World of Warcraft - Burning Crusade

hodnoceno 46x (Seznam vlastníků)

Burning crusade - Nebezpečná výprava do Outlandu

Autor: laredo | 20.8.2009 | 8

Trojice gryfů se vznášela na temně rudé obloze světa Outlandu (dříve zvaného také Draenor). Navzdory hluku, který vydával proudícím vzduch, mezi sebou jezdci na gryfech diskutovali.

„Brandone,“ ozvala se gnómka Allisi, nejmenší ze tří společníků, „seš si vopravdu jistej, že Bouřná pevnost leží na severovýchod? Už skoro tejden tady lítáme kolem dokola, bojujeme a zatim jsme nenarazili na něco nebo na někoho, kdo by nás k ní nějak přesnějc nasměroval.“

„Allisi, nesmíš být jako zlodějka tolik netrpělivá,“ odvětil jí štíhlý, vysoký elf, jedoucí na druhém gryfovi, druid Artumnis. „Mohlo by se ti to stát osudným,“ dodal s předstíranou jízlivostí. „Brandon určitě moc dobře ví, kam nás vede. Nezapomínej taky na to, že Outland je velký kontinent a zatím se z  něj mnoho hrdinů nevrátilo, aby nám přinesli zprávy nebo mapy, jak to tu vypadá a co se kde nachází.“

„Artumnis má pravdu, Allisi,“ odpověděl zvučným basem mohutný člověk v nablýskané plátové zbroji. Paladýn Brandon byl třetím členem tohoto tria hrdinů a zároveň jejich vůdcem. „Ještě než jsme vyrazili na naši výpravu, pátral jsem v královských archívech i kronikách a rozmlouval s několika elfskými mudrci. Jediná společnou stopou je fakt, že Bouřná pevnost by měla ležet někde na sever či severozápad od Temného portálu, kterým jsme se do tohoto světa dostali.“

„Já jen, že pokud má bejt ta pevnost aspoň trochu významná, tak bychom ji měli ze vzduchu zahlídnout, nemyslíte?“ nedala se odbýt malá gnómka, která se oběma rukama pevně držela gryfovy hřívy, třebaže ji Brandon upravil sedlo dělané na člověka na téměř poloviční velikost, takže v něm mohla při letu pohodlně sedět bez obavy z pádu.

 

Asi za dvě hodiny zahlédl Artumnisův ostrý zrak v dáli na východě kamennou stavbu, připomínající rozbořenou pevnost. Bylo vidět rozpadlé hradby, tvořící obdélníkový obrys, a uvnitř (dalo-li se to tak říci)  ještě zachovalou kruhovou věž, dokonce i se zachovalou střechou.

„Tímhle směrem vidím něco, co by mohlo připomínat bývalou pevnost,“ oznámil svým druhům druid. „Ale raději bych si to prohlédl z vícero směrů a přistál od ní raději kousek dál.  Prozkoumal ji radši až pod závojem noci.“

„V tom s tebou, druide, naprosto souhlasím,“ potěšeně kvitovala elfův návrh Allisi, „a dobrovolně se hlásím na průzkum.“

„Jak si přeješ, Alissi. Myslím, že v této oblasti bychom mezi sebou těžko našli někoho lepšího. Přistaneme s gryfy o kus dál a až se setmí, vydáme se společně na průzkum. Alissi nás povede,“ uzavřel debatu paladýn Brandon.

 

Když gryfové přistáli asi míli od spatřených zřícenin, hrdinové je odsedlali, sundali z nich své vybavení a poslali je pryč, aby si opatřili něco k snědku. Zítra ráno se sem gryfové vrátí a počkají na ně. Rozmluvu s gryfy vedl elfí druid a soudě dle chování těchto velkých zvířat u nich zjevně požíval velký respekt, neboť jen krátce zakrákali a odlétli směrem na západ.

„Ještě tak hodinu a mělo by se dostatečně setmít na to, abychom mohli vyrazit na průzkum,“ usoudil dle polohy místního slunce na obloze Artumnis.

„Vezměte si s sebou jen to nejnutnější. Sedla, jídlo navíc a ostatní cennosti tady někde schováme a při cestě zpátky si je vyzvedneme,“ poradil ostatním Brandon.

„Spíš chceš mít prázdnej bágl, do kterýho by sis moh napakovat poklady z Kel’Thasovy pokladnice, co, nezištný paladýne?“ neodpustila si rýpnutí Alissi.

„V tobě se hamižná zlodějka nikdy nezapře, Alissi, ale uvědom si, že ne všechny poklady se třpytí,“ pronesl moudře paladýn.

Artumnisova předpověď se splnila téměř přesně. Druid s paladýnem ještě chtěli aspoň čtvrthodiny počkat, ale zlodějka nebyla k udržení.

„Tak už poďte, vy dva altruisti. Musíme na cestu aspoň trochu vidět. Měsíc ještě nevyšel, ale na cestu vidět je. Ale držte se radši za mnou. I v takové rozbořené pevnosti může být spousta skrytých pastí nebo nečekaných překvapení,“ připomenula jim zbytečné varování malá zlodějka.

 

Asi po třičtvrthodině pomalé ale obezřetné chůze se naše trio dostalo až na dohled polorozbořených hradeb. Místo, kde se v hradbě dříve nacházela obě křídla mohutné, dřevěné brány i padací mříž, bylo prázdné – černá díra, skrze kterou toho na nádvoří moc vidět nebylo.

Alissi gesty naznačila svým společníkům, aby zůstali, kde jsou, než se ona vrátí z průzkumu. Oba jí kývnutím hlavy naznačili, že pochopili.

Po chvilce jim Allisi zmizela z očí, třebaže ještě nebyla příliš velká tma. Inu, naše zlodějka moc dobře ovládá schopnost „vidět a být neviděn“, pochvaloval si v duchu Brandon. A je to moc dobře. Už mnohokrát nám její schopnosti ušetřily spoustu problémů, nemluvě o našich životech. Jen ať se jí nic nestane ani teď, pokud je ta zřícenina před námi opravdu Bouřná pevnost.

            

Za necelou půlhodinu se k nim Alisi vrátila, naprosto v pořádku.

„Je to podivný místo,“ hlásila svým druhům. „Na nádvoří se nachází akorát ta věž, kterou jsem viděli ze vzduchu. Věž má jen jedny vstupní dveře. Nenašla jsem na nich žádný normální ani magický pasti, takže vstup dovnitř nebude problém. Otvírat zámek jsem zatím radši nezkoušela. Ale měla jsem v blízkosti těch dveří takovej divnej pocit. Jako kdyby v tý věži někdo nebo něco bylo.“

„Ale Allisi, přece by ses nebála nějakého malého démonka nebo nějakého Kel’Thasova elfíka,“ zaryl si do gnómky naoko Brandon.

„Brandone, mysli si, co chceš. Ale když jsem naposledy měla podobný pocit, tak jsme se střetli se zuřivým strážcem,“ uraženě odsekla gnómka. (Zuřivý strážce= Wrath guard je jednou z nejsilnějších nestvůr ve hře.)

„Tak se přece nezlob, vždyť to Brandon myslel jen v legraci,“ snažil se udobřit malou gnómku druid Artumnis. „Vždyť tam přece půjdeme všichni, ne?“

„No ještě abych si pro musela pro Kel’Thase dojít sama. Tak už pojďte, chlapi. Na co ještě čekáte?“ pobízela je zlodějka.

 

Když dorazili ke dveřím vedoucím do věže, Allisi se pátravě a trochu vystrašeně ohlédla na své společníky. Soudě podle výrazů v jejich obličejích (tedy alespoň toho mála, co mohla v šeru rozeznat), zřejmě také vycítili přítomnost něčeho neznámého, zlého a nepřátelského, třebaže to nedokázali nějak konkrétně pojmenovat.

Brandon poklepal gnómce na rameno, ukázal na zámek ve dveřích a poté na ni. Alissi přikývla a potichu vyndala z opasku paklíč. Opatrně ho zasunula do zámku, chvíli s ním jemně manipulovala a pak se ozvalo tiché cvaknutí. Allisi paklíč vyndala a vrátila za opasek. Poté se obrátila na Brandona a zaťala pěst. To znamenalo, že si má paladýn s druidem připravit zbraně nebo kouzla, neboť ona za chvíli otevře dveře.

Brandon předal její pokyn Artumnisovi. Druid s sebou nosil jen dřevěnou hůl, neboť jeho hlavní síla spočívala v kouzlech, takže na paladýna jen pokýval na znamení, že on je připravený.

Brandon co nejtišeji vytasil svůj kouzelný jednoručák, který teď v šeru sytě modře zářil (známka toho, že se někde poblíž nachází nějaká zlá bytost). V druhé ruce držel masivní obdélníkový štít s velkým bodcem uprostřed.

Poté Brandon v duchu zašeptal modlitbu k bohu dobra Arat-Arisovi, kterého uctívali všichni paladýnové. Pak jemně poklepal zlodějce na rameno na znamení, že jsou s druidem  připraveni.

 

Alissi se zhluboka nadechla. Vzala za kliku, pomalu ji zatlačila dolů a začala otevírat dveře směrem k sobě. Zvláštní pocit nebezpečí v ní narůstal, ale ve tmě za dveřmi nedokázala nic konkrétního rozeznat.

Nakonec dveře otevřela úplně a ... nic. Nikdo se ze tmy nevyřítil. Ticho jako v hrobě.

Gnómka se obrátila k druidovi a ukázala na oči. Artumnis vytušil, že zlodějka po něm chce louč. Vyndal jednu ze své brašny a pronesl několik kouzelných slov, načež louč zaplála. Druid podal louč zlodějce. Ta si ji vzala do levačky, zatímco v pravačce měla krátký meč. Pak opatrně vkročila do dveří.

 

Vešla do kruhové místnosti, která měřila necelých patnáct metrů v průměru. Směrem nahoru vedlo podél zdi točité dřevěné schodiště, místy shnilé. Zhruba uprostřed místnosti byly v podlaze vidět padací dveře, vedoucí kamsi dolů. Jinak byla místnost úplně prázdná.

„Pojďte dál, nikdo tu není,“ zavolala tlumeným hlasem na své přátele venku.

Brandon s Artumnisem vstoupili do místnosti a zjistili, že Alissi má pravdu. Nikdo tu nebyl, vůbec žádná ostraha.

„Proč tu není žádnej hlídač nebo nějaká past?“ nezdálo se Allisi. „Asi sme přišli do opravdový zříceniny a ne do Bouřný pevnosti, nezdá se vám?“

„Je to zvláštní. Opravdu bych čekal, že Kel’Thas bude zaměstnávat nějakého vrátného,“ potvrzoval Alissinu nedůvěru Brandon.

„Tak kam se podíváme nejdřív, nahoru nebo dolů?“ otázal se Artumnis.

„Já jsem pro podzemí,“ ozvala se Allisi, „pokud by byl někdo nahoře ve věži, asi bychom něco slyšeli, nemyslíš, elfe?“

„Souhlasím s Allisi,“ přisvědčil paladýn.

„¡Ciérrate la puerta y desaparece!“ (Bráno, zavři se a zmiz!) ozval se zlý ženský hlas.

Dveře do věže, kterými před chvíli vešli dovnitř, se náhle zabouchly a zmizely. Na jejich místě teď byla vidět jen kamenná zeď.

„A teď všichni zemřete. Pohleďte na svou smrt!“ Stejný zlý hlas, který slyšeli prve, se ozval znovu, ale společníci stále neviděli, komu patří.

 Gnómka s elfem pomalu couvali ke zdi, zatímco paladýn se postavil před ně. Allisi předala Artumnisovi louč a do prázdné levačky si vzala druhý krátký meč. Pak se postavila vedle Brandona.

 

Náhle všichni tři spatřili majitelku toho zlého hlasu a zakoušeli podivný ochromující pocit, nezvyklý druh strachu. Ona neznámá bytost byla skutečně ženského pohlaví, třebaže poněkud vyššího vzrůstu. Měřila skoro tři a půl metru. Ale to na ní nebylo nejzvláštnější. Hlavním rozlišovacím znamením byly  tři páry rukou, přičemž každá ruka svírala ostrý zahnutý meč. Byla to šiva – obrovská šestiruká démonka v ženské podobě, vraždící stroj. Musela na sebe seslat buď kouzlo neviditelnosti, že si jí nevšimli, nebo se sem musela teleportovat na základě nějakého signálu, který spustili, když vešli do věže. Ať už to bylo tak či onak, dvě věci byly jisté:

Zaprvé, pokud se zde ukázal takový mocný démon, pak určitě nehlídá jen obyčejnou zříceninu. Mohlo by se opravdu jednat o vstupní bránu do Bouřné pevnosti.

A zadruhé, pokud se rychle nevzpamatují ze svého ochromení, může být velmi rychle po nich.

 

Brandon tiše zašeptal modlitbu: „Arat-Arisi, zbav mě strachu z bytostí, které zamýšlejí zlé věci.“ Za okamžik se kolem jeho těla rozzářila světle modrá aura, představující viditelnou podobu aury odvahy. Brandon, který už se teď mohl začít normálně pohybovat, se držel co nejblíže u svých dvou přátel, než se moc jeho aury rozšíří i na ně.

„Držte se v dosahu mé aury, jinak vás démonka zase paralyzuje!“ zakřičel na ně. „Artumnisi, drž se za mnou. Alissi , ty se pokus dostat se jí do týla.“

Kolem Alisi, která se rychle vzpamatovala z ochromujícího šoku, se vytvořil šedý závoj a gnómka zmizela z očí obou společníků. Jen doufala, že šiva její maskování neprohlédne. Chtěla jí vpadnout do zad a pokusit se jí ochromit svými jedy. Díky své schopnosti rychlého vzpamatování (podpořené působením Brandonovy aury odvahy) doufala, že už bude proti démončině strachu imunní, i když se dostane z dosahu Brandonovy aury.

Artumnis reagoval rychle. „¡Fuego mágico!“ (Čarodějný oheň!) pronesl slova zaklínadla a holí namířil na šivu. Šivu obklopil čarodějný oheň, který ji sice nezraňoval, ale zdůraznil v šeru věže její obrysy. Poté druid vrazil planoucí louč do díry mezi kameny ve zdi a proměnil se v černého pantera.  Díky barvě srsti částečně splynul s přítmím v místnosti. Ve zvířecí formě na něj démonický strach naštěstí nepůsobil.

Mezitím Brandon horečnatě promýšlel plán své obrany. Démonka ho vyhodnotila jako nejnebezpečnějšího protivníka (zbylí dva ji totiž zmizeli ze zorného pole) a zaměřila svou pozornost na něj. Vydala se k němu, mávajíc ve vzduchu všemi šesti meči.

 

Brandon už měl aktivovanou auru odvahy, která ho chránila proti démonickému strachu, a proto už nemohl použít jinou auru. Musel tedy rychle vymyslet způsob, jak vykrýt útok šesti démončiných čepelí s jedním štítem a jedním mečem. Znovu zašeptal modlitbu: „Arat-Arisi, braň svého služebníka a požehnej mu v boji proti zlu.“ Paladýnova už tak nablýskaná zbroj se rozzářila ještě víc – důsledek právě aktivovaného požehnání ochrany.

Třebaže šiva už byla téměř u něj, tak na ni  paladýnovo oslňující brnění i modrá aura  neměly žádný vliv. Poté zaútočila všemi šesti meči najednou. Ale co to? Třebaže čekala, že paladýn dokáže zastavit nejvýše dvě její zbraně, Brandon je dokázal zastavit všechny. Jeho paže manipulující se štítem i mečem jakoby dostaly nadpřirozenou rychlost a dokázaly vykrýt všechny démončiny útoky.

Brandon už bohužel při tomto nadlidském výkonu nedokázal šivu zasáhnout. Pokud by proti němu stál protivník s nejvýše dvěmi zbraněmi, použil by schopnost některé pečeti, ale při boji proti vícero protivníkům nebo při boji s protivníkem typu šivy, se Brandon dokázal tak akorát bránit. Proto spoléhal na pomoc svých přátel, zatímco on na sebe upoutá démončinu pozornost.

 

Alissi popošla o kus stranou. Rychle vyměnila krátké meče za dýky, namočené v ochromujícím a umrtvujícím jedu. Jakmile se démonka ocitla mezi ní a Brandonem, rychle po ní hodila oběma dýkami. První, která mířila na záda, se odrazila od démončiny kroužkové zbroje, ale ta druhá, která mířila na levé stehno, kam už démonce zbroj nedosahovala, zasáhla a zaryla se do masa. Démonka vykřikla bolestí a otočila se po směru útoku. Spatřila Alissi, nyní po útoku už zase viditelnou, jak stojí s prázdnýma rukama a rychle se snaží vytasit krátké meče a zaujmout obranný postoj.

Alissiny jedy už ovšem začaly působit. Na tak velkého soupeře, jakým byla šiva, ale měly pouze oslabený účinek, na rozdíl od nepřítele normální (lidské) velikosti. Místo ochromení dokázaly šivu pouze zpomalit.

 

Ale do boje už se zapojil i Artumnis. V panteří podobě získal na rychlosti i mrštnosti. Nejprve „zvažoval“, na kterou část těla démonky by měl zaútočit, aby to mělo co největší efekt a zároveň se přitom vystavil co nejmenšímu riziku zranění. Poté co byl svědkem Brandonovy brilantní obrany i Alissina odvážného útoku dýkami, už neváhal ani vteřinu.

Démonka teď byla otočená k Alissi a uvažovala, zda nejprve zlikvidovat ji nebo se pokusit zlikvidovat rytíře, který jejímu prvnímu útoku odolal. Šiva dobře věděla, že proti třem takovýmto protivníkům ji nebude stačit jen množství paží a hrubá síla, ale že si bude muset vzít na pomoc magii. Otrávená dýka ji situaci poněkud zkomplikovala, ale díky její odolnosti na jedy z toho vyvázla jen s menším „zpomalením“ reflexů, které zanedlouho odezní. Pokud ale má ta malá mrcha v záloze něco dalšího, určitě bude lepší ji zabít dřív, než bude mít příležitost to použít. Šiva se vydala směrem ke gnómce s výrazem nemilosrdného kata.

Panterův řev se rozléhal věží a šiva na okamžik zaváhala. Zapomněla na třetího společníka, který vypadal jako elf. Ten elf, který na ni seslal jakési kouzlo, které ji vůbec neublížilo a pak někam zmizel. Teď už odpověď znala. Zřejmě šlo o nějakého mága, který na sebe seslal kouzlo neviditelnosti a pak si přivolal zvířecího společníka. Ale co, je to jen trochu větší kočka, která přijde na řadu, jen co vyřídí tu malou mrchu.

Panter skočil zezadu na šivu a při výskoku se dostal až na úroveň démončina vrchního páru paží. Původně mířil na krk, ale kvůli malému prostoru pro rozběh nedokázal vyskočit výš. Zakousl se do ramene démončiny vrchní pravé ruky a tlapami se zapřel o démončina záda. Třebaže čekal, že síla jeho nárazu  srazí šivu na zem, tak se zmýlil.

Démonku síla útoku překvapila. Nečekala, že by obyčejný panter měl takovou sílu i váhu. Chvíli zápasila s rovnováhou, stejně jako panter na jejích zádech, ale nakonec se jí podařilo pantera ze sebe setřást. Z prokousnutého ramene jí crčela krev a v té ruce ztratila i cit. Meč jí z ní vypadl a při dopadu na kamennou podlahu zazvonil.

 

Alissi se viditelně ulevilo, neboť démonka byla opět na okamžik vyvedená z míry. Teď byl čas na útok. Panter spadl na zem po Alissině levici, ale rychle se překulil a brzy stál na všech čtyřech a chystal se k dalšímu útoku. Zprava se obezřetně blížil Brandon.

Alissi opět použila schopnost zmizení a ztratila se rozptýlené démonce z dohledu. Otočkou se dostala démonce do zad a její dva meče začaly smrtící tanec. Vzhledem ke své malé výšce dosahovala gnómka šivě sotva po kolena, takže se musela spolehnout na zásah nějakého citlivého místa – šlachy či tepny. Vsadila na přeseknutí kolení šlachy, jelikož nohy neměla démonka kryté brněním. Démonka bude mít tvrdou kůži, ale série několika seků a řezů nakonec musí uspět, pomyslela si gnómka.

 

Artumnis, v kůži pantera, „zvažoval“, co dál. Ve zvířecí podobě nedokázal seslat téměř žádné kouzlo a na proměnu do lidské podoby a seslání kouzla poté, už neměl dost času. Šiva teď byla otočená k němu a výraz v jejím obličej byl směsicí čiré nenávisti.

„¡Piel de hierro!“ (Železná kůže!) vykřikla šiva. Na první pohled se na ní nic nezměnilo, ale Alissi pocítila smysl tohoto kouzla okamžitě. Její meče narážely při dopadu na démončiny nohy jako na kovadlinu. Démonka ne sebe seslala nějaké ochranné kouzlo, které posílilo nejen její nekryté části těla, ale i brnění. 

Alissin zákeřný útok selhal.

Šiva pokračovala v kouzlení. „¡Velocidad!“ (Rychlost). Tentokrát se její pohyby o něco zrychlily, takže i přes zbytky umrtvujícího jedu ve své krvi se pohybovala téměř stejně rychle jako na začátku boje.

Brandon to zaregistroval a zavolal na ni: „Co se děje?“

„Nevím,“ vykřikla gnómka, „seslala na sebe nějaké ochranné kouzlo, které moje zbraně neprorazí.“

„Určitě to kouzlo nevydrží dlouho. Musíme spojit své síly a zaútočit všichni najednou.“ A taky musíme odvést její pozornost od pantera, pomyslel si Brandon.                  

Artumnis vsadil na překvapení a přeměnil se z kočkovité šelmy do podoby obrovského grizzlyho. Postavil se na zadní a vyzývavě zařval. V této podobě sice ztratí mrštnost a rychlost, ale v těchto stísněných prostorách to na škodu nebude. Naopak získá při tom větší odolnost i sílu. Sice byl pořád ještě o něco menší než démonka, ale měl teď mnohem větší šance na zásah svého protivníka.

Artumnisi, ty ale dokážeš překvapit, proč ses do toho medvěda neproměnil zrovna?, pomyslela si gnómka, když k ní dorazil Brandon, a poté bok po boku zamířili zezadu ke zraněné démonce.

„Táhni po Propasti, ty zplozenče pekla!“ vykřikl Brandon a vyrazil do útoku s malou Allisi v těsném závěsu.

 

Šiva se natočila tělem tak, aby měla medvěda po pravici a zbylé dva společníky po levici. Čepele v jejích pěti dosud nezraněných a fungujících rukou se zableskly.

Medvěd se vrhl na šivu z jedné strany, zatímco zlodějka s paladýnem zaútočili z druhé. Šiviny čepely zavířily ve vzduchu a snesly se na hrdiny.

„¡Escudo divino!“ (Božský štít) Po Brandonově pravici se zhmotnil další, tentokrát ale éterický štít.

Paladýn vykryl svým štítem jeden šivin meč, jeho meč srazil stranou a druhou šivinu zbraň. Kouzelný štít zastavil třetí. Poté nehmotný štít zmizel.

Alissi předvedla vířivý útok, zkombinovaný s několika otočkami, zamířený na démončino levé koleno. První čtyři seky opět narazily na železnou přehradu, ale další tři už prošly normálně.

Artumnis, v kůži medvěda, zažíval pernější chvíle. Neměl teď k dispozici žádné zbraně ani kouzla jako Brandon, ani Alissinu schopnost zmizení a její mrštnost. Předpokládal, že se zranění nevyhne. Jeden meč démonky ho seknul přes levou pracku a druhý šikmo přes hruď. Medvěd zavyl bolestí, ale svůj útok nezastavil.  Drápy na zraněné levé pracce zasáhl šivu do krku a pravou tlapou jí vší silou plácl do hrudi, ve snaze ji vyvést z rovnováhy.

 

Alissino snažení bylo korunováno úspěchem. Šivino ochranné kouzlo sice zadrželo několik prvních útoků, ale mělo jen krátké trvání. Šiva zavrávorala. Nikoli ale důsledkem medvědova útoku, ale přeseknuté kolenní šlachy. Chvíli se potácela, ale nakonec se pod spojenou silou  útoků všech tří hrdinů svalila na zem. Její doražení už bylo dílem okamžiku.

Artumnis-medvěd se proměnil zpátky do lidské podoby a rychle na sebe seslal léčivé kouzlo. Obě sečné rány, na levé paži i na hrudi, se rychle zacelily.

„No, to bylo docela těsný, nemyslíš, Brandone?“ konstatovala Alissi, „To byl ten tvůj malej démonek, o kterým sem se ti zmiňovala.“

„Omlouvám se, neměl jsem se cítit tak sebejistě,“ pokorně přiznal Brandon, „ale musíš uznat, že jako vrátná Bouřné pevnosti byla docela působivá, ne?“

„Radši bych ocenila míň působivou portýrku,“ nesouhlasila gnómka, „Pokud by nezabraly moje jedy a tvoje kouzla, mohl to Artumnis šeredně odnýst,“.

„Musíme teď být mnohem opatrnější. Pokud byla tohle jen vrátná, jací asi budou skuteční obyvatelé pevnosti?“ přemýšlel nahlas paladýn.

„Artumnisi, seš v pořádku, nebo se tu ještě chvíli zdržíme, než si vodpočneš?“ tázala se zlodějka druida.

„Jsem v pořádku, při přeměnách se mi totiž část zranění automaticky vyléčí a zbytek si doléčím sám,“ vysvětloval druid. „Ale při našem dalším postupu bych nechal vedení na tobě.“

„Nemějte strach. Podruhé už do stejné pasti nepadneme.“ ujistila je Alissi. „Zatím tu počkejte, než prozkoumám ty padací dveře i to, kam vedou.“

 

Allisi sebrala své dvě dýky – jednu vytáhla z už studeného těla démonky a druhá ležela na kamenné podlaze o kus dál – a zastrčila si je do pochví na opasku. Pak se dala do zkoumání padacích dveří. Žádné očividné pasti zde nenašla, ale přesto si radši dávala při jejich otvírání pozor. V temné díře pod zdviženými dveřmi nebylo nic vidět, kromě vrchních dvou příček kovového žebříku.

„Chlapi, vzduch je zatím čistej. Podejte mi někdo louč, je tam tma jak v pytli. Vůbec nevidím, jak je to hluboký,“ zavolala potichu na své společníky.

Brandon vyndal z díry ve zdi louč, sotva ze třetiny shořelou, která byla němou svědkyní jejich nedávného boje, a podal jí Alissi.

„Chceš, abych ti svítil, nebo si budeš svítit sama?“ otázal se zlodějky.

„Radši si budu svítit sama,“ odvětila gnómka.

Alissi pomalu slézala po železném žebříku, místy zrezivělém, ale přesto ještě pořád funkčním. Asi po pěti metrech sestupu dosáhla na pevnou zem. Opatrně se otočila a snažila se světlem pochodně postupně obsáhnout co největší část podzemní chodby. Na jednom jejím konci se teď nacházela a od ní vedla chodba dál do tmy. Na výšku měla chodba necelé tři metry, takže šiva k nim zřejmě použila jinou cestu.

Opatrně prozkoumala nejbližší okolí tohoto konce chodby. Všechno se zdálo být v pořádku – nikde nikdo. Alissi vyšplhala po žebříku zpátky a gestem naznačila svým společníkům, ať ji následují. Druid s  paladýnem sebrali svou výstroj i výzbroj a vydali se po žebříku dolů, za Alissi. Když se všichni tři ocitli dole, ukázala Alissi rukou na svoji louč a poté na druida – což mělo znamenat, že Artumnis má zapálit další louč a má ji nést, neboť Brandon měl obě ruce plné –  v jedné držel štít a ve druhé meč.

Jelikož vyrazili ze slepého konce chodby, šel Artumnis jako poslední, Brandon  uprostřed a Alissi v čele. Chodba vedla stále rovně a zatím nenarazili na žádné odbočky. Asi po padesáti metrech pomalého postupu, kdy zlodějka zkoumala přítomnost všech možných druhů pastí, na stěnách, na podlaze a v omezené míře i na stropě chodby, dorazila trojice k druhému konci chodby. Ovšem žádný žebřík jako na předešlém konci nebo schodiště zde nebyly. Všude dokola jenom holý kámen.

„Co to má znamenat?“ zlobila se potichu Alissi. „Jak to, že tu není žádnej východ?“

„Možná je ten druhý východ skrytý nějakou iluzí?“ navrhl Artumnis.

„To by moh, ale je divný, že bych si ho nevšimla,“ nezdálo se gnómce, „Stěny i podlahu jsem zkoumala důkladně, takže zbývá jen strop. Ale tam bych ho vůbec nečekala.“

„Zkus ještě radši důkladněji prozkoumat okolí tohohle konce chodby. Možná bude východ spíš tady, než někde uprostřed chodby,“ poradil zlodějce paladýn.

 

Zatímco paladýn stál o kus dál s jednou zapálenou loučí, druid se držel u zlodějky a svítil ji na její „práci“. Po necelé čtvrthodině opatrného ohmatávaní a tlačení na kameny tvořící konec chodby, u kterého se teď nacházeli, když už to gnómka chtěla vzdát, se najednou kousek od nich rozzářil modrý ovál – magický portál. Kam ale vede, nikdo z nich netušil. Nebo přesněji tušili, kam by mohl vést, ale nebyli si jistí.

„Takže, už jsme překonali stráž u brány a teď máme otevřenou i samotnou bránu,“ potěšeně konstatoval paladýn.

„Opatrně, Brandone. Nevíme, kde se ocitneme, až do toho portálu vstoupíme,“ nabádala k opatrnosti zlodějka, „Raději se na to dobře připravme dopředu!“

„Máš pravdu, opatrnosti není nikdy dost,“  souhlasil s ní Artumnis a začal sesílat kouzlo. „¡Estado de sueňo!“ (Snový stav nebo zasnění se). Druidův výraz obličeje se změnil v jakýsi nepřítomný, jako kdyby teď částečně přebýval na jiné rovině existence. Přesto však vnímal své okolí naprosto stejně jako předtím. Tento „stav“ měl tu výhodu, že druidovi umožnil vytvořit si zásobu magické energie, díky které pak mohl rychle seslat i několik velmi mocných druidských kouzel krátce po sobě.

Brandon zašeptal prosbu:  „Arat-Arisi, shlédni  na svého věrného služebníka, ochraň ho v boji proti zlu a posilni ho v jeho schopnostech.“ Paladýn tak získal požehnání ochrany a auru koncentrace (která mu umožní seslat o něco více kouzel, než by normálně mohl).

Alissi žádnou magii nepoužívala, neboť všechny své schopnosti aktivovala až během boje.

„Jsme všichni připraveni?“ otázal se paladýn.

„Já jsem,“ ozval se Artumnis.

„Já také,“ přidala se zlodějka.

„Fajn. Allisi, jdeš v čele, já budu na konci a Artumnis uprostřed,“ rozhodl Brandon.

„Arat-Arisi, žehnej nám!“

Poté trojice prošla zářivým portálem. Na okamžik se ocitli v prázdnotě, ale zanedlouho se jejich nohy zase dotkly pevné země.

 

Ocitli se uprostřed větší, obdélníkové místnosti, ozářené světlem několika pochodní, zasazených ve svícnech na stěnách.  U dvou stěn byly přiraženy dřevěné lavice,  každá pro tři osoby. Před každou z nich stál čtvercový dřevěný stůl. K protilehlým stranám obou stolů byly přisunuty další dvě lavice. V jednom rohu místnosti byl vidět stojan s několika opřenými dvouručními zbraněmi – kopími a halapartnami. O kus dál bylo vidět další stojan, tentokrát určený pro štíty.

Bohužel prohlídka místnosti trvala jen krátce, neboť společníci zde nebyli sami. Jeden stůl byl neobsazený, ale u druhého seděli tři krvaví elfové a evidentně hráli nějakou hazardní hru v kostky. Dva byli otočení čelem ke stěně, takže si příchodu společníků zprvu vůbec nevšimli, ale třetí si jich všiml okamžitě.

„Poplááách, vetřelci!“ vykřikl na své spoluhráče, kteří se bleskurychle otočili a vyskočili na nohy.

„Běž zburcovat velitele Saranise, Brakene. My je zatím zdržíme,“ vykřikl na společníka, který seděl u stěny, jeho parťák Xian a spolu s třetím elfem vyrazili vstříc trojici nečekaných návštěvníků.

„Už letím, ale dejte si na ně pozor, vůbec nevypadají na nějaký louskáčky,“ odvětil v rychlosti Braken a rychle se protáhl jedinými dveřmi vedoucí z této místnosti. I přes zabouchnuté dveře slyšeli hrdinové jeho burcování na poplach.

Jeden krvavý elf, vlastně elfka, evidentně kouzelnice, se postavila těsně ke dveřím a dala se do sesílání kouzel. Druhý elf, nepochybně bojovník, vytasil krátký a dlouhý meč, zaštítil svou společnici a čekal na útok nepřátel.

           

Naši hrdinové byli zprvu bleskurychlou reakcí nepřátel překvapeni, ale rychle si uvědomili, že čím dřív eliminují tyto dva elfy, tím víc budou mít času na přípravu proti posilám, které šel zburcovat třetí elf.

„¡Panoplia fría!“ (Mrazivá zbroj) zvolala elfka a její tělo obklopil bílý, mrazivý oblak. Hned pokračovala v sesílání dalšího kouzla.

Alissi aktivovala schopnost zmizení a ztratila se elfům z dohledu.

Brandon neohroženě zamířil k elfímu bojovníkovi.

Artumnis rychle uvažoval, jak by nejlépe pomohl. Ta nepřátelská čarodějka! Musí ji vyřadit ze hry, protože netuší, jak moc je dobrá. „¡Ganado de insecto!“ (Roj hmyzu) pronesl a ukázal svou holí na kouzlící elfku. Roj vos se rozlétl příslušným směrem, ale nedokázal překonat elfčino mrazivé brnění.

„¡Misiles arcanos!“ (Tajemné střely) pronesla elfka a nataženou rukou s roztaženými prsty ukázala na druida. Z každého prstu jí vylétla jedna energetická střela a zamířila ke druidovi.

„Piel de corteza!“ (Kůže z kůry) stihl ještě pronést Artumnis, než do něj narazilo pět magických střel. Tři z nich dokázalo absorbovat jeho na poslední chvíli seslané kouzlo, ale zbylé dvě prošly naplno. Druid zařval bolestí.

 

Brandon se mezitím střetl s elfím bojovníkem. Jejich první útoky i obrany měly víceméně jen oťukávací charakter, kdy chtěli oba poznat, jak je jejich soupeř dobrý. Tentokrát nemohl Brandon použít štít jako ofenzivní zbraň, neboť elf měl dvě zbraně a uměl s nimi náramně dobře zacházet. Nesnažil se Brandona zatlačit zpět, jen  ho držel mimo dosah elfky a dveří, nacházejících se za ní. Hrál jen o čas.

 

Momentálně neviditelná Alissi zvažovala, na koho má zaútočit nejdřív: zda na čarodějku, nebo na bojovníka. Rozhodla se pro čarodějku, neboť si všimla, že Artumnisův pokus o její umlčení selhal. Do pravačky si vzala meč a do levačky otrávenou dýku. Dostala se teď elfské čarodějce do boku a chystala se k útoku.

„¡Revélense ilusiones e invisibilidad!“ (Odhalení iluzí a neviditelnosti). Elfské čarodějce došlo, že chybějící třetí člen nepřátelské skupiny by mohl způsobit zvrat v boji, takže hodlala snížit riziko překvapení na minimum. Jaké ale bylo její překvapení, když po seslání kouzla spatřila gnómku stojící těsně vedle ní se zbraněmi napřaženými k útoku.

„¡Teleportación!“ (Teleportace) a ukázala na zlodějku. Alissi se v mžiku ocitla na opačném konci místnosti.

 

Brandon viděl, že se jejich boj s dvojicí nepřátel nezvykle prodlužuje v jejich neprospěch. „Arat-Arisi, nechť vykonám spravedlivý trest na svých nepřátelích!“ pronesl prosbu ke svému bohu, a aktivoval tak pečeť spravedlnosti. Paladýnův meč se rozzářil žlutým světlem a Brandonovy pohyby se zrychlily.

Brandon zaútočil šikmým sekem zdola a mířil na elfovu levou kyčel. Elf vykryl paladýnův sek krátkým mečem a zároveň se snažil svým druhým mečem „obejít“ paladýnův štít. Paladýn si kavací uvolnil svůj meč, štítem odrazil elfův pravý meč, provedl rychlou otočku doleva, štítem udeřil elfa do nechráněné hlavy a mečem ho bodl ze strany do  nechráněného krku. Mrtvý bojovník se zhroutil na zem.

 

„¡Fuego de luna!“ (Měsíční oheň) zvolal druid a kužel bleděmodrého světla vystřelil směrem k elfí čarodějce. Kužel částečně pohltila její mrazivá zbroj, ale část zranění přeci jen prošla skrz.

Zraněná čarodějka se rozhodla vyklidit pole. Proti třem protivníkům neměla sama šanci. „Ještě se uvidíme!“ vykřikla, než znovu seslala teleportační kouzlo, tentokrát ale na sebe, a zmizela z místnosti. Cesta ke dveřím teď byla pro společníky volná.

 

„Tedy na to, že jsme byli v přesile, jsme si vedli prachbídně,“ konstatoval smutně Brandon. „Dva protivníci nám utekli a posílí tak zalarmované nepřátelské síly.“

„Ještě nikdy se mi nestalo, aby mě nepřítel odhalil a teleportoval před mým útokem,“ postěžovala si Alissi. „Ani jsem netušila, že taková kouzlo vůbec existuje.“

„U elfích čarodějů nikdy nevíš,“ mudroval Artumnis. „Kromě toho nešlo o žádná zvlášť mocná kouzla, pokud mohu posoudit. Pokud bychom narazili na skutečného mistra čaroděje, neměli bychom šanci ani všichni tři dohromady.“ Pak se dal do léčení svých utržených zranění.

Alissi s Brandonem se zatím postavili ke dveřím, aby případné odvážlivce zavčasu zarazili. „Doufejme, že se nedokáží hromadně teleportovat dovnitř!“ řekla s obavou Alissi.

„To možná mohou, ale nemyslím si, že to udělají,“ mínil paladýn, „spíš si na nás hezky někde v záloze počkají.“

„Hotovo, už jsem zase fit,“ oznámil Artumnis a znovu se ponořil do „stavu zasnění“.

„Teď půjdeme v jiném pořadí,“ oznámil jim Brandon. „Ty, Artumnisi, budeš uprostřed a Alissi bude vzadu.“

„Arat-Arisi, odplať všem mým nepřátelům jejich zlé úmysly“ Paladin teď na sebe seslal auru odplaty v podobě vířícího kruhu malých čepelí, které ho obklopily jako „druhé“ brnění. Pak ještě na sebe seslal požehnání ochrany.

„Neměla bych se radši nejdřív vydat na průzkum?“ navrhovala Alissi.

„To je zbytečný, už o nás stejně vědí. Navíc si teď nemůžeme dovolit rozdělit síly.“ trval na svém paladýn. „Jdeme. Arat-Arisi, chraň nás!“

Paladýn vyrazil dveře štítem a odhodlaně vešel do chodby za nimi. Druid se zlodějkou ho vzápětí následovali.

 

Vstoupili do osvětlené chodby, která vedla dál dopředu. Pomalu a obezřetně se po ní vydali. Minuli několik zavřených dveří, po obou stranách chodby. Ani druidův výjimečný sluch za nimi nezaslechl žádný zvuk.

Pokračovali dál  a asi po dvaceti metrech dorazili k větším dveřím.

Alissi k nim došla a dala se do zkoumání pastí. Po boku ji stáli druid s paladýnem.

Za chvíli gnómka pokývala na své druhy na znamení, že je vše v pořádku a mohou dveře použít.

Druid vzal za kliku, otevřel dveře směrem k sobě, přitom se za nimi kryl. Paladýn vpadl do místnosti a rychle se rozhlížel po možném nebezpečí. Druid teď vešel do místnosti také a za ním „vplula“ dovnitř zlodějka a zase za nimi dveře zavřela.

Místnost nebo spíš hala, do které vešli, měla kruhový půdorys o průměru dvaceti metrů a vedly z ní čtyři východy. Na výšku měla necelých pět metrů. Byla poměrně solidně vybavená.

Na stěnách visely zdobené štíty, velké lovecké luky, kopí, vyšívané gobelíny zachycující slavné bitvy z minulosti. Uprostřed místnosti stál velký kulatý stůl, na kterém ještě byla prostřeno. Nedojedené jídlo patřící minimálně třem různým strávníkům s několika nedopitými poháry vína.

Místnost osvětloval velký lustr s desítkami svíček, zavěšený u stropu. Chybělo jen jediné. Strávníci!

 

„Kam se asi vypařili? Že by jim nechutnalo?“ pokusila se zavtipkovat zlodějka. Došla ke stolu a zakousla se do kusu zbylé pečeně na jednom talíři.

„Alissi, drž se zpátky. Jak můžeš v takovýhle chvíli myslet na žvanec?“ pokáral ji Brandon.

„Jen jsem chtěla ochutnat jejich kuchyni,“ odvětila nevinně gnómka.

„Je divné, že jsme pořád nikoho nepotkali,“ nezdálo se paladýnovi. „Už je to minimálně čtvrthodina, co jsme se střetli s tou trojicí a je to všude koelm  jak po vymření.“

„Určitě se nás bojej a chtěj si nás udobřit timhle dlabancem,“ uvažovala gnómka s plnou pusou.

„Alissi, okamžitě pojď sem k nám a přestaň se cpát. Nejsme tady na hodech, ale na nebezpečné výpravě.“ rozkázal gnómce Brandon.

„¡Revélese  invisibilidad!“ (Odhalení neviditelnosti) pronesl nějaký ženský hlas a hala se najednou zaplnila. Objevily se zde čtyři další, předtím neviditelné, osoby – tři elfky a jeden elf.

„Vítejte v Bouřné pevnosti, neznámí poutníci!“ pozdravila je vysoká elfka v kožené zbroji, evidentně jejich vůdkyně. „Jmenuji se Saranis a mám tohle patro pevnosti na povel. Musíte být docela schopní, když jste dokázali zatočit se šivou. Původně jsem si myslela, že se někde zdržela, když nepřišla na střídání stráží. Ale když ke mně dorazil Braken se zprávou, že do pevnosti pronikli vetřelci, došlo mi, že už šiva nepřijde. Ale Xianovi a Doris se podařilo vás zdržet a my se na vás mohli mezitím patřičně připravit. Je mi líto, že vás budeme muset zabít a že tady vaše malá společnice neokusí naší elfí kuchyni.“

Pak dala pokyn svým podřízeným: „Zabijte je“ a poodešla k okraji místnosti, aby se mohla dívat.

Dvě elfky a jeden elf se postavili do půlkruhu a dali se kouzlení.

 

U všech rohatejch, pomyslel si Brandon, tři čarodějové najednou a to ještě ani nevíme, co je zač ta jejich velitelka.

„Každej se musíme postarat o jednoho čaroděje, velitelku si necháme až na konec!“ zakřičel na své společníky a vyrazil k nebližší elfí čarodějce.

Alissi rychle odhodila kus pečeného masa a plavným kotoulem se překulila pod stůl. Na místě, kde ještě před okamžikem stála, se objevil plamenný sloup. Během kutálení se pod  stolem Allisi vytáhla z opasku dvě otrávené dýky. Pokračovala v kutálení dál a když se dostala zpod stolu, tak z kleku vrhla obě dýky hodila na kouzlící elfky. Bohužel, obě dýky narazily jejich neviditelnou magickou zbroj a neškodně spadly na podlahu. Alissi se ale nezastavila, ale vyskočila rychle na nohy a tasila meče.

Artumnis věděl, že bude potřebovat mocné kouzlo s plošným účinkem, které vyřadí ze hry nebo alespoň částečně zraní všechny tři nepřátelské čaroděje.

„¡Fuego de estrellas!“ (Hvězdný oheň) pronesl slova zaklínadla. Za okamžik vybuchl v prostoru za elfími mágy malý meteorit. Síla exploze zaduněla místností a vyvedla z míry všechny kromě druida.

Jednoho elfího mága síla nárazu omráčila, ale jeho společnice pouze ztratily na okamžik koncentraci, třebaže jejich právě sesílaná kouzla vyšla vniveč.

Elfí mágové ale vůbec nebyli zranění. To druida zarazilo. Zřejmě mají ochranu nejen proti fyzickému poškození ale i proti magickému. O to víc budeme mít těžší.

Brandon mírně zakolísal, když meteorit dopadl na podlahu. Artumnisi, co to máš za esa v rukávu. Vždyť nás to mohlo zabít, kdyby to dopadlo o kus vedle. No, alespoň jednoho elfího čaroděje to zatím vyřadilo ze hry, pomyslel si v duchu.

Pak vyrazil k nejbližší čarodějce, která už se opět ponořila do sesílání kouzel.

„¡Retardamiento masivo!“ (Hromadné zpomalení) zaslechl paladýn a najednou mu ztěžkly nohy a paže se mu pohybovaly, jako kdyby je měl v okovech. Doufám, že ostatní na tom nejsou jako já, napadlo ho.

 

Podobné pocity teď zakoušeli i jeho dva společníci. Připadali si, jako kdyby pořádně „přebrali“. Alissi se soustředila a zkusila použít schopnost rychlého vzpamatování. Otupělost povolila, ale jen částečně. Časem určitě zmizí, ale tolik času teď k dispozici nemají.

Artumnis už toho měl tak akorát dost. Zatracení elfí čarodějové!

„¡Fuerza de naturaleza!“ (Síla přírody) Kolem druida se rozzářila zelená aura. Veškerá malátnost zmizela a nahradil ji výraz nemilosrdné spravedlnosti. Následovala proměna do obrovského medvěda, který se postavil na zadní a hlasitě zařval svou výzvu. Elfí čarodějky však kouzlily dál. Medvěd se k nim rozběhl jako tornádo. Zelená aura kolem něj svítila i nadále.

„Arat-Arisi, očisti svého služebníka i jeho přátele od zlé magie!“ poprosil paladýn svého boha. Krátký modrý záblesk nad paladýnem i nad zlodějkou potvrdil vyslyšení prosby spravedlivého válečníka.

 

„¡Lluvia de fuego!“ (Ohnivý déšť) zaslechl Brandon a za okamžik už na něj a jeho společníky pršel oheň ze zvláštního mraku, který se držel v přesně nad oblastí, kde se nacházeli. Brandona sice z větší částí krylo plátové brnění, ale jak Artumnis-medvěd, tak Allisi takovou výhodu neměli.

Třebaže na sobě měla gnómka kožené brnění, nosila přes něj plášť, který se teď rychle vznítil. Duchapřítomně ho ze sebe rychle servala a vrhla se pod stůl, mimo dosah ohnivého mraku. Přesto jí kožené brnění na zádech začalo doutnat a smrdět. Zlodějka se pod stolem převalovala ve snaze doutnající brnění uhasit.

Artumnis nebyl k zastavení. V běhu skočil na jednu z elfských čarodějek a zakousl se jí do krku. Proti magicky posílenému medvědovi už elfku kouzelná zbroj nezachránila.  

Medvěd se ale nespokojil s likvidací jednoho nepřítele. Popáleniny na těle ho rozzuřily do nepříčetnosti. Popadl omráčeného elfského čaroděje do obou pracek a mrštil s ním o zeď. Zapraskala páteř a elfský čaroděj už se nehýbal.

I po smrti dalšího protivníka se vyzývavě rozhlížel kolem a řval.

           

Brandon zatím zaútočil na posledního ze tří čarodějů. Rotující čepele kolem jeho hrudi jí sice, díky její neviditelné magické zbroji, žádnou škodu nezpůsobily, ale paladýnově pečeti spravedlnosti už zabránit nedokázala.

Paladýnův meč ji čistě setnul hlavu, která se po dopadu na zem ještě chvíli kutálela, než se zarazila o zeď. I po smrti se v ní zrcadlil výraz nevěřícího překvapení.

 

„Všechna čest. Opravdu jste docela schopní hrdinové, když jste si dokázali tak rychle poradit s mými služebníky,“ pochvalně prohlásila Saranis, pozorující celý boj z povzdálí. „Teď ale uvidíme, co ve vás opravdu je.“ S těmito slovy si vložila do úst velký roh, který ji visel přes rameno, a zadula do něj. Troubení se ve velké hale ještě dlouho rozléhalo.

Uprostřed místnosti se začínal zhmotňovat nějaká bytost. Rysy měla humanoidní, ale nebyla z masa a kostí. Připomínala spíše kamenného golema.

„Zabij je všechny!“ poručila bytosti Saranis a ponořila se do sesílání kouzla.

 

Golem se nejdříve rozhlížel po místnosti, aby zjistil, kde se nachází jeho protivníci. Viděl jakési vysoké, chlupaté zvíře, o něco málo menší než on sám, a jakousi bytost v zářícím, kovovém krunýři, která držela v jedné ruce nějakou desku a ve druhé nějakou špičatou věc. Vyhodnotil Brandona jako nebezpečnějšího a vyrazil jeho směrem.

 

Alissi se pod stolem podařilo uhasit doutnající kožené brnění, ale část zad už jí spálené brnění nekrylo, takže si bude muset dávat větší pozor. Zpod stolu s potěšením kvitovala likvidaci tří elfích čarodějů, ale kamenný golem a dosud žijící vůdkyně elfů jí dělali starosti. Jak by tak mohla svým kamarádům co nejlépe pomoci?

 

Brandon se odvážně postavil golemovi a uvažoval, jak si asi povede jeho meč a štít proti útokům této nestvůry. Rychle seslal kouzlo Božského štítu. Golem zaútočil oběmi pěstmi najednou. Paladýnův štít zadržel jednu, třebaže v paži, která štít držela, ztratil okamžitě po nárazu veškerý cit. Božský štít zastavil druhý golemův útok.

Na skutečném štítu se však objevila prasklina, což paladýna vůbec nepřekvapilo.  Ale další golemův útok už by štít nemusel vydržet.         

 

Artumnis-medvěd, nyní už částečně zklidněný, se proměnil zpátky do lidské podoby. Zvažoval další postup. Věděl, že Brandon bude mít s golemem spoustu práce. Alissi nikde neviděl, ale starosti mu dělala Saranis, stojící mimo dosah všech tří z nich a pilně na sebe sesílající jedno kouzlo za druhým.  Nejdřív musí izolovat elfku, pak pomůže Brandonovi s golemem a nakonec společnými silami zlikvidují Saranis.

„¡Ciclón!“ (Tornádo) zvolal nahlas a ukázal na Saranis, která už na sebe stihla seslat několik ochranných a posilujících kouzel. Pomalu se zvětšující a čím dál víc se roztáčející vzdušný trychtýř se pomalu ale jistě přesunoval směrem k elfce.

Ta si nyní s hrůzou uvědomila, že proti takovému kouzlu ji její ochrany nepomohou. Toho elfa podcenila. Netušila, že dokáže sesílat až tak mocná kouzla.

„¡Tele...“ Dál už se bohužel nedostala. Než stačila dokončit seslání teleportačního kouzla, zmocnil se jí vzdušný vír,  obklopil ji jako svěrací kazajka, a vyzdvihl ji ze země. Kupodivu ji nijak neublížil, jen ji zbavoval možnosti pohybu a bránil ji v soustředění na kouzlení.

 

Alissi s údivem zírala, jak se kolem stolu, pod kterým byla schovaná, prodralo malé tornádo a uvěznilo vůdkyni krvavých elfů. Rychle se vysoukala zpod stolu. Nad Brandonem se tyčil golem a o kus dál stál Artumnis, který se proměnil zpátky do podoby medvěda a hned poté se rozběhl ke golemovi.

Alissi měla za to, že v boji proti golemovi svým společníkům moc nepomůže a že bude radši dávat pozor na uvězněnou elfku.

         

Teď se ukáže, co je silnější. Jestli moje víra nebo tahle hromada kamene. Brandon sekl golema mečem šikmo dolů do místa, kde by měl normální člověk koleno. Věděl, že tahle kamenná bytost nemá žádné životně důležité orgány jako člověk, takže ji musí zbavit noh, rukou nebo hlavy. Na to by ovšem bylo vhodnější kladivo než meč. No ovšem, magické kladivo! Že ho to netrklo hned. Meč sice vyryl na golemově „koleni“ malou rýhu, ale na golemovu pohyblivost to pochopitelně nemělo žádný vliv.

           

Medvědí řev Brandonovi napověděl, že druidova pomoc je blízko. Jen si dělal starosti o to, zda jeho medvědí přítel bude mít větší štěstí než on.

Artumnis, stojící na zadních, narazil do golema, sevřel ho prackami v pevném objetí a snažil se ho povalit na zem. Golem objetí opětoval, ale  sevřel medvěda mnohem drtivěji. Oba protivníci se přetlačovali a posunovali chvíli jedním, chvíli druhým směrem. Golem ovšem získával navrch. Medvěd supěl vyčerpáním a golem ho tlačil ke zdi.

 

Brandon ale získal čas. Zasunul meč do pochvy a prasklý štít odhodil na zem.

„¡Luz santa!“ (Svaté světlo) Brandon rychle seslal léčivé kouzlo na svou ochromenou levačku.

„¡Martillo de justicia!“ (Kladivo spravedlnosti) pokračoval dalším kouzlem.

V rukách se mu zhmotnilo obrovské, jasně zářící, magické kladivo.

„Arat-Arisi, tvůj služebník nabízí svůj život za životy svých přátel a za vítězství dobra. Pomoz mi, prosím!“ Brandon na sebe seslal pečeť křižáka, která posvětila a posílila jeho zbraň. Kouzelné kladivo teď získalo zlatavou auru.

Brandon už na nic nečekal a rozběhl se ke golemovi, který byl k němu momentálně otočený zády a který teď svíral ve svých kamenných prackách hlavu vyčerpaného medvěda a snažil se mu zlomit vaz.

Paladýn zamířil kladivem do místa, kde se golemova pravá noha napojovala na jeho trup, a udeřil vší silou. Už po první ráně byl vidět znatelný výsledek. Sprška kamení odlétla od zasaženého místa. Brandon nepřestával a dál bušil do stejného místa.

 

Golem zaregistroval úspěšný útok druhého protivníka. Pustil medvědovu hlavu ze svého sevření a otočil se směrem k té bytosti s velkou palicí.

Artumnis-medvěd se zatím sesunul k zemi a vzpamatovával se z následků golemova škrcení. Proměnil se zpět do lidské podoby a rychle na sebe seslal léčivé kouzlo.

Brandon ustoupil kousek dozadu a přitom si všiml, že golem kulhá na pravou nohu. Pak se golem přestal pohybovat. Evidentně se snažil nezatěžovat zraněnou končetinu a opíral se zády o stěnu. Stál na místě a mával kolem sebe pěstmi. Nebude jednoduché se k tobě dostat, hochu, aniž bych nějakou nechytl, prolétlo hlavou Brandonovi.

         

Allisi z povzdálí pozorovala jedním okem souboj svých společníků s golemem a druhým okem sledovala uvězněnou elfku. Neušlo jí, že tornádo začíná slábnout a zmenšovat se. Viděla také, že se Artumnis momentálně léčí a golem se drží u zdi.

„Brandone, zkus ho nějak zabít zdálky!“ vykřikla na paladýna.

„Artumnisi, tvoje kouzlo už přestává působit!“ zavolala na druida.

Artumnis už se dal jakž takž do pořádku a všiml si téhož, co už zaregistrovala Alissi. Kouzlo tornáda pomalu vyprchávalo. Bohužel na seslání dalšího tornáda už neměl sílu. Budou si muset poradit jinak.

         

Jak mám tu hromadu kamene zabít zdálky, Alissi? pomyslel si Brandon. Já nemám takový arzenál kouzel jako Artumnis. Pak ho ale něco napadlo. Bude to velmi riskantní, ale za pokus to stojí.

„Arat-Arisi, veď mou zbraň, ať zničí tohoto zlého služebníka.“ pronesl prosbu a s vírou ve svého boha vrhl vší silou kouzelné kladivo na svého nepřítele. Mířil na golemovu hlavu a neminul. Golemova hlava se při nárazu kladiva rozlétla a zbytek jeho těla se sesypal na zem jako kamenná lavina. Kouzelné kladivo po střetu s golemovou hlavou zmizelo.

„Tisíceré díky, Arat-Arisi,“ zamumlal vděčně Brandon.

Ještě nám ale zbývá ta elfka. Brandon zvedl ze země naprasklý štít a znovu vytasil meč.

 

Tornádo právě zmizelo a uvězněná elfka dopadla na zem. Chvíli jí trvalo, než přišla úplně k sobě. Ta chvíle ale společníkům stačila.

Alissi, s meči v ruce, na ni zaútočila z jedné strany, zatímco Brandon z druhé. O kus dál Artumnis sesílal jedno ze svých posledních kouzel. Alissiny i Brandonovy meče dopadly na elfčino kožené brnění, ale zastavily se. Saranisiny magické ochrany stále ještě působily.

„Útočme dál! Jednou musí ta její ochranná kouzla vypršet.“ povzbuzoval paladýn zlodějku.

„¡Fuego de luna!“ (Měsíční oheň) pronesl druid a bleděmodrý kužel světla zasáhl elfčinu hruď. Tentokrát ale žádná magická zbroj Saranis nechránila, neboť její moc vypršela o pár vteřin dříve.

„¡Invisibilidad!“ (Neviditelnost) Raněná elfka, s vidinou své blízké smrti, na sebe seslala kouzlo neviditelnosti a ztratila se společníkům z dohledu.

 

„Zatracený kouzla, co teď budeme dělat, Brandone,“ zlobila se Alissi.

„Arat-Arisi, dej mým očím moc vidět zlo!“ Brandonovy oči se zúžily a zornice mu  zesvětlaly.

Rozhlížel se po místnosti. Chvíli mu trvalo zvyknout si na poněkud jiné barevné spektrum, než v jakém vnímal věci ve svém okolí normálně. Artumnise s Alissi viděl poměrně nezřetelně, rozmazaně, ale zato viděl naprosto ostře shrbenou postavu, která se pomalu šourala podél zdi směrem ke dveřím na opačné straně místnosti. Vydal se za ní.

 

Neviditelná Saranis se ohlédla a všimla si, že paladýn míří neomylně jejím směrem. Sebrala zbytek sil a chystala se k použití kouzelného talismanu, který ji přenese přímo do síně Kel’Thase.

Jak jen mu ale vysvětlí, že selhala a nezastavila vetřelce? Kel’Thas nesnáší selhání u svých služebníků. Ale tím se bude zabývat později. Hlavně se co nejrychleji dostat odtud. Bohužel ji „pobyt“ v tornádu značně fyzicky vyčerpal, takže se už nedokázala soustředit na seslání ani jednoduchého kouzla. Kouzlo neviditelnosti se jí podařilo seslat jen s nejvyšším vypětím sil.

Pomalu sevřela v dlani kulatý předmět. Začala pronášet aktivační frázi. Bohužel už ji nestihla dokončit. Paladýnův meč byl rychlejší.

Jakmile elfka zemřela, kouzlo neviditelnosti přestalo působit a její mrtvé tělo teď leželo nedaleko malé kamenné mohyly, zbytků jejího kamenného služebníka.

„Díky za tvou pomoc, Arat-Arisi,“ zašeptal vděčně Brandon. „Všichni jsme to přežili, třebaže už jsem v to jednom okamžiku ani nedoufal.“

 

„Hej, Brandone, můžu už dojíst tu večeři na stole,“ laškovně pronesla Alissi.

„Ty jedna nepolepšitelná zlodějko, ty jeden hladovče!“ Paladýn došel až k ní a rukou jí rozcuchal vlasy jako neposlušnému dítěti.

„Dej si, co tvé hrdlo a břicho ráčí. Musíme si teď odpočinout a načerpat síly, než postoupíme do dalšího patra pevnosti.“

„Já myslím, Brandone, že se určitě oba k Allisi připojíme a dojíme ty zbytky,“ zastal se Allisi Artumnis. „Mě osobně v kůži medvěda docela vyhládlo.“

„Asi máte oba pravdu.“ neochotně souhlasil paladýn a přisedl si ke svým dvěma přátelům ke stolu.

 

O pár hodin později, po důkladném odpočinku, kdy jeden z nich byl vždy na stráži, se Alissi vydala na průzkum okolních místností. V jedné z nich, nejspíš soukromé místnosti velitelky Saranis objevila velkou, zamčenou truhlu. To jí ale vůbec neodradilo, nýbrž v rozhodnutí se do ní podívat jen posílilo. A nelitovala.

Vrátila se pro Artumnise i Brandona a pyšně jim svůj „úlovek“ ukazovala.

„Myslím, že si tu všichni něco vybereme,“ vybídla ostatní.

Brandon vytáhl z truhly velký oválný štít, který byl téměř o třetinu větší než ten, který měl nyní.  „Můj štít už moc ran nevydrží, takže si ho rád vyměním.“

„Co si vybereš ty, Artumnisi?“ zajímalo zvědavou gnómku.

„Já zbraně ani brnění nepotřebuji, ale vidím tu pěknou dubovou hůl s nádherně vyřezávanou hlavicí ve tvaru orla. Určitě bude lepší než ta moje,“ pronesl Artumnis. „Zařídím se podle Brandonova příkladu.“

„A ty, Alissi, myslíš, že tady najdeš plášť nebo brnění ve své velikosti?“ rýpnul si dobrácký druid.

„Artumnisi, neprovokuj! Tak hloupá ještě nejsem:“ naježila se naoko Alissi. „Budeš mi teď muset víc krýt záda, než si najdu nové brnění.“

Chvíli se přehrabovala v truhle, až  narazila na kuš. Člověk by s ní dokázal střílet jen s jednou rukou, ale malá gnómka na to bude potřebovat ruce obě.

„Ha, tohleto si vemu jako suvenýr,“ vykřikla potěšeně, „střelná zbraň se nám bude hodit. A tahle mi navíc nepřipadá jako obyčejná. Jen se ještě musím podívat po nějakých šipkách.“

 

Tak potud krátká ochutnávka z prostředí Outlandu a průzkumu prvního patra dungeonu Bouřné pevnosti. Původně jsem chtěl popsat průchod celým tímto dungeonem, včetně boje s Overlordem Kel’Thasem, ale narůstající délka textu mě od toho odradila (recenze přece není novela :-)).

Co tedy přináší hráčům další rozšíření hry World of Warcraft: the Boardgame s názvem Burning crusade (Plamenné tažení)? Vyplatí se do něj investovat cca 1400 Kč, nebo se stačí spokojit jen s rozšířením Shadow of War?

Záleží na tom, jak moc vás původní hra zaujala a zda vás při „nudí“ jen známé, opakující se  prvky (nestvůry, předměty, úkoly) nebo zda se při ní nudíte skutečně (ať už kvůli délce herní doby nebo i kvůli něčemu jinému).

 

Co je vlastně nového?

Oproti předchozímu, čistě „karetnímu“, rozšíření Shadow of War, přidává Burning Crusade několik nových i „jen“ rozšiřujících rysů:

• (další) herní plán světa Outlandu,
• 4 dungeony (vysvětlení dále) v Lordaeronu a 3 v Outlandu,
• 9 nových typů nestvůr,
• 4 nové Overlordy (3 outlandové a 1 lordaeronského),
• schopnosti a talenty pro postavy na 6. úrovni,
• úplně nový balíček úkolů a balíček předmětů

K jednotlivým novinkám se dostanu za chvíli, protože jejich použití závisí na tom, jak budete chtít Burning Crusade hrát.

Herní varianty Burning Crusade

Rozšíření Burning Crusade je možno hrát nezávisle na tom, zda máte či nemáte rozšíření Shadow of War. Pokud ho ale máte, je to samozřejmě lepší. Burning Crusade nabízí 2 herní varianty, co se týče časové (i herní) náročnosti a také počtu využitých komponent tohoto rozšíření:

1. Pro nespokojené nebo ostřílené hráče je tu varianta „all inclusive“ tj. se vším všudy. Výčet drtivé většiny nových komponent je uveden o něco výše a jejich popis o něco níže.
2. Pro konzervativní hráče je tu varianta hry „bez Outlandu“. V této variantě se herní plán Outlandu i všechny komponenty s ním související a na něm se vyskytující vůbec nepoužijí. V podstatě se pak z BC využijí jen karty čtyř lordaeronských dungeonů, fialové nestvůry, tři nové typy nestvůr a několik karet úkolů.
   Pokud byste chtěli hrát World of Warcraft: the Boardgame jen v tomto „režimu“, pak si myslím, že půjde o zbytečnou investici, neboť si bohatě vystačíte jen s rozšířením Shadow of War. Poměr cena:(využitý) výkon je v tomto případě velmi nepříznivý. Spíš chápu tuto variantu hry jako takovou seznamku pro pozdější přechod k úplnému využití všech komponent tohoto rozšíření, jak je popsáno ve variantě 1).

 

Nové komponenty

Herní plán Outlandu

Outland představuje nový světadíl, který se používá souběžně s herním plánem Lordaeronu (pokud to tedy chcete). Vizuálně vypadá podobně jako ten lordaeronský, akorát je asi o třetinu menší (má čtvercový formát).

Je rozdělený na 7 větších oblastí (areas), které se dále dělí na menší oblasti (regions). Vyskytují se na něm města i vzdušné cesty obou frakcí, stejně jako hřbitovy, neprůchodné oblasti, apod. Dostat se do Outlandu je možné výhradně přes jednu vyhrazenou lokaci (Dark portal) použitím (spřátelené) vzdušné cesty. Cesta zpátky do Lordaeronu probíhá analogicky.

Doba, kdy se do Outlandu můžete vydat, není nijak omezena úrovní vaší postavy, neboť „nejlehčí“ outlandové úkoly (viz dále) mají uvedenou úroveň 3. Ovšem na nižších úrovních není příliš efektivní cestovat příliš často z jednoho herního plánu na druhý při lovu „úkolů“, neboť ztrácíte spoustu času, nehledě na to, že outlandové nestvůry jsou mnohem drsnější ve srovnání s těmi lordaeronskými.

 

Nové typy nestvůr

V tomto světadíle se vyskytuje celkem 9 nových typů nestvůr, přičemž na tři z nich můžete narazit i v Lordaeonu (díky nově přidaným kartám úkolů).

S novými typy nestvůr přichází i nová „odnož“ jednotlivých typů nestvůr, majících  fialovou barvu. Fialové nestvůry představují nejnebezpečnější varianty svého druhu – mají znatelně vyšší hodnotu útoku a zdraví než nestvůry červené barvy (daného druhu).

Zároveň je k dispozici upravená přehledová tabulka nestvůr, obsahující nejen nově přidané nestvůry (jak druhem, tak i fialovou barvou), ale upravující bojové hodnoty nestvůr ze základní varianty hry, které jsou díky tomu pochopitelně mnohem silnější.

 

Outlandové úkoly a nový typ úkolů i předmětů

Nové typy nestvůr se dostávají do hry přes nové karty úkolů. Ty jsou dvojího druhu: Buď ryze outlandové, které nasazují nestvůry jen v Outlandu, nebo normální, které nasazují nestvůry i v Lordaeronu (včetně fialových nestvůr a několika mála nových typů nestvůr).

Karty outlandových úkolů mají tmavě zelené pozadí, kvůli snadnému rozeznání při hře „bez Outlandu“ nebo při „prolízávání“ se k nim pomocí další možnosti popsané níže.

Ve hře existuje možnost zbavit se aktivních „lordaeronských“ úkolů. Pokud už jste totiž v Outlandu a chcete raději sbírat zkušenosti tam (místo přecházení z plánu na plán), můžete na konci tahu své frakce, odebrat kartu svého libovolného lordaeronského úkolu a „prolíznout“ se až ke kartě outlandového úkolu, kterou si (místo něj) ponecháte. Pokud si při tomto prolízávání táhnete lordaeronské úkoly, musíte je bohužel odstranit ze hry. Obvykle se ale tato možnost používá až v pozdější fázi hry, aby vám taky zbyly nějaké „lehčí“ lordaeronské úkoly, pro postup na nižší úrovně.

Autoři dále rozšířili penzum balíčků karet úkolů i předmětů o další zástupce. Fialové karty úkolů představují nejtěžší úkoly, určené pro postavy na 6. úrovni, které se odehrávají jen v Outlandu. Jako odměna za splněné fialové úkoly (nebo za úspěšný postup outlandovými dungeony, viz dále) slouží balíček předmětů se symbolem šestiúhelníku, obsahující už skutečně legendární výstroj či výzbroj.

 

Dungeony

Samotné nové nestvůry a nový kontinent by asi nebyl dostatečným důvodem pro vznik nového rozšíření, takže autoři přidali ještě další 2 chody: dungeony a outlandové Overlordy.

Dungeony, volně přeloženo jako „podzemní dobrodružství“, představují několikaúrovňové (několikapatrové) lokace, nacházející se na několika vybraných místech v Outlandu nebo Lordaeronu. S každým dalším (nižším) patrem pochopitelně roste jeho obtížnost.

Na co můžete v takovém dungeonu narazit a jak se boj v něm liší od normálního úkolu?

Dungeony se „řeší“ (prochází) postupně po jednotlivých patrech, přičemž v jednom tahu (vaší) frakce můžete „projít“ jen jedno patro. Pokud jste v dungeonu, máte k dispozici jen poloviční počet akcí, což kompenzuje nižší potřebu cestování a fakt, že máte k dispozici automaticky akci pro boj s bossem daného patra.

Při průchodu patra dungeonu je to taková loterie. Zatímco v případě normálního úkolu dopředu víte, do jaké nestvůry se pustíte (jaké má bojové parametry), tak v dungeonu se tahají tzv. karty dungeonů. Ty představují buď předměty, jednorázové odměny, nestvůry (přisluhovače, minions) nebo bosse (daného patra).

Nestvůry-přisluhovači posilují bosse, s kterým pak bojujete jako s normálním protivníkem. Jediný zádrhel je v tom, že nikdy nevíte, jaké a kolik přisluhovačů si vytáhnete, neboť vždy taháte karty tak dlouho, než narazíte na kartu bosse. Za porážku bosse i přisluhovačů pak normálně získáte zkušenosti, zlato nebo předměty a poté automaticky postoupíte do dalšího patra (nebo ven z dungeonu, pokud už jste v posledním patře).

Lordaeronské dungeony mají standardně dvě patra, zatímco ty outlandové jsou třípatrové. Ve třetím patře outlandového dungeonu má také sídlo zvolený herní (outlandový) Overlord.

 

Outlandoví Overlordi

Outlandoví Overlordi jsou tři: Lady Vashj (taková šestiruká rybo-žena), Kel’Thas (princ Krvavých elfů) a Illidan Stormrage (známá postava z Warcraftu 3). Už z pohledu na jejich schopnosti a bojové hodnoty rychle poznáte, že půjde o mnohem tužší oříšky než v případě jejich lordaeronských kolegů.

Schopnosti a talenty 6. úrovně, stejně jako pečlivé plánování při výběru vhodných povolání a jejich rozvoj, bude zapotřebí. Zatím mám vyzkoušenou partii s Kel’Thasem a Lady Vashj – se 6 postavami – a nenarazil jsem na problém. Zato Illidan bude trochu jiné kafe. I autoři samotní ho možná nadimenzovali ažaž, ale aspoň na to v pravidlech hráče upozornili. Už se na něj těším :-).

Pokud hrajete s outlandovým Overlordem, nedostanete k dispozici karty osudu, specifické pro tohoto Overlorda (jako je tomu v případě původních lordaeronských Overlordů), ale místo toho se musíte probít jeho dungeonem (každý outlandový Overlord má svůj) až do posledního patra a tam si to s ním rozdat.

 

Další drobné novoty

V Burning Crusade přibyla frakci Hordy možnost hrát za paladýna (krvavých elfů) a pro frakci Aliance možnost hrát za (draenejského) šamana (či spíše šamanku). Tudíž už neexistuje žádné omezení co se týče výběru povolání v závislosti na příslušnosti k některé frakci.

Kromě existujících žetonů omráčení či prokletí, které symbolizovaly během souboje (a někdy i po něm) jistý handicap dotyčné postavy, zavádí Burning Crusade žetony otrávení. Jejich smysl je asi jasný. Pokud nějaké máte, pak automaticky v každém bojovém kole přicházíte o tolik životů, kolik žetonů otrávení máte. Naštěstí si k nim můžete „dopomoci“ jen zřídka – existuje jen několik málo potvor, která vás mohou otrávit.

 

Rozšíření existujících komponent

Modré úkoly

Do balíčku modrých úkolů (odměňujících porážku nezávislých, modrých nestvůr) přibyly další přírůstky, zohledňující nově přidané typy nestvůr.

 

Další Overlord

Máte k dispozici čtvrtého (lordaeronského) Overlorda. Třebaže nemá moc speciálních schopností, kompenzuje si je vyšším útokem a zdravím (oproti ostatním třem Overlordům ze základní hry).

 

6. úroveň pro postavy

Nový kontinent, spolu s těžšími nestvůrami, outlandovými dungeony a Overlordy si vyžádal i větší nároky na schopnosti našich hrdinů.

Proto mohou tito postoupit až na 6. úroveň. K zachycení získaných bodů zkušenosti budou hrdinové používat počítadlo bodů zkušenosti, vytištěné na outlandovém herním plánu místo počítadla vytištěném na lordaeronském herním plánu.

Tím je také dáno další omezení: Pokud nechcete hrát s Outlandem, nebudete mít k dispozici jeho herní plán (a také upravené počítadlo). Tím pádem se budete moci dostat jen na 5. úroveň, což je strop počítadla bodů zkušenosti na lordaeronském herním plánu.

Při výběru schopnosti a talentů 6. úrovně mají postavy relativně menší možnosti. Každé povolání má k dispozici jen 3 karty talentů a 3 karty schopností (6. úrovně).

Postup na 6. úroveň probíhá úplně stejně jako na kteroukoliv jinou úroveň. Vyberete si nový talent a zřejmě dokoupíte i nějakou schopnost. Naštěstí se získané zkušenosti po přechodu na 6. úroveň neztrácí, ale konvertují na zlato, takže o nic nepřicházíte.

Dále, jako bonus, dostane každá postava při postupu na 6. úroveň létající zvíře (nosiče), který ji velmi usnadní cestování v Outlandu (v Lordaeronu nemá žádný efekt).

Kvůli schopnostem 6. úrovně, silnějším nestvůrám i mocnějším předmětům byl také zvýšen  limit kostek od jedné barvy ze 7 na 10. Tudíž teď můžete hypoteticky házet až 30 kostkami najednou. Třebaže je tato možnost dostupná i ve variantě „bez Outlandu“, obecně ji zkušení hráči doporučují používat jedině při variantě „s Outlandem“. S tím naprosto souhlasím, neboť v lordaeronském prostředí jste schopni projít libovolný dungeon nebo porazit libovolného Overlorda i s původním limitem 7 kostek od jedné barvy.

 

Herní „mody“ World of Warcraft: the Boardgame

Na závěr bych uvedl několik variant (bohatosti) partie World of Warcraft: the Boardgame, vzhledem k dostupným rozšířením:

1. pouze základní hra World of Warcraft: the Boardgame. Poměrně „chudé“ prostředí i možnosti.
   V této podobě bych to snad ani nezkoušel :-).
2. základní hra + rozšíření Shadow of War (Obohacení o jednou takové množství talentů a schopností pro postavy, modré úkoly a další nové předměty oproti variantě 1.).
   Tuto variantu bych považoval za vhodnou pro seznámení se hrou a pro začátečníky.
3. základní hra + rozšíření Shadow of War + rozšíření Burning Crusade ve variantě „bez Outlandu“ (4 dungeony v Lordaeronu, několik nových úkolů souvisejících s několika novými nestvůrami, fialové nestvůry všech (dostupných) druhů, další dostupný Overlord).
   Zde je ještě zachována stejná herní doba jako ve variantě 2., přičemž dungeony umožní rychlejší získávání bodů zkušenosti než při chození (za klasickými úkoly) po herním plánu. Vhodné pro mírně pokročilé hráče.
4. základní hra + rozšíření Shadow of War + rozšíření Burning Crusade „all inclusive“ (oproti variantě 3. si přidejte seznam 6 nových položek uvedených v seznamu výše).
   Časově i hratelně nejnáročnější. Určeno jen pro věčné nespokojence nebo hráče-fajnšmekry.

 

Verdikt

Závěrem bych uvedl hlavní pro a proti této velmi zajímavé hry, přičemž budu brát v potaz i obě její rozšíření:

Plusy:

+  velmi propracované schopnosti a talenty jednotlivých povolání (tj. rozvoj postavy)

+  spousta karet předmětů (vybavení) zajišťující variabilitu při každé partii

+  možnost (a vlastně i nutnost) spolupráce mezi členy týmu (frakce) nejen při boji, ale i při shánění vhodného vybavení (výměna zlata, výměna/prodej předmětů)

 

Mínusy:

– většina karet obsahuje poměrně hodně anglického textu, což může být pro neangličtináře docela handicap

– docela náročné na prostor (2 větší stoly jsou minimum, v případě hry s Outlandem nejspíš i 3)         

– v případě hry se 6 postavami a/nebo variantě Burning Crusade s Outlandem herní doba citelně narůstá

– zkušenosti lze získat jedině plněním úkolů, spočívajících v zabíjení nestvůr, žádná jiná „humánnější“ forma zatím není

– velká část vašeho úspěchu v boji závisí na kostkách (třebaže některé schopnosti a talenty je dokáží částečně „upravit“)

 

Takže co si z toho vzít?

1) Pokud vás baví „vypiplávat“ si svoji postavou, příp. postavy (hrajete-li za víc postav),

2) pokud máte rádi žánr fantasy (a nemusíte být přitom ani hráčem počítačového WoW, já jsem ho také nikdy hrál),

3) pokud vám nevadí, že 99% hry budete jenom bojovat s nepřátelskými nestvůrami (pokud nepočítáme cestování),

tak mám za to, že by vám mohlo deskové WoW-ko sednout. Obrovské množství pěkně zpracovaných komponent i karet si o to přímo říká, třebaže nemusíte hned začít s variantou all inclusive :-)