Strážcové lesa

hodnoceno 36x (Seznam vlastníků)

I ve stínu stromů umí občas být pořádné horko!

Autor: Meeshab | 20.12.2021 | 1

„Svolávám vás, duchové lesa, a vzývám vaše božské síly, abyste zapudili zlé démony Onibi a nastolili znovu rovnováhu! Nechť posvátné stromy rozkošatí své ochranné větve a zvířecí pomocníčci ať se sjednotí a pomohou našemu krásnému lesu vzdorovat! Uhaste ničivé požáry a z jejich popela nechť se zrodí památný strom, v jehož božském stínu zapomeneme na všechna příkoří, která nám démoni dosud činili. Skončeme konečně tu nesmyslnou válku. Vybojujme mír!“

Strážcové lesa jsou další z graficky velmi hezkých her, se kterými se letos na deskoherním trhu doslova roztrhl pytel. Tentokrát se dostanete do lesa trpícího pod náporem „Onibi“ – zlých duchů, kteří les podpalují. Vy se pak stáváte ochráncem lesa a za pomoci dobrých strážců se snažíte les chránit, hasit již vzniklé požáry, stavět ochranné stromy a sbírat posvátné květy. Tuto rodinnou hru pro 2–4 hráče od deseti let do češtiny lokalizovala firma MindOK. Na svědomí ji má Aske Christiansen, pro něhož je tato hra prvotinou, romantické ilustrace přidala Apolline Etienne.

Hra k vám dorazí v sympatické krabici, na které je ztvárněn jeden ze stromů spolu se svými strážci. V krabici najdete dva stojánky na desky ochranných stromů, které si musíte sestavit (po troše trápení a s návodem v ruce zvládneme i my nešikovní), společnou desku koloběhu života, po jejímž obvodu budou vířit vaše figurky a v jejímž středu se budou při hře objevovat ohniska požárů, desku salamandrů, kde budete skladovat zlomyslné salamandry a žetony úlomků, desku zvířecích strážců, u které vám budou přicházet do hry noví pomocníci a 4 desky lesa – pro každého hráče jednu. Dále zpod víka vydolujete i 4 různé figurky duchů přírody – postavy hráčů, destičky ochranných stromů, žetony vítězství, žetony ohně o různé intenzitě, žetony úlomků, figurku posvátného stromu sloužící coby žeton prvního hráče a hlavně spoustu (konkrétně 65) karet zvířecích strážců a 23 karet salamandrů.

Komponenty jsou z kvalitního materiálu, jak už bývá poslední dobou zvykem, karty mají kvalitní potisk, dobře se míchají, stojánky na ochranné stromy jsou stabilní, výtku ale mám k figurkám duchů přírody, které ve svých papírových stojáncích vůbec nedrží, při pohybu po koloběhu života se tak musí po desce šourat a při pokusu o přeskočení soupeřovy figury se rozpadnou. Kapka lepidla do spoje ale postaví vaše duchy zpět na nohy. Nepochopila jsem ani zvlnění na desce zvířecích strážců u okraje, ke kterému máte strážce přikládat a také, proč jsou místa naznačená na desce menší než karty strážců. Ty se sice na desku vlezou, ale musí být opravdu úplně u sebe. Poslední drobná výtka poputuje k inzertu. Je rozdělen netradičně na tři různě velké oddíly, přičemž ten prostřední má jakýsi šikmý lem, jehož účel jsem úplně nepochopila. Předpokládám, že autor inzertu měl jasně stanoveno, proč inzert vypadá zrovna takto, a proto mě mrzí, že se o svou myšlenku s hráči nepodělil a že někde v krabici nebyl nějaký návod na to, jak do ní komponenty správně umístit. Já si nakonec svůj způsob našla a musím říct, že komponenty v krabici drží dobře a nic se nikam nepřesunuje, takže je tam snad umisťuji správně.

Ale teď už konečně ke hře jako takové. Jak už název napovídá, hráči se stávají strážci lesa, kteří s pomocí svých zvířecích pomocníků snaží zapudit zlé duchy Onibi. Každý hráč si na začátku vybere svoji figurku strážce, 14 počátečních karet zvířecích strážců, svou desku lesa, tři žetony vítězství a jednu destičku počátečního stromu. Hráči svoje figurky rozmístí na určená místa na koloběhu života a do jeho středu umístí žeton ohně o síle 2. Začínající hráč si vezme žeton stromu a hra může začít. Všichni hráč zaráz začnou vykládat své karty zvířecích strážců a vykládají je tak dlouho, dokud chtějí nebo dokud se jim neobjeví třetí karta se strážcem – samotářem. Karty strážců jsou totiž tří druhů. Naprostá většina z nich jsou strážci prostí, ale hned v počátečním balíčku má každý hráč 5 strážců samotářů označených černým kolečkem. Hráč si však časem může z nabídky dokoupit také strážce družné. Každý vyložený družný strážce vyruší jednoho samotářského. Ve hře jich ovšem není moc a je o ně boj. Každá karta strážce má na svém boku určité charakteristiky které určují, k čemu lze strážce použít. Strážci tak mohou s pomocí zvířecích pomocníků:

• Nakupovat další strážce
• Hasit ohně
• Sázet ochranné stromy
• Pohybovat figurkou po koloběhu života
• Sbírat posvátné květy

Při vykládání karet tak hráči uplatňují metodu „push your luck“, kterou snaží maximalizovat výnos z karet a zároveň nepoložit třetího samotáře. Pokud se hráč udrží na uzdě a vyloží jen dva nebo méně samotářů, může v další části tahu odehrát až dvě akce. Ten, který však vytáhne třetího samotáře, musí s vykládáním okamžitě skončit a akci má jen jednu. 

Poté, co všichni hráči vyloží své karty, střídají se na tahu ve vykonávání až dvou různých akcí. Kromě výše zmíněných má hráč možnost také sebrat si jeden úlomek, který ho může uchránit před samotářským strážcem (odhozením úlomku při vykládání karet může posledně vyloženou kartu odhodit na odhazovací hromádku). K této akci žádné vyložené karty nepotřebuje. Je to jediná akce, která nevyžaduje žádný zdroj. To, jakou sílu má akce, kterou hráč použije, určuje počet jejích symbolů, které se nacházejí v jeho řadě vyložených karet. 

Nákupem nových zvířecích pomocníků hráč rozšiřuje svůj balíček (deck building) a dostává se tak k silnějším kartám. Hašením požárů zabraňuje vstupu ohnivých salamandrů do hry (viz dále) a získává potřebné body do závěrečného bodování. Sázením ochranných stromů získává nejen body, ale také bonusy (v závislosti na typu stromu), pohybem po koloběhu života může jednak spoluhráčům brát jejich žetony cílů, jednak se na cílovém poli může dostat k další akci zdarma nebo ukořistit cenný úlomek. Poslední, nejspodnější symbol na kartě znázorňuje posvátné květy. Ty hráč sbírá v každém kole znovu a má-li jich najednou 12, hra končí, ale i o tom si řekneme až za chvíli.

Poté, co se na tahu vystřídají všichni hráči, přichází na řadu útok Onibi. Hráči se nejprve podívají, jestli zbyly na koloběhu života nějaké žetony ohňů. Pokud ano, sečtou jejich sílu a porovnají ji s počtem kapiček vody ve vyložených řadách jednotlivých hráčů. Má-li někdo vody méně, než je síla ohně, musí si do svého balíčku přimíchat tolik karet ohnivých salamandrů, kolik činí rozdíl hodnot. Nechtěných salamandrů (zvířátek samotářů, která nemají žádné jiné znaky) se hráč může zbavit při jejich vyložení odhozením úlomku – to vrátí salamandra zpátky do všeobecné nabídky. Poté se hráči podívají do nabídky zvířecích strážců a zkontrolují, kteří strážci byli v tomto kole z nabídky odkoupeni. Za každého chybějícího strážce z první řady přidají na koloběh života žeton ohně o síle 2, z druhé řady o síle 3 a ze třetí řady žeton o síle 4. Poté se doplní nabídka zvířat, první hráč přesune žeton stromu hráči po své levici a začíná další kolo.

A jak a kdy tedy hra končí? Po fázi akcí, kdy všichni hráči odehráli své tahy, se zkontroluje, jestli někdo nesplnil alespoň jednu z těchto podmínek:

• Mít zasazeno 12 různých ochranných stromů
• Mít uhašených alespoň 12 žetonů ohně
• Mít na vyložených kartách (a případných bonusech ze zasazených stromů) alespoň 12 posvátných květů

Pokud se to podařilo jednomu z nich, stává se automaticky vítězem. Pokud některou z podmínek splnilo více hráčů, sečtou si své body za všechny podmínky a vítězem se stává ten, kdo má bodů nejvíce.

Jak se nám to hrálo

Strážcové lesa jsou pohodovou rodinnou hrou, která zaujme krásnými ilustracemi, tématem i stylem hraní. Moc se nám líbí kombinace herních prvků, kdy se nám v základu střídá deck building s push your luck efektem a do toho se musíte rozhodovat, které akce uskutečníte. Bezvadným zpestřením je pohyb po koloběhu života, který nám pomáhá získat vítězné body, ale umožňuje i spuštění dalších akcí. Stejně tak bonusová pole při výstavbě stromů, kdy se musíte rozhodovat, kam svůj strom postavíte, abyste co nejdřív získali chtěné vylepšení. Trošku varovně zdvihám prst u nabídky zvířecích pomocníků. Někdy se může stát, že vyložené karty nikomu nepřipadnou dostatečně dobré a nabídka (a s ní i celá hra) tak poněkud zamrzává. Většinou se ale dříve nebo později namane někdo, kdo to zase trošku rozproudí (většinou proto, že je to pro něj v daném kole kromě sebrání úlomku jediná možnost). Přestože pravidla jsou velmi jednoduchá a zvládnete je vysvětlit během pár minut, kombinační možnosti jsou poměrně veliké.

Hra vás nutí nejen sledovat své zájmy a svůj balíček (mít přehled o tom, co vše v balíčku mám, co už jsem odehrál a co mi teprve může přijít – zvláště co se týká samotářských karet), ale také sledovat postup soupeřů, snažit se odhalit jejich taktiku a cíle a zabránit jim v jejich uskutečnění. Hra celkem rychle odsýpá: tím, že na začátku vykládají karty všichni zaráz, mohou si pak, než se dostanou na řadu, promyslet své tahy (samozřejmě jim to nemusí vyjít, pokud si například naplánují hašení ohňů a někdo je uhasí před nimi nebo jim vykoupí vyhlédnutého pomocníka), nebo si alespoň dopředu spočítat, kolik mají jednotlivých symbolů. Hra je dobře hratelná v jakémkoliv počtu hráčů, doporučený věk (10 let) bych určitě o něco snížila, možná ale s dopadem na taktiku (7letý syn se většinou upnul na jeden konkrétní cíl a nevšímal si moc ostatních možností).

Hledáte-li odpočinkovou rodinnou hru odehranou do hodinky s krásným vizuálem, příjemnou tematikou, menší mírou konfliktu a přitom s dostatečně propracovanou herní mechanikou, určitě Strážce lesa vyzkoušejte.