co vás čeká ve Veroně, aneb co to je vůbec za hru

Verona je taktická hra, která obsahuje prvky dražení a blafování. Vzhledem k tomu, že jsem ji viděl hrát skutečně mnoho lidí a z mnoha z nich jsem diskutoval, nedá mi to abych zde neshrnul svá pozorování. Nejdříve stručně co Verona není.

Verona není párty hra - To že je ve hře dražba, nebo blafování neznamená, že to musí být párty hra. Budete se divit, ale najdou se tací co si to myslí.

Verona není převahová eurohra, (následuje ironický text) kde se na dvě hodiny ponoříte do své mentální bubliny přerušované občasnými pohledy na plán abyste mírně poupravili své plány v momentech, kdy náhodou některý z hráčů do nich často pouze neúmyslně zasáhne. Pokud čekáte, že Verona je klasická europřevahovka, budete jednoznačně zklamáni. Není. Neuvidíte, žádné postupné přelévání vlivů v postupných krůčcích. Nejde jet svou taktiku bez vlivu ostatních hráčů. Na to je hra příliš krátká a interaktivní.

Pro hardcore hráče bude Verona hra kterou si nejvíce užijí pokud si budou chtít oddechnout a zahrát rychlejší hru, v níž sice udělají nějaké plány, ale protože bude záviset na dražbách a blafování jsou předem smířeni s tím, že polovina jejich plánů se nepodaří (hmm, možná i víc) pokud nezapojí i svou intuici a odhad soupeře. Hra nezávisí příliš na náhodě, resp. v momentech kdy na tom hráči záleží může náhodu dosti eliminovat, pokud ale chce může riskovat a nechat náhodě volný průběh. Pro hardcorovější hráče mám jedno důležité taktické doporučení. Ve Veroně je často důležitější umět od plánu upustit, než ho vymyslet. Snažte se hrát na víc věcí najedou, ona některá z nich vyjde. Klasickou chybou je založit hru pouze na plnění úkolů, případně získávání budov a zapomenout na body na plánu. Na plánu se dá získat HODNĚ bodů, ale je to také docela riskantní a snadno zatratitelné, pokud nevíte přesně co dělat v posledních dvou kolech. Dobrá taktika je tak, která se snaží v dané situaci nalézt tah, který vám dává nejvíce možností dalšího vývoje. Optimální je zkombinovat správnou sekvenci cílů (sekvenci proto, že ve správném pořadí mohou býti díky akcím na cílech snažší než samy o sobě), budov a finální pozice na plánu. Na začátku hry nepodceňte ekonomiku, klasicky dvě centrální ulice (písmeno M) jsou vynikajícím startem (je za ně víc peněz).

Pro první hru NEdoporučuji hru ve třech. Zkuste čtyři, dva nebo pět (v tomto pořadí preferencí). Hra ve třech je dosti náročná a když ve třetím kole pochopíte co jste měli udělat v prvním, bývá už dost pozdě.

Pro spíše rekreační hráče bude Verona taktickou až strategickou hrou. Její pravidla jsou jednoduchá a konzistentní, poté co je do nich proniknete. Bohužel jejich vysvětlení JE složitější, není se ho však třeba děsit. Je pravda, že se do pravidel dostalo několik prohřešků proti pravopisu a rovněž v jejich české inkarnaci není patrně dostatečně dobře vysvětleno rozdělení ulic do čtvrtí a do jednotlivých správ. Jde o to, že ulice jsou rozděleny do pěti čtvrtí podle světových stran + centrální. Čtvrti jsou odděleny zdmi a grafikou, jejich nejjednodušší určení je však podle názvů ulic - všechny čtyři ulice v jedné čtvrti začínají stejným písmenem. Každá z nich má jinou barvu, takže každá ulice je jednoznačně určena už jen prvním písmenem a jeho barvou. Barvy odpovídají jednotlivým správám (kníže, cechy, církev, bez správy) což se používá JEN na kartách budov, kde jsou také symboly (korunka, váhy, kříž, bota), které jsou zopakovány na celém plánu a také uvedeny v levém dolním roku herního plánu. Stačí se tedy řídit těmito symboly, nic více nebudete potřebovat.

První hra bude trvat do dvou hodin, další hry jsou podle rychlosti a počtu hráčů od tři čtvrtě hodiny do hodiny a půl. Fáze která dokáže při nevhodné konstelaci "myslitelů" zabít je plánování, které je v pravidlech vysvětleno tak, že je hráči dělají postupně kolem stolu po jedné akci. Pokud se s hrou seznamujete, velmi doporučuji, abyste fázi plánování dělali SIMULTÁNNĚ. Ostatně, každý z vás má tři blafovací žetony, takže vás ujišťuji, že až na velmi obskurní výjimky na postupném plánování vůbec nezáleží. To že se toto doporučení nedostalo do pravidel, je patrně jedna z věcí, které lituji nejvíce. Předpokládám, že v opravené verzi pravidel už to tak bude.