Dojmy
Hrál jsem to asi třikrát na nejtěžší obtížnost v plném počtu hráčů.

Je to čistokrevná kooperativka, kde prostě musíte občas spolknout hrdost a naplno podporovat jiného hráče, který má větší šanci než vy :)

Hra je rozkouskovaná na jednotlivá období, ze kterých se dají vždy dvě karty stranou, aby v tom byl mírný prvek nejistoty, která karta přijde a která ne. Jednotlivá období se dost drží historie, takže člověku znalému historie může spousta věcí dojít předem a lépe se na ně připravit, ale není to nutnost.

Ve hře jsou na výběr tři obtížnosti - lehká, střední a těžká, přičemž u těžké jsou takřka nesplnitelné některé způsoby zabití Hitlera. U lehké bych se naopak bál, že je hra až příliš jednoduchá.

Je to hodně založené na správném hodu kostek, přičemž jsou tam ale i karty, které upravují hody.

Asi to není určené na nějaké častější hraní a asi bych to nehrál v jiné, než hard variantě, která dává naplno pocítit tu bezmoc a útrapy spojené s atentátem, ale jednou za čas si zkusit zabít Hitlera, proč ne :)

Dojmy z hrania
Prvé dve hry vo dvojici s troma postavami sme vyhrali na ľahkej a chcel som hru predať. Tretia partia v 5 hráčoch bola suchá ako júnová mandarínka hlavne preto, že napriek strednej obtiažnosti sme Hitlera zložili bombou v batožine na začiatku 3. éry, čo bol náš úplne prvý pokus. Nestihli sme si ani poriadne pomôcť, necítili sme žiadny tlak. Poslednú nádej som videl vo zvýšení obtiažnosti na maximum, kedy by malo dojsť aj k neúspešným atentátom a konšpirátori by sa dostali pod tlak. Na ľahkej obtiažnosti to je čajový Pandemic pre rodiny.
---
4. partiu na hard difficulty sme hrali sme za dve postavy a ako Hitlera sme dali dole opäť na prvý pokus, ALE rozdiel bol v tom, že tentokrát to bolo fantasticky napínavé. Pri najvyššej obtiažnosti totiž musíte zbierať oveľa viac vecí, ktoré vám dajú kocky na finálny pokus o atentát a oveľa dôslednejšie chystať aj karty pre prípad, že sa okolnosti rýchlo zmenia. Zároveň potrebujete hodiť oveľa viac úspechov (viac kociek je super, ale zároveň je väčšia šanca, že padnú symboly, ktoré znamenajú odhalenie atentátu). S kamarátom sme všetko poctivo plánovali a postupne, ako sa rodil plán atentátu, sme už naozaj tŕpli, aby všetko vyšlo tak, ako má, boli sme poistení proti Hitlerovmu rýchlemu premiestneniu kartami a nasledoval finálny hod v zámočku Berghof, kde Hitler spolu s Bormannom popíjali kávičku. Potrebujeme zo 7 kociek 4 úspechy (hodnota rovná Hitlerovej aktuálnej vojenskej podpore) a nesmú nám padnúť viac ako tri orlice. Kocky sa kotúľajú...zbesilý výkrik....áno! #WeKilledHitler! Dali sme to :).

Ešte pripojím kamarátov postreh k tejto partii:
Skvelý a intenzívny zážitok. Kopec plánovania, príprav, spolupráce a podla mňa aj slušná dávka napätia. Finále výborné a výkrik na oslavu úspechu nezabudnuteľný. K tomu úspechu doplním, že síce bol na prvý pokus, no nebolo to v 2. alebo 3. stage-i ako vždy a bolo celkom možné, že ďalší pokus by sme už jednoducho nestihli, prípadne by už nebol tak dobre pripravený. Trošku som uvažoval, že ak by to nevyšlo, tak by to do konca hry stratilo atmosféru a žiadna výrazná emócia by nás už nepostretla. Myslím si ale, že príprava ďalšieho pokusu, v ktorom by už neskutočne išlo o čas, mohla byť rovnako predsa len podobne emotívna - plná nervov, obhrýzania nechtov a šťavnatých nadávok na fúzatého hajzla a celú jeho ríšu.
---
5. fantastická partia na hard diffuculty:
Dojmy od troch rôznych ľudí si môžete prečítať na tomto blogu.
https://boardgametales.wordpress.com/2020/01/13/dojmy-z-popplegu-01-2020-a-top-10-dizajnerov-hier/
---
Stručný záver: na najvyššej obtiažnosti a raz za pár mesiacov je to výborný koop.

Jsou tam karty, které umí modifikovat výsledek hodu? Přes hodinu něco hrát pak jednou hodit zjistit hop nebo trop není moc zábavné.

Jsou tam karty, které ti umožní přehodit kostku nebo třeba ignorovat orlici a množství vybavení a splnění podmínek ovlivňuje počet kostek, ale je to o tom hodu no :). Mně to k tomuto typu kooperativních her, kde mi jde víc o zážitek než výsledek, sedí, přidává to napětí. 

V tomto případě se to pro mě skvěle pojí s tématem. Ano, hodinu něco připravuješ a pak je to hop nebo trop (historicky vzato přeci vyšly všechny atentáty na Hitlera jako “trop” - alespoň oficiálně). Případně ti nahrají okolnosti a jdeš do hazardu i když úplně dokonale připraven nejsi a jen se spolehneš na štěstí.

Ale většinou se daří i při nezdařeném pokusu hrát dál a většinou máš v záloze ještě další plány, takže se můžeš prokousávat k dalšímu hop nebo trop.

U hry jsem opakovaně zažila pocit úplné bezmoci. U jiného (nereálného, smyšleného) tématu by mě to asi dost nebavilo, ale tady mi to přišlo silně atmosferické: jakože jsem jen ve vleku dějin a dělám co můžu a občas toho ani moc nezmůžu - je to “osud”. 

Každopádně to ale podle mě není hra pro toho, komu vadí silný prvek náhody a má rád hru pod kontrolou. Tady je náhoda nejen v tom, jestli finální atentát hodíš nebo nehodíš, ale i v tom, co průběžně přináší karty a v jaké posloupnosti se zrovna sešly.