Klub dobrodruhů

hodnoceno 3x (Seznam vlastníků)

12 příběhů a 60 úkolů – není to trochu málo?

Autor: Karotkaa | 17.10.2022 | 3

„Zaměstnání ti naplní kapsu, dobrodružství duši.“ 

– Jaime Lyn Beatty

Klub dobrodruhů nabízí nevšední zážitek, kdy se pokusíte odehnat krávu z kolejí toaletním papírem, nebo chytit ducha kolečkovými bruslemi. Zní to šíleně? Zahrajte si ji a uvidíte, že ve skutečnosti je hra ještě mnohem šílenější než vypadá, a přesto se nepřestanete bavit a smát se.

Tento kousek nám přineslo vydavatelství Piatnik a to v česko-slovenské variantě. Autory hry jsou Henrik Havighorst a Mathias Spaan. Neměl jsem prozatím tu čest zahrát si jakoukoliv z jejich her (moc jich nebylo), ale určitě budu pozornější až vydají další.

Karty a zase jenom karty – obsah balení

V malé krabičce najdete desku pro sledování průběhu hry, desku pro zápis vybraných karet a spoustu karet, které obsahují běžné předměty z domácnosti a jiné šílenosti. Dokud neotevřete knihu dobrodružství, nepochopíte, k čemu by se mohly hodit.

Rozdejte karty a jde se lovit krysa – příprava hry

Příprava hry je rychlá a jednoduchá. Vyskládejte na desku tři žetony trestných bodů a umístěte ukazatel průběhu kampaně na první pole.

Jednomu hráči přidělte zapisovací desku s fixou, dalšímu knihu příběhů a každému rozdejte 10 karet (tady nechápu proč, za mne stačí rozdat je hráči se zapisovací deskou).

Vánoční dobrodružství – průběh hry

Vyberte si jeden ze dvanácti příběhů a přečtěte první kapitolu. Poté nahlas přečtěte úkol. Hráč se zapisovací deskou vybere tajně ze své ruky dva předměty, které pomohou nejvíce splnit daný úkol (zapíše je tajně na desku) a k nim přidá tři, které pomohou splnit daný úkol nejméně. Karty zamíchá a ostatní poté bez jakékoliv nápovědy z jeho strany vybírají dvě karty, které si myslí, že daný hráč vybral. 

Pokud se trefí do obou karet, hra postupuje další kapitolou a úkolem. Pokud nějakou neuhádli, odeberou si jeden ze tří trestných bodů a musí plnit daný úkol znovu. Před jeho plněním se jen domluví, kdo bude další hráč, který bude vybírat karty.

Zopakujeme si maturitní ples nebo ulovíme yettiho? – atmosféra

Klub dobrodruhů je kooperativní hrou, která mne zaujala hned, jak jsem ji poprvé uviděl v nabídce her k recenzím. Týmové hraní s dětmi nás baví a najít dobrou hru, která pobaví dospělé i děti, není snadné. V tomto případě byla velkým lákadlem kniha příběhů, kdy se příběh v rámci hraní rozvíjí, ale zároveň jsem byl trochu skeptický. Cena kolem 400,- Kč nenanaznačovala nějaké zázračné kampaňové hraní. Po otevření krabice jsem musel před Piatnikem smeknout. Hra obsahuje celých 12 příběhů, přičemž každý se skládá z pěti úkolů. To je celkem 60 různých her v jedné malé levné krabičce. 

Krabička je plná hromady karet, které jsou hlavním hracím motorem celé hry. Ve hře jich je 110 a každá karta obsahuje jinou ilustraci. Ta je jednoduchá, snadno pochopitelná a krásně ladí se samotným systémem hry. Drobným problémem je kvalita papíru karet. Jedná se o karty s nízkou gramáží, které se snadnou ohnou i fouknutím větru (trochu přeháním). Je to škoda, když je hra určena hlavně dětem.

Jak jsem již uvedl výše, hra obsahuje 12 příběhů. Budete se např. pohybovat ve vlaku na Divokém západě, vystupovat v cirkuse, užívat si Halloweenskou párty, objevovat tajemství starého majáku, či pátrat po yettim. Vybere si tak opravdu každý. Drobnou vadou na kráse může být právě ta variabilita prostředí v příbězích. Jsou zde i příběhy, které jsou vhodnější (pochopitelné) pro starší děti (např. vystupujete jako hudební skupina na párty na střední škole – to není téma pro děti od 8 let). Samotná variabilita úkolů je vysoká a vždy jsou tematicky spojené s daným příběhem. Připravujete past na ducha, plánujete vystoupení v cirkuse, snažíte se vyhnat krávu z kolejí, rozděláváte táborák bez sirek, stavíte záchod budoucnosti atp.

Každý příběh obsahuje příběhový text, po kterém následuje úkol. Ten se plní tak, že jeden hráč ze své ruky vybere tajně 2 karty, které pomohou daný úkol splnit, a pak 3, které se splněním nepomůžou. Ostatní pak hádají, které karty jsou ty správné. Pokud neuhádnou, hráči získají trestný bod a při zisku třetího pro ně hra končí. Tato část hry mi přijde nejméně zábavná. Trefit konkrétní dvě karty není vždy jednoduché, hlavně, když je vybírají děti. Jejich myšlení je kouzelné a pro dospělé dosti zvláštní (ale hodně inspirující, pokud o tom člověk přemýšlí). Hrát víc jak dvakrát jeden úkol je otravné. Pokud to pak znamená opakovat stejný příběh po několikáté od znovu, otrávíte tím všechny. Zajímavější by asi bylo dát dva pokusy na každý úkol a na konci si napsat, na kolik pokusů se nám hru povedlo zvládnout. Jde tu víc o daný příběh a zábavu než o samotný výsledek hraní.

Ze začátku jsem se trochu zasekli na prvním příběhu, ale jakmile jsme si upravili pravidla, vše krásně plynulo. Jakmile jsme nějaký příběh dokončili, děti si je pamatovaly a už chtěli hrát jen konkrétní úkoly, nebo si je vymýšlely samy dle své fantazie. To je kouzlo, které tato hra přináší – navíc učí děti fantazii a přemýšlení. Pokud je dospělí vedou, dokážou si velice hezky povídat o důvodech výběru karet.

Teď přijde jedno velké ALE: hra funguje velice dobře až do okamžiku výběru karet, tady nastane velký problém. Musíte vybrat dvě karty z pěti a jakmile vybírá tyto karty více hráčů než jeden, dojde k tvrdému boji o to, kdo ustoupí se svým výběrem a zvolí kartu, kterou vybral někdo jiný. Alfa hráč, který vládne, zde najde velké uplatnění.

V pravidlech jsem narazil na jednu drobnost, kterou jsem nepochopil. Během přípravy dostane každý hráč do ruky 10 karet, ale vybírá jen jeden. Ostatní je mají v ruce, dokud nebudou celým týmem zvoleni jako ti, kdo vybírají předměty pro daný úkol. Přijde mi tedy zcela zbytečné jim karty rozdávat. Prostě jeden vybírá, pak vše odhodí a další si prostě lízne 10 karet až bude na řadě. Jinak se všude po stole válí sady karet, které nikdo nechce a ani se neví, komu co patří.

Závěr: Budu se snažit být stručný, když už jsem toho tolik napsal. Neváhejte a hru si kupte. Hra vám nabízí velký herní zážitek pro celou rodinu a pokud nebudete lpět na pravidlech, velice si ji užijete.

Chcete si hru užít? Prostě si ji zahrajte a udělejte si pravidla dle toho, co vám a dětem vyhovuje. Prostě si užijte zábavu, kterou hra nabízí.

Doporučení

Při hraní s dětmi doporučuji zapomenout na řešení úspěchu či neúspěchu v jednotlivých úkolech. Prostě si buď projděte úkoly postupně i s příběhem nebo si vybírejte úkoly náhodně. Pokud třeba neuspějete u jednoho úkolu podruhé, prostě běžte dál, děti se budou těšit na nový úkol a posun v dobrodružství.

Naše děti hodně preferovaly vymýšlet si svoje vlastní úkoly podobné těm z knihy dobrodružství (třeba varianty na odstranění krávy z kolejí).

Hodnocení

Plusy: 

• Množství úkolů a různých příběhů
• Cena
• Zábava pro celou rodinu

Minusy:

• Kvalita komponent
• Trestné body

Shrnutí

Výborná hra plná vtipných okamžiků. Samotná kniha dobrodružství sice obsahuje příběhy, které bych ne vždy volil pro osmileté děti, ale na výsledném herním zážitku to tolik nezmění. Psal bych zde samá superlativa a opakoval, co již bylo napsáno výše. Tato hra je aktuálně TOP hrou našich dětí. Kdybych nepsal recenze a nemusel hrát i jiné hry, berou do ruky již jen tuto.