Ezyl

Jméno: Tomáš

Obec: Praha (Okres: Praha)

Úroveň: Kolemjdoucí

Další úroveň: 0 / 10

Bazar index: 221 1 0

Zatroleným hráčem: 1799 dnů

Naposledy přihlášen: včera

Hodnocené hry

Hodnocení hráče: xxxxxooooo Zajímavý nápad s disky a využíváním akcí. Graficky však spíše podprůměr. V této hře mě však vůbec nevyhovovala asymetrika mezi stranami. Hra je (dle mého názoru) ze strany angličanů velmi závislá na tom, zda objevují při vrtání tunelů modré disky či nikoli. V závodní hře dvou hráčů bych raději volil stejné síly a možnosti obou hráčů, než se pokoušet balancovat hru jinými způsoby kolem počátečních schopností stran. Celkově se ale jedná o jednodušší euro, které mě nenadchlo, ale ani neurazilo.

504 (2015)

Hodnocení hráče: xxxxxxxxxx Zajímavý nápad. Dají se poskládat různé kombinace mechanik a tím hru pěkně přizpůsobit. Některé kombinace jsou vynikající a některé mohou místy trochu skřípat. Výhodou je, že jednotlivé hry nejsou nikterak složité a dají se snadno vysvětlit/naučit. Komponenty jsou perfektní a je jich v krabici až ohromující množství.

Hodnocení hráče: xxoooooooo Jednoduchá karetka s velmi nepřehlednou ikonografií - pokaždé je třeba zabrousit do pravidel a znovu si přečíst význam některých značek (hlavně karty cechů). Počáteční setup pyramidy karet s sebou přináší veliký prvek náhody - vlastně určí kdo které karty bude mít možnost získat. Pokud máte smůlu můžete během hry soupeři odkrývat karty které se mu hodí a sám si brát smetí. Hodně je to na můj vkus celé závislé na náhodě. Vítězství vojenskou převahou považuji za nereálné. Karty cechů, kde se dají získat body za stavby ve městě soupeře, už nechápu vůbec. Kladně hodnotím jednoduchá pravidla, ale celkově nechápu nadšení okolo této hry. Komponenty hry jsou pěkné a kvalitní, graficky je to také velmi zdařilé. (Hodnotím bez znalosti klasické verze 7 divů). Příště ve dvou raději Watergate nebo Ztracená města...

Hodnocení hráče: xxoooooooo Hodnotím po odehrání tří scénářů, na víc jsem opravdu neměl. Tohle je první dobrodružná hra, která mě penalizovala za zabíjení nepřátel. Nedává to vůbec smysl - posunutí vypravěče (ubrání času) za to, že chráníte hrad království před monstry. Boj je velmi jednoduchý a strašně náhodný - od drtivého úspěchu po zdrcující prohry vás dělí jediný hod kostkami. Na vylepšování postavy prakticky nedojde, jediné na co dojde je kalkulování, jak scénář dokončit tak, aby nedoběhl dříve čas. Scénáře nemají žádnou znovuhratelnost, jsou pokaždé totožné. Pravidla jsou vysvětlena systémem postupného učení, ale zcela chybí ucelená příručka. Není praktické dohledávat pravidla na různých kartách a komponentách. Počítadlo akcí na druhé straně plánu než sedí hráči je k naštvání, ale není to to nejhorší na této hře, spíše třešínka na trpkém dortu. Neustálé hledání políčka s daným číslem taky hodnocení moc nepřidá. Celkově překonaná hra s pěknou grafikou. Po 3 scénářích šla z domu.

Archipelago (2012)

Hodnocení hráče: xxxxoooooo Tak tohle nám nesedlo. Archipelago je další z řady nepodařených hybridů mezi eurem a ameritrashem. Jedná se o dosti komplexní hru plnou různých mechanismů, které ale nedrží moc dobře dohromady. Autor sice uvádí možnost hrát ve dvou hráčích, ale po několika pokusech musím říct, že pro dva tato hra rozhodně vhodná není ani trochu - velkou částí jsou totiž diplomatické tahanice s ostatními a aukce. Během hry je také potřeba hlídat velké množství různých boardů, které je potřeba ohlídat při mnoha různých příležitostech ve hře - importní trh, exportní trh, populaci a nepokoje a pak hlavní (variabilní) board. Dalším mínusem je pro mě mlhavý konec hry, kdy má každý skrytou kartu s podmínkami vítězství a tak se hra může pěkně protáhnout a není vůbec jisté, co se bude na konci nejlépe bodovat. Graficky je však hra moc pěkně zpracovaná, na stole vypadá úžasně. Objevování dalších části souostroví je moc pěkné a tématicky je hra také silná a vydařená. Celkově mě ale neoslovila.

Hodnocení hráče: xxxxxxxxxx Výborné rozšíření. Jeden z nový scénářů je vážně obtížný :-)

Hodnocení hráče: xxxxxxxxxx Perfektní. Oproti druhé edici je tohle rozhodně krok kupředu. Všechno, co ve druhé edici drhlo, je tady vyřešeno (hlavně herní doba). Scénáře jsou skvělé, některé opravdu těžké, jiné snadnější, což není vůbec na škodu. Líbí se mi, že zpočátku ani nevíte, jak se dostat k vítězství - ale dějová linka vás tam postupně dovede (pokud se zadaří). Znovuhratelnost je dobrá, s dalšími rozšířeními se bude jen zlepšovat. Komponenty jsou velmi kvalitní a graficky je to také dokonalé. Pro nás je tohle perfektní hra.

Barrage (2019)

Hodnocení hráče: xxxxxxxxxx Skvělé euro, kterému nikdo nemůže vyčítat nedostatek interakce mezi hráči. Pravidla jsou dobře napsaná a všechno funguje perfektně. Rozhodně nemám co vytknout, komponenty i grafické zpracování jsou špičkové.

Hodnocení hráče: xxxxxxxxxx Vydařené rozšíření, které přínáší do hry nový národ (Nizozemce), nové speciální budovy, které se pro okaždou hru nalosují jiné a zakázky, které zdroje namísto umístění na "kolo" stavby zcela odeberou. Nové a zajímavé možnosti. Opět velice pěkné provedení (akorát extension board na hráčské desky mohl být také dvojitý s výřezi pro budovy). Nejzajímavějším přidáním jsou z celého rozhodně speciální budovy. Perfektní rozšíření.

Bios: Genesis (2017)

Hodnocení hráče: xxxxoooooo Opět jsem neodolal skvělému tématu a zkusil další Eklundovku. Témeticky velice silná a přesná hra. Na stole vypadá moc hezky... Ale pravidla jako vždy horor. Hra samotná je spíše sminulací než hrou. Autokatalycké a Darwinovské hody mi přišly až příliš náhodné a devastující na to, abych si partie více užil. Když už si několika náhodnými a šťastnými hody vypipláte bakterii, je nanejvýše smutné o ni během dvou až tří kol přijít (vlastně nejprve ji třeba hodem tří šestek zmračíte a pak už jen čekáte na milosrdnou smrt). Hra je příliš zdlouhavá na to, že hlavním mechanismem jsou náhodné hody kostek a devastujících událostí (takový Rakovinový hod umí pořádně zmrzačit). Ano hody lze modifikovat a některým aspektům se bránit, ale nelze predikovat jestli přijde událost extrémního výkyvu teplot, nebo je třeba se bránit chybám v DNA, nebo ještě něčemu jinému.

Hodnocení hráče: xxxxxxoooo Vypadá to pěkně a je to přístupné i méně zkušeným hráčům. Ale rozhodně se nejedná o nějaké 4X. Nejvíce sem postrádal větší hloubku a akce malování obrazů mi nepřišla ničím zajímavá (vlastně byla plněna jen kvůli kartám úkolů). Brazil rozhodně stojí za vyzkoušení, ale po několika partiích mi přijde hra stále stejná. Nejlepší akce je velice často očividná (hra se někdy tzv. "hraje sama"), zvláště pak v počátcích partie jsme na střídačku velice často prováděli stejné akce (hráno jen ve 2). Armáda hraje ve hře minoritní úlohu a to i ve scénáři označeném jako "konfliktním", vedení bojů není prakticky ničím motivováno a nasazení vojáků poslouží jen pro body na konci hry. Celé to vypadá na první pohled moc pěkně, ale chybí tomu hloubka a po odehrání několika partií mě to už neláká zkoušet znovu.

Cesty osudu (2020)

Hodnocení hráče: xxxxxxxxxx Perfektní, opravdu nemám co vytknout. Příběh, který rozhodně vtáhne do děje a navíc pro každého hráče je trochu odlišný a vyprávěný z jiné perspektivy. Je to velice atmosferické a chytlavé, do příběhu jsme se vždycky vžili. Jeden nikdy neví, co má za lubem druhý hráč, jakou motivaci má on, jak se zachová a jakým způsobem on ovlivní dění na stole. Vyzdvihl bych, že vaším cílem není potopit toho druhého, ale naplnit vlastní osud. To může, ale nemusí kolidovat s ostatními. V průběhu hry někdy ani nevíte jestli některými svými rozhodnutími nepomáháte nebo neškodíte svým soupeřům. Koncové rozuzlení příběhu může skrývat velmi překvapivé odhalení o úmyslech ostatních hráčů. Vyrobené je to parádně i aplikace je na slušné úrovni, vytkl bych jedině nemožnost vrátit se po překliknutí na předchozí krok, ale chápu proč tato možnost implementována nebyla. Hra je lehce podobná Sedmému Kontinentu a Panství hrůzy a z obojího si bere to nejlepší. Celkově rozhodně doporučuji!

Ceylon (2018)

Hodnocení hráče: xxxooooooo Po vzhledové stránce není co vytknout, na stole to vypadá pěkně. Herní mechanika mě už tolik nenadchla. Nemám moc rád princip hry, kdy mohu akci provést jen v případě, že mám správnou kartu. V tomto případě je to dohnané do absurdna. Pokud budete mít smůlu s lízáním karet, může se vám stát, že vlastně nebudete mít možnost plnit kontrakty (získávat body/peníze), pokud vám tedy protihráč vysloveně nepřihraje. Ve dvou hráčích se zde kalkuluje nejen s tím jakou akci chci zahrát já. Svojí kartou dáte totiž soupeři možnost využít druhou akci na kartě. Limit na pět kousků čaje ve skladišti mi přijde rovněž aburdní, když už totiž milostivě dostanete od soupeře možnost provést akci sběr, tak musíte stát na správném místě, aby se vám vůbec vyplatilo akci provést. Jinak jen stále odhazujete kostičky ze skladiště. Bodování na konci mi přišlo velmi nudné a nezajímavé, kromě boodvání kontraktů to ze hry dělá jen honbu za většinou v několika stupnicích. Ceylon nás prostě vůbec ničím nezaujal.

Discordia (2022)

Hodnocení hráče: xxxxxxxxoo Poměrně abstraktní strategická hra s tématikou starověkého Říma. Vaším úkolem je "zbavit" se všech vašich pracovníků různých profesí. Což je docela neotřelý a zábavný mechanismus. Herně je to zajímavé a vede to hráče k řetězení akcí, což dá někdy až dost přemýšlení, takže pozor na AP hráče. Vyrobené je to spíše levněji, ale úplně to neurazí. Zajímavě je zde vyřešená dvouvrstvá hráčská deska, kdy v krabici najdete samolepky, kterými spojíte papírový základ s kartonem s výřezy. Hod třemi kostkami s sebou nese jistý prvek náhody, kdy hodnoty určí možné akce v daném kole a navíc vám některé hodnoty pomohou nasadit pracovníky i bez nutnosti akce. Ale míru náhody bych celkově hodnotil jako spíše nižší. Vytknul bych jen asi jedinou věc a tou je negativní událost na konci roku, kdy se může i přes všechnu snahu stát, že se jí nedokážete ubránit. Navíc může (za některých okolností) postihnout jen někoho. Celkově se pro mě ale jedná o velmi příjemný počin od méně známého vydavatelství.

Hodnocení hráče: xxxxxxxxxx Opravdu vydařená příběhová hra s "knížkou". Herně je to vyladěné, je vidět že Plaid hat games se s každou další hrou vylepšují. V této "knížkové hře" odstranili neduhy svých předchůdců. Pravidla bez jsou mnohem snazší na pochopení než Kolonie (Aftermath) a to i díky vydařené implementaci doprovodné aplikace, která vše zjednodušila. V porovnání s "Na vlnách neznáma" vede Familiar Tales také na celé čáře - tady se nám nestávalo, že bychom se pravidelně vraceli na stejné stránky knihy a opakovali dokola stejné lokace a pasáže. Příběh není sice nijak moc originální, ale rozhodně neurazí. Mluvené slovo je načtené na dobré úrovni a celkové provedení hry hodnotím také na výbornou. Za mě je tohle vynikající počin po všech stránkách.

Hodnocení hráče: xxxxxxxxoo Velmi zdařilá hra plná náhodných setkání a soubojů. Hrajeme kooperativně a tím nám náhoda tolik nevadí. Mechaniku postupného upadání země a odkrývání karet ztěžujících souboj proti závěrečnému monstru pokládám za zajímavou. Velmi kladně hodnotím možnost složit svého hrdinu z rasy a třídy, čímž hra dosáhne veliké variability. Zároveň i příběhy postav jsou zajímavé, ale rozhodně doporučuji přiřadit postavě příběh dle své specializace (náhodné rozdání může být na závěr až zdrcující). Komponenty (hlavně tedy karty) mají pěknou garfiku a vše na stole vypadá moc pěkně. Doporučuji.

Hippocrates (2021)

Hodnocení hráče: xxxxxxoooo Na pravidla jednodušší hra, která má šanci chytnout i méně zkušené hráče. Nicméně Hippocrates má několik much. Začnu až příliš velkým herním plánem, který se nám ani celý nevešel na stůl - navíc to je úplně zbytečné, nemusel být tak velký. Další věci, která mi vadila bylo dlouhé propočítávání v rámci první fáze kola, kdy jsem neustále musel počítat lahvičky a kalkuloval jako kombinaci "lékař - léky - bonus" budu chtít v další fázi nakoupit. Ve dvou hráčích je i otravné neustálé odhazování pacientů a lékařů za "tiché hráče". Hra jako celek rozhodně není tak špatná, mechanismy jsou docela zajímavé. Jedná se o puzzle hru, která mě však příliš neoslovila.

InBetween (2017)

Hodnocení hráče: xxxxoooooo Mechanicky to je jen přetahování tam, zpátky, tam, zpátky... Stávalo se nám, že několik kol po sobě jsme jeden druhému jen "vrátili" jeho akci. Jedna strana má k dispozici pouze sedm různých karet, které opakuje dokola. Tenhle celkově špatný nápad vytahuje naohru grafika a atmosféra hry.

Iniciativa (2021)

Hodnocení hráče: xxxxoooooo Zpočátku to bylo ještě docela zajímavé. Jenže to pak zkazil repetetivní herní mechanismus, který je navíc velmi triviální. Lehce to připomínalo hru "The Game", v tomto případě obohacenou o příběh. Hra je doprovázena zajímavým komiksem, který na mém hodnocení přidal hvězdičku. Luštění některých hádanek bylo zajímavé, jiných už méně (např. řady čísel). Příště sáhneme po něčem jiném.

Insula (2009)

Hodnocení hráče: xxoooooooo (Hodnotím cestovní verzi). Tohle se nepovedlo a vše už to začalo pravidly - jsou malinkatá a černobílá, takže identifikace komponent byla velmi obtížná. Samotná hra pak probíhala naprosto bez jakékoli nutnosti rozhodování, po pár tazích se ukáže, že nejjednodušší je následovat hráče před vámi a celou cestu jít s ním. Cokoli jiného se ukázalo jako zbytečné riziko - ať už při napadení nepřítelem (ve skupině se jednodušeji bojuje), nebo při objevování cesty k hradu (riskovat objevení delší trasy než hráč přede mnou). Z těchto důvodu prostě dorazí na konci figurky všech hráčů do hradu společně a společně porazí kingoše... Pokaždé. Hráno takto nepředstavuje hra žádnou výzvu. Hráli jsme pouze základní variantu, rozhodně jsme neměli chuť učit se pokročilou variantu. Co se týče kvality komponent je přijatelná a grafika je zajímavá.

Hodnocení hráče: xxxxoooooo Velmi zvláště graficky pojatá hra, snažící se parodovat béčkové zombie filmy. (Uvnitř krabice je dokonce CD se soundtracekm ke hře). Hráli jsme ve dvou a zážitek ani za jednu stranu nebyl nijak oslnivý. Lidé pobíhají po plánu z budovy do budovy, kde ztrácejí tahy hledáním zbraní, aby o ně po několika použitích přišli a mohli je jít hledat znovu (pokud tedy máte štěstí a vaše postava může střílet ze zbraně). Hráč za zombíky pohybuje leckdy desítkou figurek, ale plazí se s každou o jedno políčko a nahání lidi, kteří jim utíkají mnohem rychleji (ale proč zombíci mohou chodit skrze zdi...?). Taky má k dispozici pouze pár druhů karet (na rozdíl od hráče za lidi). A posledním hřebíčkem do rakve je fakt, že hra mi nepřijde ani vyrovnaná (možná kdybychom odehráli ještě více partií situace by se zmenila, ale takhle pravidelně vítězili zombíci).

Hodnocení hráče: xxxxxxxxxo Velmi pěkná, jednodušší závodní hra. Svižně odehrané a přitom napínavé. Komponenty jsou pěkné, majáčky vypadají moc dobře.

Lisboa (2017)

Hodnocení hráče: xxxooooooo Zbytečně složité a totálně překombinované. Ohromné množství možností a velká komplexita ještě nedělají dobrou hru. Mám pocit, že čím dražší hra, tím lepší hodnocení - jakoby si lidé tímto ospravedlňovali svou investici. Partie Lisabonu se neúměrně protahuje, jak každý z hráčů dlouze kalkuluje. S někým, kdo má tendence hodně kalkulovat své tahy je tato hra utrpením. Pohyb s arcibiskupem je směšný sám o sobě - pokud nebudou i ostatní hráči ochotni tuto akci využívat, nemůže jeden hráč obejít stupnici dokola a tak nikdy tento aspekt skórovat. Vyrobené je to ale moc pěkně a na stole hra vypadá úžasně. Kdyby hra upustila od některých mechanismů, aby se tak částečně zjednodušila, dal byl výrazně vyšší hodnocení.

Lobotomy (2015)

Hodnocení hráče: xxxxxxxxxo Velmi podařený kooperativní kousek. Tématicky velmi zdařilé. Ponurá atmosféra psychiatrické léčebny je výborné prostředí :-) Pozitivně hodnotím možnost nastavit si délku hry počtem scénářů. Velmi chytrá mechanika "cooldownování" skillů - které jsou vlastně psychické choroby (OCD, schizofrenie apod.). Co se zbytku týče, jedná se o klasickou kooperativku, kdy po vašich tazích jsou na řadě nepřátelé (sestřičky, "neuvědomělí" pacienty, ...). Obtížnost hry bez rozšíření je spíše střední, avšak s rozšířením může být až pekelná :-) Jediné co bych vytknul je občas obrovské množství monster kterým je třeba po každém kole pohnout a vyhodnotit. Někdy se stává že proud nepřátel je takový, že vytvoří doslova dlouhou řadu pochodující k hráčům, což prodlužuje prostoje. Naopak bych vyzdvihl připravenou škálovatelnost scénářů na počet hráčů. Celkově je to velmi pěkná hra, s rozšířením, které nutné už moc není.

Hodnocení hráče: xxxxxxxxxo Kooperativní hra s pěknými ilustracemi, někdy náročná na rozhodování mezi zlem a nemším zlem. Dojít od ztraceného města rozhodně není nic snadného. Jako plus bych uvedl možnost hrát ve dvou režimech kooperativně a kompetetivně (ve 2 hráčích).

Hodnocení hráče: xxxxxxxxxx Velmi pěkná hra v malé krabičce. Není co vytknout. S kostkami (náhodou) se dá dobře pracovat. Graficky vypadá hra moc pěkně. Rozšíření Do Neznáma skvěle doplňuje základní hru.

Hodnocení hráče: xxxxxxxxxx Pro mě jedna z nejlepších her vůbec. Krásně zpracované téma. Se všemi rozšířeními má tendenci se trochu táhnout, ale na druhou stranu každé z nich přidá hře moc. Draftování karet je skoro nutnost. Plánování dopředu je trochu komplikováno tím, že nevíte jaké projekty dorazí. S rozšířením Turmoil (Neklid) jsme konečně dostali dvouvrstvé desky hráčů, takže už tolik nevadí když drknu do stolu, kostičky se hned tak nerozsypou :-) Celkově je to parádní zážitek ať už v jednom jako solo, nebo ve dvou. Ve více hráčích jsem zatím neměl možnost zkusit, trochu bych se obával ještě značně delší doby hraní a prostojů. Líbí se mi mechanika hrát jednu nebo dvě akce, tahle maličkost může kolikrát při správném taktizování udělat hodně. Graficky je hra pěkná, jen krabice už je se všemi rozšířeními dost plná :-)

Hodnocení hráče: xxxxxxxxxo Velmi podařená šikovnostní hra se stavěním mrakodrapů. Na stole vypadá skvostně - komponenty jsou velmi zdařilé. Kromě "dexterity" aspektu vyžaduje i jistou strategii - stavět už nyní, nebo počkat jestli nepřijdou dílky abych postavil z jednoho materiálu? ... apod.

Metro (1997)

Hodnocení hráče: xxxxxxoooo Jednoduchá rodinná hra. Vysvětlíte ji snadno i nehráčům. Stavění železnice do co největších zamotanců je však silně anti-tematické. Vytknukl bych i značnou nepřehlednost na plánu, kdy při vaši snaze stavět své tratě stavíte i tratě soupeřům a někdy si toho vůbec nevšimnete. Škoda také je, že skoro nejlepší strategie je ničit tratě ostatním. Hodně o náhodě, jaké dílky si doberete a navíc kvůli šipce je nelze otáčet. Je to jednoduché, náhodné a je to docela krátké.

Myth (2014)

Hodnocení hráče: xooooooooo To nebyla pravidla, ale totální chaos! Už jsem louskal složitější, kostrbatá i jinak nešťastně napsaná pravidla (koukám na vás První Marťané), ale tohle byl ještě naprosto vyšší level. Už při setupu jsme neustále procházeli internet a hledali odpovědi. Hra se snaží být více RPG než deskovkou, což by nemuselo být na škodu, ale bohužel z tohohle vzniklo něco podivného. Při rozestavení některých scénářů jsme zjistili, že v krabici nebylo dost některých komponent a odpověď - kupte si rozšíření...! Nakonec jsme se ani na 3 sezení nedokázali naučit pravidla... Možná že tam někde za tou hradbou příšerně napsaných pravidel je dobrá hra, ale to se nikdy nedozvím... Veliké zklamání.

Hodnocení hráče: xxxxxooooo Nebylo to vysloveně špatné, na první zahrání je to pohodová příběhovka, kde příběh samotný hraje prim. Právě trochu na úkor hratelnosti. Není to špatné ani ve dvou, hráli jsme oficiální variantu a nepřipadalo nám to o nic chudší než verze pro 3 a více hráčů. Co bych ale vytknul je repetetivní navštěvování stále stejných lokací - otevřené moře, klidné moře, rozbouřené moře ... Po druhý, potřetí... No když jsme ji navštívili popáte tak už veškeré kouzlo vyprchalo. Problém je, že v téhle hře budete plout mezi zajímavými lokacemi a během cest stále dokola navštěvovat ty stejné, budete poněkolikáté během jednoho sezení bojovat s megarodonem apod. Což je velká škoda, kouzlo každé stránky knihy je právě v tom neznámém co vás tam potká. Příběh je zajímavý, místy vtipný (někdy však snad až trochu trapný). Ale vyzdvihl bych také českou lokalizaci včetně čtení textu.

Hodnocení hráče: xxxxoooooo Jako hra v kostky, plná náhody a devastujících událostí, jimž nelze kolikrát nijak zabránit. Mechanicky podobná mnohem lepšímu Greenlandu, který bych z těchto dvou také doporučil. Časté je také nesnadné (a i zbytečné) vybírání akcí, kdy žádná z možných nepřináší žádné body či benefity pro závěrečné hodnocení (zvláště ve druhé polovině hry). Zbytečné prodlužování hry některými náhodnými událostmi pro mě také není nijak zajímavý mechanismus. Grafika je ale moc pěkná, náladová. Komponenty vydařené.

Nemesis (2018)

Hodnocení hráče: xxxxxxxxxx Parádní hororový zážitek na motivy Vetřelce, který dobře funguje jak v plně kooperativní variantě, tak i v semi-kooperativním módu. Osud lodi je pořádně nahnutý a zachránit alespoň vlastní kůži není leckdy nic snadného. Vetřelci loví posádku lodi, která chtě nechtě dělá v tichých chodbách temné lodi hluk. Funkčně velice zdařilé, velmi kladně hodnotím náhodné a předem neznámé rozložení lodi (kde je laborka? kde je operační místnost?). Velmi dobře fungují specializace jednotlivých členů posádky. A skvěle u stolu funguje u i podezřívavost druhých (opravil ten motor? nastavil správné souřadnice?). Komponenty a grafika hry jsou famózní. Hodnotím plným počtem.

Obscurio (2019)

Hodnocení hráče: xxxxxxxxxx Moc hezká, svižná hra s obrázky. Ilustrace na kartách jsou různorodé a zajímavé. Tažení pastí každé kol znesnadňuje hádání - například přes obrázek je položena poloprůhledná červená fólie, která zhatí jakýkoliv pokus napovědět barvu. Jeden hráč se chopí role grimoára a pomocí obrázkových karet pomáhá čarodějům vybrat správné dveře a uniknout z knihovny. Ale pozor, není mezi čaroději zrádce?

On Mars (2019)

Hodnocení hráče: xxxxoooooo Těšil jsme se, prože tohle je mé oblíbené téma. S nadšením jsem to zkusil, ale tohle není pro mě. Hra je až zbytečně zdlouhavá, ale hlavně mě zarazil mechanismum technologií. Kdy jeden hráč určitou sebere (někdy i více) a aby bylo možné hru někdy dohrát, je nutné, aby mu ji jiný hráč vylepšoval (pokdu to její vlastník nedělá, hra nemůže dojít cíle). Tímhle se dá partie docela slušně zablokovat. Proč vlastně vůbec potřebuji zkoumat technnologii, abych mohl vedle sebe postavit dvě stejné budovy? Zarážející pro mě byla i produkce surovin, která proběhne jen při cestě kolonistů na orbitu - proč? Možná (a snad) jsme špatně pochopili velmi komplexní pravidla, protože jinak si zdejší vysoké hodnocení nedovedu vysvětlit... Jinak komponenty i grafika jsou famózní. Pro mě tohle bylo ale veliké zklamání.

Hodnocení hráče: xxxooooooo Samotná hra je dost hodně abstraktní a s velkou porcí náhody k tomu. Což pro mě není dobrá kombinace. Například počáteční tažení druhů, které bych měl během hry získat a na konci obodovat - tak se může naprosto klidně stát, že po celou partii nepřijdou do hry. Protihráč může mít štěstí a posbírat všechny. Další a hlavní věc se kterou jsem měl problém byla mapa. Achjo, koho tohle napadlo - mapa umožňuje hráči získat druh ze dvou nových míst nabídky, kde jsou vždy ty nejvíce bodované druhy. Pokud vám nepřijde mapa, máte prostě smůlu a soupeř vybere všechny nejhodnotnější dílky před vámi. U nás pravidelně vyhrával ten kdo mapu získal jako první s alepsoň malým předstihem před ostatními (nebo ideálně posbíral více kopií a tím ostatní vyblokoval). Míru náhody pak ještě umocňuje tažení karet za přidání nového druhu - tyto karty mohou (avšak nemusejí) obsahovat knihy, které na konci přinášejí body. Vyrobené je to pěkně, ale celkově hodnotím jako veliké zklamání.

Hodnocení hráče: xxxxxxxxoo Velmi tématická hra pro dva, jiný počet hráčů bych nejspíše nedoporučoval. Zajímavé mechanismy spouštění misí, přidávání neznámých nebezpečí a trochu toho "push-your-luck", kdy se snažíte být rychlejší než soupeř a jdete do rizika, že se některé mise nemusí podařit. Novou misy můžete zařadit na buď hned další kolo, nebo až za dvě kola a pak dostat nějaké ty zdroje navíc, která vám pomohou jí snadněji splnit. Za mě velice podařená hra s jednoduchými pravidly a velikou variabilitou a znovuhratelností. Co bych ale vytknul je velice nepřehledná ikonografie - neexistuje lama karta s přehledem a dokonce ani v pravidlech nejsou všechny ikony popsány! Což tedy považuji za hrubý nedostatek. Protože mě hra vážně baví, musel jsem si na bgg najít a vytisknout význam všech ikonek. Tohohle nás ale autoři mohli ušetřit. Proto tedy hvězdička z hodnocení dolů. Jinak bych mohl vřele doporučit.

Hodnocení hráče: xxxxoooooo Přidám sem i svůj pohled na tuto (tak vysoce hodnocenou) hru. Připouštím, že nejsem zběhlý v COIN hrách a tohle pro mě měla být vstupní brána do tohoto světa. Po rozbalení a prvotním nadšení jsme se pustili do louskání pravidel - a že jich bylo! Uvnitř krabice je nejenom knížka s pravidly, ale rovněž i průvodce první hrou. Knížky mají dobře 100 stránek! Možná to samo o sobě mě už mohlo odradit, ale pokusil jsem se tímto prolouskat. Trvalo nám několik hodin než jsme odehráli tutoriál podle příručky - kdy naše tahy popisovala brožura a my je jen prováděli a pokoušeli se hru pochopit. Frakcí bylo na stole ale více než hráčů a ke každé jsme dostali A4 se složitým flow, jak za kterou akci automou odehrát. Možná kdybych tu hru vytáhl alespoň každý týden a zahrál ji (abych nic nezapomněl), tak po měsíci, nebo dvou bych tomu snad přišel na chuť. Ale nemám možnost si takhle složitou hru pravidelně s někým hrát. Kdybych se toto pokusil někoho naučit, patrně by mě už po hodině poslal k šípku.

Parky (2019)

Hodnocení hráče: xxxxxxxxxx Malá a pěkná hra s moc krásnými ilustracemi amerických národních parků a velmi vydařenými komponentami. Herními mechanismy lehce podobné Tokaidu. Snadné na vysvětlení pravidel, přesto dává prostor taktizování.

Pathogenesis (2017)

Hodnocení hráče: xxxxxxxxxo Zajímavý deck-building, který lze stejně dobře hrát v kooperativním módu tak i v kompetetivním. Velmi kladně hodnotím i neotřelé téma hry, člověk se během hraní i něco nového dozví. Díky velkému množství karet a také díky tomu, že karty vylosované pro imunitní systém jsou každou partii jiné, je zde skvělá znovuhratelnost. Ilustrace i komponenty jsou zdařilé, snad jen insert mohl vymýšlet někdo hlavou. Celkově rozhodně doporučuji, není příliš složité, ale zároveň s každým tahem nabízí hodně možností. Pravidla jsou napsaná uceleně a přehledně.

Hodnocení hráče: xxxooooooo Na můj vkus příliš komplexní a komplikované, navíc plné všemožných výjimek z pravidel. K tomu všemu jsou pravidla jsou napsána naprosto nesrozumitelně. Jako vždy Eklund udělal skvěle tématickou a historicky přesnou (ne)hru. Partie je neúměrně zdlouhavá. Velice časté listování a hledání v pravidlech v průběhu k hernímu času ještě dost přidává.

Hodnocení hráče: xxxxxxoooo Pax Renaissance je hodně heavy hra, na studování pravidel si rozhodně nechte čas, budete ho potřebovat a trpělivost taky. Prvních několik her (a tím myslím, třeba deset a více) je hodně náročných na zvládnutí a pochopení pravidel. Jinak je tenhle pax velmi strategický a po celou hru neúprosně ničíte soupeřům jejich snahy. Ve správném složení hráčů se může jednat a vynikající kus. Hodnotím níže, protože hry jsou pro mě především zábava a tohle už malinko překračuje pomyslnou linku.

Hodnocení hráče: xxoooooooo Nudné euro, které mě ničím nezaujalo. Plánování dopředu zde prakticky neexistuje kvůli dobírání náhodných karet do ruky. Barvy karet vám vlastně diktují jaké akce budete provádět. Tenhle mechanismus mi na celé hře vadil nejvíce. Dále jsou pak během hry jen tři produkční fáze, takže vše co postavíte vyprodukuje maximálně 3x. Navíc se to celé dost vleče. Kvalita komponent je na dnešní dobu dost tristní a grafika na kartách se velmi často opakuje - jedinou pěknou komponentou jsou kupole měst. Pro mě je toto jeden z nejnudnějších herních zážitků.

Posthuman (2015)

Hodnocení hráče: xxxxxooooo Skládání krajiny naprosto postrádá jakýkoli smysl, navíc každý hráč skládá pouze na svém písečku. Pro mě se jednalo o závod bez atmosféry. Pramálo interakce mezi hráči (což bych od takovéhoto tipu hry neočekával). Přeměna v mutanta taky nic moc (když už dostali mě, postarám se aby dostali i vás ...). Styl souboje mi zrovna moc nesedl a na vylepšování postavy taky moc nedošlo. Celkově za mě horší průměr. Komponenty hry jsou vydařené, ale pravidla mohla být napsána daleko líp.

Hodnocení hráče: xxxxoooooo První velikou bolestí byla příšerná pravidla. Učil jsem se už hodně her, ale s něčím tak příšerným jsem se snad ještě nesetkal. Dalším mínusem je veliká překombinovanost a zbytečná komplexita, která do děje na rudé planetě vůbec nevtáhne. Po dvou akcích, které má každý hráč nastávají fáze, kdy se jen hýbe různými komponentami a setupuje další kolo, což trvá déle než samotné tahy hráčů. Aplikace, která celou hru doprovází, je jednoduše odfláknutá a ukládání hry je přímo utrpení (bohužel nemám tablet a musel dělat na telefonu). Přitom jiné hy s apliakcemi toto umí zvládnout mnohem lépe. Dalším minusem je příšerně zdlouhavý setup na začátku a úklid všeho na konci, který je snad časově delší než samotná hra. Celkově nemohu hodnotit vůbec kladně, atmosféra Marsu na mě bohužel vůbec nedýchla. Přítom hra Detektiv (stejný autor) je oproti tomuto naprosto špičková. Kladně bych ohodnotil komponenty hry, hra vypadá dobře. V základní krabici je i docela dost misí, ve 2 kampaních.

Res Arcana (2019)

Hodnocení hráče: xxxxxooooo No já tedy nevím, ale přijde mi celkem nuda dostat na začátku hry 8 karet a pak je celou hru točit stále dokola. Hra se docela vleče, hlavně pocitově, protože neustále děláte velice podobné akce (aktivujete stále ty stejné karty) a proměňujete jeden zdroj za jiný, tah za tahem, kolo za kolem. Engine building v tomto podání není úplně špatný, ale je docela nudný. Interakce mezi hráči je pouze negativní (v podobě aktivace draků). Celkově mi tohle přijde jako hodně přehypovaná záležitost. Rozhodně doporučuji hrát pouze s draftem na začátku, jinak je celá partie jenom o náhodě, komu se sejde v balíčku lepší kombo.

Hodnocení hráče: xxxxxxxxxo Náročnější, ale moc pěkné euro s atmosférou, asi můj nejoblíbenější pick-up & delievery. Nové vydání přišlo rovnou i s rozšířením Ohio a tady nastal malý problém. V krabici je hromada komponent a po výběru "řeky" je nutné je roztřídit (některé jsou používané jen v jednom scénáři, jiné v obou). Ocenil bych kdyby takové komponenty byly nějakým způsobem označeny. Zároveň ikonky ve hře nejsou v mnoha případech moc k pochopení a je třeba mít při ruce i pravidla (chápu, že vypadá lépe mít hru bez textu, ale tady už prostě autoři zašli příliš daleko). Přesto hodnotím velmi kladně, moc se mi líbila.

Sagrada (2017)

Hodnocení hráče: xxxxxxoooo Je to takové barevné Sudoku. Draftování barev v podobě kostek. Neustále kontrolujete, jestli náhodou nesousedí stejná barva nebo hodnota. Asi protože mě nebaví sudoku, tak mě nenadchlo ani toto. Moc jsem nepochopil, v čem je lepší brát na začátku složitější vzory. Chybělo mi na konci nějaké bodování vitráže dle obtížnosti. Zajímavé byly různé nástroje i bodování tažené pro každou hru jinak. Graficky je to pěkné a kvalitně vyrobené. Věřím, že se mnoha lidem může líbit, mě však příliš neoslovila.

Scythe (2015)

Hodnocení hráče: xxxooooooo Byl jsem pln očekávání pro tuhle (na pohled krásnou) hru s neotřelou tématikou. Postupně jsem však byl velice zklamán a pokládám tenhle kousek za dost přeceňovaný. Pro mě nejhorším mechanismem hry bylo náhodné spojování národů s deskami akcí. Některá, takto vzniklá, spojení byla prostě a neoddiskutovatelně lepší než jiná. Dalším (pro mě) podivným aspektem hry bylo tvz. brodění, ani po několika hrách jsem nepochopil, proč ten který národ může přebrodit řeku jen na některý tip pole (přitom nehraje roli výchozí pole, ale pouze cílové). Mechové jsou na pohled sice zajímavý, ale během našich partií se ukázalo, že nám slouží primárně jako transportní jednotka pro dělníky (snad ani nebudu komentovat mechy, kteří se mohou potopit v jednom jezeře a vynořit v jiném ...). Kdyby se tato hra nesnažila být eruem a ameritrashem zároveň, hodnotil bych kladněji. Jsem si sle jistý, že svoje příznivce si najde, jen pro naší skupinku to nebyl ten pravý šálek čaje.

Hodnocení hráče: xxxxoooooo Hra probíhá asi takto: přečtěte si noviny, přečtěte ještě všechny noviny, které byly vydány před datem hraného případu. Přečtěte úvod a můžete začít s případem. Vyberte stopu kterou chcete sledovat a čtěte dále. Pokud hraje více lidí, je časová náročnost na řešení jednoho případu skutečně veliká. To všechno čtení je ale nedílnou součástí hry, která by sama o sobě až tak špatná nebyla (jen snad toho textu, ve kterém jsou v anglickém vydání i chyby, fakt nemuselo být tolik). Dobře, uběhlo několik hodin, následovali jsme celou řadu stop a přečetli snad celý booklet k případu, mám jistou teorii jak se celý případ odehrál a následuje rozuzlení. Otevřeme obálku a k našemu nesmírnému překvapení jsou položeny otázky, které jsme ani v nejmenším neočekávali (primárně v případech s Jackem Rozparovačem). Pak si přečteme, že Sherlock navštívil 4 lokace a vše z toho zázračně vydedukoval, my jich měli tak 15-20 a správně jsme odpověděli tak jednu možná dvě otázky. Asi nám to nepálí jako Sherlockovi.

Hodnocení hráče: xxxxxxxxxx Tato hra mě velmi příjemně překvapila. Pravidla jsou lehce uchopitelná a přitom hra nabízí velkou řadu možností a poměrně náročných a zajímavých rozhodnutí. Líbil se mi mechanismus rozšiřování vlaku při výběru nového "vagonu" na začátku kola, kdy je třeba řešit dilema - chci raději tuto novou akci která se mi hodí, nebo vagonek s městem, které potřebuji? Hry od asijských autorů se mi na stůl nedostávají příliš často a tak jsem nevěděl co mi Shinkansen nabídne. Nakonec se z něj vyklubala příjemná a rychlá hra, kterou bych mohl vřele doporučit. Téma je do tohoto eura příjemně zakomponováno a dobře sedí. Zajímavý nápad mi přišel s variabilním počtem akcí, který je dán aktuálním nastavením pro každé kolo. Komponenty hry jsou pěkné, ale hra není nijak okázalá, což se ale odráží i v její nižší ceně, takže za mě zcela OK. Jen žetony kolejí by mohli být tedy lepší. Celkově hodnotím velmi kladně a rozhodně můžu doporučit, obzvláště pokud je vám téma vlaků blízké :-)

Space Alert (2008)

Hodnocení hráče: xxxxxxxxxx Výborný real-time zážitek. Toto je pro mě jedna z mála her s tímto mechanismem, která mě nadchla. Z počátku je to vážně náročně, ale po čase se do toho dá docela dostat. Po každém podařeném letu bez škrábance přichází vážně dobrý pocit, byť velice vzácný. Hra přichází s postupným učením, kdy nováčkům postupně přidává do hry další a další mechanismy a odkrývá celou řadu možností, jak se s nebezpečím vypořádat. Zvuková stopa se dá naštěstí stáhnout a přehrávat z mobilu, jinak ani nevím, kde bych si přiložené CD přehrál. Komponenty jsou zdařilé, až na jednu výjimku: palivové články mají zaoblený spodek a pořád nám při hře padají (byl to škodolibý záměr tvůrců, aby chaoticky pobíhající posádka řešila i tento problém?). Ale jinak mohu jen vřele doporučit. Pro nováčky v ostřílené skupině, to může být ale příliš náročné a budou nejspíše vystaveni syndromu vůdčího hráče.

Sumatra (2020)

Hodnocení hráče: xxxxoooooo Sumatra je velice jednoduchá draftovací hra, ve které máte vždy na výběr ze dvou akcí. Brát žeton, nebo popojít dál a kolo poté vyložit na stůl nové. Na desce hráče mi chyběly informace o bodování (ty jsou napsány jen na jednom listě, který sdílejí všichni). Neustálé dohledávání těchto bodovacích informací mi dost kazilo herní zážitek. Hráčská deska je navíc vyrobena strašně lacině. Závěr: je to velmi abstraktní hra (jak jsme u R. Knizii zvyklí) se strašně jednoduchými pravidly bez pořádného přehledu. Vyzdvihl bych pěkné grafické zpracování. Za mě ale pořádné zklamání. Z podobných bych volil mnohem raději Tokaido, nebo zábavnější Sushi Go.

Hodnocení hráče: xxxxxooooo Tapestry je zajímavá (ne)civilizační hra. Téma mi nepřišlo příliš spjaté s mechanismy a herními principy, ale nebral bych to jako velké negativum. Pravidla nejsou příliš složitá a mechanismy hry nám přišly po několika partiích intuitivní a zajímavé. Bohužel má hra i negativa. To asi největší je, že se nám od první partie zdály některé národy buď lepší, nebo alespoň výrazně snadnější na zahrání než jiné. Totéž bych řekl i o kartách tapisérií, kde velmi záleží na tom, v kterém kole si kterou kartu vytáhnete. Na to, jak velkým podílem je zde náhoda, je herní doba příliš dlouhá. Dále bych vytknul zbytečnou "přeprodukovanost" - miniatury monumentů jsou sice pěkné, ale zcela zbytečně, neboť plní jen funkci placeholderů na kartě hlavního města. Navíc jsou jejich podstavce kdovíproč nepřesné a nezaplňují přesně daný počet polí. Celkem bych řekl, že se jedná o zajímavou hru, kterou jsem si rád zkusil a na vyzkoušení bych jí i doporučil, ale v naší sbírce si místo nenašla.

Hodnocení hráče: xxxxxxoooo Hra se silným příběhem, který vás vtáhne. To je asi její největší pozitivum. Jedná se o kooperativní zážitek, který ale bohužel funguje lépe jako sólo. Ve větší skupině si hru moc neumím představit, my jsme zkoušeli ve dvou. Pravidla jsou napsána velmi nešťastně - většina jich je rozházená po knize příběhů a tedy zpětně těžko dohledatelná. Obávám se však znovuhratelnosti - jednotlivé hry si dle mého názoru budou až příliš podobné. Udávaná doba hraní nesedí ani náhodou, za tu chvíli co je napsaná na krabici jsme stihli tak akorát 1. kapitolu. Naštěstí se dá hra dobře uložit do krabice rozehraná. Dále mě zarazilo limitování počtu zdrojů počtem žetonů (například nábojnic, některých součástek apod.) - to mi nedávalo velký smysl. Hra má také docela divoký prvek náhody, ale to se od kooperativky dá čekat. Není to špatné, ale větším skupinkám bych to nedoporučoval, sáhl bych raději po Zimě mrtvých. Graficky je to moc pěkné a kvalitně vyrobené.

Hodnocení hráče: xxxxxxxxxx Perfektní a nádherná kooperativka. Pravidla nejsou obtížná, přesto jich je ale docela dost. Hře také hodně pomáhá dobře udělaný tracker celého kola, díky čemuž se nic neopomene. Oceňuji možnost nastavit obtížnost podle zkušenosti hráčů (či podle nálady) a také volba jak odehrát poslední kola jestli klasicky, nebo si spawnout nějakého toho bossíka (Arch-Nemesis). Každá jednotlivý frakce je unikátní a každá z nich přináší na výběr ze dvou lídrů. Díky veliké variabilitě nejsou žádné dvě hry stejné. Ze stejného důvodu se někdy stane, že rozlosování partie je tak vražedné, že se někdy ani nedá vyhrát, ale díky skvělému zážitku z hraní a bojů mi to vůbec nevadilo. Dalším plusem je za mě fakt, že soupeříte se dvěmi frakcemi, které ale vzájemně "soupeří", což přináší do hry další prvky možné strategie. Celkově hodnotím na výbornou. Vyrobené je to také skvěle, hlavně se mi líbí "standíky" reprezentující jednotky.

Valhalla (2018)

Hodnocení hráče: xxxooooooo Kostková hra s podivným tématem - čím více vašich hrdlořezů v bitvě zařve tím víc bodů. Zato poražení se zvednou a jdou domů a zkusí své "štěstí" příště, třeba se jim konečně povede zemřít hrdinskou smrtí a skončí ve Valhalle... Mechanicky je to až příliš náhodné. Pokud během svého tahu hodíte „blbě“ tak neuděláte vůbec nic a můžete čekat další kolo až na vás přijde řada a třeba budete mít štěstí. Vytknul bych i barvy klanů - na kartách jsou špatně odlišitelné. Po úspěšném útoku (kdy odešlete třeba dva bojovníky do Valhally) se může snadno stát, že se stanete terčem útoku ostatních hráčů a během kola ztratíte i několik štítů. Hra pro mě nebyla vůbec ničím zajímavá, pokud kostky, tak raději Vládce Tokia, nebo Temné znamení.

Vejen (2019)

Hodnocení hráče: xxxxxooooo Jedná se o pick-up & delivery. Prvních pár kol je nudných - s tím co na začátku máte nestihnete skoro nic. Na konci je často naopak zdrojů až nadbytek, což by tedy v resource management systému být asi nemělo. Zajímavý nápad s dvojí měnou a hranicemi ve hře, ovšem prakticky to hře nic nepřidalo - primárně kvůli výrazně omezenému pohybu se nám příliš nevyplatilo cestovat ze země do země (Dánsko - Německo). Hraje se na 12 kol, což se mi zdálo až příliš. Celkově to byla dost nuda, ke konci už dost roztahaná (hráli jsme ve dvou, při více hráčích si umím představit to dlouhé čekání, až se dostanu konečně na řadu). Jako v mnoha eurech, ani tady se hráči vzájemně zas tolik neovlivňují. Celkově má podle tato hra několik zajímavých nápadů, které ale nebyly dobře uchopeny. Graficky je to ale pěkné, tématické. Za mě příště raději Yukon Airways nebo Ruhr.

Hodnocení hráče: xxxxxooooo Vypadá to krásně, ale... Hra se snaží zalíbit každému a proto obsahuje veliké množství módu, jak hrát a do toho vytvořili v KS několik minirozšíření a pár i velkých, takže v pravidlech je poté pořádný mišmaš už při přípravě hry, kdy je třeba listovat v minimálně třech pravidlech. Celé mi to přišlo nedobroušené a je třeba hlídat a pamatovat si toho v rámci jednoho kola opravdu hodně - kdy střílejí lukostřelci, kdo a jak je trestaný za prolomení zdi, kdy střílejí válečné stroje, kdy se umístí voják na věž ... je toho strašně moc a není k dispozici žádné popsané flow celého kola s navíc to není ani intuitivní. Ve dvou hráčích je hra navíc doplněna automou, což plynulosti hry moc nepřidalo. Kdyby hra cílila na určitou skupinu a vypustili např. koop a 2hráče mohla být hra mnohem lépe vyladěná. Takto jsem z ní však spíše zklamaný, i když vizuelně vypadá fakt parádně. Téma i zpracování jsou skvělé, ale ani po několika hrách mě toto neoslovilo.

Hodnocení hráče: xxxxoooooo Když jsme se učili tohle nové rozšíření k Viticulture těšili jsme se že budeme společně budovat vinohrad. Ukázalo se ale, že spíše než budovat, budeme prodávat a to doslova. Ve dvou hráčích je totiž tak žalostný nedostatek peněz, že jsme byli nuceni rozprodat skoro celý (a někdy i úplně celý) vinohrad abychom za vydřené peníze posunovali vpřed růžový lísteček - za 8Ł! Zároveň pravidla jasně radí abychom nezapomínali trénovat naše pracovníky - 4Ł jo a taky nezapomeňte každé kolo vylepšovat lokace - 4-6Ł! Z příjemné hry o budování vinohradu, výrobě vína a plnění objednávek se stala stresující honba za penězi za každou cenu. Vylepšování lokací zní jako skvělý nápad, ale pořadí ve kterém chodí je náhodné a někdy dost nepoužitelné. Například pro poslední dvě kola zlepšení trénování pracovníka, nebo sázení vína. Nemám zkušenost s vyšším počtem hráčů, ale myslím si, že 4 budou výrazně lepší. Tohle je první rozšíření, které jsem na bazaru prodal a je mi líto, že někdo tohle Viticulture udělal.

Watergate (2019)

Hodnocení hráče: xxxxxxxxxo Velmi vydařená hra pro dva. Zajímavé mechanismy vedoucí k vítězství a konci hry a navíc trochu rozdílné na obou stranách. Spojování důkazů vedoucích od informátorů až k Nixonovi je velmi zajímavý nápad. Každý tah je nelehké rozhodování do čeho jej investovat. Celkově hodotím kladně, i když se nám po zahrání prvních několik partií zdá role novináře malinko snažší.

Yukon Airways (2019)

Hodnocení hráče: xxxxxxxxxx Moc hezká a jednodušší pick-up & delivery. Hra má osobitou (a pěknou) grafiku a kvalitní komponenty. Kostky nepřinášejí příliš nežádoucí náhody, rozhodující je dobré naplánování. Líbí se mi systém vylepšování vlastního letadla a rovněž možnost asymetrického začátku. Celkově hodnotím velmi kladně.

Vybíráme z Bazaru

Warhammer Underworlds - Shadespire
Warhammer Underworlds - Shadespire
Akt. cena: 1000 Kč
Končí za: 4 dny

Nejnovější otázky

další >>

Offcanvas