Duchové ostrova

hodnoceno 366x (Seznam vlastníků)

Tenhle ostrov je NÁŠ!

Autor: Francooaa | 3 hodiny 15 minut | 9.7.2018 | 4

Hra: Duchové ostrova

Hráči: Francooaa a 2 neregistrovaní

Úvodem jen pár slov: Hru jsme hráli poprvé (já a Michal) a poslední dobou jsme v co-op hrách zvyklí značně dostávat na, ehm, zadek. (co byste čekali, když jsme hrávali zejména Eldritch horror ve 3).

Duchové ostrova:
Já - Lightning's Swift Strike
Michal - River Surges in Sunlight
Datel – Thunderspeaker

V této hře mají duchové určitou míru složitosti a autor doporučuje, aby si začátečníci vzali někoho s nízkou komplexností. Jelikož já i Michal jsme hru hráli poprvé, vybrali jsme si výše zmíněné duchy a tuto radu mohu jen doporučit. Po hře, kdy už jsme rozuměli mechanice a o co v ní vlastně jde, jsme prohlíželi i středně a vysoce komplexní lesní duchy a … no … opravdu jsme udělali dobře. A věřte, že i když ve vás plápolá ta jiskřička, že jste přece už držák deskoherní scény, že máte za sebou desítky, ne-li stovky titulů a že se přece nemáte čeho obávat, autor opravdu věděl, co do pravidel píše.

Obtížnost: The kingdom of Brandenburg – Prussia ; dif. 2/10 a pokud jsem to dobře pochopil, hráli jsme na té lehčí mapce, tudíž ne na té „tématické“.

Co se průběhu hry týče, tak prvních pár kol jsme se samozřejmě seznamovali se svými duchy. Velmi se mi líbilo, že každý duch má jiný playstyle (a jde to z něj opravdu cítit – ne jako v některých hrách, kde rozdíly mezi národy a hrdiny bývá často jen v nějaké jedné kostce nebo v jiné zbrani, museli jste opravdu rozdílně uvažovat za každého ducha, skvěle odvedená práce při tvorbě). Navíc se váš duch, s tím jak se zlepšuje, dost značně vyvíjí. Můj Striker, na začátku bleskový a obávaný ničitel vesnic a měst se proměnil v obránce a ještě později v nejděsivějšího ducha na ostrově (v jednom kole se mi podařilo přidat 15 strachu). Míšův vodník byl velmi všestranný. Již od začátku měl určitý dmg, schopnost posunovat vším možným a hlavně dodávat energii ostatním. To se ukázalo jako klíčové hlavně pro mého Strikera, který svých 5 karet za kolo neměl problém zahrát jen pokud mu přišla šťáva z přečerpávací vodní elektrárny Ing. Sunglighta. Datel měl jako jediný z nás složitějšího ducha, jelikož už v této hře má něco odehráno a jeho Thunderspeaker hodně co-operoval právě s Dahany. Přesunoval se, boostoval je, bránil je, jednoduše přesně to, co se od něj očekávalo, jakožto takový most mezi světem duchů a lidmi (jestli je vám poslední věta povědomá a jen nevíte, kde jste jí slyšeli, tak zrovna před nedávnem jsem dosledovat Avatara :-D ). Ani v této partii jsem neměl pocit, že by se k nám vítězství zrovna hrnulo, ale v určitou chvíli jsme přešli na taktiku - strach je náš přítel – a po příchodu etapy, kdy nám stačilo nemít žádné velké město na mapě, jsme prakticky instantně vyhráli, jelikož poslední fear karta nám dávala ještě možnost udělit tolik poškození do nepřátel, kolik je na daném políčku Dahanských vesnic, a jelikož jsme v posledních kolech měli doslova mobilizaci, tak Dahani byli přesně tam, kde je bylo potřeba. BUM, tohle je náš ostrov a žádní bezvěrci nám tu bordel dělat nebudou!

Musím podotknout, že obtížnost na první hru jsme zvolil tak akorát a už teď se nemůžu dočkat, až si vyzkouším nového ducha. Co ale je třeba zmínit a rozhodně nebrat na lehkou váhu je prvek co-operace ve hře. Jsem si jist, že už každý zažil takový ten nešvar co-op her, kdy celou hru řídí jeden zkušenější hráč a ostatní se s ním prakticky jen „vezou“. Tady mi přijde, že to ani není možné.  Spirit Island je tak komplexní hra, co se kooperace, mechanik a plánování týče, že jste rádi, že vůbec ukočírujete svůj tah, natož to plánovat ještě za ostatní, a tak je hlavní domluva v tom „hele já zvládnu tohle a tohle políčko, co tyhle?“, „není problém, tohle pohlídám já, jo a kdo chtěl to zrychlení akcí?“, „já, já, já to potřebuju, ale zase ti dám tu energii, co potřebuješ ty.“ No prostě paráda… Měl jsem z toho opravdový pocit, že se na něčem domlouváme, … ne, že se na něčem musíme domluvit, to je přesnější.

Délka hry půjde s naší zkušeností a znalostí hry určitě dolů, ačkoliv mám pocit, že ta rozmanitost možností a tahů nás jen tak nepustí pod 2 hodiny. V pravidlech jsem někde četl, že pro zrychlení a trochu i „ztématičnění“ hry se můžete domluvit a dát si časový limit na domlouvání. Možná někdy zkusíme, ale v prvních pár hrách to nevidím reálně. :-)

Co říct závěrem? Není se absolutně čemu divit, že Spirit Island je aktuálně v top 50 na BGG, ba naopek možná by si zasloužil i poněkud vyšší hodnocení.

Odehráno v: Ostrava (Okres: Ostrava-město)