Bios: Megafauna - Druhá edice

xxxxxxxxxo hodnoceno 51x (Seznam vlastníků)

Bios: Megafauna - Druhá edice - obrázek

Hru mám Hru chci
Hodnocení:
Počet hráčů: 1 - 4
Doporučený věk: od 12 let
Herní doba: 180 min
Herní svět: Dávnověk, Zvířátka
Herní kategorie: desková hra, strategická, vzdělávací
Čeština: v balení hry
Vydavatelé: Fox in the Box
Sierra Madre Games
Autoři: Andrew Doull
Jon Manker
Phil Eklund
Rok vydání: 2017
Sdílej: Facebook

Diskuse ke hře

První dojmy

O víkendu jsme s manželkou zkusili zahrát první hru této novinky od Foxe. Moje příprava byla opravdu poctivá – pravidla jsem přečetl asi 3x, pokusil se dívat i na jedno gp video (to nadělalo možná více škody než užitku, protože obsahovalo hodně chyb). David byl naštěstí online ochotný odpovídat na nejasnosti, které se během hry objevily, tak jsme to hráli snad jakž takž správně :) Hráli jsme plnou verzi pravidel.
Já jsem si naschvál vzal zeleného hráče, který se od ostatních liší v několika pravidlech. Hraje se totiž za rostlinný organizmus / houbu. Verča hrála za bezobratlé, kterým jsme říkali jednoduše šneci.
Hra obsahuje velice chytrý klimatický model, kdy se ze stupnice kyslíku, mraků a atmosféry přemisťují disky zeleně, vody a uhlíku mezi sebou a na zemské desky. To poté mění životní podmínky na Zemi. Např. čím více je zelených disků odstraněno ze stupnice kyslíku (aka na Zemi se vytváří lesy a plankton), tak je větší obsah kyslíku, což má blahodárný efekt na všechny organizmy krom kytek – mají více akcí a je zvětšen jejich limit orgánu v těle. Pro kytky platí, že na počet orgánů má vliv vlhkost a počet akcí ovlivňuje teplota planety (způsobená větším obsahem skleníkových plynů v atmosféře). Hráči na tento koloběh disků nemají příliš veliký vliv, protože se děje přes karty událostí. Některé události ale může držitel karty Médea (superpadoucha), v naší hře to byl zelený, posílit a místo jednoho disku přemístit úplně všechny z / do zasažené oblasti. Tím může klimatem hodně zamávat – já jsem takto například odvrátil dobu ledovou, protože jsem v extrémně studeném klimatu hrál pouze s jednou akcí. Po použití Médey musíte kartu odevzdat soupeři – je to tedy jakýsi catch up mechanismus.
Samotná hra pak probíhá tak, že máte fázi akcí, kdy si primárně nakupujete mutace a upravujete svůj organizmus (např. upravujete velikost, zbavujete se přebytečných orgánů). Mutace lze i vylepšovat na lepší stranu, která obsahuje dvě možnosti – tímto vylepšováním získává váš organizmus více bazálních orgánů a může se učit emoce. Tato část hry je obzvláště vtipná, protože karty s emocemi obsahují obrázky částí zvířat (hlava, mozek, ocas) a po spojení tak vytváří představu, jak organizmus přibližně vypadá. Může vzniknout abominace typu slepice s žraločí hlavou :D. Každý organizmus začíná v podobě archetypu (houba, slimák), kterou na desce představuje figurka ve tvaru kopule. Přes vylepšené mutace, lze ale získat nový tvar – letec, plavec atd. Pak dochází k nejhoršímu, že si uvědomíte, že jste vytvořili právě 20 tunového (velikost 6. Stupně) létajícího slimáka. Jaj! Vaši živočichové se pak množením rozšiřují po kontinentech, kde se v jednotlivých biomech usidlují. Je důležité říct, že ve hře nefunguje defacto nic jako migrace. Tedy, že by vaši živočichové dobrovolně biom opustili a přesunuli se jinam. Výjimkou jsou teplokrevní živočichové (mechanicky vlastnící bílý orgán), kteří, pokud se ve svém biomu stanou ohrožení, mohou utéct pryč. Ve hře jsou sice 4 litosférické desky a každá má sedm polí, ale jakmile se začnou utvářet pohoří a některé oblasti zamrznou a stanou se neobyvatelnými, tak na mapě začne být pořádně těsno. Na jednom biomu spolu mohou žít dva různé druhy – jeden jako býložravec a druhý jako jeho predátor, kteří si žijí v harmonii. Jakmile do biomu ale přijde druh další, dochází k soubojům na pozici býložravce nebo predátora. V tomto ohledu je hra nekompromisní, krvelačný area control. My jsme na konci hry měli oba tři různé druhy (max 21 figurek) a na mapě bylo víc než těsno. V plném počtu, čtyřech, hráčů, to bude neskutečná mela! Někomu (mě) to může vyhovovat, citlivější povaha bude těžko snášet, že ho někdo kompletně vymazal z mapy. Samotný boj je pak deterministický a pouze se porovnává kvalita genetického materiálu soupeřících druhů. Lze tak výborně předvídat a kalkulovat. Soupeře lze například vypéct tak, že svůj archetyp na pozici býložravce vyvinete do podoby letce – jeho predátor v podobě norníka ostrouhá, protože mu jeho kořist uletí. Nebo v situaci, kdy predátor letec se živí býložravcem letcem, do oblasti vtrhnete jako jiný býložravý tvar a způsobíte tak vyhynutí jak býložravce, tak predátora. ;) Krásné. Tady navážu, že ve hře je minimum náhody oproti Neandrtálcům nebo Genesis, kde se na vyhodnocování úspěšnosti hází kostkami. Tady je vše dané. Náhoda spočívá pouze v událostech a nabídce karet mutací – podobná náhoda tedy jako např. v Pax Renaissance.
Hra má brilantní balanc v tom, že pokud se rychle rozmnožíte, tak se tím připravíte o možnost nakupovat dražší mutace a vylepšovat tak svůj druh efektivně. Nákupní body se totiž rovnají počtu nenarozených živočichů daného tvaru. Na začátku hry máte jeden archetyp na mapě (z celkových sedmi), proto máte 6 nákupních bodů. Jakmile rozmnožíte na mapu všech sedm, můžete nakupovat pouze karty, které jsou zadarmo. Stojíte tedy před dilematem, jak rychle své druhy množit, protože cílem hry je mít na Zemi co největší počet svých živočichů.
Naše hra nakonec skončila vítězstvím šneků, protože houby nedokázaly konkurovat. Snaha byla, archetyp byl jedovatý a vyrostl do extrémních rozměrů – tudíž bylo obtížné ho lovit. Vodní houby dokonce parazitovaly na plavajících šnecích a přivlastnily si tak několik vítězných bodů navíc. Krvelační šneci měli přesto nakonec navrch.
Co se týče kvality zpracování, tak zde panují smíšené pocity. Na vině je to, že část výroby hry byla v režii tuzemského vydavatele – karty jsou tedy perfektní. Kartonové části, které se svezly s výrobou SMG, jsou velice tenké a desky klimatu se ohýbají. Eklund občas šetří na nesprávných místech. Desky kontinentů jsou v pořádku, ještě navíc je efektivní k sobě přilepit pozemské a mimozemské litosférické desky a tím se jejich tloušťka zdvojnásobí. Mimozemské? Ano hra obsahuje i solo mod, který se hraje na Marsu, nebo lze hrát na Venuši.
Pravidla jsou pořádná nálož a některé prvky nejsou vysvětleny úplně jasně – dobrovolná změna velikosti, šelfové biomy. Vlivem doplňování living rules, je v pravidlech i jedna banální nepřesnost. Eklund přidal do hry jedno kolo navíc, kdy se netahá karta události. V souhrnném popisu ale zůstalo, že hra trvá 10 kol. Nejde o nic převratného, jen jsem si hodně dlouho říkal, že jsem totální debil, když mi 5 + 5 + 1 vychází jako 11 a ne jako 10. Toť mé prvotní dojmy. V týdnu už máme naplánované hraní ve 3 a v následujících týdnech se snad konečně sejdeme s Davidem a připravíme výukový Lets play, podobně jako u Bios: Genesis.

___
redaktor Deskofobie
7.8.2018 10:23:03

názor autora
Přidám se se svým názorem. Trošku se mi ztrácí smysl této debaty. Pokud jsme vývojář jako Eklund a dokázal jsem dát dohromady tak rozsáhlé dílo jako je série BIOS, tak věřím, že jako autor si mohu do této hry přidat vlastní názor.

I kdybych vydal BIOS: Genesis a na konci eseje napsal, že s ničím nesouhlasím, protože jsme věřící a život vytvořil Bůh, nebo že Země je stále placatá.

Prostě za tu obrovskou námanu a bezvýznamný zisk u této série edukativních her za hráče citím veliký respekt, uznání a obdiv, že někdo dokázal dát dohromady tak rozsáhlé až vědecké dílo...neumím si vůbec představit, kolik informací musel autor těchto her zjistit a kolik hodin času nad touto hrou strávil.

13.8.2018 11:43:40

jenikkozak
To by byl zajímavý námět na článek, polemika s Eklundovou esejí :-)

Samotná informace o tom, že odborný korektor/poradce/překladatel (prostě Kewova funkce) nesouhlasí s některými závěry eseje, by asi znehodnocující byla. Aby to naopak k něčemu bylo, muselo by tam být alespoň nastíněno, v čem je asi problém. Vůbec se to ale nesmí týkat mechanik hry nebo pravidel, jen a pouze toho tématického dodatku. Stejně tak bych si dokázal představit nějaké podrobnější historické okénko v Mombase apod.

13.8.2018 11:46:30

IN

Re Korenar

Vidím to podobně. Jeho hra, jeho komentáře a názory...

13.8.2018 11:47:22

Nesrovnalosti
To bych taky uvital, kdyz uz se s hrami od fitb takhle hezky vzdelavame, tak proc ne se vsim vsudy.
Tim ze jsem laik, tak bohuzel nemuzu posoudit zda je eklunduv nazor zpochybnitelny ci nikoliv.

Ale chapu, ze tady uz brousime do jinych vod David ma uz tak spoustu prace s preklady natoz aby jeste psal nejake kontra eseje na elkundovy nazory :)

13.8.2018 11:50:35

Korenar
Smyslem téhle debaty (za mě) není říct "Eklund by si do hry neměl psát svoje názory", ale říct "tenhle názor možná není ten úplně nejlepší".

13.8.2018 11:52:44

Nazor
Ok, ale bavime se tady o nazorech typu “podle me je zeman spatny prezident a babis spatny politik” ?
Protoze stady naznacil neco s nesouladem podle termodynamickych zakonu.
Tady vidim docela zasadni rozdil mezi nazorem a popiranim fyzikalnich zakonu.

Tak jak to tedy je?

13.8.2018 11:55:04

Beholder
Stejné, jako celé náboženství...různé názory, různé myšlenky vzájemně si odporující a popírající fakta zjištěná momentální vědou.

13.8.2018 12:51:36

Korenar
Ne, neni. Precti si prosim znova cely prispevek a hlavne pak posledni vetu v tom prispevku, ktery jsem napsal a ktery vyvolal tuhle debatu.
Nejde o to, ze by Eklund nemel pravo na nazor. To vubec ne. Klidne, at ho do te hry napise. A je super, kdyz ho dokaze podporit i daty. Problem je v tom, ze se ten nazor tvari vedecky, ale je to takova polovicata veda. A v tom tkvi problem vuci laikum, kteri to casto nedokazi rozpoznat. Na jednu stranu Eklund pouziva vedecky korektne cast dat, ktera podporuje jeho teorii. Co je ale na hranici etiky, ci spis za hranici etiky, je zpusob, kterym prezentuje jiny nazor (nechci psat protinazor, protoze to neni protinazor, i kdyz to tak z Eklundova textu muze vyplyvat). Jednak ten jiny nazor castecne prekrucuje tak, aby se mu proti nemu lepe psalo, jednak pouziva vedecky nevhodny jazyk, aby to znelo sugestivneji, a jednak pouziva tzv. cherry picking, tzn. vybira si pouze jednotlive veci tak, jak se mu hodi, ale veci, ktere se mu nehodi, vubec nijak neuvadi. To jsou techniky, ktere do vedy a vedecke diskuze nepatri.
A samozrejme si mel Eklund overit a zkonzultovat svoje tvrzeni o atmosfere Venuse. Nerekl bych, ze by zamerne lhal, ale spis to, ze informace, ze kterych vychazel, jsou uz hodne vousate. Az teda na prirovnani s pumpickou, kde Eklundovi evidentne chybi elementarni znalosti. To je uplna blbost, kterou by mu vyvratili uz v 19. stoleti, aniz by znali cokoli o atmosfere Venuse.

13.8.2018 13:26:29

Zpátky do reality
Lets play s Davidem natočen. Zkusím to zpracovat co nejrychleji :)
___
redaktor Deskofobie

13.8.2018 20:40:14

Lets play
Dobře chlapi! Těším se jak malej kluk :)

13.8.2018 20:47:06 | Upraveno autorem (porovnej)

Prvni hra
Včera jsme s přáteli zkusili první partii Megafauny, byli jsme tak zvědaví že nás to prostě donutilo hrát hned první partii ve 4 hráčích. Připravený jsem byl velice dobře, pravidla jsem měl hodně dobře nastudované. Vysvětlování hry mi zabralo asi hodinu, pak jsme se pustili do hraní a první dvě kola byly hodně pomalé ještě s dovysvětlováním ale nakonec každý svůj druh poměrně dost rozšířil. V průběhu prvních 4 kol se nám do sebe srazily všechny pevninské desky a utvořil se nám superkontinent. Protože bylo moc hodin tak jsme to utnuli po první éře, nejrozšířenějším druhem byly houby (zelený). Druhou hru dáme určitě ve dvou hráčích a už se těším až zkusíme mechaniky které jsme ještě neobjevili.

15.8.2018 20:13:02

Poprvé, ve dvou, houby vs šneci
Za mě hra splnila, co jsem očekával, tedy tuhý mezidruhový boj. Ten pocit, když pošlete celý druh do fosilního nebe je skvělý. A když se o totéž snažíte a ten poslední kus vám uteče téměř přes celou mapu na jediný možný biom, tam zmutuje a takto posílený vám začne drtit vaše už zkostnatělé, nemutující druhy ... paráda.

Jednoduše, stejně jako u Pax R. má hra svoji atmosféru. To velké VAU tam nebylo, ale kolikrát za život se nám to VAU přihodí, ať už kdekoliv, že jo :)

Byla to první hra, takže následující berte s velkou rezervou a spíš jako dotaz, zda máte podobný pocit, zkušenost.
Mírné rozpaky vznikly z toho, že jsme nedokázali přijít na způsob, jak zahrát za houby líp, tak aby v závěrečným hodnocení byly konkurence schopný. Nejdříve se asi jako v každé hře, co jsem tady a YT četl, rychle rozrostly a vypadaly neporazitelně. Kolem 4. tahu 1. éry začaly ztrácet tempo a už se z toho nedostaly. To, dle nás, bylo způsobeno tím, že vybírají jen z jednoho řádku mutací (masožravka nepřišla ani jedna za celou hru), měly menší výběr orgánů a začaly prohrávat souboje na rychlost. V druhé éře opět doplatili na omezené zdroje mutací, nepřišly jim mutace na nové druhy. A aby toho nebylo málo tak nepřišla ani vhodná událost na použití superpadoucha (tu jsme začali hledat, myslím, od 2.tahu 2. éry, jestli by se tím nedala situace zvrátit).

Těším se na další hru, houby budou výzvou.

22.8.2018 15:44:24 | Upraveno autorem (porovnej)

houby
Zelený musí dominovat celou první éru a vyhrát fosilní skórování na konci éry. To nejvíce pomůže při hře 4 hráčů - 3 body mohou zvrátit hru.
Pak se mi rozhodně vyplatilo investovat do jedovatosti a mutualismu, které se v zelených kartách vyskytují často. Jedovatost se velice hodí na likvidaci nepohodlných masožravců a pomáhá vyhrávat souboj býložravců, protože hlavně ze začátku není druh ohrožen žádným predátorem.
Médea je také klíčová a ne vždy se podaří ji využít efektivně. Ideální je například na likvidaci šelfů i s planktonem - teplota jde nahoru - kyslík dolů. Je to ale opravdu hru od hry. Pár nešťastných událostí dokáže pořádně zamotat situací.
No a jak si říkal, mít v záloze vhodnou mutaci na nový druh, který nikdo jiný nemá. Pár kol před koncem ho vypustit do světa, nahrazením býložravce a úmrtím predátorů ukrást soupeřům nějaké body. Ale opět, když nepřijdou karty, je to smůla.
___
redaktor Deskofobie

22.8.2018 15:59:23

Druhá hra
Včera jsme hráli druhou hru a tentokrát už jsme dohráli do konce obě dvě éry. Já hrál za houby a přítelkyně za šneky. Jak jsme rozehráli první éru, moje houby měly navrch protože měly více akcí, navíc přišly samé dobré modré karty a tak jsem postupně rozšířil oba své druhy (archetyp a plavce) do plných počtů na mapě. Předposlední karta první éry mě zařízla pomocí davové nemoci a přišel jsem o polovinu všech potvor ... poslední kolo první éry jsem musel využít na to aby doplnil zase počty na plno. Druhá éra probíhala podobně jako ta první, každý si jel na svém vlastním písečku a šnekům se podařilo vytvořit osobnost a emoci zvědavosti. Nakonec šneci vyhráli o jeden bod právě díky zvědavosti. Perličkou je že po celou dobu hry neproběhl žádný souboj ani mezi býložravci ani mezi masožravci, hra tak ztratila šmrnc a boj o biomy se prostě nekonal což mě celkem mrzí. Právě pro tyto případy bude asi lepší varianta 1v1 na Venuši, kde je míň místa a k soubojům logicky musí dojít, nebo také varianta pro 3 a 4 hráče. Další věc co mě mrzí je ten, jak obrovský vliv má na hru karta Médea ... o tu kartu by se měl svádět tuhý boj a využívat ji naplno. Přítelkyně moc nechápala jak to vlastně funguje a jak by jí to mohlo pomoct, i když jsem jí to vysvětlil byla z toho docela zmatená ... proto si myslím že když bude hrát hru uplně nový hráč poprvé a nepochopí dostatečně jak velký má tato karta vliv na události ve hře, tak tím vlastně hra ztrácí své kouzlo a nikdy se partie neodehraje naplno tak aby opravdu proběhl těžký boj o nadvládu. Toto platí v případech kdy hraje zelený hráč a jsou tak rozdílné podmínky v akcích/orgánech. Tuto variantu hry si prostě užijí jen ti hráči, kteří budou znát pravidla opravdu dobře. Jako další mám v plánu zkusit solo variantu na Marsu tak pak opět napíšu další poznatky.

27.8.2018 13:36:08

Solitérní hra
Po dlouhé době jsem se dostal opět k Megafauně, ale tentokrát jsem zahrál její solitérní variantu. A jak to dopadlo? Nu, trochu se rozepíšu. Hrál jsem variantu na Marsu kde by mohlo být na první dojem patrné, že se snad bude jednat o hru typu hráč vs. rostliny - nicméně není tomu tak. Prokousat se pravidly je snad náročnější než při klasické hře. Jsou velmi těžce uchopitelná a chce to prostudovat opravdu všechny změny. Nicméně ale už ke hře. Úkolem je získat co nejvíce vítězných bodů a nedovolit aby vyschly všechny oceány, nesmí vyhynout rostliny a samozřejmě nesmí vyhynout vaše organismy. Hra je odlišná od základu, protože všechny potvory rostlin nahrazují žetony kyslíku a jsou umístěny na stupnici kyslíku. Dostávají se do hry postupně jak se vyvinou nové druhy rostlin a poté odemykají počet akcí. Jsou dvě definované akce rostlin - nejprve se druh rostliny podívá do horní řady mutací a zjistí jestli může koupit masožravou mutaci, pokud může tak ji koupí, za druhé pokud může vylepšit mutaci s mutualismem nebo jedovatostí na druhé straně, musí ji vylepšit. Zbývající akce už jsou na hráči, jakožto mě, který rostlinu také ovládá. Čekal jsem že to bude výzva, že to bude zajímavé, ale nebylo ... po celou dobu hry jsem neměl sebemenší problém a s přehledem vyhrál. Jednoduše je třeba jen dávat pozor na počty orgánů jednotlivých druhů a na to, kolik je moří a jaké rostliny se u nich vyskytují, pak již není problém biomy obsadit jako býložravec či masožravec. Od začátku solitérní hra trpí na počet akcí ... rostliny mají jednu protože je na marsu doba ledová a zvířata mají taky jednu, protože obsah kyslíku je 3%. Postupně se to sice začne zlepšovat, ale končí to asi tak, že každý má dvě akce. Vzhledem k tomu že v solitérní hře je držitel karty médea vždy hráč, může za předpokladu, že je jeho populace větší než limit srdce vyvolat déšť, který vytvoří třeba i zaniklý oceán - zaplatí za to tím, že rostliny budou mít v příštím kole o akci méně. Tento mechanismus je naprosto nesmyslný, protože přece ve hře jde o to udržet oceány na živu a tato akce je proveditelná každé herní kolo. Je to prosté, stačí tedy udržovat počty rostlin pomocí modrých orgánů v krajních mezích, obnovovat oceány a vylepšovat mimo jiné svůj druh. Upřímně jsem od Eklunda čekal v tomhle víc. Čekal jsem také variantu 1v1 na Venuši, která tomu dá šmrnc, ale v pravidlech se píše, že v jedné variantě musí jeden z hráčů hrát za rostliny a přitom cíl je v podstatě stejný, udělat body a neztratit oceány ... no a druhá variatna kde sice každý hráč hraje za zvíře, "venušská varianta zvářat" zase není čistá 1v1 ale nutí držitele karty hrát jak za svůj organismus, tak za rostliny, které do hry taktéž vstupují (takže vlastně hrají tři hráči), tato varianta může být zajímavá, ale prostě to není čistá 1v1. Celkově solitérní mód strádá v game designu, který by měl být jednoznačný area control ... no ale hra vás vůbec nenutí bojovat a vystrnaďovat jiné druhy (každý si prostě může jet na svém písečku), to mi vadí, postrádám tu akčnost. A tu postrádám taktéž při klasické variantě, kdy hrajeme na 4 zemských štítech 1v1 - je tam tolik prostoru, že na sebe nemusíme vůbec útočit. Megafauna dostává nový rozměr až když se hraje ve 3-4 hráčích, pak je to doslova řežba o území, doporučuji hlavně tuto variantu. Pokud bych měl srovnat solitérní módy v Megafauně a v Genesis, jednoznačně sáhnu po Genesis, ten v Megafauně se moc nepovedl, ale zkusím mu dát ještě někdy šanci. :-)

18.12.2018 20:46:06

rob.milicka

Díky za popis. Chtěl jsem si to koupit k Vánocům hlavně kvůli sólo variantě, protože se obávám, že k tomuhle na hraní nikoho neseženu. Takže zřejmě ušetřím.

19.12.2018 12:12:37

Vybíráme z Bazaru

Parky + rozšíření Po setmění
Parky + rozšíření Po setmění
Akt. cena: 1050 Kč
Končí za: 4 dny

Nejnovější otázky

další >>

Offcanvas