...
Já to začal hrát včera, jen tak seznamovačka a chvílemi jsem to chtěl ... . Dneska mi už spousta věcí docvakla hlavně když člověk ví co je co, a celkem jsem si zahrál, asi 100 % ne správně, ale nepřijdou mi ty pravidla hrozný, něco si to chce dohledat. Dostal jsem se na 3 mapu při plnění úkolů a mechanika jse mi pak moc líbí, hlavně ty efekty prostředí a vše jak jde do sebe. Čeština není úplně můj šálek, ale kam jsem se dostal tak v pořádku.

Mice and Mystics
Prosím vás, je tu nejaká podobnosť s Mice and Mystics? Pýtam sa preto, že táto hra sa mi vôbec nepáčila. Nepáčila, ale nie príbehom, ale tým kvantom textu na kartách. To bolo moc.

Moje první dojmy jsou poněkud rozpačité...
Začal bych zpracováním, které je jednoduše excelentní. Figurky (ač je jinak nesnáším) jsou krásné a detailní, stejně tak jsou velice povedené i ilustrace na kartách a v knize příběhů. Nevím, jak dobrým nápadem jsou krabičky na karty, protože už po prvním hraní se mi krabička jednoho z hrdinů a krabička kolonie otvírá poněkud těžko a myslím si, že po několikerém hraní se nejspíš natrhne.

Pravidla psalo prase! Slušněji to napsat nejde. V mých herních skupinách jsem to většinou já, kdo se učí a vysvětluje pravidla. Odhaduji, že už jsem vysvětloval pravidla minimálně stovky různých her odhadem tak 20-30 různým lidem, takže s učením se pravidel mám opravdu bohaté zkušenosti. Proto jsem si myslel, že zdejší kritika je třeba přehnaná a tak hrozné to nebude. Bohužel to tak špatné opravdu je. Během prvních třiceti minut jsem byl na BGG hned třikrát, protože jsem celkem rychle narazil na nejasnosti, na které v pravidlech zkrátka neexistuje odpověď. Navíc jak už je tu několikrát zmíněno, v pravidlech chybí jakékoliv příklady, takže kdybych předtím neviděl kompletní playthrough na YouTube, měl bych nejspíš problém hru vůbec správně rozchodit, protože některé věci (většinou naštěstí spíš drobnosti) jsem pochopil jinak, než se ve skutečnosti hrají.

Co mi ale zatím na hře vůbec nesedi, je soubojový systém. Je fajn, že můžete akci před samotným bojem posílit dalšími kartami, ale nakonec stejně o případném úspěchu rozhodují dvě šestistěnné kostky. Nic proti, ale tenhle systém používal už skoro před čtyřiceti lety Talisman. Myslím si, že vývoj deskových her pokročil natolik, aby se místo tohoto zastaralého a poněkud pitomého systému vyhodnocování dal použít jiný. Jakýkoliv jiný.

Pravidla
To "prase" bol sám autor hry. :)
Niekde na fórach sa vyjadril, že nechcel mať hru s komplikovanými pravidlami, a tak riešenie mnohých situácii chcel nechať na samotných hráčoch. Veď je to co-op.

Niet divu, že schytal takú kritiku.

----------------------------------
herný klub NITHRANIA z Nitry

Dojmy po kompletním dohrání (MOŽNÉ SPOILERY!!!)
Předně musím poznamenat, že v žádném případě nepatřím mezi hráče, kterým byla tato hra určena. Je to dáno hlavně tím, že absolutně nesnáším kooperativní dungeony, které považuji za to nejstupidnější, co na poli deskových her existuje. Druhá důležitá věc, kterou je třeba zmínit ještě před psaním dojmů, je fakt, že vzhledem k současné situaci v naší vlasti jsem hrál komplet celou hru sólo, takže jsem byl ochuzen o veškerou interakci mezi hráči, proto se o ní nebudu vůbec zmiňovat. A teď už k samotným dojmům.

Začneme těmi pozitivními, protože ty jsou pro mě u této hry mnohem silnější. Jak už jsem zmínil ve svých prvních dojmech, tak zpracování je naprosto špičkové. Od krásných a detailních figurek, přes nádherně ilustrovanou knihu dobrodružství až po kvalitní karty a rovněž velice hezky ilustrované karty.

Dalším pozitivem je rozhodně délka hry a náplň jednotlivých misí. Hlavních misí je celkem 17 (18 když mezi ně započítáte shánění jídla), z toho 5 je kratších a 12 dlouhých. Délka těch kratších se pohybuje kolem 30-45 minut, ty delší odhadem zaberou mezi 2-3 hodinami. K tomu je třeba připočítat i čas strávený správou Kolonie. Celkem bych odhadoval herní dobu na kompletní dohrání na nějakých 40 hodin, což je podle mě více než slušné. Jednotlivé mise jsou pak dostatečně různorodé (od získávání sáčku cibulových kroužků, přes bránění fontány před nájezdem Krysáků až po shánění náklaďáku a následného úprku uličkami obchoďáku) a jsou plné dalších zajímavých nápadů (např. slézání dírou ve střeše vagónu, kdy hrají roli jednotlivé výškové úrovně). Navíc při opakovaném hraní se vám může snadno stát, že díky kartám střetnutí se bude průchod jednotlivými misemi lišit, takže je tu prostor i pro opakované hraní.

Dalším skvělým prvkem hry je bezesporu příběh. Skvělé jsou samotné texty, které uvozují jednotlivé části knihy dobrodružství, ve kterých je vždy krásně popsán nějaký výjev ve světě lidí, který se odehrával bezprostředně před tím, než se "něco" stalo. Velice hezké jsou i úvody jednotlivých dvoustran v knize dobrodružství, ve kterých se nezapomnělo i na různé drobné špičkování mezi jednotlivými postavami. A skvěle vyřešená jsou i různá aktivní místa na mapě, která odkazují na text, který přímo souvisí s tím, co postavy vidí nebo co se právě odehrává. Jednoduché, funkční, geniální.

A teď k negativům. Mezi drobná negativa řadím gradaci příběhu. Ta totiž v podstatě chybí. Je to dáno strukturou hry, kdy je v podstatě možné hrát kdykoliv kteroukoliv odemknutou misi. Pro hraní proto doporučuji hrát jako poslední ty kapitoly, které se odemknou jako poslední díky nalezeným stopám. Pokud to dodržíte, jakous takous gradaci bude příběh mít. Ale jinak se vám může stát, že vám bude chybět nějaké to velké finále.

Druhým drobným negativem jsou pro mě předměty. K některým se dostanete v průběhu jednotlivých misí, ale spoustu předmětů získáte jednoduše tak, že si je vylosujete z balíčku. Já jsem měl třeba štěstí a hned v prvních dvou scénářích jsem získal pro Grumlu nejlepší zbroj a praktický i nejlepší zbraň. Jenže ačkoliv to jsou skoro nejlepší předměty ve hře, žádný z nich není nic mimořádného. Opět je to zkrátka dáno tím, že si prostě můžete kdykoliv vytáhnout kterýkoliv.

Třetím drobným negativem jsou speciální dovednosti jednotlivých postav. Sice se dají poměrně snadno získat, ale přišlo mi, že jejich využití je v podstatě minimální. Schopnosti totiž můžete používat pouze zahráním bílé karty, na které je minimálně hodnota zobrazená na schopnosti. Jenže bílé karty si budete většinou schovávat spíš na posílení jednotlivých akcí, takže se může snadno stát, že některé schopnosti díky tomu budete hrát minimálně a některé nepoužijete nikdy.

Větší negativum bych viděl v obtížnosti celé hry. Ta je podle mě docela nízká. Všechny mise se mi povedlo dohrát na první dobrou a hnízdění jsem v celé hře použil dohromady zhruba třikrát. Opět je to dáno tím, že na všechny nepřátele krom bossů můžete narazit hned od začátku hry a jediné, co v průběhu hry obtížnost zvýší je to, že v určitou chvíli se vůdcům zvednou životy. Pokud hrajete za dva hrdiny, budou mít v tuto chvíli všichni bossové a vůdci dva životy. Jenže pokud s nimi počítáte a šetříte si na ně karty, tak pokud vás nezaříznou kostky, není problém je porazit dřív než vůbec zaútočí.

Dále mi neseděla repetetivnost, kdy máte dost omezenou možnost toho, co se dá ve hře dělat a de facto to děláte stále dokola. Po většinu času se bude vaše havěť pouze pohybovat, sbírat, mluvit a bojovat. Ale v podstatě budete dělat stále totéž. Zahrajete nějakou kartu pro pohyb, pak nějakou kartu pro akci a pak hodíte kostkou (kostkami) a budete doufat, že to klapne. A tak pořád dokola.

Co mi na hře asi nejvíc vadilo je to, že na můj vkus je strašně o štěstí. Nejdříve doufáte, že vám příjdou aspoň trochu vhodné karty, pak jich zkusíte pár nashromáždit, aby byla vaše akce úspěšná a pak vás stále ještě můžou zaříznout kostky. A kromě "speciálních" karet jednotlivých postav se balíček akci nijak nemění, takže můžete docela často čekat na nějaké ty vhodnější karty, které ale stále ještě můžou přijít vniveč, pokud se kostky rozhodnou být proti vám. Naštěstí to díky již zmíněné nižší obtížnosti není v konečném důsledku až tak depresivní.

Jinak o strašně napsaných pravidlech už bylo napsáno dost, ale z velice kvalitního videonávodu od Cardinalleho se dá hra celkem v pohodě naučit, použijte proto raději ten než tištěnou verzi.

Celkově jsem těch negativ napsal docela dost, ale většinou to byly spíše drobnosti, které by ale měl případný zájemce o hru znát, protože cena je přeci jen poněkud vyšší. Moje přetrvávající dojmy jsou spíše pozitivní. Kolonie je krásně zpracovaná hra, odehrávající se v zajímavém prostředí plném dobře napsaných příběhů. Jsem moc rád, že se takové příběhové hry obsahující knihu lokalizují, protože mi dokazují, že aplikace je pro deskové hry zbytečná a dobře udělaná kniha příběhů jí může plnohodnotně nahradit.

S dětmi 7,8 a 12

Užíváme si to a každopádně to stojí za to, pokud chcete dungeony crawler ve kterém mimo boje můžete někdy soupeře ukecat, nebo se proplížit. Postupně se odkrývají mise, kterých máte v zásobě vždy několik a z nich si vybíráte na kterou vyrazíte. V post spí světě vyrazíte z kolonie ven hledat zásoby, spojence i řešit problémy.
Hra se snadno a elegantně savuje, tak že mise, které jsou mezi hodinou až dvěma lze přerušit i se sklízením krabice. A misi je ke dvěma desitkam.

Za mě plus

Moje dojmy po odehrání hry ve dvou hráčích jsou spíše smíšené. Hru jsem dostal k Vánocům a v první řadě mě opravdu nadchly figurky. Vypadají opravdu hezky a rozhodně si říkají o namalování. Po malování přišla nejméně příjemná část celé hry, učení se pravidel. Asi nemá smysl moc rozebírat, že pravidla rozhodně nejsou psaná, aby se snadno pochopily, takže jsem po přečtení z moc věcí nebyl nijak moudrý, hodně pomohlo video s odkazem tady na trolenkách od Nitrandia (píšu to dobře?). Díky tomu hra začala dávat celkem smysl, ale stejně jsem musel občas některé nejsnosti dohledávat na anglických fórech. Když se ale člověk dostanu přes tuto část, tak hra za to mile odmění. Příběh je psaný vtipnou formou a jednotlivé mise jsou celkem zajímavé, kámen úrazu ale je, že není jasně dané pořadí, jak mise hrát, takže i když jsem asi pochopil, která mise je myšlená jako finále, tak se nam na stůl jako poslední nedostala. Gradace příběhu dost chybí a dohrání nám tak nepřineslo úplný pocit uspokojení. Nakonec bych asi hru hodnotil mírně pozitivně a nelituji, že jsem ji dostal, stačilo pár věcí jinak a psal bych mnohem víc chvály.