nepřihlášený

přihlásit

registrovat

Adventure games: Monochrome a.s.

Počet hráčů: 1 - 4
Doporučený věk: od 16 let
Herní doba: 75 min
Herní svět: Současnost
Herní kategorie: kooperativní
Čeština: v balení hry
Vydavatelé: 999 Games
Dino Toys
Giochi Uniti
Korea Boardgames
Kosmos
Zvezda
Autoři: Matthew Dunstan
Phil Walker-Harding
Rok vydání: 2019
Sdílej: Facebook

Porovnání her „Monochrome a.s.“ a „Žalář“

Autor: mh | 23.7.2020 | 6

Monochrome a.s. je hra ze série Adventure Games, kterou vydává německé vydavatelství Kosmos (kromě jiného vydává také sérii EXIT: The Game) a v české verzi ji přináší společnost Dino Toys. Z této série u nás vyšel ještě Žalář, a protože základní mechaniky jsou stejné, odkazuji nejprve na svoji recenzi této hry, která vám je popíše a zhodnotí. Zde se budu dále věnovat přímému srovnání obou her a rozdílů mezi nimi.

Příběh

Hlavní rozdíl je samozřejmě v příběhu. Zatímco Žalář se odehrává ve středověkém hradě, kde jste uvězněni, a vaším cílem je především dostat se ven, Monochrome a.s. vás přivádí do blízké budoucnosti a do sídla velké firmy, ve které máte splnit úkoly, kterými jste byli pověřeni. Postavy jsou osloveny prostředníkem jisté tajné organizace, která je najme, aby v sídle společnosti Monochrome získali informace o tajně připravovaném léku a také o osudu agentů, kteří tam byli vysláni již dříve.

Obě hry umožňují ukončit příběh více různými způsoby podle toho, jak hráči hrají a jaká konkrétní rozhodnutí provedli. Je tedy teoreticky možné po dohrání celé hry začít znovu a zkusit se dobrat k jinému konci. Zda to ale hráčům bude stát za to, musí posoudit už oni sami.

Obsah balení

Obsah balení je v obou hrách velmi podobný: karty dvou velikostí, pravidla, Kniha dobrodružství, dva plastové pytlíčky se zipem a figurky. Zatímco u Žaláře se jedná o dřevěné „meeple“ figurky, u Monochrome a.s. jsou figurky kartonové, které se zasunou do plastových podstavců. Protože jsou na nich přímo nakreslené konkrétní postavy, vypadá to asi o něco lépe, trochu víc se můžete identifikovat s postavami, ale na samotnou hru to nemá žádný vliv.

Základní princip hry

Základní principy zůstávají v obou hrách stejné. Na začátku se nacházíte ve startovní lokaci a v průběhu hry pomocí metody „point and click“ odkrýváte další a další, získáváte karty dobrodružství, které můžete vhodně kombinovat mezi sebou nebo s konkrétním místem. K tomu se využívá Kniha dobrodružství, kde si najdete příslušný očíslovaný odstavec a přečtete si, co se stalo. V detailech se však obě hry liší a proto si o nich pojďme něco říct.

Příprava hry, výběr postav

Obě hry nabízejí čtyři různé postavy. Každý hráč si jednu vybere, čímž získá její figurku a kartičku. Ani v jedné hře nečekejte žádné propracované herní statistiky, síla, inteligence a podobné vlastnosti nejsou k dispozici.

Žaláři je postava charakterizována jedním přídavným jménem (silný, vědoucí, pozorná, zručná) a jejich různé schopnosti jsou realizovány až prostřednictvím Knihy dobrodružství – v některých okamžicích se hra větví podle toho, která postava konkrétní akci provádí.

Monochrome a.s. to je uděláno podle mě zajímavěji, ačkoliv větvení podle provádějící postavy je použito také. Postava na začátku hry podle instrukcí na své kartě získá jednu kartu handicapu. Vaše postavy jsou sice odborníci na různé oblasti, ale zároveň se příliš nekamarádí se zákonem. Proto jsou některé jejich charakteristiky vedené v různých databázích (např. otisky prstů, snímek obličeje, zvukový záznam hlasu apod.) a tato skutečnost je vyjádřena ve formě handicapu. Pokud má postava např. záznam v databázi obličejů, má handicap na akce, kde může dojít ke snímání (a rozpoznání) jejího obličeje. Tím dochází k jejímu omezení při provádění určitých činností.

Navíc další handicapy může získat v průběhu hraní, takže je dobré si dávat pozor na to, co ve hře děláte. Jedna postava tak může mít více karet handicapů. Na druhou stranu se ale lze handicapu i zbavit. Pokud se vám podaří provést příslušnou operaci (jakou, na to musíte přijít sami), vyřadíte celou jednu kategorii handicapů z provozu a všechny karty se symbolem tohoto handicapu se odhodí (od všech hráčů i dosud nepoužité z balíčku). Vhodným hraním se tak můžete postupně zbavit všech handicapů, což je samozřejmě jedním z vedlejších cílů hry.

Čas, tlak na hráče

Ani jedna z her neměří čas – herní ani skutečný. Není zde žádný „deadline“, který by hráče nutil k nějaké příliš efektivní hře. Hlavním cílem je objevit a prožít s postavami konkrétní příběh a splnit úkoly, které byly zadány.

Přesto v každé hře něco, co určitý tlak na hráče vyvíjí, existuje. U Žaláře jsou to karty zdraví. Těch je v balení 12 a hráči si je rovnoměrně rozdělí. Každá postava tak získá 2-4 karty zdraví podle počtu hráčů. Postava může ve hře utrpět zranění a o nějaké zdraví přijít, stejně tak se může vyléčit a nějaké zdraví zase získat. Nicméně ve hře postava nemůže zemřít, takže zbylé zdraví slouží pouze jako bonusové body do závěrečného hodnocení. To mi nepřipadá jako nějaká silná motivace pro hráče.

Monochrome a.s. žádné karty zdraví nejsou. Místo toho je implementován mechanismus poplachu. Na začátku hry je úroveň poplachu 0. V průběhu hraní se může zvyšovat, nebo snižovat. Jakmile dosáhne hodnoty 5 a vyšší, dojde k tzv. velkému poplachu (a úroveň poplachu se opět vynuluje). První velký poplach je pouze varováním pro hráče a nemá žádný další efekt. Druhý velký poplach ovšem vyloučí některé možné konce celého příběhu a po třetím (posledním) velkém poplachu vám už zbyde pouze jedno jediné možné zakončení. Stále však bude možné příběh dohrát až do konce. Navíc se počet vyvolaných velkých poplachů a úroveň poplachu na konci hry promítnou (negativně) do výsledného hodnocení. Podle mého názoru je tento způsob lépe vymyšlen než body zdraví v Žaláři.

Odhalování lokací

Jistý rozdíl nalezneme také v odhalování lokací, resp. v sestavování prozkoumávaného hracího plánu. V Žaláři procházíme místnostmi hradu, karty lokací podle pokynů hry přikládáme v různých směrech a plán se nám tak rozrůstá na všechny strany. Můžeme se pohybovat po stejném patře a karty přikládat ve vodorovném směru, nebo po schodištích (či jiným způsobem) směrem nahoru či dolů a karty přikládat ve směru svislém. Hrací plán se tak na stole rozrůstá do šířky i do výšky a pište si, že ke konci hry bude pěkně rozsáhlý. Doporučuji úvodní lokaci umístit horizontálně co nejvíc doleva a vertikálně zhruba doprostřed. Jinak budete nuceni karty později posouvat.

U Monochrome a.s. je to trochu jinak. Protože se pohybujete ve výškové budově firmy, každá karta lokace představuje jedno její patro. Mezi patry se pohybujete prostřednictvím výtahů, které jsou představovány speciálními kartičkami. Výtahy jsou celkem tři a každý vás zaveze do jiných pater. Na začátku jste schopni ovládat pouze jeden z nich, ostatní dva musíte zprovoznit v průběhu hry. Hrací plán se vám tak rozrůstá spíš do výšky, doporučuji počítat se dvěma paralelními sloupci směrem nahoru a jedním směrem dolů do podzemí.

Prozkoumávání míst

V obou hrách jsou některá konkrétní místa v lokaci označená tříciferným kódem. Pokud ho chce nějaký hráč prozkoumat, postaví svoji figurku vedle tohoto místa a přečte příslušný odstavec v Knize dobrodružství. Nebo může na tom místě použít konkrétní kartu předmětu, takže zkombinuje číslo karty a místa a v Knize dobrodružství se opět dozví výsledek.

Žaláři to je všechno. U Monochrome a.s. je práce s místem svázána s handicapem. Vedle každého kódu místa je uveden symbol jednoho z handicapů. Pokud s místem pracuje postava, která nemá kartu tohoto handicapu, vše proběhne standardně. Pokud však s místem pracuje postava, která vlastní kartu tohoto handicapu, zvýší se nejprve úroveň poplachu o 1. Pokud ta dosáhne hodnoty 5 a více, vyvolá velký poplach a to není nic, co by si hráči přáli. Teprve pak se dokončí interakce hráče s místem.

Zatímco tak v Žaláři při interakci s místem vyvstává pouze otázka, jestli mě něco nekousne a jak to celé vůbec dopadne, v Monochrome a.s. je tato otázka samozřejmě taky, ale navíc je nutné taktizovat i s tím, která postava danou akci provede, pokud tedy nechceme zbytečně zvyšovat úroveň poplachu.

Předávání předmětů

Žalář obsahuje poněkud prostoduché pravidlo pro předávání předmětů. Kdokoliv si prakticky kdykoliv může vzít jakýkoliv předmět od kohokoliv, bez ohledu na to, jestli se obě postavy nacházejí ve stejné lokaci, či nikoliv. To je zaprvé logický nesmysl, zadruhé to vede spíše k utvoření jedné společné zásoby všech karet, ze které můžou hráči kdykoliv čerpat.

O tom, že to nejspíš nebylo ze strany autorů domyšleno, by mohl svědčit fakt, že v Monochrome a.s. je možné předávat si karty jenom mezi postavami nacházejícími se na stejném patře, což už dává mnohem větší smysl.

Závěrečné hodnocení

Žalář i Monochrome a.s. jsou nenáročné, oddychové hry, které umožní hráčům prožít konkrétní příběh. Neobsahují žádné složité šifry, které je nutné řešit, principem je spíše vhodné použití nalezených předmětů. Úplně triviální to však není, v některých případech je potřeba se opravdu zamyslet. Z toho důvodu jsou vhodné i pro začínající hráče nebo rodinné hraní. Obě dokáží zabavit tak cca na 4-6 hodin.

Vypadá to, jako by Žalář byl první a u Monochrome a.s. se autoři už posunuli trochu dál. Připadá mi o něco vyladěnější, zábavnější, hernější. Rozdíl však není nijak zásadní a proto obě hry poskytují prakticky stejný herní zážitek.

Sdílet s přáteli:

Komentáře

Zatím nebyl přidán žádný komentář...

Přidat komentář

Tato funkce je dostupná pouze přihlášeným uživatelům!

Můžeš se přihlásit nebo registrovat.