany se snažíte prorazit krunýř Řeků tím, že na ně posíláte velké skupiny jednotek, ale oni se i tak drží! Do toho nastávají události, které dovedou děním na mapě méně či více zahýbat. Boj je jednoduchý a napínavý, je ale potřeba počítat s tím, že kostky dovedou hrou hodně zahýbat, což může někdy krapet naštvat stejně jako efekty některých karet. Pravidla jsou přehledná, chvilku ale trvá, než vejdou pod kůži. (~5 partií)

Anachrony (2016)

Hodnocení hráče: xxxxxxxxxx Anachrony mi v mnohém připadá jako hodně jedinečná hra. V první řadě velmi oceňuji to, jak silně jde z ní cítit téma. Téma odráží nejen vizuál, fluff text ale také zvolené mechaniky (mj. worker placement, engine building), což dohromady skvěle vtahuje do hry. Hráči se střídají po vykonání jedné akce (případně nějaké vedlejší), takže hra rychle odsýpá. Možností, jak hru hrát, je spousta, ale zároveň vaše možnosti výrazně omezují ostatní hráči a hráčky, takže hra není prosta ani interakce. Tahy ostatních vám navíc (nezáměrně) hází pod nohy klacky a vy tak musíte předvídat, co budou chtít dělat ostatní, a tvořit záložní plány. Právě díky tomu, co do hry přináší ostatní, mi připadá, že Anachrony zazáří hlavně ve hře více hráčů. (~3 partie)

Aquamarine (2022)

Hodnocení hráče: xxxxxxxooo Svižný roll and write filler s hezkým vizuálem, který máte odehráno do 20 minut a který se dá pořídit za pár korun. K samotnému hraní je pak kromě mapy potřeba tužka/fixa a dvě kostky. Při zakoupení obdržíte nejen barevné verze map, ale také verze k černobílému tisku, což vnímám pozitivně. Barevná varianta hry je ale přeci jen příjemnější. Při koupi dostanete rovnou čtyři různé mapy (další mohou vznikat a existují komunitní mapy) a strany s cíli pro jednotlivé mapy, které můžete při opakovaném hraní plnit a které pozmění herní strategii. Díky tomuto obsahu se výrazně zvyšuje znovuhratelnost hry. Pozitivně hodnotím také dostupnost českých pravidel, která při zakoupení obdržíte. Co se týká samotné hry, je to fajn oddechovka s milým objevitelským tématem, které vynikne s barevnou verzí mapy a správnou hudbou, komplexita ale není vysoká. Zvlášť bezva je Aquamarine pro sólohraní, jelikož je Aquamarine prosta interakce mezi hráči*kami (pokud tedy nepočítáte házení kostkou). (~8 partií)

Aquatica (2019)

Hodnocení hráče: xxxxxxxxxo Svižná hra se solidní hloubkou (doslova) a zábavnými komby. Princip posouvání karet na desce je originální, tematický, hapticky poutavý a navíc motivuje nad hrou přemýšlet tak nějak jinak. Díky tomu není tak náročné přivřít oči nad tím, že karty lokací není možné obalit, jelikož by obaly znemožnili využívat desky. Kromě toho jdou obalit aspoň karty charakterů a na ty se sahá mnohem více. Karet postav není mnoho, ale vnímám to spíše jako výhodu. Jejich schopnosti jsou navíc zajímavé a mnohé nabízí nějakou interakci (pozitivní i negativní), za což jsem u podobných her ráda. Interakce je navíc výrazná i v nabídce karet a veřejných úkolech. Je fajn, že hra obsahuje i alternativní úkoly, ty základní jsou snadné a hra pak končí moc brzy. Jsem zvědavá na rozšíření. Volitelný modul v podobě králů*oven mi přijde zajímavý, ale je bohužel nevybalancovaný a užitečný spíše pro sólo. V sólu mě ale hra tolik nebavila; připadá mi jako puzzle skrze omezenou nabídku karet lokací. (~3 partie)

Arboretum (2015)

Hráč tuto hru ještě nehodnotil...

Hodnocení hráče: xxxxxxxxxo Hra ledacos sdílí s původní verzí, Vitráže Sintry ale i tak přináší svěží vítr. Hra vyžaduje jisté změny ve způsobu hry, a sice díky figurce skláře a unikátním hráčským deskám. Celkově mě hra bavila víc než základní Azul a vnímám ji jako více interaktivní. Je totiž jednodušší poznat, co zrovna potřebují ostatní, a jde tomu snáže přizpůsobit strategii, byť je hra jinak podobně komplexní. Vizuálně jsem se Vitráží obávala, ale upřímně v reálu vypadají komponenty mnohem lépe než na fotkách. Dílky jsou reálně moc hezké a mile ho ovlivňuje nasvícení. Hráčské desky nejsou nijak ohromující, ale jsou podobně ok jako v původní hře. Vitráže Sintry pro mě byly milým překvapením! Nehrála jsem ze série zatím jen Letohrádek a tato verze mě ze všech bavila nejvíce. (~5 partie)

Bang! (2002)

Hodnocení hráče: xxxxxxoooo Parádní vstupní hra, kterou znají i mnozí nehráči a nehráčky. Lidem, kteří se Bang! učí a nemají zkušenost s hrami (se skrytými rolemi) může připadat ne úplně přístupný skrze množství karet s různými efekty a potřebné dedukci. Je však možné využít pro příjemnější vstup do hry kostkový Bang. Pro hráče a hráčky Bang! vnímám jako fajn party hru s množství variací díky dostupným rozšířením. Oceňuju, že hra může být pro celkem dost hráčů, jenže pak se může partie dost táhnout, a to hlavně pro ty, kteří ze hry vypadnou (trošku to ošetřuje Město duchů). Vzhledem k délce a charakteru hry (party hra) tak častěji sahám po jiných deskovkách a Bang se teď už moc často na stůl nedostane. (~20 partií)

Hodnocení hráče: xxxxxxxooo Svižnější a odlehčenější party verze Bangu, kterou odehrajete do 15 minut a u které nemusíte dlouho čekat, až budete na tahu. Pravidla je možné vysvětlit během několika minut a pro ty, kterým nejsou blízké hry se skrytými rolemi může být snazší se ve hře zorientovat. Díky tomu hra funguje jako super tutoriál k pochopení principů karetního Bangu. Současně se však jedná o fajn filler pro větší skupinu lidí a dovedu su představit, že hra dobře sedne nehráčům*nehráčkám. (~ 10 partií)

Barbarossa (2010)

Hodnocení hráče: xxxxxxxxxo Na základě mé omezené znalosti her mi přijde, že tato jednoznačně dominuje v kategorii bizarních titulů. Herně je Barbarossa hezkou deckbuildingovou válečnou hrou, která nabízí spoustu možností a rychle odsýpá. Pravidla jsou jednoduchá a gró spočívá v tom rychle se zorientovat v nabídce jednotek a zajistit si dostatečný příjem a možnost vysílat jednotky na první linii. Upřímně by mě ale s fotografiemi tanků a dalších jednotek nezaujala tolik a zřejmě by nenabízela tolik prostoru ke smíchu, což považuji za silnou stránku původního vydání hry. Na druhou stranu myslím, že by o něco mírnější podoba artu mohla posloužit podobně a nebyla by problematická z hlediska objektifikace. (~1 partie)

Bílý hrad (2023)

Hodnocení hráče: xxxxxxxxxx Bílý hrad se mi moc zalíbil tím, že je každá akce smysluplná a řetezí se do spousty dalších efektů. Trošku mi tím připomíná Bitoku, jen zde je řetězení ještě silnější a hra koncentrovanější. Přestože to s sebou nese i negativa, osobně mě tento princip zaujal a přináší velkou satisfakci, když se podaří. Pravidla jsou jednoduchá, ale hra má stále solidní komplexitu díky náročnosti hermích rozhodnutí. Je dobré si aspoň trošku umístění kostky promyslet, pro solidní bodový zisk nejde moc hrát intuitivně a když se akce neřetězí jako ostatním, není to moc příjemné. Jinak je mi sympatická i japonská atmosféra, která ze hry dýchá, přestože hra není kdovíjak tematická, s dalšími hrami téma vnímám silněji. Oceňuji taky produkční kvalitu, přestože mi úplně nesedly zvolené barvy a šířka meeplů. Cena a velikost krabice jsou příjemný bonus, který nad rámec gameplaye garantuje místo ve sbírce. I když na hře vnímám jistá negativa, mám velkou chuť hru hrát opakovaně. (6 partií)

Hodnocení hráče: xxxxxxxxoo Bloodborne mě oslovil svou temnou atmosférou a zajímavým soubojovým systémem a mechanikami kolem umírání postav a jejich vstupem do Lovcova snu. Líbí se mi možnost postupně si lehce vylepšovat postavu a pokračovat s ní i do dalších kapitol kampaně. Zajímavý je pro mě taky soubojový mód, kdy má každý unikátní zbraň s několika typy útoků, která se přehazuje na druhou stranu, kde jsou zase jiné typy útoků. Připadá mi, že hra opravdu vyžaduje kooperaci a vzhledem k tomu, že zná zpravidla každý svou postavu nejlépe, Bloodborne zřejmě nebude náchylný na alfa hráče. Po příběhové stránce zcela uchvácená nejsem, zatím se mi zdálo, že je příběh dost rozkouskovaný a vzhledem k tomu, že předlohu neznám, je pro mě složitější se zorientovat. Věřím ale, že lepší povědomí přijde s časem. Dávám každopádně velký palec dolů za pravidla, která nepokrývají všechny situace a jsou nejednoznačná. (~1 partie)

Hodnocení hráče: xxxxxxxxxx Parádní eurovka s hromadou interakce mezi hráči*hráčkami. Herní mechanismy dávají smysl, hezky simulují tržní prostředí a celkově nasedají na téma a jsou originální. Přesto pro mě bylo zpočátku náročné zapamatovat si pravidla a chvíli trvalo, než jsem se s nimi sžila. Kladně hodnotím také setup. Ve hře není mnoho komponent, přesto lze ale očekávat komplexní zážitek. Jednoznačně ale doporučuji insert, který výrazně urychlí přípravu hry, a to zejména pokud si pořídíte takový, který obsahuje také mřížku na desku hráče*hráčky. U samotné hry je dobré počítat s tím, že se může snadno natáhnout herní doba, a to i proto, že je mnohdy potřeba pružně reagovat na tahy ostatních hráčů*hráček (pozor na AP). Pokud je to ale potřeba, je možné hru ukončit už po prvním věku, pravidla totiž obsahují alternativní skórování. Odpadá pak ale příprava na další věk, která se mi na Brassu hodně líbí. (~3 partie)

Hráč tuto hru ještě nehodnotil...

Citrusy (2021)

Hodnocení hráče: xxxxxxxxoo Citrusy jsou hezký drobný puzzle na cesty. Moc se mi líbí koncept receptů, které do hry přináší trošku více tématu a podporují zkoušení nových strategií. Zajímavý prvek přidává i veverka. Co mi přijde trošku škoda je náročnost receptů, možná jsem ještě nepřišla na dostatečně optimální způsob hry, ale je pro mě fakt náročné překonat stanovené skóre. To současně ale i předává výzvu, byť bych ocenila, kdyby nebyla tak náročná! (~20 partií)

Hráč tuto hru ještě nehodnotil...

Hodnocení hráče: xxxxxxxxxx Zatím odehrán jeden případ během cca 4 hodin a byl to opravdu fantastický detektivní zážitek. Hráli jsme ve čtyřech a zpětně přemýšlím, že jsme zřejmě nedostatečně rozdělili úkoly. Nejvíce zdrojů nabízí právě databáze Antares, a tak vnímám jako dobrý nápad, když se o ni nestará jen jeden hráč*ka, ale dochází ke střídaní, aby byla hra podobně vtahující pro všechny. Je fakt, že ve hře je spousta poznámek o koblihách a na kartách se objevují i další nerelevantní informace, ale osobně mi to přišlo spíše takové úsměvné až teatrální, což je mi blízké. Nechci se brát při hraní příliš vážně. (1 partie)

Divukraj (2018)

Hodnocení hráče: xxxxxxxxxx Divukraj rozhodně patří mezi mé nejoblíbenější hry, byť ho ještě nemám ve sbírce a nemám ho tolik nahraný. Vizuální stránka hry od ilustrací po podobu surovin je naprosto kouzelná a stejně tak celý herní design, který nastoluje mezi hráči takovou laskavou kompetici. Ať už se mi daří jakkoli, mám ze hry příjemný pocit nejen díky zpracování, ale taky díky možnostem vytvářet engine, který spouští kaskádu efektů. Při první hře se mi zdálo, že herní doba musí být určitě mimo, ale o to víc mě překvapilo, jak se hra postupně rozvětvila. Díky čtyřem obdobím a maximu 15 karet mám navíc po dokončení hry dojem uzavření. (~3 partie)

Dixit Odyssey (2011)

Hodnocení hráče: xxxxxxoooo Oddychová party hra, která může sloužit jako ledolamka a může přinést spoustu zábavy. Místy však při hře nastávají momenty ticha a nejde tak zpravidla o divokou hru, záleží však samozřejmě na složení a náladě skupiny. Dixit má snadná a přístupná pravidla a spoustu krásně vizuálně zpracovaných karet (rozšíření jsou více povedená), k nimž se snadno tvoří asociace. Na druhou stranu však karet není v základní hře mnoho (v podstatě při první hře projdete celý balíček) a brzy se tak ohrají, což vyžaduje koupi dalších rozšíření, která se však také rychle ohrají (nyní mám dvě, hru nechávám odležet). Osobně vnímám Dixit jako hru, kterou se nevyplatí vlastnit, protože právě majiteli nebo majitelce se ohraje nejdříve. Přestože mi zpočátku hra přišla kouzelná, po mnoha odehraných hrách kouzlo přešlo a nyní už mě Dixit moc nebaví. (~20 partií)

Dune (2019)

Hráč tuto hru ještě nehodnotil...

Hodnocení hráče: xxxxxxxxxo Za mě jde o moc fajn hru, která mi pocitově připomíná Střet civilizací. Když půjdu od začátku, nejde neocenit insert. Setup je díky němu extrémně rychlý, přestože je pak na stole na můj vkus možná až moc plastu. Na výběr máte spoustu ras (a navíc základní terrany), a hromadu dílků, což zajišťuje velkou znovuhratelnost. Technologický strom a systém získávání zdrojů je velmi přehledný, za mě více než v TI. Velmi oceňuji ekonomiku akcí, hráči*ky se střídají po jednom tahu a jsou omezeni pouze svým příjmem. Zajímavým prvkem jsou NPC, které zpočátku poněkud ubírají na interakci, jelikož se více vyplatí útočit na ně než na protihráče*ky. Samotný boj je také přehledný. Je jednodušší se zorientovat v silných a slabých stránkách ostatních než v TI. Velké slovo má ale i tak náhoda. Z hlediska diplomacie je jednoznačně zajímavější TI. V Eclipse si můžete vyměnit destičku, která poskytne dodatečné zdroje a vítězný bod, ale jinak hra vyjednávání nepodporuje. Herní doba je super! (~2 partie)

Hodnocení hráče: xxxxxooooo Moc se mi líbí téma a jeho provázání s mechanikami. Je zábavné vykládat si svoje zvířátka a postupně je vylepšovat tak, aby co nejdéle přežila. Přijde mi také zajímavá interakce mezi hráči*hráčkami v podobě sdílené zásoby potravy, masožravců a parazitů. Dovede totiž do hry přinést zábavné ale taky drsné momenty, kdy vám velmi rychle vymře zvíře (nebo zvířata), protože padlo nehezké číslo na kostkách anebo protože už nejste schopni nakrmit překombinované zvíře s parazitem. Bohužel ale hra hodně trpí na nedomyšlená pravidla. Často nastávají situace, u kterých si nejste jisti, jak je vyřešit pomalu ani s FAQ, a nefunguje ani závěrečné bodování. Je tak potřeba přicházet s house rules. Než na ně ale přijdete, zbytečně se zaseknete a musíte si sami domýšlet herní design, což by se u dobrých her dít nemělo. V Evoluci je navíc jednoduché, aby vás v této hře někdo šikanoval, pokud se naštve, že jste mu sežrali zvíře, ale tohle se dá vyřešit volbou herní skupiny nebo komunikací. (~10 partií)

Frosthaven (2020)

Hodnocení hráče: xxxxxxxxxx Před Frosthavenem jsem hrála pouze Lví chřtán, takže nedovedu hru srovnat s Gloomhavenem. Na Frosthavenu se mi ale hrozně moc líbí daleko zajímavější a komplexnější postavy a mechaniky, které využívají, moc se mi líbí i jednotlivé scénáře a jejich hezké provázání s příběhem, který je sám o sobě krásně vyprávěný. Hodně mi sedlo i samotné téma hry. Pohyb v takové ledové pustině, kde se těžko shání i dřevo a další materiály, a neustálá hrozba nebezpečí má své kouzlo. Při procházení scénářů je pak navíc potřeba myslet nejen na sebe, ale taky na rozvoj (anebo opravu) Frosthavenu. Stejně jako u Lvího chřtánu nebo Gloomhavenu může někoho obtěžovat delší setup a tear down anebo obsluha hry, což ale věřím, že se dá zautomatizovat a urychlit různými způsoby. Někomu by hra mohla časem připadat repetetivní, ale osobně mi přijde, že se příběh hezky posouvá a upravuje i podobu každého scénáře. (~4 partie)

Hodnocení hráče: xxxxxxxooo Jednoduchá, rychlá a zábavná party karetka. Je víceméně postavená na škození, které se ale odehrává v takové míře a vůči všem (dobře, nejvíce vůči osobě ve vedoucí pozici!), že jsou s tím všichni v pohodě. Pro někoho může být náročné ujasnit si, co mohou dělat jednotlivé postavy a jak se dají kombit, ale po prví hře to většinou sedne. (~15 partií)

Hustá mela (2012)

Hodnocení hráče: xxxxxxxxoo Svižná a vtipná karetka s fajn mírou interakce mezi hráči, čímž se v mých očích pohybuje na hranici s party hrami. Cením velkou variabilitu a design akcí a minionů, který odráží specifika jednotlivých frakcí. Jako nevýhodu ale vnímám to, že hra není příliš vhodná pro hru ve dvou. Může se lehce stát, že budou frakce některého hráče*ky silnější anebo budou přímo counterovat některé jiné. Tento problém však odpadá ve hře ve větším počtu, kdy se většinou všichni zaměřují na toho, kdo zrovna nejvíc vede. (~6 partií)

Kartografové (2019)

Hodnocení hráče: xxxxxxxooo Kartografové mi přijdou jako milá a velmi přístupná flip and write hra. Přemýšlení a plánování u ní rozhodně je potřeba, ale pořád se jedná o oddechovku. Co se mi na hře moc líbí je zapojení kreativity hráčů. Pokaždé, když hraju, vymýšlím jiný design a přijde mi zábavné si na konci hry vzájemně představovat jednotlivé mapy. Někteří opravdu dokáží na mapě vyobrazit celý svět! Je ale potřeba, aby byli všichni hráči*ky na stejné vlně, aby se hra zbytečně neprotahovala k nevoli většiny zúčastněných. Osobně mám ráda rychlou a i více kreativní variantu hry. Líbí se mi také interakční prvek v podobě monster, přestože bych ocenila interakce o něco více! Přišlo by mi taky moc fajn, kdyby bylo v základu více karet (úkolů i map), takto se velmi brzy ohrají. K větší znovuhratelnosti ale může kromě rozšíření posloužit také online generátor mapy anebo třeba mini-kampaň z BGG. (~10 partií)

Hráč tuto hru ještě nehodnotil...

Krycí jména (2015)

Hodnocení hráče: xxxxxooooo Hodně záleží na skupině a naladění. Osobně od podobných her očekávám spíše zábavu a chci, aby hra byla svižná. U Krycích her se to ale ne vždy daří, někdy se totiž může stát, že se hra zasekne, jelikož je těžké vymyslet nápovědu, což může ochladit atmosféru. To ale nemusí být ani nutně negativum, záleží, co od hry očekává osazenstvo kolem stolu. Hra ale každopádně umí být i hodně vtipná, hlavně když tedy konečně zjistíte, co jaká slova byla míněna nápovědou. Jak jsem zmínila, myslím, že hodně záleží na kontextu. Osobně se mi ale více líbí verze s obrázky. Více stimuluje kreativitu a je pro hráče*ky přehlednější. Kdybych hru nevlastnila, hodně bych mě zajímalo srovnání s jinými podobnými hrami jako je Decrypto. (~3 partie)

Hodnocení hráče: xxxxxxoooo Za mě lepší varianta Krycích jmen. Líbí se mi, že se v obrázcích zorientuje lépe než ve slovech a zároveň nabízející více stimulů. Princip hry ale celkově úplně nemusím, vadí mi, že mohou v některých kontextech vznikat ve hře prostoje, což nepřidává zábavě. Zároveň je potřeba se soustředit, což za mě úplně nepřispívá hovoru u hry. Záleží ale hodně na partě, která se u stolu sejde, a tomu, jak moc se všichni do hry budou chtít položit. Pokud hráči*ky mají hru spíše jako takovou kulisu a nesoustředí se moc na hraní, myslím, že je to pro Krycí jména úplně ideální, pokud chcete hrát v "party módu". Pokud ne, určitě počítejte s momenty ticha, to ale taky vůbec nemusí být špatně. (~15 partií)

Hodnocení hráče: xxxxxxxxxx Kutná Hora upoutala mou pozornost příslibem velké interakce, který naplnila. Ekonomika tu funguje opravdu zajímavě a komu vadí propočítávání příjmu, může využít doprovodnou aplikaci. Přestože v první hře chvíli trvalo pochopit specifika jednotlivých cechů, ve druhé partii už jsme se chytli a dokázali lépe uvažovat nad následky akcí. Líbí se mi, že se mé porozumění hře stále prohlubuje a každou hru si užívám ještě víc, protože vidím více možností. Jako zajímavý aspekt mi přijde volba kombinací cechů a jejich seřazení na desce, což aktivuje jiné bonusy. Hra funguje suprově ve 2 i ve 4, jen jinak. Velkou výhodou je svižnost. Dvě akce na tah jsou tak akorát - hra se nezasekává, ale je možné realizovat své plány. Herní doba je přívětivá, vlezeme se do 75 - 90 minut a přitom si odnášíme poměrně velký herní zážitek. Vizuálně je KH úžasná, ať jde o rewood, desky, barvy, kovové odlesky. Tematicky na mě ze hry dýchá především středověk, takže mi hra ani tématem nejpřijde okrajová. (~ 4 partie)

Hodnocení hráče: xxxxxxxxoo Kvedlalové jsou zábavnou a hravou hrou založenou na push your luck mechanice. Přestože je ve hře spousta náhody, je i tak potřeba aspoň trošku přemýšlet, tím hlavním tahákem jsou pro mě ale emoce. Tahání z pytlíku s ingrediencemi je napínavé, stejně tak hlídání hranice sedmi sanytrů a nakonec i vybuchnutí s sebou přináší emoce ze strany toho, kdo vybuchnul, i všech ostatních, kteří se pak spokojeně pochechtávají - pokud tedy nevybuchnou také. Efektů jednotlivých ingrediencí je spousta, což zajišťuje velkou znovuhratelnost. Pokaždé se dá přemýšlet, jaká kombinace bude vhodná zrovna při dané hře a efekty jsou často dost zajímavé a odměňující. Na druhou stranu stačí blbě tahat a strategie jde do kytek, což ale nutně neznamená špatnou hru. Kvedlalové jsou fajn, i když se zrovna nedaří, a nabízí příjemnou catch-up mechaniku v podobě myších ocásků. Všem, kdo hledají nějakou oddechovku anebo nenáročnou rodinnou hru, vřele doporučuji. Jen je škoda, že není vizuál víc dotažený. (~5 partií)

Hráč tuto hru ještě nehodnotil...

Lumpark (2016)

Hodnocení hráče: xxxxxxxxxx V Lumparku si člověk opravdu připadá, že staví zábavní park, což připomíná Tycoon hry. Líbí se mi, jak je zajištěna znovuhratelnost a přizpůsobení hry potřebám hráčů*ek. V krabici najdete sadu několika karet se speciálními obměnami pravidel (včetně mírové varianty) a balíčky karet s různě tematickými parky, přičemž má každý své vlastnosti určující míru škození ap. Pro každou hru vyberete tolik balíčků, kolik je hráčů*ek. Interakce jsem čekala více, i tak jí je ale více než v jiných podobných hrách. Zajímavými prvky jsou různě silné (a přesílené) karty, velký (!) růst hodnoty atrakcí dle počtu vylepšení a penalizace za nesplnění stavebních plánů. Pokud ale na karty plánů spoléháte, je třeba počítat s větším vlivem náhody. Každopádně se mi moc líbí, že toho ve hře stihnete udělat mnoho. Cením i snadno přístupná pravidla a délku partie - Lumpark hezky odsýpá a není náchylný na AP. Pokud hledáte svižnou engine building hru s větším množstvím interakce a humorem, našli jste ji. (~4 partie)

Messina 1347 (2021)

Hráč tuto hru ještě nehodnotil...

My City (2020)

Hráč tuto hru ještě nehodnotil...

Hodnocení hráče: xxxxxxxxoo Příjemná eurovka se solidní znovuhratelností a specifickým designem. Jedná se dle mého o poměrně jednoduchý titul, díky čemuž jsou ale Nájezdníci přístupní pro nové hráče*ky. Zároveň je super, že tah spočívá jen ve dvou akcích, díky čemuž je hra svižná a není tolik náchylná na AP. Nájezdníci současně neurazí ani ty, kteří jsou zvyklí na komplexnější eurovky, ale vzhledem k herní době bych s takovými spoluhráči*kami sáhla po jiném titulu. Oceňuji přijatelnou cenu a velikost krabice, u které neplatíte za vzduch. Osobně jsem hru bohatě využila zejména v deskoherních začátcích. Nyní mě baví nejvíce ve dvou, kdy se dá i lépe kalkulovat s tím, co udělá soupěř*ka. (~10 partií)

Hodnocení hráče: xxxxxxxxoo Nejsme tu sami je prostorově malá hra s hezkou herní dobou, která je i přesto dostatečně tematická. Funguje moc dobře jako duelovka, ale i ve větším počtu hráčů*ek uí zazářit. Jakmile všichni znají pravidla, Nejsme tu sami působí skoro jako party hra. Jinak ale hra může působit nepřístupně skrze nutnost pochopit odlišnosti alespoň pěti základních lokací a pojmout i další pravidla (mám na mysli zejména nehráče*ks). Při hře ve větším počtu může mít někdo nepříjemný pocit, že to kazí ostatním, pokud je opakovaně lapen, na což je dobré upozornit a nabídnout alespoň příklady uvažování monstra a optimálních strategií (např. hlídání lokace 1 a 5). Kdo by stál o hru na podobném principu s větší přístupností a lepší produkční kvalitou, doporučuji kouknout i na Dead By Daylight. Oproti zmíněné hře je ale Nejsme tu sami rozhodně lepší v menším počtu hráčů*ek a je vhodnější na cesty. (~10 partií)

Hodnocení hráče: xxxxxxxxxx Nemesis: Lockdown je úžasně atmosférická hra, která na hráče klade velké nároky. I v semi-coop variantě je zásadní spolupracovat a vždy je třeba dokázat se flexibilně přizpůsobit vývoji hry. Každá postava ponouká ke specifickému způsobu hry a stejně tak je důležité rozložení místností, což zároveň s hromadou karet událostí zajišťuje velkou znovuhratelnost. A ten, komu by to nestačilo, může sáhnout po rozšíření a kampaň Stories Untold, která přináší úpravu pravidel pro jednotlivé scénáře. Přestože hra sama o sobě není příběhová, mám pocit, že se příběh odehrává na herní desce. Nikdy si navíc nemůžete být ničím jistí - i když se zdá, že všechno vychází, jak má, může vám vaše plány snadno zbořit špatný hod kostkou, ta jedna událost anebo sabotáž "spoluhráče" a vy musíte vymyslet plán B a plahočit se na druhou stranu mapy. Přestože to nemusí znít lákavě, právě díky tomu a nesmlouvavosti hry je atmosféra tak hutná a každá hra jedinečná. (~9 partií)

Nova Luna (2019)

Hodnocení hráče: xxxxxxxooo Svižná abstraktní hra, kterou lze naučit během několika minut a kterou odehrajete do půl hodinky. To a možnost i tak vytvářet skvělá komba z ní činí příjemný filler. Cením, že hra dobře funguje i ve 4 hráčích, přestože se místy může zaseknout kvůli AP, což pak hře trošku ubírá. Větší proměna dílků mi nepřijde problematická, zpravidla je možné tah alespoň částečně promyslet. Co mi ale trošku vadí je to, že je ve hře naprosté minimum tématu, myslím, že by se hra dala malinko více zaobalit (alespoň jako Azul). Moc mi nesedly ani barvy a ocenila bych také menší velikost krabice, aby byla hra lépe přenositelná. Pro někoho mohou představovat problém těsná vítězství a to, že hra zřejmě favorizuje začínajícího. Osobně mi to ale nevadí a naopak mi připadá, že si tak mohou odnést dobrý pocit všichni u stolu. Celkově je Nova Luna bezva hra, kterou si ve své sbírce ráda ponechám a ráda ji vytáhnu tehdy, když budu hledat filler s jednoduchými pravidly a solidní komplexitou. (~10 partií)

Hodnocení hráče: xxxxxxxxxx Neskutečně originální a velmi příběhová hra, která vtáhne a nepustí.

Hráč tuto hru ještě nehodnotil...

Hodnocení hráče: xxxxxxxxxo

Hráč tuto hru ještě nehodnotil...

Pelíšek (2020)

Hodnocení hráče: xxxxxxxxxx Pelíšek zřejmě bude moje "comfort" hra. Dostatečně komplexní, aby bylo zajímavé ji vytáhnout, s nenáročnými pravidly, příjemným tématem, kvalitními komponenty, malou náročností na místo a ideální herní dobou. Jelikož je Pelíšek klasifikován jako rodinná hra, měla jsem poněkud obavy, že mě nezaujme, ale vše dostatečně promyslet a naplánovat dokáže být opravdu výzva. Interakce tu není moc, ale vlastně mi to ani nevadí. Stačí mi sdílet trápení, že není možné najít ideální hexík a je nutné učinit oběti. Dovedu si představit, že ve čtyřech může být dlouhé čekání na tah, ale možná by mohla dopomoct větší nabídka dílků. Oproti Kaskádie je Pelíšek daleko více puzzloidní - vlastně dost omezuje. Osobně se mi tento prvek líbí. Takovou ideální kombinací obojího mohou být Pokojovky nebo Azul: Zahrady. Zahrady jsou ještě větší mozkovar, ale Pokojovky jsou někde mezi. Zaberou sice na stole více místa, ale tolik neomezují, odměňují toho spoustu a také čekání na tah může být kratší. (~3 partie)

Pivo a chléb (2022)

Hodnocení hráče: xxxxxxxxxo Chytrá dvojkovka s příjemným tématem, která nabízí spoustu interakce, přestože jde o euro. Připadá mi, že je i po pár hrách co objevovat. Když připočítám příjemnou herní dobu kolem 40 minut, rychlý setup, krátká pravidla, cenovku a velikost krabice, tak je hra must-have. Neznám moc jiných dvojkovek, které by nabízely totéž. Když zrovna nemám chuť na něco příliš konfliktního, ale přesto mám zájem o interakci, chci ve hře cítit téma a mít pocit jako ze hraní většího eura, tak je Pivo a chléb jasná volba. (~3 partie)

Hráč tuto hru ještě nehodnotil...

Rising Sun (2018)

Hodnocení hráče: xxxxxxxxxx Rising Sun mám z Langovy trilogie nejraději. Líbí se mi asymetrické klany, mechanika okolo cti, karty se skvělými a zvlášť ve třetím věku velmi silnými kartami a ekonomika akcí. Čím ale Rising Sun vyniká ještě víc je právě diplomatický aspekt hry, který se mi taky moc líbí ve hrách jako je Twilight Imperium anebo Oath. Hra podporuje nejen k tvoření aliancí během čajového obřadu, tedy úvodní fáze každého roku, ale také ponouká k podplácení a obchodování s mincemi i róniny. Smlouvy ale zároveň dodržovat nemusíte a máte přímo k dispozici i mandát, kterým můžete alianci rozvázat. Díky tomu o to více vyniká téma, které je ve hře už tak patrné. Chci také velmi ocenit, jak v Rising Sun fungují bohové, kami. Vyznáváte je, za což můžete získat jejich přízeň, s ní spojené bonusy a v hře s rozšířením Nespoutaní bohové také jejich figuru společně s její speciální schopností. Přízeň bohů vám ale kdykoli může uzmout někdo jiný, což do už tak skvělé hry přidává ještě jednu vrstvu navíc. (~3 partie)

Hodnocení hráče: xxxxxxoooo

Scout (2019)

Hodnocení hráče: xxxxxxxxxx Pořídila jsem Scout na základě pozitivních ohlasů v deskoherní komunitě a nadšeně se přidávám. Nečekala jsem, že by mě mohl tolik zaujmout, ale stalo se. Je to fakt chytrá hra, která s tou trochou karet zachází opravdu kreativně a která je bohatá na interakci mezi hráči a hráčkami. Nejprve mi přišlo, že je hra snadno pokazit brzkým vyložením rozsáhlé sady, ale zjistila jsem, že to není chyba, ale naopak feature. Vybízí to hezky k taktizování, využívání žetonů ap. Kromě toho má hra příjemnou atmosféru a téma, kterou přeci jen trošku přenáší díky hezkému vizuálnímu zpracování a žetonům. Jako takový bonus vnímám malou s skladnou krabičku, která si úplně říká o cestování mimo domov. Oceňuji také žetony od 4 kavek, opravdu se hodí! (~15 partií)

Scythe (2015)

Hodnocení hráče: xxxxxxxxxx Skvělá a komplexní hra. Oceňuji, že je ve hře více cest k vítězství a vždy je třeba najít tu svou na základě frakce a hráčské desky. Líbí se mi balanc mezi budováním a tvorbou enginu na jedné straně a bojem s ostatními hráči*hráčkami, boj prostě nestačí. Zároveň je díky tomu ve hře potřeba pracovat s ohrožením ze strany ostatních a připravovat se na možný útok, což se mi ve hrách moc líbí. Naprosto mě taky dostalo téma a vizuální zpracování, opravdu se mi daří do hry pohroužit, čemuž ale určitě napomohlo odehrání kampaně Vzestup Fenrise. Atmosféře by každopádně pomohla ještě troška flavor textu na kartách setkání. Každopádně ale hru určitě doporučuji! (~11 partií)

Hodnocení hráče: xxxxxxxooo Zajímavá duelovka, která mě zaujala deck deconstruction mechanikou. Zdá se, že je důležité, jaké dva hrdiny*ky proti sobě postavíte, zdá se, že se někteří mohou counterovat. Přidávám se k výtkám ohledně pravidel, zpočátku jsme měli dost nejasností, jak Shuffle Heroes hrát. Jinak mi hra na první dojem připadá jako celkem zábavná záležitost, která nabízí překvapivou hloubku! (~1 partie)

Hráč tuto hru ještě nehodnotil...

Hráč tuto hru ještě nehodnotil...

Stroganov (2021)

Hodnocení hráče: xxxxxxxxoo Stroganov mi připadá jako fajn jednodušší euro, zejména pro dva. Proč? Ve svém tahu toho můžete udělat opravdu hodně (až 4 větší akce a několik vedlejších). Musíte myslet na to, jak plnit svoje cíle, zaplatit za ně, jak získat zdroje k tomu, abyste toho ve svém tahu mohli udělat víc, přičemž cest, jak toho docílit, je spousta. AP občas mívám a stejně tak můj spoluhráč, ale v této hře jsme se do ní dostávali mnohem častěji. Na druhou stranu se mi ale moc líbilo, jak byla hra interaktivní! Bylo pro mě důležité (a snadné) sledovat, co dělá spoluhráč, a narušení jeho plánů nebylo až tak náročné, mnohdy se dalo sladit s plněním mých cílů. Tematicky je hra atraktivní, kombo přírody se zvířaty a historie, a mechaniky jsou provázány s tématem. Osobně ale předstírám, že místo lovení tvořím chovnou stanici. Vizuálně je hra zpracovaná moc hezky, ilustrace jsou dokonalé (!) a i komponenty mi přišly v dobré kvalitě. Pravidla jsou přehledná a popisují také kriticky historický kontext. (~1 partie)

Svět divů (2020)

Hráč tuto hru ještě nehodnotil...

Štvanice (2023)

Hráč tuto hru ještě nehodnotil...

Hodnocení hráče: xxxxxxxooo This War of Mine je hra s hutnou atmosférou a silnými příběhy, které jsou pokaždé hodně unikátní. Přestože hra není kdovíjak pravidlově náročná, přežití není snad nikdy zadarmo a kdykoli může přijít událost, která zvrátí průběh hry. I když se podobné deskovky mnohdy doporučuje hrát sólo, osobně oceňuji možnost příběh sdílet se skupinou, je ale potřeba, aby tak byli naladění všichni. Z herního hlediska na mě TWOM místy působí příliš repetetivně, a to zejména tehdy, pokud se daří dlouho přežívat. I když tím hra dobře odráží téma, není to vždy úplně zábava a mně se tak stává, že hraju hlavně proto, abych se dostala k další části příběhu. Mám také pocit, že jsem objevila strategie, které mnohdy vedou k lepším výsledkům, a zcela se nevyplatí prozkoumávat nové. Vzhledem velké časové investici (5+ hodin na celý průchod hrou) se tak hra nedostane příliš často na stůl, přestože využívám možnosti uložit si herní progres. Možná hra po delší době nehraní zapůsobí lépe. (~6 partií)

Hráč tuto hru ještě nehodnotil...

Hodnocení hráče: xxxxxxxxxo Moc příjemný filler, který svižně utíká díky simultánnímu hraní všech hráčů. Každý scénář přináší lehkou úpravu pravidel, přičemž je vždy potřeba uzpůsobit svou strategii a promyslet si, jakou cestu k vítězství zvolit. Líbí se mi taky (většinově nepřímá) interakce mezi hráči, je dobré aspoň po očku sledovat ostatní, aby vám nevyfoukli body například za úkol, který zrovna chcete splnit. Celkově však hra konfliktní není. Jednotlivé herní scénáře jsou provázány kampaní, což je super, byť příběh mohl být lépe napsaný. Celá kampaň je přitom rozsáhlejší, než se na první pohled zdá, což dále rozšiřuje znovuhratelnost. Základní modul kampaně jde však rozehrát s více herním skupinami. Sólo mód je chytře promyšlený a nenáročný na obsluhu. Hře bych vytkla příšerně napsaná pravidla, která ale zase hezky doplňuje tutoriál vydavatele pro jednotlivé scénář (5 minut/scénář) - na YT "Welcome to the Moon: Adventure 01". Kromě toho je hra místy sudokuidní, což by někomu mohlo vadit. (~16 partií)

Wormholes (2022)

Hráč tuto hru ještě nehodnotil...

Hodnocení hráče: xxxxxxxxoo Rozhodně se jedná o příjemnou hru, která zaujme možností intenzivně interagovat se společnou i vlastní herní deskou. Všechny komponenty jsou ve hře z nějakého důvodu a vtahují vás do hry. Každá postava funguje trošku jinak a je tak potřeba objevovat různé cesty k vítězství. Opravdu se zdá, jako by herní deska každé postavy představovala vlastní minihru. Nezdá se mi ale,že by všechny postavy byly zcela vybalancované. Některé sází na náhodu více než jiné a je fajn s tím počítat. Líbí se mi taky interakce mezi hráči*hráčkami. Přestože bych jí ocenila více, postačuje k tomu, aby dokázala překazit plány a aby motivovala ke sledování tahů ostatních. Mechanismus určení prvního hráče*hráčky je přináší do hry další kousek hloubky. Osobně mě baví Zátoku hrát, ale nesedí mi úplně vizuální zpracování a neoslovuje mě téma a atmosféra, abych ji chtěla hrát častěji. Pokud očekáváte středně náročnou (spíše) euroidní hru s interakcí mezi hráči a chcete si tak trošku hrát, vřele doporučuji. (~6 partií)

Hodnocení hráče: xxxxxxxxxo Na Zelené planetě se mi líbí komplexní herní zážitek zaobalený v příjemné herní době a jednoduchých pravidlech. Oproti jiným podobným hrám se mi zamlouvá zejména větší důraz na engine building (má oblíbená mechanika) a kompenzace náhody skrze dobírání velkého (!) množství karet. Přestože má Zelená planeta renomé velmi solitérní hry, myslím, že taková nemusí být, zvlášť v menším počtu hráčů. Dává smysl alespoň orientačně sledovat hru ostatních, abyste měli lepší představu, jakou akci zvolit, jakou akci budou hrát ostatní, jak je potřeba upravit vlastní engine a na které cíle je třeba se soustředit. Obejdete se ale i bez toho a můžete taky hrát i jen tak pocitově. Zvlášť tehdy může být hra opravdu relaxační. Příjemnou a klidnou atmosféru ale osobně zažívám i při větším uvažování nad tahy. Nahrává tomu nádherná produkce a fotografie na kartách, přičemž karet vám v jedné partii rukou projde spousta. Jediná škoda je, že je Zelená planeta krapet abstraktní. (~3 partie)

Hodnocení hráče: xxxxxxxxoo Zima mrtvých není dokonalou hrou, ale myslím, že je skvělou úvodní hrou. Semi-kooperativní podoba hry s možností zrádce, nenáročná pravidla, provázanost mechanik s tématem a příběhové karty zajišťují kvalitní herní zážitek i pro nehráče*nehráčky a současně nabízí prostor pro vtipkování i nečekané zvraty (třeba díky zubu na kostce anebo epickém odhalení zrádce*zrádkyně:D). Nejedná se však o komplexní hru, která by na hráče*hráčky kladla velké nároky a nabízela prostor pro složitá rozhodnutí. Vzhledem k délce hry tak raději nyní volím složitější a více tematické hry (z podobného soudku třeba Nemesis). TLDR není Zima mrtvých špatná hra, jen už není zcela pro mě. Kdyby ale chtěl někdo v mém okolí zasvětit do deskovek, tahle hra by byla určitě v nejužším výběru. (~10 partií)

Vybíráme z Bazaru

Spirit Island: Promo Pack 1 (ENG)
Spirit Island: Promo Pack 1 (ENG)
Akt. cena: 100 Kč
Končí za: 4 dny

Offcanvas