Maria

hodnoceno 47x (Seznam vlastníků)

Jeden zatracený bod, aneb nevýhody pomalého cestování gulášvagónu

Autor: kandelabr | 2 hodiny 30 minut | 16.9.2010 | 21

Hra: Maria

Hráči: Eyron, kandelabr, Voloda

Narychlo zorganizovaná partie, rychle a ochotně jsme se nechali povolat do zbraně. Tentokráte bojovali: Eyron za Francouze, Voloďa za Prusko a Pragmatickou armádu, kandelábr jak už je skoro zvykem za Marii.

A nutno říci, zcela objektivně a bez samochvály, že ze začátku jsem Rakousko rozehrál dobře. Prušák se plácal ve Slezsku, ale všechny pevnosti jsem si kryl, takže nebyl schopen nic dobýt. Pak odvážně (a nezodpovědně) vlezl do pikového kvadrantu, kde nebyl příliš silný v kramflecích, za což jsem ho vytrestal. Do třetího kola mělo Prusko o dva generály méně. Voloďa pak přišel s chatrnou historkou, že, protože měl plán vzůru nohama, spletl si piky se srdcema. Avšak věřte prušákovi. Kdo nepozná piky, nechť pyká. A kdo si nevšimne šťopky, nezaslouží slitování.

Navíc Sasko se stalo neutrálním, čili zelený bijec Rutovský, který šnečím tempem bral ztečí Prahu, odmítl na pruském útoku dále spolupracovat a navrátil se do své domoviny.

Francouz mezitím na české mapě uzobl Aš a váhavě se potácel jedním vojem k Plzni, a druhým za doprovodu klobásové infanterie (čti Bavoři) přešlapoval mezi Linecem a Budějovicema, skoro jako by čekal na pozvání nebo snad na to, až z domoviny dorazí burgundské. Docela jsem se držel a dával si důrazný pozor na to, abych měl své vojáky jen v silných kvadrantech.

Prušák byl zmlácený a tak svou pozornost uplnul na francouzskou mapu a veškeré síly věnoval Pragmatikům. Dva francouzští generálové dostali ošklivě na frak, strategicky ustopili pod drn a otevřeli tak pragmatikům severní cestu. Rakouský generál Arenberg se na těchto bojích moc nepodílel a tiše mašíroval směrem k jihu, aby tam poplenil nějaké to žabácké městečko, koneckonců, byl za to placen.

Po první zimě na tom bylo nejlépe Rakousko, chybělo mi umístit jen dva vítězné body. Francouzovi deset, Pragmatikům o něco méně (6-7?) a Prušák byl beznadějně poslední s žádným dobytým městem, dezertovaným spojencem a dvěma tlejícími generály.

A pak jsem se dopustil trestuhodné chyby, měl jsem vyrazit vším co jsem měl do ofenzívy a uzmout ty dvě města. Akorát to bylo všude daleko, respektive Bavorsko bylo obložené červeno-oranžovou skrumáží a jediná jakž takž volná cesta vedla přes kvadrant, kde jsem byl sláb v kartách a bezmocen jako novorozenec. Zkusil jsem to, ale to se mi nevyplatilo, startegicky jsem prohrál o jedna a Frantík mě pohotově šoupnul za hranice Čech, čili jsem se najednou octnul bez vídeňských párků (a pro pařížský salát to bylo z ruky) a s prázdým břichem jsem nemohl dobývat. Tudy cesta nevedla. I Prušák se po zimě trochu zmátořil, resuscitoval své padlé a haldou těl zatarasil Slezsko, tam to byla taky patovka. Tak jsem rozhodl v Čechách spíše vyčkávat a bránit a spoléhat na Arenberga ve Francii. Což o to, cestu měl relativně otevřenou, ale najíst mu nikde nechtěli dát a tak musel čekat na kastróly s proviantem, které se za ním drkotaly zoufale pomalu.

Mezitím Prušák sbíral síly a Francouz s Pragmatiky vybojovali několik větších bitev a Fracouze v domovině jaksi ubývalo. A pragmatik šel po francouzských městech jak slepice po flusu, umisťoval vítězné body a poškleboval se nám. Chyběly mu tři body.

Arenberg se konečně doplížil přes Německo k jihu a slavně dobyl jedno město. Chyběl mi jeden bod. Stačilo mi udržet jedno kolo a dobyl bych Arenbergem další město a vítězství by bylo moje. Jenže se probrali Prušáci. Zaútočili ve Slezsku a donutili mě se stáhnout, čímž mi dobyli dvě Slezská města. Šup, dva bodíky zpět do vítězného chlívku a ještě jeden za velkou prohru. A byl jsem v loji. Ještě jako třešničku zvolili za císaře svaté říše Francouze (takové ponížení) a pak už jsem jen sledoval, jak Pragmatici odráží poslední zbytky žabáčí armády a obsazuje poslední tři města. Vyhráli Pragmatici, krysy šedivé, v šestém kole hry, na podzim LP 1742.

Odehráno v: Brno (Okres: Brno-město)