Hodnocení hráče: Stručně: Z dálky to vypadá trochu jako MTG, ale není to MTG. Nesbírá se to jako MTG, nehraje se to jako MTG, decky se nestaví jako v MTG, nemá to rychlost MTG. Nemá to metagame jako v MTG, nemá to lore jako MTG, a rozhodně to není levnější, než MTG. Méně stručně: RG je zaručená značka, ale dokud se mistr snaží o jakýkoliv kvazi-ftg koncept, nikdy v tomto směru nepřekoná svoje první dítě. Ať už jde o Netrunnera, SWTGG, Artifact nebo Keyforge. Garfield vždy staví na kombnaci stejných klíčových principů jako attack/toughness creature fight, upgrade/enchantment permanenty, jednorázové socery efekty, summoning sickness, tapování pro akce, graveyard pile a faction-specific mechaniky... a k tomu namíchá nějaký ten velký herní twist. V případě Keyforge závod ve sběru ember tokenů. K tomu pár deatilů, které to přibližují k Heathstone, např. absence many nebo battlefield s uzavřenou řadou. Nejpodivnější je ale koncept pre-built decků, které sice stojí 250, ale není možné s nimi pracovat. WTF?

Hodnocení hráče: Jednoduchý, rychlý, avšak takticky vyspělý skirmish. Díky kartám pohybu má solidní built-in variabilitu, která ještě více vyniká s rozšířeními. Hra má povedený packaging i design karet a hrací podložky. Figurky jsou fajn, i když by jim v dnešní době neuškodilo více detailu nebo naopak více abstrakce.

Hodnocení hráče: Jednoduchá hra na zapamatování rubem otočených kartiček s hračkami, které zahánějí příšerky do skříně. V krabici je skutečná papírová skříň, což je pro děti obrovská motivaca pro další a další zahánění příšerek.

Hodnocení hráče: To, čím se Santorini vymyká oproti jiným tabletop hříčkám pro dva hráče (i když zde lze hrát i ve 3) je dokonalý estetický a takitlní požitek ze hry. Především proto, že v tomto případě nejde jen o líbivě navoněný herní princip, pochopitelný i pro občasného hráče. Santorini skutečně mistrovsky kombinuje téma, design i gameplay tak, aby vás rychle vtáhla do hry.

Hodnocení hráče: Pěkná, byť lehce předimenzovaná krabice možná slibuje herní zákusek, nicméně po rozbalení vás čeká na dnešní dobu podprůměrný design karet i miniatur, jenž hráčům nedovolí příliš se zanořit do atmosféry tajuplného ostrova. Úroveň zpracování odpovídá ceně hry, ale i tak bych v tomto směru čekal mnohem víc. Mezi designovkami typu Divokraj nebo Plyšová hlídka působí Zakázaný ostrov retro. Jako vstup do ko-op světa pro sváteční hráče a předškolní děti je však Zakázaný ostrov celkem dobrá volba. Svižný, přímočarý a hlavně zábavný gameplay kombinuje dostatek náhody i strategie, přičemž povolání jednotlivých dobrodruhů dodávají určitou asymetrii a identifikaci. Opět by zde šlo jít alepoň o kus dál, třeba konkrétními postavami ve hře nebo alternativní win-kondicí.