Dojmy

Takže mám za sebou první hru a musím říct, že za mě super. Omlouvám se, ale budu srovnávat s WH40k, protože tu jsem v minulosti hrál. Legion je prostě wargame, ale boardgame kořeny jejich tvůrců jsou z toho cítit na sto honů. Hra se snaží všechny mechanismy co nejvíce zjednodušit, ale bez ztráty komplexnosti. Vím, že je to oxymoron, ale prostě to tak je :D. Jak to vysvětlit? Například nic nehledáte v codexech či rosterech. Vše máte přehledně před sebou na kartách (x-wing). Ač se mi líbilo chřestení 30 kostami v WH40k, přece jenom bylo někdy únavné, provést šest hodů na jednu střelbu a výsledek byl nakonec dva tři zásahy. Tady je to vyřešeno rozdílnými kostami. Osmistěnky na střelbu, šestistěnky na obranu a to ve třech verzích s různou pravděpodobností úspěchu. Současně se rozlišují normální zásahy a kritické (kritické nelze blokavat krytem a jako jedinné procházejí armorem) a z imperial assaultu známé surge, který různé jednotky přetáčí na úspěch buď u obrany, nebo útoku. Ve výsledku hodíte tak max 7 kostkami jako útočník a jako obránce pak počtem kostek rovnající se počtu úspěšných zásahů. Systém velitelů je rovněž, z mého pohledu, naprosto super. Hezky to simuluje systém velení. Máte na ruce 7 karet. Tajně si na začátku kola vyložíte jednu z nich. Karta určí kolik jednotek můžete ovládat přímo v jakém pořadí budete chtít. Ostatní jednotky jsou pak v poolu, odkud je náhodně taháte, takže nemáte vliv na to, kdy přijdou na řadu. Ovšem karty, které vám umožní ovládat více jednotek přímo, mají nižší iniciativu. Vytváří to tak spoustu strategického rozhodování. Mimochodem jednotky, kterým můžete udělovat rozkazy a tím je přímo ovládat, musí být max do 3 jednotek vzdálenosti od commandera, který armádě vlastně velí a rozkazy uděluje on. Pokud o něj přijdete, nemůže vybírat z command karet. V základu je to Luke a Vader. Už je ohlašena Leia, Han a generál Veers za imperium. A to mě přivádí k leadrům jednotek, okolo kterých se tady vše točí. Umírají jako poslední a vše se měří od nich. Pohyb, vzdálenost prostřelbu atd. Pohnete prostě jen velitelem a ostatní docvaknete k němu do koherence. Simply. Jednotkám lze přidělit dvě akce a neomezený počet free akcí. Ani jedna se kromě pohybu ale nesmí opakovat. Můžet tak akcí dodge zvýšit pravděpodobnost obrany (automaticky odebíráte jeden normální zásah), nebo použít akci aim, která vám umožní přehoz dvou kostek při útoku. Je tu i jakási obdoba overwatch, tady nazvaná stand-by. Měl jsem taky strach z movement toolu, ale naštěstí to není žádný gimmick. Jsou funkční a hru zjednodušují. I to pravítko pro vzdálenost je naprosto super. Ve výsledku hra výborně plyne, není narušována listováním v pravidlech či kodexech, nebo hledaním ve třech tabulkách. Přesto je to čistokrevná wargame. Hráli jsme zatím jen jednu hru podle rozšířených pravidel, ale pouze podle learn to play. Do refence rulebooku jsem jen nahlédnul a podle toho co jsem viděl, tak pravidla zde popsaná, hru vystřelí ještě výše. Po vzoru ostatních wargame různé typy terénu, vertikální pohyb atd. Za mě určitě oba palce nahoru.

P.S. karty v rozšířeních - po prozkoumání všech karet ze všech rozšíření jsem našel pouze dvě, které jsou neutrální a mohou je použít ostatní jednotky. Jedná se o Wedge Antillese a generála Weisse. Ty jsou asi unikátní a najdete je pouze v rozšíření Airspeederu a AT-ST. Je to sice opruz známý z x-wingu, ale předpokládám, že ne tak zásadní jako ve zmiňované hře. Pokud můžu zatím soudit, tak hru nijak zásadně neovlivnili a jejich absence ve hře vás nikterak nepoškozuje a máte stejnou šanci na výhru.