vůbec se toho neboj
mám odehrané 2 hry full-coop ve 2 a super, za mě určitě doporučuji

Doporučenie
Na 100% do toho choďte :)
Koop varianta nemení nič na mechanikách hry. V podstate sa len nahradia úlohy hračov, aby neboli konfliktné a zjemní sa podmienka víťazstva (stačí, že prežije 1 člen posádky), takže celkove to asi o máličko jednoduchšie bude. Ale nič vám nebráni neskôr hrať na plné vítazstvo = musia prežiť všetci.
Ja som to písal už v diskusii Dojmy, v skutočnosti sa dá hrať aj základná hra kooperatívne od začiatku do konca, len si musíte vybrať (odfiltrovať) také úlohy, ktoré idú proti sebe :).

Koop nebrat
Mám za sebou 4 hry, z toho 3 v kooperativním režimu a jednu v normálním. A zatímco v normálním se mi hra navzdory náhodě líbila, protože nikdo si nebyl jistý záměry jiných hráčů, v kooperativním mě hra nebaví. Jednak je úkolů poměrně málo (pouze 7), takže se ve hře tři hráčů začnou velice brzy točit, ale hlavně mi přišlo, že v kooperaci hra ztratila 70% atmosféry.

Včera jsme hráli bezprostředně po sobě dvě partie, první klasickou a druhou kooperativní. A zatímco při té klasické hra opravdu psala vlastní příběh (mimochodem spoluhráč s vědcem na vozíku úspěšně vymanévroval dva vetřelce a povedlo se mu dostat do hibernace), tak ta kooperativní hra mi přišla strašlivě mechanická. Prostě jsme si prohlédli úkoly, jasně jsme si řekli, co kdo bude dělat a pak jsme to tak hráli. V maximální možné míře jsme využívali opatrný pohyb, takže pouze v jednom případě se nám vetřelci neobjevili v důsledku hodu na hluk a to ještě pouze proto, že jsem je na sebe nalákal, aby mohl spoluhráč s vejcem utéct v únikovém modulu. Jinak se nám za celou hru objevili asi čtyři vetřelci v důsledku evoluce na konci tahu a ty se nám povedlo celkem úspěšně vykosit zbraněmi a granáty, takže na konci hry byla jedna postava neškrábnutá a zbylé dvě měli jedno vážné a nějaká ta lehká zranění. Zhruba stejný průběh měla hra, když jsem jí podruhé (napoprvé mě hra strašlivě vykosila) zkoušel hrát za tři postavy sám. Zkrátka najednou byla mnohem víc pod kontrolou a ztratila velké množství atmosféry. Nejvíce mi to připomnělo když jsme hráli Zimu mrtvých v kooperaci. Najednou se úplně změnila atmosféra na stole a ze hry plně nedůvěry se najednou stala hra, kde se šlo jasně za vytyčeným cílem a hra tím ztratila náboj.

Takže zatímco v normálním režimu si jí navzdory velkému vlivu náhody určitě znovu rád zahraju, v kooperaci už ji hrát nechci.

---
Zarytý odpůrce figurek, který zastává názor, že hromada plastu ze špatné hry dobrou hru nikdy neudělá.

Coop kampaň
Myslím si, že kooperativně je dobrá kampaň (Untold stories). A tím, že se dočkáme překladu (pokud se nepletu), tak není co řešit :)

--------------------------------------------------
No Game - No Life

Coop
hodně záleží na skupině, my jsme hráli již více her, vždy ve full coop a vždy jsme se bavili a příběh teda hra psala parádní a pokaždý úplně jiný (je to dáno tím že moc nemáme rádi hry ze zrádcem i Zimu mrtvých hrajeme pouze jako coop) . Jelikož mám KS tak už se nemůžeme dočkat až o víkendu dáme verzi průzkum (s rozšířením Aftermatch) kdy jiná vesmírná loď ddorazí k Nemesis a začne jí prozkoumávat. Untold si počkáme až budou přeložené (dofám že půjdou koupit samostatně).

Záleží na hráči
U nás to je tak, že jeden člověk ze skupiny to už nechce hrát se zrádcem a jiný koop. Mě baví obě varianty, koop asi víc, ale bude asi záležet, jak se ke hře postaví ostatní hráči.

gurma
Úplně ti rozumím. Mé dva spoluhráče to včera bavilo v obou variantách, ale já jsem hrál dvě naprosto odlišné hry.

Prostě když tam chybí ta možnost zrádce, tak je to pro mě najednou koopertivka jakých jsou desítky. Já jsem měl pocit, jako kdybych hrál např. Záchranáře nebo Zakázanou poušť. Prostě se akorát rozdělily úkoly a pak se s nimi každý hráč vypořádával a v případě potřeby spojili síly, aby např. zabili vetřelce. Ale já měl úplně stejný pocit, jako když vynášíš tlakovou láhev z místnosti plné ohně v Záchranářích a spoluhráč ji od tebe vezme a odnese ji z dosahu ohně. Prostě jeden hráč řeší problém a další mu v případě potřeby vypomůže.

Ale když tam je ten zrádce, tak když se k tobě druhy hráč blíží s tím, že ti pomůže, tak si nikdy nemůžeš být jistý tím, jestli to tak opravdu je. To samé platí, že když v kooperaci někdo zkontroluje (případně přenastaví) kurz lodi a motory, tak je celá záležitost vyřešená, ale když ti někdo v normálním módu s potutelným úsměvem sdělí, že motory jsou v pořádku a loď míří k Zemí, tak stejně si to minimálně jeden další hráč půjde ověřit. A když pak i on s podobným výrazem sdělí třetímu hráči, že motory jsou opravdu v pořádku, tak ve výrazu toho třetího hráče vidíš, jak vůbec netuší, co si má myslet. A takové momenty té hře neskutečně přidají.

---
Zarytý odpůrce figurek, který zastává názor, že hromada plastu ze špatné hry dobrou hru nikdy neudělá.

Jo!
Naprostý souhlas. Zrádce přidáva hodně na atmosféře. Jako první hru se skupinou bych dal na rozjezd pravidel čistý koop a pak hned skočil do režimu se zrádcem, kdy už člověk trošku ví, co se po něm chce.