Timeline: Vynálezy

hodnoceno 233x (Seznam vlastníků)

Dotoč pivo a pojď to dohrát!

Autor: Vixton | 2.8.2011 | 17

Hmm, tak co? Včera jsem si vzala čtení, ale to už mě nebaví. Zírat do zdi se mi taky nechce. Tak co budu v práci dělat, když prší? Počet zákazníků občerstvení na přehradě se totiž zásadně odvíjí od počasí, takže bych měla před sebou zase další den nicnedělání. Nebýt Timelinu.

Když jsem Timeline viděla poprvé, ze všeho nejvíc se mi líbila krásná plechová krabička s plastickými písmeny názvu a tmavý plyšový vnitřek krabičky. Byla to vůbec první hra, se kterou jsem se seznámila na brněnské Planetě her a musím říci, že to byla láska na první pohled!

"Pravidla jsou jednoduchá. Musíš se zbavit všech karet, které máš před sebou. Uděláš to tak, že z nich tvoříš časovou osu. Tipneš si, kdy byla ta, či ona věc vynalezena a podle toho ji umístíš mezi ostatní kartičky na stole."

"A jak zjistím, kdy se to vynalezlo?"

"Otočíš to."

Kdekdo by mohl říct, že na nějaký letopočty ho neužije, ale o tom to není. Pokud má člověk trochu selskýho rozumu, tak ho napadne, že ostnatý drát se používal i za první světové, takže ho nebude cpát do druhé poloviny 20. století. I když existují i světlé vyjímky.

"Lidi prvně bydleli v chýších ze dřeva a vyráběli keramické sošky. Až pak je napadlo, že by tu hlínu mohli použít na cihle, takže dřív byla keramika."

"Říkám ti, že lidi prvně vynalezli cihle. Neměli v čem bydlet, teklo jim do bot, takže neměli čas na umění."

"Ale prd, keramika až byla po cihle" - "Cože? Cihla je o 1000 let starší než keramika?"

"Já ti to říkala!"

Ve hře je i trochu toho taktizování. Kartičku, kterou vím, si zásadně nechávám na konec a když vidím, že soupeř má nějakou kartičku, kterou vím já a on ne, tak do století, kdy to bylo vynalezeno přidám další kartičku, abych mu ztížila výběr možností.

Její největší plus je ale pro mě v tom, že je úžasně nenáročná na čas a pravidla. Můžu si ji zahrát s kýmkoliv, kdekoliv a kdykoliv. Oceňuju to hlavně proto, že v mém okolí se málokdy najdou lidé, kteří mají večer dost času, energie, chuti a popřípadě i dost veliký stůl na to, aby si se mnou zahráli něco většího s pravidly byť na pouhých 10 minut vysvětlování.

Musím ale milý Timeline i trochu vyplísnit. Pro některé by mohla být překážkou cena (teď NEmluvím za sebe). Když to uvidí nějaký nehráč, tak za takovou krabičku se mu nebude chtít dávat skoro čtyři stovky, navíc když je tam jen stovka takových malinkatých kartiček. Abych ale promítla trochu svého názoru. Nevadilo mi vydat "tolik" peněz, protože tím podporuju vydavatele v tom, aby mohl vydávat další takové hry. Jak už jsem ale řekla, jiné nezapálence by to mohlo odradit.

Další a poslední ze záporů je pro mě v tom, že se to mírně ohrává. Sice si většinou nezapamatuju přesná data, ale vím století. Se stejně zkušenými hráči už ta hra nabývá trošku jiný rozměr, je to mnohem těžší, ale pro mě i zábavnější. Mezi nehráči většinou boduju, ale ani to není pravidlem. Mnohokrát se mi stalo, že mě někdo takový porazil. Tento nedostatek by ale měla vyřešit další plánovaná rozšíření.

Sečteno, podtrženo - Timeline se hodi všude tam, kde má člověk volných 10-15 minut a nechce je strávit chytáním lelků.

"No a kde jsi k tomu přišla? To se jako prodává někde v hračkářství?"

"To víš, internet je mocný. Našla jsem tam takový fórum o hrách tohodle typu. To bys nevěřila, co se dá všechno hodit na desku. Tak jsem tam tak brouzdala a jednou narazila na Planetu her, to je tady na Údolní, víš..."