Souhlas. 

Nejsem žádný moralista, regál mám plný hororových her a např. shánění a oživování mrtvol v #Monstrum: Frankensteinovi dědicové mi přijde jako prima zábava, ale z tohohle mi včera taky upadla brada. 

Mám z toho stejný pocit jako ty.

Ty zmiňuješ Saw, ono to frčí i v beletrii. Např. velmi populární Chris Carter a jemu podobní, kde jde jen o to vymyslet vraha jenž provádí co nejúchylnější vraždy, mnohdy v podstatě umučení. Taky HUMUS - ale zjevně to frčí. Nechápu…

také souhlas

Tohle jde za mnou a ne zrovna nejvhodnejsiho zvoleni popisku. Pro cloveka ktery tu hru nehral, tak to prijde jako neco nemorallniho a hnusneho, ale v realite jsou ty popisky “bolesti” na kartach spis vtipne predstavy situaci, ktere se stavaji kazdemu z nas v beznem zivote.

Napriklad: Tvuj testovaci subjekt slapnul na kosticku lega a to mu zpusobilo bolest. Nebo ze na testovaci subjekt zahrajes kartu, kdy “musi” stravit cely den v praci na meetingu a to ho psychicky vycerpava. Nebo karta ktera rika, ze jsi testovaci subjekt rizl papirem mezi prsty. Mozna to mohlo byt napsane v uvozovkach a nebo popsane uplne jinak.

Pokud jsem nekoho popiskem pohorsil, tak se ho pokusim upravit. V samotne hre se o zadne brutalni popisky bolesti ani nasili nejedna a vse je jen na bazi predstavy kazdodennich vtipnych neprijemnosti, se kterymi se clovek bezne setkava. Moje chyba, ze jsem si nepredstavil, ze vlastne dany popisek jde pochopit uplne jinak v pripade ze se s hrou nekdo setkava v podobe popisku poprve. Coz bude pravdepodobne drtiva vetsina.

Edit: Pozadal jsem o schvaleni upravy popisku, aby i pro lidi, kteri hru nikdy nehrali a nevi o co jde, nepusobil popisek tak drasticky. Zaroven jsem uploadnul i dve fotky, aby si slo udelat i lepsi predstavu o co v te hre jde. (Potreba pockat na schvaleni)

Jeste jednou se omlouvam za puvodni svadejici popisek, ktery mohl hru shodit do uplne jineho svetla a kategorie. Opravdu se nejedna o zadnou hru plnou nasili, ale o celkem vtipnou karetni hru. Byt s tematikou “ublizovani” v podobe neprijemnych situaci do kterych se subjekty dostavaji v dusledku vami zahranych karet.

Úprava schválena.

--
admin popisů a recenzí her ZH, překladatel FitB a REXher

Takže to asi bude spíš připomínat hru #Shit Happens…

No z toho popisu ty vyznělo všelijak. Přesto, pokud cílem hry má být úmyslné způsobování smrti (třeba fiktivní) postavy, tak se mi to stejně nelíbí. I ty hry, co už jsem zmínil dříve mají třeba líbivou grafiku, ale...

Myslím, že je spousta pěkných her, třeba budovatelských, nebo takových kde se něco tvoří. Jasně, těch válečných, nebo obdobných, ve kterých jde vždycky o poražení/ovládnutí/"přečůrání" soupeře je daleko, daleko víc. Jenže třeba rozlišovat mezi tím, když je nějaká jednotka či postava poražena/zabita/zlikvidována (což může být třeba vnímáno jako, že před chvílí tu byla a teď tu už není) a “barvitým” popisem úmyslného ubližování a způsobování bolesti či jiné újmy nějaké konkrétní postavě (které jsou v této hře dokonce pojmenovány). Nejsem psycholog, ale takové věci by u malých dětí bez patřičného vysvětlení a dozoru (i když takovéto hry bych jim do ruky nikdy nedal), by mohli v krajním případě vést k tomu, že by to přebírali jako normální chování a začali by třeba ubližovat takovými způsoby spolužákům. Jo vím, že teď už to ženu do extrému, ale člověk mnohdy krát neví, co ti malí haranti dělají, nebo na co myslí, když se “nedívá”. Tak proč to ještě podporovat?

Jako, když to chce dospělý člověk hrát, je to jeho volba. Já to z principu hrát nechci a ani to nikomu doporučovat k hraní nebudu. Ne, že bych výslovně od toho odrazoval způsobem - tohle určitě nehraj. Tohle je můj názor a je na lidech samotných jak se k tomu budou stavět.

(slibuji, že tím už na toto téma končím :))

* * * * *
Board games klub, Trenčín