Arkham Horror

hodnoceno 1147x (Seznam vlastníků)

Zlá zvěst

Autor: Adams | 2 hodiny 30 minut | 12.11.2020 | 0

Hra: Arkham Horror

Hráči: Adams, Eireene

Prastarý:

Počet vyšetřovatelů:

Výsledek:

Je to už dávno, předávno, co se odehrálo poslední dobrodružství v Arkhamu. A jelikož se zdálo, že Pramladý usnul poctivým spánkem dávajícím k dispozici asi tři hodiny reálného času, nastala ideální příležitost vyřídit si své účty s jedním Prastarým.

Prastarý: Ithaqua (náhodně tažený)

Vyšetřovatelé: Darrell Simmons, fotograf, a Jenny Barnes, ochotnice (neznám původní překlad, ale každý začátek kola dostávala 1 dolar, takže bůh ví k čemu byla nakonec ochotná).

Začátek dobrodružství v čtvrti Northside nemohl být lepší. Jenny ve svém ranečku při příjezdu na nádraží skrývala svěcenou vodu a dvouhlavňovou brokovnici a Darrell se v redakci místních novin ozbrojil Lampou Alhazreda a dynamitem. Při rychlé poradě byla domluvena taktika - pečetit brány, pečetit brány a zase pečetit brány a Prastarý si ani nečuchne. Oba měli peněz jako šlupek, Jenny z ochotničení a Darrela stále ještě platily noviny (vydrželo mu to přesně dvě kola). Rozeběhli se do krámku a začali nakupovat cetky s cílem získat starodávné symboly. Což se rychle podařilo a hurá do brány. Jenže... Darrell se cestou musel střetnou s jakýmsi zplozencem z pekel, který z něj úspěšně udělal skoroslintaícího skoroidiota a Jenny zase odvážně skočila do brány, která ji posléze vyplivla někam mezi čas a prostor, kde se Jenny taky ztratila. Ach jo.

A do toho ta zvěst - strašlivý experiment v miskatonické univerzitě - umísti na kartu zvěsti pět potvor a každou fázi mýtu přidej další. A jakmile jich bude osm - hrůza propuká a Prastarý procitá. Tedy ne úplně, žeton strachu se přesune na úroveň deset a nestvůry naskáčou do arkhamu, ale to při jejich počtu prakticky znamená procitnutí. Boží... Takže změna plánu, hurá do ulic Miskatonické univerzity a kosit nestvůry. Každé kolo musí zabít alespoň dvě, jinak tam přibude hned další. Navíc díky Prastarému je v ulicích pořádná kosa, takže každý pobyt na ulici znamená ťafku navíc. Přesto statečný Darrell statečně naběhl a dva fanatiky zrubal, než z něj zombie udělala plně slintajícího idiota, takže si radši zašel dáchnout do místního blázince. Jenny mezitím úspěšně zapečetila bránu, ale vida po návratu, že se situace horší, naběhla též do univerzity, aby zlikvidoval místní breberky na kartě zvěsti. Sotva se Darrell trochu zotavil, vrhnul se jí do boje na pomoc, ale první fanatik z něj udělal mrzáčka (8 kostek, 0 úspěchů), takže šel pro změnu do místní nemocnice, kde se vzápětí setkal s Jenny, kterou tam pro změnu poslal pan Gug. Hezké. Rychlá porada v nemocnici přinesla první rozmíšku - Jenny chtěla dál mydlit příšery a zapudit zlou zvěst, kdežto Darrell už rezignoval a chtěl sehnat alespoň nějaký kus větve, aby měl čím majznout Prastarého po hlavě hned jak se objeví. Šel se tedy projít do lesa, odkud se vrátil bez klacku ale se psem Dukem. Milý společník a do ničeho nekecá. V ulicích Miskatonické univerzity se měla zatím co nevidět rozhořet rozhodující bitva - ochotnice Jenny vs. 7 pekelných monster. Nadopovaná adrenalinem si jako první obět vybrala nebohého psa z Tindalosu. Pes zkusmo štěkl "haf", což Jenny tak vyděsilo, že se dala na útěk a zastavila se až v místním blázinci. Chuděrka. Každopádně tato nepatrná epizoda (a fakt, že jsme neuspěli se zvěstí) již definitivně přilákala Prastarého, a poslední bitva vzplála.

V mírně horší kondici, než v jaké byli na začátku hry, se Jenny a Darrell vrhli do boje. Naštěstí Ithaqua nebyl žádný velký prevít a jeho postih -3 na útok je rozhodně z těch nejmírnějších ve hře. Přesto trvalo celých šest kolo, než jej slavně udolali a poslední hod kostkou byl doslova buď on nebo oni. Naštěstí to padlo a naši hrdinní vyšetřovatelé přežili a Prastarého vyhnali zpět do jiných dimenzí. Sláva vítězům, čest zapuzeným...

Dojmy: Arkham Horror 2nd je prostě srdeční záležitost a jednou za čas se k ní rád vrátím. A odpouštím ji hodně, i to že karta zvěsti, kterou jsme si táhli, nás prakticky nevyhnutelně vehnala do předčasné náruče Prastarého (v této době měl 5 žetonů z 11), i to že setkání tentokrát nebyla nic moc, i to že na konci hry jsme se logicky ptali sami sebe, zda nebylo jednodušší Prastarého porazit hned na začátku a mohli jsme si to pobíhání ušetřit. Ale stejně se ke hře zase vrátíme. Jen co uzraje příhodná doba...

Odehráno v: Praha (Okres: Praha)