Sid Meier's Civilization: Desková hra

hodnoceno 626x (Seznam vlastníků)

Anglie & Egypt & Zulu– kdo si koho podmaní?

Autor: Plague | 3 hodiny 40 minut | 17.8.2022 | 2

Hra: Sid Meier's Civilization: Desková hra + Sid Meier's Civilization: The Board Game – Wisdom and Warfare, Sid Meier’s Civilization: Desková hra - Sláva a bohatství

Hráči: Plague a 2 neregistrovaní

Už podle národů je zběhlejšímu civkaři jasné, že co se národů týče, nikdo nebude moct fňukat, že měl smůlu na los. Zulu (já – červení) a Anglie (L – žlutí) z posledního rozšíření a oba poměrně silně vojensky zaměřeni. Egypt (L – modří) je sice ze základní hry, ale už tam byl jeden z nejzajímavějších no a díky upgradu z posledního rozšíření (divy Egypta nejdou zastarat) je rozhodně v TOPu z celého herního kompletu.

Anglie a Zulu volili jako první vojenské tradice a Egypt expansionismus, takže mohl zkoumat už na konci prvního kola. Do toho si Egypt vylosoval Velkou zeď jako startovací div. Mapa se od začátku vyvíjela nejlépe pro koloniální Anglii, kterou netrápil nezvykle problematický vodní terén, který jinak omezoval Zulu ale nejvíce Egypt. Alžběta jako jediná založila druhé město už na začátku druhého tahu.

Zulu se podařilo založit druhé město na začátku třetího tahu. Terén byl zásadní i v dalším vývoji hry a směřoval k sobě právě bojovníky kmene Zulu a kolonií chtivou Anglii. Egypt doplatil na mapu nejvíce ale díky možnosti rychle zkoumat a objevení výzkumu pod chýší mohla i Kleo založit na začátku třetího tahu druhé město. Egypt navíc předběhl své soupeře o dva výzkumy první kategorie.

Zulu díky dobře postavenému druhému městu mohli již na konci třetího kola zkoumat druhou úroveň. Kvůli nepřízni mapy (viz foto – začátek 4. tahu) místo tradičního zavlažování zvolil Shaka plachtění a v jeho divošské mysli se zrodil ďábelský plán. Svým pohybem ve 4. kole sebral Atlantidu a svou armádou zablokoval Angličanům možnost postavit třetí město a tím jim doslova sebral vítr z plachet. Egypt tou dobou kul malé pikle se svými dvouvlajkovými armádami a nenápadně si připravoval půdu pro třetí město směrem ze kterého by mohl padnou Zuluům do týla. Bohužel pro Kleo si toho Shaka všiml, ale dělal jako že nic.

Na konci 4. tahu tedy zkroušená Anglie zkoumala logistiku a připravovala se na kolonizování divokými kmeny, Zulu zkoumali Zpracování kovů a Egypt plachtění. Na začátku 5. tahu vyzkoumali divoši třetí město díky Atlantidě a hned jej postavili na hranici s oběma národy. V tu chvíli bylo jasné, že vojenství bude to, co s největší pravděpodobností rozhodne. Na výzkumu nabrali největší náskok opět Zulu, kteří každý tah generovali 21 + 3 obchodních bodů, Na kultuře vévodili také divocí díky stounhenž a pozdějšímu fundamentalismu a odlévání kovů. Bohatství se nevěnoval nikdo.

V dalších kolech díky výzkumu logistiky a Fundamentalismu vypráskali divoké hordy Zuluské ponížené Anglány zpátky na „jejich“ kontinent. Anglie se v ten moment snažila změnit svou taktiku a přesměrovat na Egypt, na který také začali dorážet křováčtí válečníci zpoza křovisek a houštin. Anglického výpadu využili opět Zulu, kteří ze zálohy zničili zadní vojenský voj Egypta a zablokovali mu možnost třetího města.

V 8. kole založila Anglie vytouženou třetí osadu, dobyla Egyptskou baštu a morálně posílena se vydala třívlaječkovou armádou směrem na Káhiru.

Zulu se rozhodl pro riskantní úder. Rozdělil a výrazně oslabil svou armádu, když dvě armády poslal blokovat válečné přístavy Anglánů a pouhými dvěma vlaječkami zaútočil na nevěřivší Londýn, který otálel s hradbami. Zulu tak měli v ruce 5 jednotek (1 letadlo díky slavné osobnosti, 2 střelce úrovně III. a po jedné od jízdy a pěchoty na II. úrovni), v záloze 3x kasárna a fundamentalismus. Alžběta měla pouze bonus za hlavní město a 6 jednotek II. úrovně.

Bylo to nelítostné klání kdy se obě armády praly o každou frontu, pečlivě zvažovali každý bod zranění, uzavřenou frontu nebo zabitou jednotku. Zulu mělo v záloze léčení tří bodů zranění díky chovu dobytka. Anglie neměla žádnou výhodou použitelnou v boji. Po vyložení všech jednotek, vyléčení těch pár zraněných, kteří ještě šli zachránit jsme se jali počítat finální skóre:

Anglie: 18

Zulu: 19

Počítali jsme to 4x, protože civky znalí vědí, že stačil jediný bodík a hra by pokračovala. Nicméně skóre hovořilo jasně. Egypt tedy upadl v zapomnění, Anglie byla vzata do područí Saracénů. Alžběta byla zajata jako otrokyně pro Shaku a Buckinghamský palác byl po vzoru Dejva Listera rozdrcen na štěrk, kterým si Shaka vysypal příjezdovou cestu ke své chatrči v Africe.

Sláva vítězům, a ještě jednou sláva vítězům. Těšíme se příště.

Odehráno v: Milevsko (Okres: Písek)