Unhappy King Charles!

hodnoceno 5x (Seznam vlastníků)

Vyuková partie II

Autor: Jumbo | 5 hodin 0 minut | 7.11.2012 | 0

Hra: Unhappy King Charles!

Hráči: Alik, Jumbo

Tentokrát už podruhé jsme se Alikem sešli a zahráli deskovku Unhappy King Charles. Stejně jako minule jsem já (Jumbo) hrál za parlament a Alik za monarchii. Hra byla opět spíše výuková a při hře jsme narazili na pár situací, kdy jsme přesně nevěděli, jak podle pravidel postupovat. Nicméně jsme dohráli hru až do konce roku 1644 a před námi byli již jen poslední tři kola. Hru jsme ukončili těsně před přidáváním posledního balíčku karet a poslední povinné karty "New Model Army". Průběh hry byl podle mého názoru vyrovnaný, ale objektivně musím přiznat, že víc chyb jsem při hře udělal já. Např. tím, že jsem vytvořil dvě velké armády obsahující více než čtyři brigády a neměl žádný karty, pomocí kterých bych s nimi mohl pohybovat. Pokud by hra měla opravdu skončit tímto kolem, tak by na body vyhrál Alík. Nicméně jsem se uklidňoval tím, že přede mnou jsou ještě tři kola a hlavně karta „New Model Army“, se kterou na scénu vstupuje mimojiné Cronwel a taky nové silné jednotky. Každopádně hra již měla spád a systém se nám pomalu dostává pod kůži. Když porovnám tuto hru s jinými válečnými hry, které jsem hrál (Hannibal: Rome vs. Cartago, Paths of Glory, No Peace Without Spain, Tide oF Iron, Sekigahara atd.), musím říct, že je to zase trochu o něčem jiném. Nejvíce se to sice podobá Hannibalovi, když pominu systém boje obou her.

Přijde mi, že hra je na jednu stranu o získávání vlivu v jednotlivých regionech, na druhou stranu o využití momentálních výhod v průběhu války. Na začátku má lepší vyhlídky na vítězství monarchie, ale v průběhu hry se situace díky povinným kartám událostí obrací na stranu parlamentu. Štěstí ve hře podle mě nehraje takovou roli, i když hodí-li jedna strana při bitvě 6 a druhá 1, pak to nevěstí nic dobrého. Na druhou stranu jedna dvě bitvy válku nevyhrávají. Hra je o věčném nedostatku „peněz“, což je zakomponováno do hry pomocí omezenému mechanizmu verbování jednotek. Např. katastrofální nedostatek nových rekrutů ve Walsu pro parlament dělá z tohoto regionu baštu pro Monarchii a naopak o východu Anglie se dá říci, že se jedná o líheň dobrovolníku do řad parlamentu. Dále omezení pro regionální generály a pravidla pro nedostatečné zásobování velkých armád pěkně odrážejí problémy tehdejšího střetu.

Počítám, že po příští hře už budeme mít mechanizmy a pravidla zažitá a nebudeme se muset zaobírat listováním v pravidlech a naplno se vrhneme do prozkoumání tajů výběru „nejlepší“ strategie pro danou stranu.

Hra je to zajímavá a u mě má určitě místo hodně nahoře v žebříčku deskových her. Líbí se mně, že se hra snaží zachytit co možná nejvěrněji tehdejší dobu. Budoucím zájemcům doporučuji se s daným tématem nejprve seznámit, protože až potom si budete moci opravdu vychutnat hru se vším všudy. 

Odehráno v: Praha (Okres: Praha)