Most Dangerous Time: Japan in Chaos, 1570-1584, A

hodnoceno 8x (Seznam vlastníků)

AMDT

Autor: Sjone | 5 hodin 30 minut | 27.3.2011 | 4

Hra: Most Dangerous Time: Japan in Chaos, 1570-1584, A

Hráči: KungPao, Sjone

Právě mám za sebou svou první lekci v AMDT od KungPaa a musím upřímně říct, že hra je zlopekelně dobrá. Skvěle jsem se bavil a navíc jsem poznal další kus historie. Hráli jsme sice víc jak pět hodin, ale neuvěřitelně rychle to uteklo.

Hrál jsem za Odu a jeho spojence. Ovládám obrovskou armádu a ještě větší území. Pocit moci je opojný, avšak trvá jen krátce. Ze severu se totiž valí armáda Azaie a Asakury, ze západu aliance menšinových klanů a z jihozápadu Ikko-Ikki a Saika. O východě nemá smysl ani přemýšlet, tam už si na mě brousí zuby také.
No nic, jsem první na tahu, tak zkusím vyjednávat s neutrálním klanem. Bohužel jim má idea nebyla příliš sympatická a vyjednávání skončilo vzájemnou antipatií, což se později ukázalo jako klíčové. Tak nějak se mi dařilo držet západní aliance na uzdě silnou obranou a to mi dalo chvilku, abych se mohl věnovat dění na severu, kde byla doposud nepříjemná patová situace. Ve chvíli, kdy jsem se nadechoval k silné severní ofensivě, právě onen klan, se kterým jsem předtím vyjednával, mi přetnul hlavní (a bohužel také jedinou) zásobovací tepnu. Takže nejen, že jsem musel řešit konflikty na hranicích, ale do toho ještě vnitřní nepokoje. Ze silné severní ofensivy se tedy stala jen zoufalá defensiva. V tu dobu už se mi na východních hranicích začali pomalu formovat jednotky klanu Takeda, ale poslové hlásili, že jsou ještě v dáli, takže jsem měl čas uzavřít sever a obnovit zásobování. Takeda stále postupoval, ale západ a jihozápad velmi pilně rekrutoval, což bylo jasným signálem, kterým směrem mají vést mé další kroky. Došlápl jsem si na alianci minoritních klanů a vydatně zredukoval jejich stavy. Náboženský fanatismus klanu Ikko-Ikki mi pobil jižní spojence, ale i je jsem pomstil. To vše mě ale zaměstnalo natolik, že už jsem nebyl schopen vyjet včas na pomoc silnému jihovýchodnímu spojenci Tokugawovi a ten tak přišel o svou pevnost a tím tedy i o své zásobování. Proti Takedovi jsem vyslal dvě armády a šel se starat o severní hranici. Na severu jsem byl poměrně úspěšný. Azai a Asakura měli dvě armády. Jednu jsem zničil a druhou odřízl od zásobování. Dle rčení "vyhodíš dveřmi, vrátí se oknem" na mě opět z jihovýchodu doráželi Ikko-Ikki. Všiml jsem si ale, že v tu chvíli byl jejich chrám v Ishiyama bez větší obrany, a proto jsem se rozhodl ho dobýt. Leč malý počet obránců, přesto jsem zaznamenal ztráty. Klášter byl ale dobyt a karty osudu byly na mé straně. Hned jsem jim také chrám vypálil a Ikko-Ikki tak přišli o možnost nových posil. Veškeré mé soustředění se teď upínalo na jihovýchod, kde postupovali mé armády vstříc Takedovi. Bitva byla epická. Na mé straně 17 000 mužů (12 jednotek), Takeda 13 000 (tuším 9). Výsledkem byla parádní jatka. Takedova armáda byla poražena, ale na mé straně padlo 9 000 mužů. Takeda ovšem nedal pokoj nadobro a ze severovýchodu se připlížila poměrně malá armáda. Bohužel ale stačila na dobytí jednoho z mých dvou hlavních opevnění na východě, kde jsem byl velmi oslaben předchozí bitvou. Na ruinách kláštera v Ishiyamě jsem tedy vybudoval nové opevnění, protože bylo jasné, že ani mé druhé východní opevnění moc dlouho nevydrží. Severní aliance nabrala nové síly a pochodovala směrem k druhé východní pevnosti. Oda se ještě pár kol kroutil, ale pak musel kapitulovat. V novém západním opevnění na popelu kláštera Ishiyama páchá rituální sebevraždu pod tíhou nových posil spojenců opozice. Prohrál jsem v devatenáctém kole.

Jak to obvykle v prvních hrách bývá, dopustil jsem se pár větších taktických chyb, za které jsem dříve nebo později po právu zaplatil. Musím ale říct, že ač je počáteční rozestavení dle scénáře vždy stejné, přesto nabízí obrovské taktické možnosti a každá hra tak bude jedinečná. Náhoda ve hře hraje svou roli, ale to na obou stranách, takže když nepadnou kostky teď mně, tak tobě zas nepadnou příště. Kostkami se hází hodně, ale nikdy jsem se necítil z jejich výsledku nijak ublížený. Hlavně se u mně dostavil ten efekt, kdy pořád na partii musím myslet a řešit si v sobě, jak jsem měl co zahrát a jak jinak se rozhodnout. Napadá mi pár strategií a už se těším na další hru :)

Odehráno v: Kladno (Okres: Kladno)