Za hranou

hodnoceno 26x (Seznam vlastníků)

Šikmá plocha ve světě kyberpunku

Autor: Shark | 8.1.2022 | 6

Operátor Zero, zástupce velitele tajné divize Hák, znovu zkontroloval své virtuální obrazovky. Situace v přístavu New Dawn City se momentálně vyvíjí velmi příznivě. Kurýrka už je na místě, ještě aby dorazil další zločinec s puškou. Mohl by ji vyzvednout z tajné skrýše na aerodromu ten práskaný pašerák, do jehož kyberboosteru se už Zero naboural. Ale ten se jako na potvoru poflakuje v Zinbazaru. Ale pozor! V přístavu se přece nachází drtič a tomu stačí natáhnout ruku… Blikající červený hák však Zerovi prozradil, že drtiče už si podmanil Warlock ze sousední kanceláře. Určitě s ním má své plány, ale třeba by byl ochoten mi ho přenechat za nějaký užitečný tip, pomyslel si Zero. Koneckonců, vždyť všichni máme stejný cíl. Tedy, alespoň myslím. Protože to, jak Xenia nedávno zmastila vyšetřování dodávky zbraní pro Syndikát, snad nemohla být náhoda…

Hráči se ve hře Za hranou stylizují do role bojovníků proti zločinu v kyberpunkovém světě. Jako zkušení operátoři ve virtuálním prostoru pronikají do mozkových elektronických zařízení zločinců a snaží se řídit jejich konání tak, aby po sobě zanechali co nejvíce důkazů. Jejich zpracováním bude následně možné položit na lopatky kriminální organizaci zvanou Syndikát. Mentální spoluúčastí na páchaných zločinech však v nejednom ochránci práva může probudit jeho temné „já“. Zejména, pokud je na obzoru dostatečně lákavá odměna, která nenechá jednoho chladným.

Herní materiál

Symbolický vstup do světa za hranou začíná pochopitelně otevřením krabice. V ní se nenachází žádný plastový insert, ale to podle mého názoru nevadí, protože hra obsahuje velké množství různorodých komponentů, na jejichž skladování se nejlépe hodí uzavíratelné sáčky. A pokud se rozhodnete pro vylepšené komponenty, každý centimetr volného místa oceníte.

Ve hře najdete velké množství materiálu z kartonu, něco málo dřeva a samozřejmě karty. Udržet si pořádek na herním stole proto přispívá k tomu, že hra nerušeně plyne a nenastávají zbytečné zádrhele.

Herní prostředí představuje velkoměsto New Dawn City tvořené osmi deskami, jež se před každou hrou náhodně sestaví. Jednotlivé části (zóny) poskytují zkušeným zločincům různé možnosti, ale každá taková akce vyvolá nežádoucí pozornost sil zákona, takže se sem nahrnou pátrači (představovaní žlutými dřevěnými válečky). Ti na jednu stranu blokují opětovné akce dané zóny, na druhou stranu však jejich odlákání umožní páchat nekalé rejdy zase někde jinde. Kromě toho se v ulicích zdržuje robotický strážce, používaný k eskortování zločinců, a to dokonce i přes tzv. zátarasy, jež za obvyklých podmínek zločincům v pohybu brání.

Pořádný zločin potřebuje samozřejmě i pořádné vybavení. To představuje celkem osm kartonových destiček předmětů zahrnujících dopravní prostředky, zbraně, hardware a zboží. Na začátku hry se v každé části velkoměsta nachází jedna, ale v průběhu hry je budou zločinci zvedat, přenášet, upouštět a jinak přemisťovat v závislosti na svých plánech.

Plán je také středobodem celé hry. V jejím průběhu budete totiž odhalovat Plán s velkým P, tedy komplexní záměr zločineckého Syndikátu. Za tímto účelem budete shromažďovat a zpracovávat důkazy a umisťovat je na desku Syndikátu. Můžete je používat k odkrývání krátkodobých cílů (zvaných kapitoly) a získávat za ně dřevěné žetony složek, nebo celkového podniku.

Důkazů v podobě kartonových koleček je celkem šest druhů a odráží jednotlivé aspekty plánu, jako např. výzbroj, taktiku, finance nebo vůdce. Pokud jako vyšetřovatelé nějaké důkazy získáte, berete si je z displeje důkazů. Zde jsou vždy čtyři důkazy otočeny lícem vzhůru a další, jejichž množství závisí na počtu hráčů, lícem dolů. Na této desce je rovněž umístěna nabídka tří žetonů podpory, jež můžete v průběhu hry získat a podle jejich druhu použít buď okamžitě, nebo vyčkat na příhodnější dobu.

Každý hráč má pak k dispozici vlastní herní desku, zvanou konzole. Na tu si zaznamenává, jaké zločince momentálně kontroluje (má je „zaháknuté“), jak efektivní je tato kontrola (nadvláda) a také sem ukládá získané důkazy, žetony podpory, žetony informací (jež jsou ekvivalentem vítězných bodů) a karty dilemat.

Když totiž přimějete zločince k tomu, aby něco spáchal, zároveň musíte určit, jak moc závažný daný čin bude a jak naložíte s jeho výsledky. Na jedné straně budete zvažovat jeho úspěšnost v množství získaných informací a důkazů, na druhé straně nápor na svou psychiku a morální přesvědčení. Vtip je v tom, že velké zisky s sebou nesou velkou tendenci k ospravedlnění zločinu, a tím pádem i nebezpečí odklonu od původního cíle a příklonu ke galérce. Na kartě dilemat je proto vždy uvedena odměna a zároveň číslo, udávající míru zkaženosti v případě, že si dilema ponecháte.

Samotných zločinců se ve hře vyskytuje celkem deset, ačkoli v závislosti na variantě hry jich budete používat maximálně šest. Každý z nich ztělesňuje určitý podsvětní archetyp (drtič, pašerák, vymahač, kurýrka) a disponuje odpovídající zvláštní schopností. Náleží mu vedle karty rovněž figurka (v základní hře kartonová s plastovým stojánkem), kartonový žeton zaháknutí a dřevěné žetony pro určení nadvlády (každý hráč používá jeden).

Vedle zmíněných karet dilemat jsou nezbytnou součástí hry i karty zločinů. Mezi ně patří drobné, sahající od falešného obvinění po klasickou pouliční rvačku, a mnohem komplexnější velké. Ty se dále dělí na sedm příběhových linek a v jejich rámci ještě na tři stupně, přičemž první stupeň zahrnuje přípravné operace, zatímco třetí představuje dějové vyvrcholení. Každý z těchto zločinů je unikátní a můžete se zde setkat s krádeží peněz, infiltrací vězení, likvidací konkurenční organizace nebo třeba ovládnutím náboženského života či radnice New Dawn City.

Na závěr zbývá zmínit ještě žetony tolerance. Tato veličina hráčům umožňuje vzdorovat lákadlům za hranou.

Průběh hry a hlavní mechanismy

Hra se dělí na tahy hráčů. Třikrát během partie navíc dochází k dílčímu rozuzlení, zvanému „ukončení a vyhodnocení kapitoly“. V prvních dvou případech se jedná o určitou formu „restartu“, po uzavření třetí kapitoly následuje závěrečné vyhodnocení a konec hry.

Na začátku svého tahu si hráč zahákne vybraného zločince. Jestliže dosud žádného nemá, je tento krok povinný, jinak se ho může vzdát. Zaháknout lze jak dosud volné zločince, tak takové, jež mají momentálně pod kontrolou jiní hráči (za což je třeba jim zaplatit informací). Každý smí mít zaháknuté maximálně tři zločince, přičemž třetí zaháknutí vede k zisku dilematu (na druhou stranu je možné předtím zaháknuté zločince „odháknout“, aby dilema nenastalo).

Druhou fázi tahu představuje zvyšování nadvlády nad zaháknutými zločinci. Tato veličina odráží míru obeznámení se s povahou daného kriminálníka a je důležitá z několika důvodů. Především čím více hráč daného zločince „přečetl“, tím efektivněji s ním může manipulovat. Na prvních třech stupních nadvlády se ještě nic neděje. Od čtvrtého stupně však lze již využívat jeho zvláštní schopnost a od sedmého dokonce za snižování nadvlády provádět akce navíc. Kromě toho se na konci hry získávají informace za nejnižší stupeň nadvlády, jehož hráč se svými zločinci dosáhl. Je proto v zájmu bodování žádoucí rozvíjet si nadvládu spíše rovnoměrně mezi všemi, než si vypiplat jednoho či dva a ostatní zanedbat.

Klíčovou částí tahu představují akce. Standardně jsou k dispozici dvě, ale jak už bylo řečeno výše, s rostoucí nadvládou se rozšiřuje i spektrum možností, které daný zločinec nabízí.

• Pro spáchání zločinu je nezbytné být na správném místě. Jako jednu akci lze proto zaháknutým zločincem pohnout do sousední zóny, pokud ovšem mezi nimi nestojí zátaras. Ten se však dá přesunout, resp. překonat pomocí strážce, jehož při eskortování zločinců zátarasy neomezují.
• Dále je možné zvedat předměty. Jakmile zločinec nějaký předmět drží, pohybuje se tento předmět spolu s ním. Upuštění předmětů žádnou akci nestojí.
• Jestliže ve zločincově zóně nejsou žádné žetony pátrání, smí využít efekt dané zóny. Například aerodrom umožňuje přesunout 1 libovolného zločince kamkoli, centrum dovoluje přesouvat strážce a zátarasy, v přístavu můžete získávat nebo zpracovávat důkazy, Zinbazar prohazuje předměty a do farnosti si skočíte pro nějaké to zvýšení tolerance vůči zločinům. A úplný bonbónek na závěr představují bloky, kde můžete vyzvat jiného hráče na duel ve zkaženosti (platí, že méně zkažený vyhrává).
• Pokud už jste u někoho pokročili v nadvládě na čtvrtý a vyšší stupeň, můžete využít schopnost zaháknutého zločince, která vyžaduje pro aktivaci akci.
• Poslední akcí je další zvyšování nadvlády nad zaháknutými zločinci.

Všechny výše popsané manévry představují předehru k finále tahu, a tím je provedení zločinu (zejména velkého). Za tímto účelem je zapotřebí splnit dva hlavní předpoklady. V první řadě je třeba dodržet posloupnost děje. V řeči pravidel to znamená, že nemůžete v dané příběhové linii zahrát zločin vyšší úrovně (například A2, resp. A3), jestliže dosud nebyl spáchaný zločin nižší úrovně (A1, resp. A2). Zadruhé musíte dosáhnout na herním plánu předepsané kombinace komponentů (zločinců, předmětů, zátarasů, strážce) v určitých zónách. Vezměme si konkrétní příklad: pro velký zločin Jak potopit konkurenci (dějová linka G „Tok peněz“) musí být vámi zaháknutý zločinec v přístavu a držet předmět „droid“.

Jestliže se to podaří, zločin je spáchán a vy si musíte vybrat odměnu. Tu tvoří informace, karty dilemat, důkazy a jejich zpracování. Množství jednotlivých položek závisí na tom, zda si zvolíte bezohledné nebo opatrné provedení zločinu. V prvním případě získáte více informací a dilemat, ve druhém zase více důkazů a šancí na jejich zpracování. Nakonec musíte odháknout všechny své zločince (nejen tedy ty, kteří se na dané akci přímo podíleli).

Drobné zločiny se řeší podobně, ale nevyžadují žádný předstupeň, po jejich provedení se zločinci neodhákují a je za ně pouze jedna odměna. Ta ale zahrnuje mnohdy i žeton podpory, který se může hodit při nejrůznějších příležitostech.

Na závěr svého tahu si hráč doplní ruku. Může si dobrat do minima 1 velkého a 1 drobného zločinu, přičemž je možné zločiny z ruky odhodit, aby bylo lze dobrat vhodnější.

Abychom mohli blíže osvětlit systém kapitol, bude třeba se vrátit k důkazům a jejich zpracování. Když totiž dostane hráč možnost zpracovat důkazy, umísťuje je na desku Syndikátu dvojím způsobem. V první řadě může vyšetřovat příslušnou kapitolu. Na začátku hry a každé další kapitoly se ze šesti druhů důkazů vyberou tři, jež budou pro danou kapitolu klíčové. Má-li hráč příslušný důkaz k dispozici a možnost ho zpracovat, umístí ho lícem nahoru na příslušné pole kapitoly a vezme si žeton složky. Jestliže na konci neleží na desce žádné složky, získají hráči za každou svou složku odměnu v informacích. V opačném případě ztrácí hráči s nejmenším počtem složek nadvládu, resp. informace.

Druhou alternativu představuje umisťování zpracovaných důkazů přímo na vyšetřování celého plánu. Zde existují tři bonusová pole poskytující jednorázové výhody (podporu, toleranci, nadvládu) a rovněž schránky jednotlivých hráčů. V těchto případech se žetony umisťují lícem dolů a na konci kapitoly se otočí pouze tři žetony na bonusových polích. Důkazy ze sekce plánu pak rozhodují o tom, zda se plán Syndikátu podaří zmařit, resp. jakou hodnotu budou mít jednotlivé druhy důkazů.

A tím se dostáváme k finále. Po skončení třetí kapitoly následuje závěrečné bodování. Vedle bodů za dosud získané informace a nadvládu se musí ověřit, zda hráči jako vyšetřovatelé stáli na straně dobra a plán zločinců překazili, nebo zda je naopak zlákala šikmá plocha a aspirují na vedoucí roli v podsvětí. Na desce plánu musí být alespoň 3 důkazy od tolika druhů, kolik činí počet hráčů plus 1. Jestliže je tato podmínka splněná, hráč s největší zkažeností (spočítané podle vzorce součet bodů zkaženosti na kartách dilemat mínus hodnota tolerance) obdrží takový postih, kolik činí jeho zkaženost. V případě neúspěšného pokusu o zmaření plánu se však tento postih neuděluje. Nejméně zkažený hráč však v každém případě dostane 5 informací za každého dalšího hráče, jenž je zkaženější než on.

Dále se musí určit hodnota jednotlivých druhů důkazů. Za tímto účelem se důkazy v sekci plánu rozdělí podle četnosti. Nejpočetněji zastoupený důkaz/důkazy má hodnotu 4 informace, nejméně zastoupené důkazy hodnotu 1 (druhy důkazů, které v sekci plánu vůbec nejsou, mají hodnotu nulovou). Hráč následně dostane příslušný počet bodů za každý žeton daného důkazu na své konzoli, resp. jeho symbol na svých kartách dilemat. Karty dilemat mohou dále přinášet přímo informace, body za zatykače na různé zločince či trojice policejních odznaků. Hráč s největším počtem informací se stává vítězem, přičemž dané skóre se ještě interpretuje v kontextu zmaření či nezmaření zločineckého plánu.

Hra rovněž obsahuje sólový mód, který však doporučuji pouze v případě, že si hru opravdu chcete vyzkoušet a nemáte s kým hrát. Dá se zapojit i jako prvek nepředvídatelnosti do hry dvou hráčů, ale není to nezbytně nutné.

Kromě toho existuje ještě možnost si hru vylepšit a kartonové figurky zločinců, dřevěného robotického strážce a dřevěné žetony pátrání nahradit plastovými miniaturami (v případě žetonů pátrání se jedná o miniaturní droidy). Miniatury zločinců jsou navíc opatřeny podstavci v příslušných barvách s výřezem, do nějž lze zasouvat držené předměty.

Dojmy z hraní a závěrečné hodnocení

Nebudu vás napínat a to nejpodstatnější prozradím hned na začátku: Už dlouho jsem se nesetkal s hrou, kde by téma, herní mechanismy a atmosféra tvořily tak harmonicky propojený celek. Pokud jste již měli možnost zhlédnout videoupoutávku, mohou vás ujistit, že v tomto případě rozhodně svou působivostí nepřehání.

Ilustrace na kartách perfektně zachycují atmosféru cyberpunkových metroplexů, z nichž téma hackování, automatizovaného světa a temných stínů podsvětí doslova číší. Při bližším pohledu však trochu zamrzí, že se ilustracemi šetřilo. Na některých kartách velkých zločinů se variability dosahuje zrcadlovým převracením obrázků, karty drobných zločinů mají dokonce všechny obrázek zcela stejný.

Atmosféru výborně dokreslují i popisy zločinů napsané (a dobře přeložené) hantýrkou podsvětí. Mínusové body si však zaslouží grafické zpracování. Uvedené charakteristiky jsou totiž uvedeny drobným, tmavě zeleným písmem na černém podkladu, což komplikuje čtení a bezděky nutí hráče k tomu, aby se tímto navozovačem atmosféry nezabývali. A to je veliká škoda.

Jak už bylo řečeno výše, k provedení zločinu je třeba dosáhnout na herním plánu předepsané kombinace herních prvků. Zde musím vyzdvihnout, že nejsou samoúčelné a dokážete si pod nimi velmi dobře představit, jak má daný zločin proběhnout. Například v závěrečné epizodě „Zmáčkni spoušť“ jde podle popisu o to, že svého konkurenta zlikvidujete odstřelem ve chvíli, kdy se cítí být v bezpečí. Z pohledu herních mechanismů musí vámi zaháknutý zločinec držet pušku a být naproti zóně, kterou chrání oba zátarasy a navíc strážce. A naaranžovat na herním plánu přesně tuto situaci dá už pořádně zabrat.

Hra vyžaduje relativně dlouhé a náročné vysvětlení herních principů, ale jakmile se rozběhne, řada věcí už funguje téměř intuitivně. Pravidla jsou srozumitelná a dobře strukturovaná, našel jsem v nich pouze jednu faktickou chybu (na str. 16 v popisu zóny Bloky má být místo „ovládací“ hromádky odkládací hromádka), několik chyb se však vloudilo na karty velkých zločinů (viz konec této recenze). První dvě partie se možná budete s hrou spíše seznamovat než ji naplno hrát, ale poté už se můžete pustit naplno do její hloubky a odhadovat všechny možné nuance a možnosti. V této souvislosti se domnívám, že nebude ani větší problém se znovuhratelností, protože kombinace všech herních elementů od zapojených zločinců po zpracované důkazy zajišťuje širokou variabilitu. Hra je dobře hratelná v jakémkoli z uvedených počtů hráčů. Platí ovšem, že čím více hráčů, tím těžší je dosáhnout požadovaných kombinací a tím více nabývají na důležitosti interaktivní aspekty jako přeháknutí zločinců jiných hráčů či duely zkaženosti. Na druhou stranu se však dá kvůli stále vyššímu množství potřebných důkazů snáze odhadnout, zda je vůbec šance plán Syndikátu překazit. A samozřejmě hrozí i riziko protahování, pokud někteří hráči budou chtít promyslet všechny své možnosti co nejdůkladněji. Hra vyžaduje důležitá herní rozhodnutí doslova na každém kroku a vy budete muset řešit dilemata nejen na příslušných kartách, ale i v řadě dalších případů.

Za hranou se v mých očích zařadila mezi hry, jejichž hraní budu ze všech sil doporučovat, jestliže se naskytne vhodná příležitost a skupina hráčů. Vyplatí se vyhradit si na hru více času, aby se po seznámení dala odehrát ještě alespoň jedna další partie. Tato hra totiž obrazně zraje jako víno a čím více ji hrajete, tím silnějším zážitkem vás odmění. A to je rozhodně skutečnost, kterou vám každá hra nenabízí. A pokud to bude jen trochu možné, určitě si pořiďte i miniaturové vylepšení. Jen si dávejte pozor na pevné zamáčknutí figurek do podstavců a zasouvání žetonů předmětů do výřezů (může dojít k nechtěnému zmačkání kartonu).

Úplně na závěr by asi stálo za to uvést, že by téma a obsah hry mohly pro někoho představovat etický problém, protože ačkoli vaším cílem je zmařit plány zločinecké organizace, snažíte se toho dosáhnout kontrolovaným pácháním zločinů samotných. Já sám jsem však podobnou komplikaci nepociťoval. Možná k tomu přispělo i to, že ačkoli zločinci pod vaší kontrolou se dopouští i vražd či obrovských škod, na samotné hře to vizuálně není poznat – nejsou zde žádné žetony mrtvých, trosek budov apod. Vše se odehrává pouze ve vaší mysli, tak jak to prožívají vaše herní alter ega a jak to patrně zamýšleli i tvůrci hry samotné.

Chyby na kartách velkých zločinů: 
F2 Politická síť - v popisu má být místo dekodéru RUŠIČKA
G2 Štěstí není náhoda - v popisu má být místo rušičky DEKODÉR
C3 Výměna - v popisu má být místo dekodéru RUŠIČKA