Dávné vědění

hodnoceno 10x (Seznam vlastníků)

Pyramidy, monolity, artefakty a jiné znalosti. Hlavně nezapomenout!

Autor: SirEngal | 29.3.2025 | 10

„Jste dávní stavitelé tohoto světa, poslední svědkové civilizací předcházejících té naší. Jste jediní, kteří mají veškeré znalosti minulých tisíciletí. Zapište se do historie za pomoci kamene a svého umu a uchovejte dávné vědění i pro budoucnost.“

– Rémi Mathieu, pravidla hry

„Já mám v zapomínání svou metodu; co už je odbyto, vyhodím z hlavy, abych ji měl volnou a čistou: jako když se dělá pořádek na psacím stole.“

– Tomáš Garrigue Masaryk

Dávné vědění je hra, ve které se ujímáte role stavitelů monumentů a strážců dávného vědění. Mechanicky jde o karetní set collection (sbírání setů) závod o splnění podmínek a vymýšlení co nejlepších kombinací karet. Vytvořil ji zatím neznámý autor Rémi Mathieu a na náš trh ji aktuálně přináší REXhry.

Krabice

Pod víkem

Krabice nemá standardní rozměr, je na výšku o něco vyšší, ale za to je užší a menší než klasické kallaxovky. Najdete v ní 144 karet (po 36 od artefaktů a tří druhů monumentů), 45 karet technologií, 60 + 10  kartonových destiček vědění, 4 přehledové karty, 4 desky hráčů, 3 destičky pro nabídku technologií, bodovací sešitek, pravidla a skládacího kartonového firstfógla. Přibaleny jsou také alternativní karty pro méně škodění a v mém případě i promo balíček 4 karet z USA. 

To vše ve velmi, velmi dobře udělaném inzertu, nad kterým skutečně někdo přemýšlel. Je připravený jak na obalené karty, tak na rozšiřující balíky karet, ale například i složený firstfógl má své místo a nemusí se rozkládat. 

U karet se musím ještě trochu zastavit, podobně jako například v Archa Nova nebo v SETI je každá unikátní. Zde každá představuje jeden skutečný monument, artefakt nebo technologii. Každá s unikátní ilustrací, která skutečně odpovídá tomu, jak daná stavba, či věc vypadá. Člověk by ani nevěřil, kolik je vlastně na světě pyramid. Za to obrovský palec nahoru. 

Pravidla jsou graficky moc pěkně vyvedená a obsahují dostatek příkladů, včetně tipů od designéra hry pro rychlý start. 

Obsah krabice

Příprava hry

Ačkoliv by se z rozměrů krabice a faktu, že jde hlavně o karetní hru, mohlo zdát, že půjde o rozměrově malou hru, opak je pravdou. Desky hráčů jsou v krabici složené napůl, a je potřeba je tedy před hráče rozložit; dále musí mít každý hráč místo jak nad deskou, tak vlevo i vpravo od ní. Ve čtyřech nám zabírá podobné množství místa jako hry s obřím hracím plánem.  

Pro přípravu hry je, jak už jsem zmínil, nutné každému hráči rozdat desku (barvy jsou jen na okrasu, nemají na hru vliv), dále 10 karet, připravit nabídku technologií, tj. vyložit 9 karet a ostatní nechat v dobíracích balíčcích; dále už jen stačí připravit zásobu žetonků vědění. Příprava je tedy velmi rychlá, což považuji za veliké plus.

Takto vše krásně sedí do krabice (žeton začínajícího hráče je ukryt pod obelisky technologií).

Jak se to hraje

Na začátku hráči odhodí 4 ze svých 10 startovacích karet. Začínají tak se 6 kartami v ruce. Pro snadný start začátečníků dokonce hra obsahuje sety doporučených karet pro začátek (trošku tak připomíná Střemhlavý start). Tady je opět vidět, že autor myslel na své hráče. 

Tah každého hráče se se skládá ze 3 fází:

Fáze akcí

Hráč si vybere dvě z možných akcí, může i dvakrát stejnou: 

• tvorba: vyložení monumentu na časovou osu
• učení: sebrání a vyložení technologie
• archivace: tj. odhazování karet 1:1 za odhazování žetonků vědění z karet
• objevení: tapnutí karet v minulosti a dobrání 2 karet z balíku za každou takto tapnutou
• prohledání: akce z nouze, dobrání 1 karty z balíku.

Snadné, že? 

Pojďme se podívat trochu blíže na tvorbu, tedy vykládání karet monumentů 

Na každé kartě monumentu máme v levém horním rohu uvedeno, do kterého „času“ patří na časové ose. Toto číslo nám udává, kam se monument má standardně vyložit. Ale je tu možnost zaplatit odhozením dalších karet z ruky a daný monument hrát více vlevo nebo vpravo. To může být velmi užitečné, když potřebujeme na začátku hry dostat do minulosti nějaké monumenty, abychom splnili podmínky některých technologií. Naopak, když potřebujeme, aby určitá schopnost monumentu zůstala aktivní co nejdéle, je možné zahodit karty a hrát ho více vpravo. 

Hrstka karet má na sobě symbol zámečku – u těch není možné placení za přesun použít. Některé karty mají na sobě také nutnost odhodit dodatečné karty za jejich zahrání. 

Jakmile monument vyložíme, je nutné na něj nasadit žetony vědění. To jsou malé kartonové destičky symbolizující vědění, které musíme zachránit před nemilosrdným zubem času. A nakonec vyhodnotíme případný okamžitý efekt (symbol blesku).

Monumenty. V levém horním rohu je typ monumentu (určuje i celkovou barvu karty), číslo, kam na časovou osu ho vykládáme, a symbol zámečku, příp. informace o tom, kolik dodatečných karet je nutné odhodit. Uprostřed potom, kolik žetonů vědění na něj pokládáme při vyložení, bodová hodnota na konci hry a efekt. Obě karty na obrázku mají efekt, který se spouští během úpadku karty do minulosti.

Fáze časové osy

V této fázi si hráč v libovolném pořadí vyhodnotí všechny efekty s kladívkem, které má vyložené jak na monumentech, tak na artefaktech.

Fáze úpadku

Poslední a unikátní fáze, která dělá tuto hru tak zajímavou. Všechny vaše monumenty se posunou na časové ose doleva, tj. směrem k minulosti. Jeden až dva monumenty, které byly na nejstarší pozici, padají do minulosti a všechno vědění, které na nich dosud zbylo, je zapomenuto (tj, přesune se na speciální hromádku na vaší desce) a počítá se na konci jako minusové body. Ale není všem dnům konec, některé karty mají efekty, které se spouští právě při upadnutí do minulosti. Jiné karty naopak mají jako podmínku mít určitý počet zapomenutého vědění. Takže jak si to nakombinujete, je jen na vás. 

Jakmile někdo dosáhne sedmi monumentů v minulosti, obnoví se jedna z destiček nabídky technologií tím, že se otočí a vyloží se na ni technologie druhé úrovně. Tím hra vstupuje do své druhé poloviny. 

Čtrnáctým monumentem upadnuvším do minulosti se spouští konec hry. Dohraje se právě rozehrané kolo a jdou se počítat body.

A takto vypadá celkové rozložení hry – na hráčově desce leží artefakty a žetony zapomenutého vědění; vlevo od desky je minulost (se třemi tapnutými kartami a jednou netapnutou), nad deskou aktivní časová osa, vpravo místo pro technologie, nad hráčovou oblastí poté máme dobírací oblast technologií a karet stavitelů (tj. monumentů a artefaktů).. Celkově je potřeba pro každého hráče docela dost místa.

Bodování

Hráči si přičtou body za monumenty v minulosti, dále za jejich speciální bodovací podmínky (typicky sady jiných karet), za vyložené technologie druhé úrovně, dále bod za každý monument, který jim zbyl na časové ose. Naopak si odečtou body za všechno zapomenuté vědění. Bodování je rychlé a přehledné, nedělají se v něm chyby.

Jak se to hrálo nám

Od první hry jsme plus mínus mechanicky věděli, co máme dělat. V návaznosti akcí není hra nijak záludná a veškeré akce jsou víceméně otevřené od začátku (tedy kromě akce objevení, na kterou je potřeba mít minimálně jednu kartu v minulosti – ale i to se s trochou plánování dá uskutečnit od druhého tahu).

Zahrát Dávné vědění dobře ale rozhodně vyžaduje kumšt a plánování. Karet je k dispozici opravdu hodně, a ani po zahrání několika partií si nemyslím, že jsou nějaké, které pro úspěšnou strategii prostě musíte mít nebo které by přinesly neporovnatelnou výhodu. 

Když se člověku vydaří dobré kombo, je to opravdu radost. Pro příklad: vyložím monument, díky němu smím vyložit zdarma ještě jeden, ten má jako akci zisk technologie zdarma, vezmu si tedy technologii, a dříve vyložený artefakt říká, že při dobrání tohoto typu technologie ještě beru dvě karty…

Na druhou stranu hráči dělají celou dobu víceméně ty stejné kroky, které se jen snaží poskládat do co nejúčinnějšího komba s dříve vyloženými kartami, a mám pocit, že hra tak postrádá jistou gradaci.  

Mechanika zapomínání a postupného přesunu do minulosti, kde karty ztrácí svojí speciální schopnost, ale naopak přináší body, je také inovativní a zajímavá. Opět však musím dodat jedno malé ale: Pocit, který mi přináší vyhnutí se něčemu špatnému (tedy odstranění záporných bodů), prostě není tak skvělý, jako když hra hráče vede k vybudování něčeho dobrého. To je umocněno i herní mechanikou, že vy se pachtíte se stavbou s monumentů, které vám postupně zanikají a jsou zapomenuty kdesi v minulosti (a to i přesto, že pak přinesou body).  

Většinu doby si hrajete každý na svém písečku a málokdy se stane, že by soupeři přišla nějaká škodící karta přesně v ten čas, kdy by vám opravdu mohl pokazit plány. Většinou způsobíte odhození nějakého artefaktu, nebo přidání jednoho žetonku vědění na soupeřův monument. To je nepříjemné, ale vždy řešitelné. Hra se tak řadí mezi takzvané multiplayer solitaire. V podstatě jediné, co vás u soupeřů zajímá, je, jak jsou daleko od spuštění konce hry. Ten vás naopak ovlivní velmi. :)

Rozehráno ve více lidech – zabraný celý stůl

Rozšíření a sólo mód

K dispozici je už i na českém trhu několik rozšiřujících balíčků. V balení se hrou se ke mně dostal americký balíček, který hru rozšíří, aniž by ji rozbil. Navíc promo karty mají zlacení a moc pěkně vypadají. V českých obchodech je k dispozici i český promo balíček dalších 4 karet. Další rozšiřující proma také existují, ale nenašel jsem je v češtině. 

Anglicky vyšlo i rozšíření Ancient Knowledge: Heritage, které přináší 36 nových stavitelských a 12 technologických karet, čímž rozšiřuje nabídku o celých 25 %. Ale hlavně přináší oficiální sólo mód, kdy jeden hráč může hrát na 1 až 5 cílů, které mu zabírají místo artefaktů na desce. Může si tak vlastně sám regulovat obtížnost. 

Sólo mód je obecně něco, co mi přišlo, že takováto hra potřebuje jako sůl, protože 90 % funkcionality pro něj má už v sobě rovnou od začátku. V základu vlastně potřebujete ostatní lidi jen proto, abyste měli proč spěchat s koncem hry.

Promo karty USA s moc pěkným zlacením

Závěr

Dávné vědění je hra, která se trochu vymyká zaběhlým zvyklostem. Ne, že si budete šetřit suroviny, než si budete moci dovolit koupit lepší karty, vybavení a/nebo figurky. Právě naopak – kartu postavíte a pak máte několik kol na to, abyste se zbavili žetonků vědění, které jste na ni postavili. Závodíte s časem, abyste co nejlépe využili schopnosti svých karet, dokud neupadnou do zapomnění. 

Autor si dal velikou práci s vypipláním hry, pravidla obsahují příklady, tipy pro strategie a dokonce i ideální startovní karty. Velmi se mi líbí i grafika a jedinečnost každé karty. I když právě ta jedinečnost a množství kombinací s sebou přináší problém s hráči, kteří trpí na přílišnou analýzu. Počítejte se 30 minutami na každého hráče, doporučený věk od 12 let je cca odpovídající, i když mechanicky hru bez problémů zvládne i desetileté dítě. Ideální počet jsou podle mě dva až tři hráči, ve čtyřech už mi hra přišla zdlouhavá. 

Rémi chystá do budoucna další hry (Souboj mimů, Arctica) a pokud udrží nastavenou laťku, určitě budou stát za pozornost.