Těch bylo :)
Z let úplně raných to bylo "Z pohádky do pohádky", naprosto legendární hra mého dětství, kterou v té době nemělo šanci nic přebít.

Jak šly léta, tak hry z edice PaN, "Fantom staré Prahy", "Lovci pokladů" a "Maršál a špion". Obzvlášť Lovce a Maršála jsme drtili fakt hodně.

Jak člověk stárnul nebo spíš postupovala doba tak samozřejmě přišly Dostihy, které vlastnil kamarád a já jednou k Vánocům dostal "Za burzou kolem světa". I když to byla v podstatě stejná hra, šly od té doby dostihy stranou.

Dalším milníkem byla Bitva na polích Pelenoru a Evropská politika 1900. Nepamatuju jinou hru u které by jsme se servali jako koně a byli schopní spolu i několik dní nemluvit. :)

A pak spousta žetonových her dovezených z polska, které nedokážu dohledat, pamatuju si jen, že šlo o bitvu v Ardenách a bitvu u Grünwaldu. Ale přesné názvy už asi nedám.

Pak nastalo období počítačových her, potom ze dne na den konec PC hraní a zhruba dva roky zpátky vládnou deskovky. :)

:-)
Ja som mal doma ako decko iba Podnikateľský trenažér a Človeče...
Potom prišlo Scrabble a Othelo.
Potom dlho dlho nič a v r.2012 som tomu prepadol...

Viz starší vlákno

https://www.zatrolene-hry.cz/diskuse/obecne-o-hrani-spolecenskych-her-3/ceske-deskoherni-milniky-15523/

Havelock
Ale já bych chtěl, aby tohle téma nebylo úplně o tom samém. V tom, na které jsi odkázal, se diskutuje o zásadních milnících pro český deskoherní trh, jako je například vydání českých verzí Osadníků z Katanu, Arkham Horroru a Studené války. Krom toho tam hráči jmenují i spoustu starých československých her.

V tomhle vláknu bych si přál, aby hráči ty hry nejen vyjmenovali, ale aby si na ně i zavzpomínali a třeba se podělili i o nějaké zážitky, které s nimi měli. Zavzpomínali kolik a které měli doma, kolik partií odehráli, jak často hráli, atd.

---
Zarytý odpůrce figurek, který zastává názor, že hromada plastu ze špatné hry dobrou hru nikdy neudělá.

Jsem starší ročník
Přestože jsem starší ročník a měl bych asi vzpomínat na hry mého dětství (protože naše rodina byla docela hravá), tak bych napsal mé pocity z jiné hry, relativně nedávné a velice známé - Twilight Strugle nebo-li Studená válka.

K téhle hře mám vztah nejen herní, ale i historický, protože půlku života jsem prožil právě v době Studené války a ve škole nám ideologové vtloukaly do hlavy všechny události, které lze na kartách Studené války najít právě z pohledu Sovětského svazu a "tábora socialistických (rozuměj komunistických) států".
Deskovky mne vždycky zajímaly a když jsem před 14 lety objevil, že někde v USA vyšla hra o Studené válce, tak mne strašně mrzelo, že se k nám nikdy nedostane a hlavně jsem předpokládal, že by ta hra obzvlášť hráče z mladší generace vůbec nezajímala. Brzy jsem ale zjistil, jak hluboce jsem se mýlil. Hru si hodně hráčů pořídilo a protože i já jsem zjistil, že bych ji měl s kým hrát, tak jsem se pustil spolu se Sasou do amatérského překladu pravidel a karet včetně grafiky a vlastně jsem si ji poprvé zahrál. Ale pořád to bylo jen pár herních nadšenců, kteří si hru pořídili a já jsem se zmýlil podruhé - na 100% jsem si myslel, že ta hra nemá nikdy šanci vyjít v češtině, protože by se nezaplatila, když si ji koupí jen pár nadšenců. Tenkrát vydavatelství vydávala většinou jen klasické rodinné hry a díky mému fandovství jsem se znal s kluky z Mindoku a z Albi.
No a jednou tak čtu maily a byl tam jeden od Poga z Mindoku a když jsem si ho přečetl, tak mi spadla čelist. Psal mi, že mají šanci vydat Twilight Strugle v češtině a když jsme dělali ten amatérský překlad, tak jestli by ho mohli použít. Když jsem se trošku vzpamatoval, tak jsem mu hned napsal o mém nadšení, ale zároveň jsem mu přísně zakázal, aby cokoliv z našeho překladu použili, protože jsem si byl vědomý, že je to jen amatérský překlad a že práce na Twilight Strugle vyžaduje úplně jiný level. Samozřejmě jsme se do toho pustili a byla to asi půlroční práce, ale myslím, že se vyplatila. Zároveň jsem byl jeden z těch, díky kterým se dnes u nás hraje Studená válka a ne Twilight Strugle - o názvu jsme vedli dost diskuzi. Díky Sasovi jsme taky doplnili a rozšířili oproti originálu kapitolu s historickými souvislostmi. Protože jsem já osobně měl špatné zkušenosti s orientací na kartách - které jsou trvalá událost, které událost platící jen jedno kolo, které jsou válečné události a které události odkazují na jiné události, tak jsem se zamyslel, jak to zlepšit. V originále na kartách obzvlášť ty odkazy na jiné karty byly dost chaotické a utopené nesystémově různě uvnitř textu na různých kartách. Vymyslel jsem systém barevného textu pro označování různých typů událostí a domluvil se s Mindokem, že to doplníme do pravidel a že to takhle půjde do tisku karet.
A tak jsem nesmírně rád, že tahle hra, kterou jsem tak toužil sem dostat se u nás hraje, že je už několikáté vydání vyprodané a že i já jsem k tomu tak trošku přispěl. Proto mám k ní jakoby tak trošku rodičovský vztah, jako by to bylo tak malinko i mé dítě i když nejsem autorem téhle perfektní hry a ani nejsem vydavatel nebo jejich zaměstnanec - jsem jen takový trošku fanda, jakých jsou dnes už stovky a tisíce ;).

Malcolm
Jojo, ale ono se to tam právě zvrhlo v takovou nostalgii. Takže nejde o zdvojení vlákna, jen doplnění, kdyby to někoho zajímalo. Kopírovat svůj příspěvek nebudu.

retro
Nakoľko som svoje detstvo prežil v 80.-90. rokoch, skúsim k tomuto niečo napísať.
V tej dobe u nás vychádzali deskové hry hlavne rodinného typu. Súviselo to s mentalitou spoločnosti, prostredím, dobou. To málo čo vychádzalo, štandardne nevybočovalo zo zabehnutého stereotypu:
hracia doska + pajdulák /figurka alá človeče/ + kocka d6. To bol proste základ. Pamätám, keď sme v úžase hľadeli prvýkrát na kocku d12. Moc sa toho hrať nedalo, najčastejšie sme trávili čas pri Dostihoch, Kamiónem po Evropě, neskoršie prišiel Talisman, ktorý bol síce veľmi jednoduchý, ale dalo sa tam „vyblázniť“ vďaka množstvu rozšírení. Toho vystriedalo o niečo sofistikovanejšie Proroctví (ale to už je r.2000). Boli to mainstreamové hry, ktoré si ale v podstate môžu zahrať decká ešte i dnes.
Výborné a levné hry prinášala fy. JAVOZ -PaN- Papír a nápad, ktorá tu bola už niekoľkokrát spomínaná.
Pamätám si takisto prvú wargame (ktorá sa dá takisto kúpiť dodnes), ktorá nám rozhýbala mozgové závity – Bitva na Polích Pelennoru. Škoda, že táto zaujímavá hra nedostala v dnešnej dobe reprintov nové redesignované vydanie, ale možno sa ešte dočkáme.
Skvelou hrou bol Hokej ´92 – simulátor ľadového hokeja, s extrémne ťažkými pravidlami a veľmi reálnym zážitkom. Od toho istého vydavateľa sme „drtili" ďaľšiu športovú záležitosť, ktorá sa im takisto podarila – Peleton. Spomínam na časovky, plánovanie rozloženia síl počas závodu, držanie sa v tesnom závese za vedúcim peletonu, aby ste ho v cieľovej rovinke predbehli a získali vytúžený víťazný dres !
V zahraničí vychádzalo hier omnoho viacej, robievali sme si amatérske preklady, kopírovali a tiskli.
Napr. Obcy – atmosferická záležitosť podľa slávneho filmu, nezabudnem na ten pocit, keď ma obkľučovala horda votrelcov, a mne došli náboje ...
Dodnes mám niekde homemade Diplomacy, ručne kreslenú mapu, množstvo jednotiek ...
Spomínam si, ako sa mi niekedy začiatkom 90. podarilo v rámci školského výletu dostať do Mníchova, a ako som tam strávil v nemom úžase hodinu v hračkárstve. V tej dobe sme dosť hrávali DrD a krabica HeroQuestu, ktorú som tam videl mi dlho nedala spávať (aj kvôly svojej cene). A to som rád, že v tej dobe prakticky neexistovala žiadna distribúcia hier „zo západu“. To by tých nesplnených snov bolo omnoho viac, vonku totiž vychádzalo množstvo parádnych hier napr. od Avalon Hill (Magic Realm), ale to som vtedy našťastie ešte nevedel...
Keď tak retrospektívne uvažujem, hry ktoré vychádzali, neboli vôbec zlé. Trávili sme pri nich more času, niečo nás aj naučili, hlavne bolo o niečo ťažšie sa k nim dostať, prípadne si ich vyrobiť.
Samozrejme, neboli tak vizuálne zaujímavé, ako je tomu dnes, a hlavne nemali to more plastu, ktoré je súčasťou skoro každej dnes vydávanej deskovej hry. Nemali sme vydetailované figúrky a komponenty, často sme museli nechať pracovať svoju fantáziu :-).
Ale hry sú podľa mňa hlavne o hrateľnosti a zábave, ktorú vám poskytnú.
Dnes môžeme byť skutočne vďační za mnoho lokálnych distribútorov a vydavateľstiev, ktorí nám prinášajú obrovské kvantum hier častokrát hneď po vydaní aj v češtine pre rôzne vekové a žánrové kategórie hráčov. Naopak musíme skôr pozorne premýšľať a rozhodovať sa, čo si z toho množstva vyberieme a na čo nám zostane čas aj k hraniu, aby nám tie krabice len tak nezaberali miesto v poličkách ...