Hodnocení hráče: Jednoduchá karetka s velmi nepřehlednou ikonografií - pokaždé je třeba zabrousit do pravidel a znovu si přečíst význam některých značek (hlavně karty cechů). Počáteční setup pyramidy karet s sebou přináší veliký prvek náhody - vlastně určí kdo které karty bude mít možnost získat. Pokud máte smůlu můžete během hry soupeři odkrývat karty které se mu hodí a sám si brát smetí. Hodně je to na můj vkus celé závislé na náhodě. Vítězství vojenskou převahou považuji za nereálné. Karty cechů, kde se dají získat body za stavby ve městě soupeře, už nechápu vůbec. Kladně hodnotím jednoduchá pravidla, ale celkově nechápu nadšení okolo této hry. Komponenty hry jsou pěkné a kvalitní, graficky je to také velmi zdařilé. (Hodnotím bez znalosti klasické verze 7 divů). Příště ve dvou raději Watergate nebo Ztracená města...

Hodnocení hráče: Hodnotím po odehrání tří scénářů, na víc jsem opravdu neměl. Tohle je první dobrodružná hra, která mě penalizovala za zabíjení nepřátel. Nedává to vůbec smysl - posunutí vypravěče (ubrání času) za to, že chráníte hrad království před monstry. Boj je velmi jednoduchý a strašně náhodný - od drtivého úspěchu po zdrcující prohry vás dělí jediný hod kostkami. Na vylepšování postavy prakticky nedojde, jediné na co dojde je kalkulování, jak scénář dokončit tak, aby nedoběhl dříve čas. Scénáře nemají žádnou znovuhratelnost, jsou pokaždé totožné. Pravidla jsou vysvětlena systémem postupného učení, ale zcela chybí ucelená příručka. Není praktické dohledávat pravidla na různých kartách a komponentách. Počítadlo akcí na druhé straně plánu než sedí hráči je k naštvání, ale není to to nejhorší na této hře, spíše třešínka na trpkém dortu. Neustálé hledání políčka s daným číslem taky hodnocení moc nepřidá. Celkově překonaná hra s pěknou grafikou. Po 3 scénářích šla z domu.

Hodnocení hráče: Tak tohle nám nesedlo. Archipelago je další z řady nepodařených hybridů mezi eurem a ameritrashem. Jedná se o dosti komplexní hru plnou různých mechanismů, které ale nedrží moc dobře dohromady. Autor sice uvádí možnost hrát ve dvou hráčích, ale po několika pokusech musím říct, že pro dva tato hra rozhodně vhodná není ani trochu - velkou částí jsou totiž diplomatické tahanice s ostatními a aukce. Během hry je také potřeba hlídat velké množství různých boardů, které je potřeba ohlídat při mnoha různých příležitostech ve hře - importní trh, exportní trh, populaci a nepokoje a pak hlavní (variabilní) board. Dalším mínusem je pro mě mlhavý konec hry, kdy má každý skrytou kartu s podmínkami vítězství a tak se hra může pěkně protáhnout a není vůbec jisté, co se bude na konci nejlépe bodovat. Graficky je však hra moc pěkně zpracovaná, na stole vypadá úžasně. Objevování dalších části souostroví je moc pěkné a tématicky je hra také silná a vydařená. Celkově mě ale neoslovila.

Hodnocení hráče: Opět jsem neodolal skvělému tématu a zkusil další Eklundovku. Témeticky velice silná a přesná hra. Na stole vypadá moc hezky... Ale pravidla jako vždy horor. Hra samotná je spíše sminulací než hrou. Autokatalycké a Darwinovské hody mi přišly až příliš náhodné a devastující na to, abych si partie více užil. Když už si několika náhodnými a šťastnými hody vypipláte bakterii, je nanejvýše smutné o ni během dvou až tří kol přijít (vlastně nejprve ji třeba hodem tří šestek zmračíte a pak už jen čekáte na milosrdnou smrt). Hra je příliš zdlouhavá na to, že hlavním mechanismem jsou náhodné hody kostek a devastujících událostí (takový Rakovinový hod umí pořádně zmrzačit). Ano hody lze modifikovat a některým aspektům se bránit, ale nelze predikovat jestli přijde událost extrémního výkyvu teplot, nebo je třeba se bránit chybám v DNA, nebo ještě něčemu jinému.

Hráč tuto hru ještě nehodnotil...

Hráč tuto hru ještě nehodnotil...

Hodnocení hráče: Po vzhledové stránce není co vytknout, na stole to vypadá pěkně. Herní mechanika mě už tolik nenadchla. Nemám moc rád princip hry, kdy mohu akci provést jen v případě, že mám správnou kartu. V tomto případě je to dohnané do absurdna. Pokud budete mít smůlu s lízáním karet, může se vám stát, že vlastně nebudete mít možnost plnit kontrakty (získávat body/peníze), pokud vám tedy protihráč vysloveně nepřihraje. Ve dvou hráčích se zde kalkuluje nejen s tím jakou akci chci zahrát já. Svojí kartou dáte totiž soupeři možnost využít druhou akci na kartě. Limit na pět kousků čaje ve skladišti mi přijde rovněž aburdní, když už totiž milostivě dostanete od soupeře možnost provést akci sběr, tak musíte stát na správném místě, aby se vám vůbec vyplatilo akci provést. Jinak jen stále odhazujete kostičky ze skladiště. Bodování na konci mi přišlo velmi nudné a nezajímavé, kromě boodvání kontraktů to ze hry dělá jen honbu za většinou v několika stupnicích. Ceylon nás prostě vůbec ničím nezaujal.

Hodnocení hráče: Mechanicky to je jen přetahování tam, zpátky, tam, zpátky... Stávalo se nám, že několik kol po sobě jsme jeden druhému jen "vrátili" jeho akci. Jedna strana má k dispozici pouze sedm různých karet, které opakuje dokola. Tenhle celkově špatný nápad vytahuje naohru grafika a atmosféra hry.

Hodnocení hráče: (Hodnotím cestovní verzi). Tohle se nepovedlo a vše už to začalo pravidly - jsou malinkatá a černobílá, takže identifikace komponent byla velmi obtížná. Samotná hra pak probíhala naprosto bez jakékoli nutnosti rozhodování, po pár tazích se ukáže, že nejjednodušší je následovat hráče před vámi a celou cestu jít s ním. Cokoli jiného se ukázalo jako zbytečné riziko - ať už při napadení nepřítelem (ve skupině se jednodušeji bojuje), nebo při objevování cesty k hradu (riskovat objevení delší trasy než hráč přede mnou). Z těchto důvodu prostě dorazí na konci figurky všech hráčů do hradu společně a společně porazí kingoše... Pokaždé. Hráno takto nepředstavuje hra žádnou výzvu. Hráli jsme pouze základní variantu, rozhodně jsme neměli chuť učit se pokročilou variantu. Co se týče kvality komponent je přijatelná a grafika je zajímavá.

Hodnocení hráče: To nebyla pravidla, ale totální chaos! Už jsem louskal složitější, kostrbatá i jinak nešťastně napsaná pravidla (koukám na vás První Marťané), ale tohle byl ještě naprosto vyšší level. Už při setupu jsme neustále procházeli internet a hledali odpovědi. Hra se snaží být více RPG než deskovkou, což by nemuselo být na škodu, ale bohužel z tohohle vzniklo něco podivného. Při rozestavení některých scénářů jsme zjistili, že v krabici nebylo dost některých komponent a odpověď - kupte si rozšíření...! Nakonec jsme se ani na 3 sezení nedokázali naučit pravidla... Možná že tam někde za tou hradbou příšerně napsaných pravidel je dobrá hra, ale to se nikdy nedozvím... Veliké zklamání.

Hodnocení hráče: Jako hra v kostky, plná náhody a devastujících událostí, jimž nelze kolikrát nijak zabránit. Mechanicky podobná mnohem lepšímu Greenlandu, který bych z těchto dvou také doporučil. Časté je také nesnadné (a i zbytečné) vybírání akcí, kdy žádná z možných nepřináší žádné body či benefity pro závěrečné hodnocení (zvláště ve druhé polovině hry). Zbytečné prodlužování hry některými náhodnými událostmi pro mě také není nijak zajímavý mechanismus. Grafika je ale moc pěkná, náladová. Komponenty vydařené.

Hodnocení hráče: Těšil jsme se, prože tohle je mé oblíbené téma. S nadšením jsem to zkusil, ale tohle není pro mě. Hra je až zbytečně zdlouhavá, ale hlavně mě zarazil mechanismum technologií. Kdy jeden hráč určitou sebere (někdy i více) a aby bylo možné hru někdy dohrát, je nutné, aby mu ji jiný hráč vylepšoval (pokdu to její vlastník nedělá, hra nemůže dojít cíle). Tímhle se dá partie docela slušně zablokovat. Proč vlastně vůbec potřebuji zkoumat technnologii, abych mohl vedle sebe postavit dvě stejné budovy? Zarážející pro mě byla i produkce surovin, která proběhne jen při cestě kolonistů na orbitu - proč? Možná (a snad) jsme špatně pochopili velmi komplexní pravidla, protože jinak si zdejší vysoké hodnocení nedovedu vysvětlit... Jinak komponenty i grafika jsou famózní. Pro mě tohle bylo ale veliké zklamání.

Hodnocení hráče: Samotná hra je dost hodně abstraktní a s velkou porcí náhody k tomu. Což pro mě není dobrá kombinace. Například počáteční tažení druhů, které bych měl během hry získat a na konci obodovat - tak se může naprosto klidně stát, že po celou partii nepřijdou do hry. Protihráč může mít štěstí a posbírat všechny. Další a hlavní věc se kterou jsem měl problém byla mapa. Achjo, koho tohle napadlo - mapa umožňuje hráči získat druh ze dvou nových míst nabídky, kde jsou vždy ty nejvíce bodované druhy. Pokud vám nepřijde mapa, máte prostě smůlu a soupeř vybere všechny nejhodnotnější dílky před vámi. U nás pravidelně vyhrával ten kdo mapu získal jako první s alepsoň malým předstihem před ostatními (nebo ideálně posbíral více kopií a tím ostatní vyblokoval). Míru náhody pak ještě umocňuje tažení karet za přidání nového druhu - tyto karty mohou (avšak nemusejí) obsahovat knihy, které na konci přinášejí body. Vyrobené je to pěkně, ale celkově hodnotím jako veliké zklamání.

Hodnocení hráče: Přidám sem i svůj pohled na tuto (tak vysoce hodnocenou) hru. Připouštím, že nejsem zběhlý v COIN hrách a tohle pro mě měla být vstupní brána do tohoto světa. Po rozbalení a prvotním nadšení jsme se pustili do louskání pravidel - a že jich bylo! Uvnitř krabice je nejenom knížka s pravidly, ale rovněž i průvodce první hrou. Knížky mají dobře 100 stránek! Možná to samo o sobě mě už mohlo odradit, ale pokusil jsem se tímto prolouskat. Trvalo nám několik hodin než jsme odehráli tutoriál podle příručky - kdy naše tahy popisovala brožura a my je jen prováděli a pokoušeli se hru pochopit. Frakcí bylo na stole ale více než hráčů a ke každé jsme dostali A4 se složitým flow, jak za kterou akci automou odehrát. Možná kdybych tu hru vytáhl alespoň každý týden a zahrál ji (abych nic nezapomněl), tak po měsíci, nebo dvou bych tomu snad přišel na chuť. Ale nemám možnost si takhle složitou hru pravidelně s někým hrát. Kdybych se toto pokusil někoho naučit, patrně by mě už po hodině poslal k šípku.

Hodnocení hráče: Na můj vkus příliš komplexní a komplikované, navíc plné všemožných výjimek z pravidel. K tomu všemu jsou pravidla jsou napsána naprosto nesrozumitelně. Jako vždy Eklund udělal skvěle tématickou a historicky přesnou (ne)hru. Partie je neúměrně zdlouhavá. Velice časté listování a hledání v pravidlech v průběhu k hernímu času ještě dost přidává.

Hodnocení hráče: Pax Renaissance je hodně heavy hra, na studování pravidel si rozhodně nechte čas, budete ho potřebovat a trpělivost taky. Prvních několik her (a tím myslím, třeba deset a více) je hodně náročných na zvládnutí a pochopení pravidel. Jinak je tenhle pax velmi strategický a po celou hru neúprosně ničíte soupeřům jejich snahy. Ve správném složení hráčů se může jednat a vynikající kus. Hodnotím níže, protože hry jsou pro mě především zábava a tohle už malinko překračuje pomyslnou linku.

Hodnocení hráče: Nudné euro, které mě ničím nezaujalo. Plánování dopředu zde prakticky neexistuje kvůli dobírání náhodných karet do ruky. Barvy karet vám vlastně diktují jaké akce budete provádět. Tenhle mechanismus mi na celé hře vadil nejvíce. Dále jsou pak během hry jen tři produkční fáze, takže vše co postavíte vyprodukuje maximálně 3x. Navíc se to celé dost vleče. Kvalita komponent je na dnešní dobu dost tristní a grafika na kartách se velmi často opakuje - jedinou pěknou komponentou jsou kupole měst. Pro mě je toto jeden z nejnudnějších herních zážitků.

Hodnocení hráče: Byl jsem pln očekávání pro tuhle (na pohled krásnou) hru s neotřelou tématikou. Postupně jsem však byl velice zklamán a pokládám tenhle kousek za dost přeceňovaný. Pro mě nejhorším mechanismem hry bylo náhodné spojování národů s deskami akcí. Některá, takto vzniklá, spojení byla prostě a neoddiskutovatelně lepší než jiná. Dalším (pro mě) podivným aspektem hry bylo tvz. brodění, ani po několika hrách jsem nepochopil, proč ten který národ může přebrodit řeku jen na některý tip pole (přitom nehraje roli výchozí pole, ale pouze cílové). Mechové jsou na pohled sice zajímavý, ale během našich partií se ukázalo, že nám slouží primárně jako transportní jednotka pro dělníky (snad ani nebudu komentovat mechy, kteří se mohou potopit v jednom jezeře a vynořit v jiném ...). Kdyby se tato hra nesnažila být eruem a ameritrashem zároveň, hodnotil bych kladněji. Jsem si sle jistý, že svoje příznivce si najde, jen pro naší skupinku to nebyl ten pravý šálek čaje.

Hráč tuto hru ještě nehodnotil...

Hráč tuto hru ještě nehodnotil...

Hodnocení hráče: Kostková hra s podivným tématem - čím více vašich hrdlořezů v bitvě zařve tím víc bodů. Zato poražení se zvednou a jdou domů a zkusí své "štěstí" příště, třeba se jim konečně povede zemřít hrdinskou smrtí a skončí ve Valhalle... Mechanicky je to až příliš náhodné. Pokud během svého tahu hodíte „blbě“ tak neuděláte vůbec nic a můžete čekat další kolo až na vás přijde řada a třeba budete mít štěstí. Vytknul bych i barvy klanů - na kartách jsou špatně odlišitelné. Po úspěšném útoku (kdy odešlete třeba dva bojovníky do Valhally) se může snadno stát, že se stanete terčem útoku ostatních hráčů a během kola ztratíte i několik štítů. Hra pro mě nebyla vůbec ničím zajímavá, pokud kostky, tak raději Vládce Tokia, nebo Temné znamení.

Hodnocení hráče: Když jsme se učili tohle nové rozšíření k Viticulture těšili jsme se že budeme společně budovat vinohrad. Ukázalo se ale, že spíše než budovat, budeme prodávat a to doslova. Ve dvou hráčích je totiž tak žalostný nedostatek peněz, že jsme byli nuceni rozprodat skoro celý (a někdy i úplně celý) vinohrad abychom za vydřené peníze posunovali vpřed růžový lísteček - za 8Ł! Zároveň pravidla jasně radí abychom nezapomínali trénovat naše pracovníky - 4Ł jo a taky nezapomeňte každé kolo vylepšovat lokace - 4-6Ł! Z příjemné hry o budování vinohradu, výrobě vína a plnění objednávek se stala stresující honba za penězi za každou cenu. Vylepšování lokací zní jako skvělý nápad, ale pořadí ve kterém chodí je náhodné a někdy dost nepoužitelné. Například pro poslední dvě kola zlepšení trénování pracovníka, nebo sázení vína. Nemám zkušenost s vyšším počtem hráčů, ale myslím si, že 4 budou výrazně lepší. Tohle je první rozšíření, které jsem na bazaru prodal a je mi líto, že někdo tohle Viticulture udělal.