Hra
Cz edice už je dostupná,tak nějaké dojmy.
Při té ceně,kdy je to karetní hra ,to naslepo nekoupím.

Jedna hra

Dneska jsme to v pěti dali na Brnohraní z toho tři jsme s tím odešli domů. Obzvláště v kontrastu s Hustou melou byla hra taková vzdušná, svižná. Minimum textu, nádherné kostky, přímá a jasně cílená agrese. Nejvíce mě oslovil mechanismus aktivování válečníků, který připomíná plnění úkolů v Temném znamení. Souboje suprové.

A může to mydlit až šest kousků zaráz. Za mě super oddychovka do hospody.

Cenu jsem neřešil.

Karetky
No ono je toho teď ve stejnou dobu nějak moc:
Valhalla,Obludarium,God of War,Settlers,Siegestorm a co vybrat ?

Co vybrati
Siegestorm vypadá nádherně, ale je to dvojkovka. Opravte mě, jestli se mýlím. Navíc je to ten typ hry, kdy karty obsahují doplňkové textové funkce a nováčci se v tom můžou ztrácet.

Settleři nejsou primárně konfliktní. Hrabeš si na svém a pak spočítáš body.

Ty další jsem nehrál.

Navíc jsou to opravdu karetky. Valhalla by bez kostek nefungovala. Já v ní vidím jednoduchou nezmatenou kostkovou řežbu mezi až šesti s tím, že to má potenciál bojů na týmy (3 vs. 3, 2 vs. 2 vs. 2).

Jde o to, kdo co chce a pak si jde jednoduše vybrat.

Negativa
Abych to jen nechválil, tak ve více hráčích to může být zdlouhavé. V souboji jsou vždy jen dva. Prvně několikrát háže útočník, pak se rozmyslí, jaké akční karty zahraje a poté to samé udělá obránce. Ostatní sedí a čumí. Maximálně fandí. Ale doufám, že po pár partiích to chytne nějaký spád.

Taky se mi moc nelíbí grafické zpracování. Působí na mě fádně a genericky. Z dálky mi přijdou všechny ilustrace bojovníků stejné.

Zdůrazňuji, že jsou to první dojmy, a hra mě překvapila, oslovila a už ji mám doma :).

První hraní na Brnohraní
Dnes jsem hrál hru poprvé a jaký je můj celkový dojem z ní?

Rychle pochopitelná hra, která je docela jednoduchá, ale i tak velmi zdlouhavá.

Kvituji, že pravidla jsou velmi jednoduchá. Navíc nám byla vysvětlena přímo na místě človíčkem od Rexíků, takže maximální spokojenost.

Do hry jsme se dostali docela rychle. Hráli jsme v pěti.

Chvíli nám trvalo, než jsme se zorientovali v jednotlivých ikonach na kartách a proto putovala pravidla stále z ruky do ruky. Na konci pravidel jsou všechny použité ikony vytištěny souhrnně - bez nich se dal nehnete.

Hra je to soubojová a právě boje trvají nejdéle. Dva se mydlí, přehazují kostky a ostatní jen čekají... V pěti se to vážně natahovalo.

Možná by pomohla další partie, ale neměli jsme na ní náladu. Dynamika celé hry byla na to, o jaký typ hry se jedná moc pomalá.

Klidně ji zahraji znova, ale v nejbližší době to nebude. To si radši dám další bundu Vládců Tokia. :-)

Martinsun
Plný souhlas se vším. My jsme to v pěti za odborného dohledu REX specialisty absolvovali v pátek viz. níže.

Pozn. k té zdlouhavosti: Ze začátku to bylo takové nepříjemné, ale s každým dalším tahem to bylo lepší a lepší. Navíc ne vždy se bojuje. Je to však jedna z věcí, které se obávám, že mi to do budoucna bude vadit.

Dooby
Máš pravdu, ne vždy se bojuje a pak je to velmi rychlé. Jsem kolikrát nevěděl, že ostatní už odehráli... :-)

Ještě mi lehce vadilo to, že docela zpomaluje přidávání akčních karet u obránce. Ty jako útočník řekneš s čím útočíš a obránce to tam pak šolichá podle toho co mu padlo na kostkách a docela to tím natahuje... Ale to je je taková drobnost...

A co jsem hodně nedával byl rozdíl mezi rudou a fialovou barvou na kartách. Myslím, že vidím docela dobře, ale několikrát jsem se fakt musel pořádně podívat o jakou barvu se jedná obzvlášť u protivníka na druhé straně stolu...

Martinsun
To grafické zpracování jsem označil za fádní a generické. Na kartách je minimum kontrastu a celé to tak nějak splývá dohromady. Včetně rozlišení barev kmenů. To se moc nepovedlo.

Jak píšeš, občas to chytlo takovej švunk, žes ani nevěděl, že seš na řadě a pak se to zabrzdilo na počítání a špekulování převážně obránce. To sedí.

Níže jsem uváděl, že to má potenciál týmových bitek a hleďme, ony tam fakt jsou. Dočetl jsem se to dnes v pravidlech.

Jinak jsem stále na jedný bitce, takže do finálního hodnocení je ještě daleko. Ale v kontrastu s Hustou melou, kterou jsem hrál poprvé těsně před Valhallou, je pro mně Valhalla ohromujícím překvapením i přes drobné chybky.

Jinak Hustou melu jsem chtěl, ale první hra se zvrhla v čtenářský kroužek, což mě odradilo. Věřím, že až všichni budou vědět, co která karta umí, tak to může být super, ale chce to trénink a asi stejné hráče. Pro nováčky nic moc.

Dojmy
Včera jsme to hráli jako dvojkovku. Po první hře jsme hned dali další a nakonec z toho bylo asi sedm partií. V průměru to vycházelo půl hodinky na hru. Hledat v tom nějaký příběh nebo hluboký smysl v cestě bojovníka do Valhally je nesmysl. Má to spád, napětí a hlavně to výborně funguje.

Jádrem hry jsou souboje mezi klany. Vybírám si karty, které vezmu do ruky, které vyložím do klanu a kterými si pomůžu během bitvy. Tohle si hráč musí dobře rozhodnout a je to jedna z věcí, která mě během hry opravdu bavila. Myslím tím rozhodnout se, co vzít, co zahodit, co vyložit? Je třeba reagovat na soupeře, což je taky skvělý.

Funguje to tak, že vítězný hráč obvykle své aktivované bojovníky odhodí, pošle do Valhally. To mu generuje vítězné body, ale zároveň oslabuje jeho klan. Na to je obvykle dobré reagovat odvetou.

Kostky jsou kostky, někdy pomůžou, někdy zradí. Dá se tomu částečně pomoci kartami taktiky nebo výběrem bojovníků do klanu. Kombinace karet a kostek, kterými se karty aktivují funguje dobře. Spousta herních efektů se váže právě na kostky. Dá se s tím během hry moc pěkně pracovat.

Neměl jsem v úmyslu hru kupovat, ale po této zkušenosti váhám, jestli Valhallu nepřidat do naší sbírky. Je to rychlá hra, která na stole pěkně vypadá a baví.

Rukavička
Souhlas. Je to rychlovka, která zabaví a pěkně funguje. Easy pravidla a žádné dlouhé texty. A je až pro šest hráčů. Do hospody super věc.

Podobnou hru, co by nabízela to co Valhalla, neznám. Jen podotýkám, že srovnání s King of Tokyo mi nesedí.