Paris

hodnoceno 41x (Seznam vlastníků)

Paříž na prodej

Autor: Hyman | 8.12.2020 | 6

Francie oslavuje svobodu… Ale jaké zvolit jednotící téma pro Světovou výstavu roku 1889? Nabízí se samo ono známé revoluční motto, které před sto lety znělo ulicemi při velké francouzské revoluci: Volnost, rovnost, bratrství. Pro výstavu bude nejlepší zvolit volnost a svobodu… Symbolem pak tedy budiž stavba, která bude také hmatatelným důkazem rozvoje vědy a techniky. A kdo je hoden takového úkolu? Gustav Eiffel sice v této době zrovna pracuje na druhé straně Atlantiku, kde navrhuje železnou konstrukci pro Bartholdiho sochu Svobody, pro nás je ale nejvhodnějším kandidátem. A bude pracovat pod vedením architekta a organizátora celé výstavy Jean-Charlese Alphanda. Hlavním pilířem výstavy bude neochvějná víra v pokrok a to především ten technologický. Bude to jakýsi nekončící katalog Vernových románů…

Historické okénko

Nacházíme na konci 19. století, kdy Paříž stála na prahu změn a průvodním jevem Světové výstavy byla i jistá megalomanie. To jest touha postavit největší halu, nejvýkonnější stroj a i nejvyšší věž. Tuto věž však tehdejší smetánka společnosti odsoudila a tak tato elita mohla upínat své naděje alespoň k tomu, že věž bude po deseti letech po výstavě odstraněna. Jak moc se mýlila – věž pana Eiffela se stala jednou z dominant a nejznámějších staveb Paříže. Postupem času nalezneme na čtyřicet jejích kopií v různých koutech světa, a to například v Las Vegas (a Českou republiku nevyjímaje).

Vlastní hra

Hra Paříž nepojednává pouze o věži (i když i do té mohou hráči během hry investovat). Děj umisťuje právě do této vpravdě revoluční doby. Hráči se zde ujmou rolí investorů, jejichž úkolem zde bude vystavět a nakupovat budovy tehdejší Paříže. Celé dějiště se bude odehrávat v ulicích a čtvrtích Saint-Germain, Belleville, La Villette, Montmartre, Batignolles a Chaillot. A co je cílem? Uvážlivě nakupujte, rozšiřujte své jmění a staňte se legendou tehdejší doby…

Jedná se o středně těžkou hru typu euro a aspekty správy zdrojů, kontroly oblastí a umisťování dílků. Téma zde není nijak zvlášť důležité, i když pěkně podkresluje herní zážitek, který je navíc umocněn hezkým grafickým zpracováním.

Komponenty

Po rozbalení krabice se na vás „vysype“ neobvyklé množství kvalitního kartonu, při jehož loupání ale nestrávíte ani jeden díl vašeho oblíbeného seriálu a nenarazíte zde na žádný problém. 

Co ale s tím kartonem? Jak tohle složím dohromady? A hned jsem se pídil po nějakém návodu. Ten zde chybí a jediným vodítkem je část pravidel věnovaná přípravě hry. Z tohoto obrázku musíte vykoukat složení jednotlivých komponent – a to zejména těch 3D. Jedná se zde o Vítězný oblouk a jednotlivé zástěny pro hráče. Finálně se ukázalo, že kompletace nepřináší žádný problém, ale první pocity „nezkušeného modeláře“ byly na úrovni: „jak tohle dopadne?“

Největší herní komponentou je zde kruhový herní plán. Ten je složen z čtvrtí, které se napojují na kartonový Vítězný oblouk. Ten se tyčí ve středu herní plochy. 

A zde může najít uplatnění první 3D model. Během našich her jsme ho však používali výjimečně, protože hráčům zakrýval část herní plochy a tak se jedná spíše o efektní, nežli o efektivní komponentu.

Další důležitou částí hry jsou žetony budov, které hráči budou během jejich akčního kola umisťovat do výše uvedených městských čtvrtí. Jsou zde vyobrazeny (formou malby) různé budovy jednotlivých typů - pekařství, knihkupectví, rezidence, divadla, hotely a kavárny. Mimo typu budovy je na nich ještě uvedena informace o ceně a bonusu, který některé z budov hráčům budou poskytovat.

Velmi podobnou úlohu, jako budovy, zde hrají známé památky (např. Effelova věž, katedrála Notre-Dame, pařížská Invalidovna…), jejichž dílky jsou o kousek větší, než žetony obyčejných budov. Každá z těchto památek může hráčům přinést nemálo vítězných bodů.

Další součástí herního materiálu jsou destičky odměn. Jednoduchou symbolikou je zobrazen benefit, který hráči mohou získat, pokud se konkrétní destička stane jejich majetkem. Najdeme zde jak jednoduché bonusy, jako jsou mince, zdroje, prestiž, ale také složitější efekty, jako jsou možnost získávání vítězných bodů v případě vlastnění konkrétních budov, typů budov a případně i památek. 

Platidlem v této hře nejsou pouze mince, ale také suroviny (dřevo, kámen, zlato) a prestiž (zlatá, stříbrná a bronzová). Ty jsou zde k dispozici ve formě kartonových žetonů.

Pro finální výčet všech komponent je potřeba ještě uvést zástěnu, která je určena pro každého hráče. Ta se skládá z jednotlivých kartonových dílků a tvoří jakýsi 3D domeček. Hezkým detailem je to, že každá zástěna je vyvedena jinou barvou a představuje zde jakýsi “erb” hráčů.

Na startu každé partie si musí hráč zvolit nejen typ své zástěny, ale také barvu dalších komponent - zde má na výběr z modré, bílé, červené a černé. Tyto barevné komponenty jsou dřevěné a najdeme mezi nimi bodovací žeton, figurku, která vám bude umožňovat posouvat se po stupnici destiček odměn a také klíče, které ve hře představují značku vlastnictví konkrétních budov či památek.

Posledními typy komponent jsou bodovací tabulky a 12 žetonů francouzských vlajek, na kterých se nachází drobné bonusy, jako jsou základní suroviny, prestiž, finance a nebo dokonce i vítězné body.

Jak se to hraje

Příprava hry

Na úvod je potřeba zmínit, že hru je možné připravit v několika variantách. Ty přinášejí hráčům možnost zkoušení nových strategií, pokud jim již standardní příprava nepřináší nové výzvy.

Sestavte kruhovou desku tak, aby se Vítězný oblouk nacházel ve středu herní plochy a na něj pak navazovaly jednotlivé čtvrtí dle jmen (připadně dle barev) společně s deskami, které se umisťují po obvodě čtvrtí. Tam se následně budou umisťovat destičky odměn a nachází se tam také počítadlo vítězných bodů. Všichni hráči pak umístí svoje figurky a bodovací žetony na startovní (nulové) pole.

Žetony památek, francouzských vlajek, šestici bodovacích tabulek a mince umístěte vedle kruhové desky v dosahu všech hráčů. 

Z destiček budov vytvořte tři stejně velké hromádky a to lícem dolů – tj. tak, že na rubu je vidět pouze označení čtvrti, kam tato tato budova patří. Hráči tudíž nemají k dispozici informaci, o jakou budovu se přesně jedná. 

Každý z hráčů si sestaví svoji zástěnu a vezme si startovní počet mincí a klíčů (obojí se odvíjí od počtu hráčů ve hře). 

Finálním krokem je umístění žetonů zdrojů a prestiže do jednotlivých čtvrtí (a to dle zvolené varianty přípravy hry) společně s rozmístěním destiček odměn po obvodu kruhové herní desky (opět s možností variantnosti).

Začínajícím hráčem je ten, který má na základně své zástěny symbol začínajícího hráče.

Vlastní hra

Cílem hry je chytře obchodovat se stavbami a památkami Paříže konce 19. století a získávat co největší vliv v těch správných čtvrtích. Velmi podstatnou strategií je urvat tu nejvýhodnější destičku odměn, která v kontextu hráčovy strategie přinese největší užitek a zisk.

Tato hra nemá přesně definovaný počet herních kol. Ve svém tahu investor (hráč) v následujícím pořadí:

1. Umístí budovy na herní plán: Hráč si vybere jeden z dílků budov z libovolné dobírací hromádky. Zde jsou tyto dílky položeny lícem dolů a jedinou informací, která je hráčům k dispozici, je jméno čtvrti, kam dílek patří (na začátku hry jsou k dispozici tři hromádky, viz příprava hry). Poté hráč tuto budovu umístí na herní plán dle pravidel (v základní variantě do příslušné čtvrti a na místo, jehož číslo je totožné s cenou, která je uvedena na umisťovaném dílku). V případě, že již jsou všechny dostupné budovy ve hře (tj. umístěné na herním plánu), tato fáze se přeskakuje.
2. Provede jednu ze tří akcí:
   • Umístí svůj klíč na banku ve čtvrti podle své volby (a získá příslušný finanční obnos) nebo na vítězný oblouk (a nezíská žádné peníze).
   • Přemístí svůj klíč a koupí si příslušnou budovu: Přemístění klíče proběhne z banky na budovu ve stejné čtvrti, z Vítězného oblouku do libovolné čtvrti nebo z jedné budovy na budovu jinou (ale to pouze za podmínky, že cílová budova má vyšší hodnotou). Po přemístění klíče na cílovou budovu musí hráč zaplatit určenou hodnotu, a to jak v penězích, tak ve zdrojích (pokud to budova či památka vyžaduje). Hodnota v penězích se vypočítá jako rozdíl financí budovy, ze které je klíč odebírán, a budovy, na kterou je klíč pokládán. Hodnota banky je kupodivu nula… :-)
   • Vezme si žeton francouzské vlajky: Tato akce je možná pouze v případě, že již jsou všechny žetony budov přesunuty na herní plochu (tj. není k dispozici žádná dobírací hromádka).

Jakmile některý z hráčů dobere poslední žeton francouzské vlajky, nastartuje se konec hry, tj. dohraje se aktuální kolo a hráči pak mají k dispozici už jenom jedno (závěrečné) kolo. Poté si hráč oboduje destičku odměn (pokud ji vlastní), která mu umožní získat vítězné body za franky, které mu zůstanou na konci hry. Poslední možností, jak získat vítězné body, je vyhodnocení vlivu jednotlivých investorů v příslušných čtvrtích.

Hráč s nejvyšším počtem bodů se stává investorskou legendou…

Moje resumé

Grafika a ilustrace hry působí velmi příjemným dojmem (a to včetně krabice). Pokud použijete 3D komponenty, bude rozložená hra na stole budit zájem okolo se „motajícího“ publika. Pokud ovšem hovoříme o těchto komponentách, musím říct, že se jedná pouze o efekt a neměli jsme žádný herní důvod k jejich použití - tj. při našich partiích 3D komponentu Vítězného oblouku nepoužíváme. Dalším podobným typem jsou hráčské zástěny. Považuji je za ne úplně zdařilé a to zejména při hraní za umělého osvětlení. Stříška vrhá stín tak, že hráč v podstatě nemá žádný přehled o komponentách, které chce ukrýt před ostatními. Takže je vlastně ukryje i před sebou.

Kruhová herní deska sice zabírá na stole dost místa, ale prostor je účelně využit. Další místo, které budete potřebovat při hraní, je už minimální (v podstatě pouze na hráčovy zástěny a pár žetonů). Nejedná se o typ produkce, kdy další komponenty (karty, další části herní desky apod.) zaberou celý kulečníkový stůl…

Produkce celé hry zahrnuje v podstatě pouze karton a pár dřevěných komponent. Po několika hrách se začalo projevovat opotřebení kartonových mincí a to zejména s hodnotou 1. Ale obecně je možné říci, že produkce je kvalitou úměrná retail verzi. 

Umístění komponent do krabice je trochu nepohodlné a na můj vkus neuspořádané. Ale to bych už zde hledal opravdu drobnosti…

Ikonografie na komponentách je snadno pochopitelná a intuitivní. Jedinou výtku bych měl u destiček památek s velmi nezřetelným předpisem získání vítězných bodů za investování žetonů prestiže. Ty jsou zde zobrazeny ve formě barevných hvězdiček, které jsou velmi malé a barevný rozdíl je velmi nevýrazný.

Pravidla se dají vysvětlit velmi rychle a během hraní přejdou rychle do krve. A vzhledem k tomu, že se zde nejedná o složité euro s komplexními mechanikami (jaké je možné vidět např. u Alexandera Pfistera nebo Vitala Lacerdy), mohou si i mírně pokročilí začátečníci užít hru již během prvního hraní. Mimochodem – pravidla mají 6 stran.

Většina tahů je poměrně krátká a hráči mohou obvykle přemýšlet o svém dalším tahu během tahů ostatních hráčů. To vede k malým prostojům a i ve čtyřech hráčích jsme se dostali na délku hraní něco přes hodinu.

Hru jako celek můžeme v podstatě rozdělit do dvou částí – v první se stále umisťují budovy a pomocí dostupných akcí si hráči připravují co nejvýhodnější pozice pro druhou část. V té se již bude rozhodovat, jak se investoři finálně umístí a také to, kolik kol bude hra trvat. 

V posledních fázích partie již hráči nemají významný zdroj příjmů a musí se soustředit na situaci v každé čtvrti. To přináší nutnost velké optimalizace vašich investic s cílem generování co nejvíce bodů. Rozhodně je zde nad čím přemýšlet ...

Těžiště bodů mohou hráči hledat v dobrém načasování hraní bonusových dlaždic, volbě vhodných památek pro investici a ohlídání si co největšího vlivu ve čtvrtích. Není toho málo a pokud nějaký aspekt vynecháte, vítězem se pravděpodobně nestanete. 

Interakce mezi hráči je relativně velká (zvlášť při hře ve čtyřech), ale nejedná se zde o přímý konflikt. Probíhá spíše na úrovni obsazování vhodných pozic a to jak v jednotlivých čtvrtích, tak při získávání destiček odměn. Při hře v menším počtu hráčů tento aspekt vzájemného ovlivňování klesá a z mého pohledu se hra přesunuje spíše do úrovni optimalizačního engine. Důvodem je, že pro různý počet hráčů se nemodifikuje herní plocha (počet míst pro stavbu budov a investici do nich je stále stejný). Pro mě největší zábava = čtyři hráči.

Takže suma sumárum: jedná se o opravdu elegantní hru s jednoduchými pravidly a s nutností dobrého a chytrého načasování jednotlivých tahů. Na stole vypadá opravdu dobře a pro znalce Paříže může přinést další hezký požitek ve formě známých budov. Navíc kdo si tady může dovolit koupit Eiffelovku? Bohužel se hra nevyvarovala drobných problémků, které ale nekazí herní zážitek a vesměs pozitivní pocity.

Pokud však hledáte hru se silným tématem, přímým konfliktem mezi hráči, velkou náhodou či ji budete chtít vzít na párty a nebo dát na hraní malým dětem, poohlédněte se jinde.