nepřihlášený

přihlásit

registrovat

Leaving Earth

Počet hráčů: 1 - 5
Doporučený věk: od 12 let
Herní doba: 180 min
Herní svět: Současnost
Herní kategorie: desková hra
Čeština: undefined
Vydavatelé: The Lumenaris Group, Inc.
Autoři: Joseph Fatula
Rok vydání: 2015
Sdílej: Facebook

#3 Mao, dobyvatel vesmíru

Autor: Junik | 4 hodiny 30 minut | 2.2.2019 | 1

Použitá hra: Leaving Earth + Leaving Earth: Outer Planets

Hráči: Junik

Upozornění: všechny historické události a většina postav v tomto článku jsou smyšlené. Jakákoliv historická shoda je čistě náhodná.

 

Psal se rok 1956, kdy Mao Ce-Tung v Čínské lidové republice založil vesmírný program. Miliony lidí bylo nucených opustit své farmy a byli nahnáni do továren a dolů, aby se rozjela mohutná průmyslová výroba raket a družic. V důsledku toho nastal v Číně extrémní hladomor a o životy přišly desítky milionů lidí. Říkali tomu Maova vesmírna revoluce.

 

A až posud je to pravda. Ne, vážně! Četl jsem o tom v necyklopedii. Kéž by mě manželka vybrala jinou vesmírnou agenturu. Mohl být počet mrtvých v tomto článku významně nižší. Náhodný výběr misí pro normální obtížnost byl milosrdný a v nabídce se objevilo následovné: družice ve vesmíru (1), člověk na oběžné dráze s bezpečným návratem (4), průzkum Marsu (5), vzorek z Phobosu (12), průzkum Saturnu (6), průzkum Neptunu (10), velká okružní plavba nebo-li průlet kolem J, S, U & N (10) a průzkum Io (4). Nebylo co řešit a výzkum se soustředil na Phobos a “slingshot” kolem vnějších planet, který musel začít svoji cestu v roce '72. Tím jsem mohl splnit i většinu ostatních misí. Karty tudíž rozhodly, že historie se psala takto.

 

V té době Ústřední výbor čínské komunistické strany usiloval o vyslání mise kolem všech vnějších planet, ale též o vzorky hornin z Phobosu. Komunisté věřili, že tento měsíc Marsu ukrývá magickou energii a že šutry přivezené zpět jejich zemi přinese ohromné bohatství. Čína se těšila mimořádné oblibě u svého velkého souseda Josifa. Technologická spolupráce prosperovala a Čína si od nich koupila licenci na výrobu nosných raket Soyuz. Netrvalo dlouho - a jenom pár stovek mrtvých dobrovolných testerů - a s přispěním fenomenálního mongolského raketového odborníka s maďarskými kořeny Bathukana Ulanbáthoryho v roce 1959 už na oběžné dráze lítaly dvě čínské družice: špionážní Shi-T 1 a experimentální Kun DA13. Započaly práce na iontovém motoru a měřící přístroje se vylepšily. Ukázalo se, že solární radiace nepředstavuje pro sondy žádné nebezpečí. Vláda do programu pumpovala enormní množství peněz, což sice krajinu přivedlo na pokraj hospodářského krachu, ale podvyživený lid slavil při každém zažehnutí motorů. Musel.

Nemělo všechno ale jenom hladký průběh. V roce ‘64 při testování setkání kosmických objektů se jedna družice poškodila a následný pokus o přistání na Zem kvůli opravám skončil jejím zničením. Hlavní šéf inženýrů Yeb Ho byl popraven.

 

Obě hlavní mise jsem si naplánoval ještě před začátkem samotné hry. Takže jsem věděl, že si vystačím jenom se Soyuzy, iontovým motorem, průzkumem, přistáním a setkáním. Další technologie jsem začal zkoumat, abych byl případně připraven na “prozkoumatelné” mise - tedy ty, které se odhalí, až když je daná neprozkoumaná planeta nebo měsíc odhalen/a - a mohl tak získat další body na úkor svého pasivního soupeře.

 

V roce ‘65 byla vypuštěna sonda k Phobosu, která dolétla na určené místo o 4 roky později. Ukázalo se, že je to pusté a nehostinné místo, ale obsahuje vzácné materiály, které by se doma mohly zužitkovat. Mezitím se Číně podařilo najmout sovětské astronauty Jurije Gagarina, Valentinu Tereškovou a nějakého bezvýznamného inženýra, na jehož jméno si už nikdo nevzpomene, protože se upil žalem za matičkou Rusí. Sovětský hvězdoletný program totiž úplně selhal a pro vycvičené kosmonauty už Rusové nenašli uplatnění. Bylo to v roce ‘68, kdy Jurij jako první člověk vstoupil na oběžnou dráhu Země. Vládní špičky požadovali, aby v rámci letu vystoupil na speciálně sestrojený můstek a zazpíval budovatelskou píseň “Rudá je hvězda”, ale naštěstí se vědcům podařilo přesvědčit představitele, že je to technicky nemožné. Pro odpor vůči stranickým ideálům byl jeden z nich popraven. Jurij si užil svou chvilku slávy, ale Čína už nechtěla pokračovat s lidskými lety do vesmíru. Valentina se do vesmíru nedostala. Provdala se za místního rybáře a od té doby byla známa už jen jako Valentina Hu. V 69. začalo testování prototypu raket Saturn, jejíž konstrukční plány byly ukradené američanům - dalším neúspěšným mrzákům, jimž se nedařilo dostat ani na Měsíc. V 72. započala svoji velkolepou plavbu vzdáleným vesmírem sonda Ch'či-ju, která už tři roky čekala na oběžné dráze na správnou konstelaci planet. V 73. se úspěšně povedlo přivézt vzorky z Phobosu a díky nim učinit mimořádné vědecké objevy. Jako například elixír mládí pro vůdce Maa. Lid šílel radostí.

 

Jak sonda postupovala a prozkoumávala planety, odhalovaly se nové mise. Tu jsem si opět vzal do rukou výpočetní archy a vykalkuloval, jaké rakety budu potřebovat pro umístění sond na oběžné dráhy Jupiteru a Saturnu, opět za použití slingshot efektu, abych to stihl do roku ‘86. K tomu jsem potřeboval vyzkoumat i některé další typy raket: Juno, Atlas, Saturn; a taky aerobraking. Vše hezky vycházelo. Na papíře.

 

V roce ‘78 vyslali Číňané sondu Sai-mi-ho k dlouhodobému pozorování Jupiteru. A osnovali plány vyslat další k Saturnu. V té době se už Ch'či-ju nacházela za Saturnem a směřovala k Uranu. Úspěchy čínských vesmírných misí měly obrovský ohlas ve světě. Popularita Číny a komunismu závratně rostla. Děti ale i dospělí ze všech koutů světa chtěli trička s logem čínské vesmírné agentury. Všechno související šlo na dračku: modely raket, akční figurky Chu-je (přejmenovaného Jurije), plyšáci… To dokázalo nakopnout a postavit na nohy čínskou ekonomiku.

O dva roky později Sai-mi-ho prolétala kolem Venuše, když inženýři šokovaně zjistili, že na palubu zapomněli nainstalovat nejdůležitější přístroje pro pozorování Jupiteru. Vědci se jali horečně počítat, co dál se zbývajícími díly. Na oběžné dráze Země se už konstruovalo vesmírné plavidlo určené pro Saturn, takže se rozhodlo, že mise k Saturnu se zruší a sonda Sai-mi-ho se zastaví na orbite Venuše, kde počká a později se spojí s doplňkovým modulem vyslaným ze Země a pokusí se dokončit misi na Jupiter. V té době však ještě aerobreaking nebyl dostatečně otestován a při pokusu o vstup na oběžnou dráhu Venuše došlo ke katastrofě. Čínské vedení zuřilo a několik hlavních inženýrů bylo zastřeleno. Ze zbývajících dílů se tedy poskládala nová loď a byla vyslána alespoň na průzkum Jupiterova měsíce Io. V 86. Ch'či-ju proletěla kolem Neptunu a Io byl prozkoumán. Ale s Maovou smrtí v tom samém roce byl zastaven čínský vesmírný program a tím skončilo slavné období maoistické revoluce.

 

Konečný bodovy stav 52 : 29 v můj prospěch . Hra trvala tak dlouho spíš kvůli tomu, že po větší odmlce jsem musel opět studovat pravidla a s rozšířením Outer Planets jsem ještě neměl zkušenosti.

 

Odehráno v: neuvedeno

Komentáře

Zatím nebyl přidán žádný komentář...

Přidat komentář

Tato funkce je dostupná pouze přihlášeným uživatelům!

Můžeš se přihlásit nebo registrovat.