Duchařina

hodnoceno 3x (Seznam vlastníků)

Kdo se bojí, nesmí do hotelu!

Autor: Meeshab | 27.11.2024 | 1

Duchařina – hra, ve které se budete snažit proplížit se svými duchy přes hotelovou halu tak, aby vás nikdo nezahlídnul.

Stručný popis

Duchařina je určena pro 2–4 hráče od deseti let. V krabici vám v dobře provedeném inzertu přijde šest kusů nábytku z umělé hmoty, herní plán (neboli vstupní hala hotelu o velikosti 6×6 polí), klíčová dírka (kterou si napřed musíte složit), dřevěná šestistěnná kostka, 7 duchů od každé ze čtyř barev, 32 karet a návod.

Provedení všech komponent je kvalitní, my měli trošku špatně odlité křeslo (má světlou skvrnu), ale to ničemu nevadí. Herní deska je pevná, karty mají dostatečnou gramáž a duchové jsou velmi příjemní na omak. Klíčová dírka má v dětských rukou někdy tendenci se rozpadat, ale ne nijak často. A když se s ní zachází alespoň trochu opatrně, nestane se to.

O co v této hře tedy jde? Každý z hráčů vlastní sedm duchů různých velikostí – jednoho velkého, dva střední a čtyři malé. S nimi se snaží v průběhu 5 kol přejít z jednoho konce vstupní haly hotelu na druhou a přitom je krýt tak, aby nebyli odhaleni zvědavými kukadly monitorujícími na konci každého kola halu klíčovou dírkou.

Pravidla v kostce

Na začátku hry si hráči vezmou všechny duchy své barvy, postaví je na svoji stranu herního plánu mimo prostor vstupní haly a společně rozmístí nábytek tak, aby nepřesahoval hranice vstupní haly. Poté se hráči dohodnou, na kterou stranu herní desky umístí klíčovou dírku. Jakmile je základní nastavení hotovo, můžou začít hrát.

V každém kole si hráči doberou kartu pohybu. Na té je buď jen číslo, nebo kombinace čísla a nábytku. Nábytek značí, že hráč může tímto kusem pohnout – jakkoliv, kamkoliv, může ho i různě otáčet, převracet, dávat různé kusy na sebe apod. (ale nábytek nesmí přesahovat okraj vstupní haly). Číslo udává počet polí, o který se mohou duchové daného hráče v tomto kole souhrnně pohnout. Hráč tedy body pohybu rozdělí mezi své duchy dle svého vlastního uvážení, jen nesmí jednoho ducha v daném kole nasadit a v tom stejném s ním přejít celou halu až na druhý konec.

Hráči tedy nejprve v pořadí, ve kterém dobírali karty, pohnou nábytkem a pak se pohybují svými duchy po hale a snaží se je ukrýt v/za/na/pod nábytkem. V okamžiku, kdy všichni hráči pohnuli všemi duchy kterými chtěli, začnou hráči postupně házet kostkou. Ten, komu padne nejvyšší číslo, má právo pohnout klíčovou dírkou na stranu herního plánu, kterou si zvolí. Poté znovu hodí kostkou a podle toho, jaké číslo na ní padne, umístí klíčovou dírku na dané místo u okraje plánu. Následně se koukne dírkou na herní plán a snaží se spatřit co nejvíce duchů. Ty, které spatří, si musí jejich hráči dát zpět do své zásoby a zkusit to s nimi v některém z příštích kol. Do klíčové dírky samozřejmě mohou nahlédnout i další hráči a přesvědčit se, jestli je pozorovatel náhodou neoklamal. Když jsou všichni spatření duchové odstraněni, začíná další kolo.

Hra končí po pěti kolech. Poté si hráči spočítají, kolik svých duchů dokázali dostat přes hotelovou halu na druhou stranu herního plánu a spočítají si za ně body. Velký duch vydá za tři body, prostřední za dva a nejmenší za jeden. Kdo má více bodů, vítězí.

 

 

Dodatečná pravidla

Hru si můžete ozvláštnit několika dodatečnými pravidly. Například tím, že nasadit smíte jen malé duchy. Když se na stejném poli ocitnou dva malí, vznikne střední duch. A pokud se potká malý se středním, vznikne velký duch.

Další vychytávkou jsou karty „za minutu dvanáct“. Počínaje druhým kolem táhnete vždy jednu z karet a postupujete podle toho, co je na ní uvedeno. Může se tak stát, že po nakouknutí do klíčové dírky ji můžete přesunout na opačnou stranu plánu a znovu se jí podívat, nebo se všichni duchové toto kolo musí pohybovat vleže, popřípadě musíte pootočit herní plán o čtvrt otočky a vaši duchové tak najednou musí mířit na jinou stranu, než kam mířili původně. Těchto karet je ve hře celkem 12 a každou hru použijete 4 z nich.

 

 

Závěrečné hodnocení

No a jak bych hru ohodnotila? Nebudu zastírat, že je ze slabšího soudku. Pravidla neřeší nastalé situace – opravdu máme všichni táhnout svými duchy zaráz? Vždyť to nejde (zvlášť, když se chce více duchů schovat za stejným nábytkem). Co když hodí dva (nebo více lidí) na kostce stejné číslo? Kdo má tedy pohybovat klíčovou dírkou? A dírka samotná? Na okrajích plánu tancuje jako splašená – každá hlava, která se k ní přiblíží, do ní drcne a dírka se hned natočí tak, že je vidět i to, co by normálně vidět nebylo. A určení hry pro děti od deseti let? Tak to už je vážně mimo.

Ale abych hru jen nehanila – musím říct, že téma je opravdu neotřelé, samotní duchové jsou roztomilí a nábytek má spoustu propracovaných detailů, díky nimž můžete pro svoje pidižvíky najít báječné úkryty. Koukání klíčovou dírkou je bezva nápad a možnost zahlédnout ducha třeba díky odrazu v zrcadle je prostě skvělá! Starší předškoláci a mladší školáci, pro které byste hledali zábavnou oddychovku, Duchařinou rozhodně nepohrdnou – splní přesně to, co se od takové hry čeká. Je rychlá, zábavná, zažijete při ní nějaké ty vtipné situace, na které pak budete ještě nějakou dobu vzpomínat a třeba se k ní i občas vracet.