Asi tak, Brenda působí v akademických kruzích, nechci se nijak dotknout spoluhráčů, kteří působí jako asistenti na VŠ, nicméně řada akademiků je održená od reálného světa - tím myslím reálný svět aplikované vědy, což v jejím případě je reálný svět deskových her.

Brenda prostě vyvíjí hru ne proto, aby se lidi pobavili, resp. aby žila z prodeje. Hru vyvíjí z "věděckých důvodů" - shromáždí data o vlivu na hráče, data analyzuje, podloží teoretickými publikacemi a následně svými poznatky zavalí studenty na seminářích.

Ano, kontrovezní téma je akceptovatelné, protože ukáže sílu hry, sílu analogie s reálným životem. Silně ale pochybuju, že by si někdo koupil jen tak pro příjemné hraní hru s tématem holocaustu nebo mexických nádeníků (leda jako těžce černohumorný dar).

hm jsem si to taky přečetl, ale zas tak moc mě to nezaujalo.
A ad tvoje otázka o akceptovatelnosti. je přece řada her co jsou kontrovezrní i bez toho že by sloužili ke vzdělání a taky se prodávájí hrají prostě existují.
Pro někoho kontroverzní holocaustu pro jiného zase něco jiného. Všechny hry s historickým, politickým nebo nábožeským tématem můžou být přece kontroverzní.

jak já to vidím
nečetl jsem to pořádně neb má angličtina na přesné pochopení takovéhoto textu nestačí v tak krátkém čase. takže reaguji hlavně na sydovu otázku.
myslím si, že vzělání a to objektivní je většinou o kontroverzních tématech.
pro mě je hlavně otázkou kdy nejlépe začít sdělovat kontroverzní informace dětem potažmo dospívajícím dětem aby se z toho poučili a neviděli v tomto dění jen zábavu a nebo jen fakt, který si musí chvíli pamatovat aby prošli do vyššího ročníku. asi hodně závisí na individuální vyspělosti a vlivu prostředí v kterém dítě vyrůstá.
když bude člověk vyrůstat v pro něj ideálních podmínkách (od dětství po dospělost) určitě bude na ostatní tvory pohlížet jinak a bude se k nim chovat jinak než člověk jehož výchova bude v kterékoliv fázi vývoje nějak narušena.
psychicky zdravý a zdatný jedinec si dokáže utřídit společenské hodnoty sám a to správným směrem (samozřejmě existují nepatologické odchylky, ale to vás musím odkázat na Vzpouru deprivantů od F. Koukolíka a J. Drtilovou)
děti (psychicky zdravé) se, podle mne, i s kontroverzním tématem dokáží vypořádat (samozřejmě s vysvětlením, protože ještě nejsou dospělí a chybí jim spousta informací)
hra na holocaust může (asi) do jisté míry posloužit ke vzdělání (já osobně bych tuto metodu nepoužil, přijde mi zvrácené už k tomu vymyslet pravidla), protože děti berou jakoukoliv hru jako "učení se".
no a k dospělím jen dodám, že záleží na jejich sociálním vývoji, viz děti.
já bych to nehrál, jelikož jsem se s několika přeživšími setkal, byla by to neúcta.
sodovka: znám pár lidí, kteří by si takovou hru kopilo. Párkrát jsem se s nimi pral:´-/ tuším, že mají i politickou stranu:-(

a ještě :-)
napadá mne, že nejde o kontroverzní témata, jde o témata, která jsou k odsouzení z jakéhokoliv lidského pohledu, a musí se o nich mluvit. Kontroverzní jsou proto, že se neví zda se o nich mluvit sluší, což je divný.
důležité je mluvit o všem a ne jen, nevím jak to napsat, v negativech. Např. proč se tu nikdo nevzbouřil, když přišel fašismus, intelige a důstojníci byli pronásledováni a dělníci se měli líp než za první republiky. pouze co nejkompletnější a nejobjektivnější informace dokáží tyto témata objasnit a, podle mne, zabránit jejich dalšímu šíření.
paladine, tyto témata nemusí býtkontroverzní, ony jsou.

inteligence
blbne mi klávesnice

Boldrick
..prepac, neda mi:
decko ako "tabula rasa" nevie, ci je nieco kontroverzne, ani preco..dokonca sa mu musi samotny vyznam tohto slova 'naprogramovat'.. a dieta sa samo imho nerozhoduje ci to alebo ono je alebo nie je 'kontroverzne', opat je to len pofiderna projekcia 'okolia'..
..nehovoriac o tom, ze 'spravnost' a 'nepofidernost' je relativna a zavisi od kopec (najme kulturno-spolocenskych) 'veci' -nieco moze byt niekde/u niekoho normalne, inde je to kontroverzne alebo tabuizovane..anyway, opat je to len deformita s generacnou prenosovostou (ako dedicny hriech) heh

(cele toto mi pride len ako okata replikacia memov, ktore by v 'zdravej' spolocnosti nemali vobec byt.. ved tym,ze sa pred 'zlom' varuje, samotne nezmizne, iba sa prenesie 'informacia' o jeho existencii, co moze viest len opat k nemu samotnemu..
ak by napriklad teraz v jednom okamihu nikto na zemi nevedel, o com je ta 'filozofia' nasilia, xenofobie ci rasizmu, urcite bola by bola mensia sanca, ze 'nou' zacne niekto zit a konat..preto mam dojem, ze cim viac sa nenavistne hovori pise o samotnej nenavisti, tym je to horsie..proste by bolo imho lepsie, keby sa sirili myslienky tolerancie, pomoci a tak.. ak by toto bolo vseobecny 'zaklad' vychovvy, preco/ako by sa objavovali opat chyby nasich predkov?

ale to je uz iny sudok.. o tom, ako a preco sa dalej siria memy... ..mozme piatok pokecat, isto to bude plodna debata;)))

&pardon za OT.

Kontroverzní téma a hry
Tak jsem ten článek přelouskal a je to zajímavý pokus, který by se ale neujal v širším měřítku. Alespoň ne ve formě deskové hry. Hra, která má mít emocionální dopad je v podstatě hratelná jen jednou. Napodruhé už víte, co od ní čekat a už víte, co se stane a co hra popisuje, takže už se na ni díváte z jiného pohledu. Emoce už pak jdou úplně jiným směrem a nastupuje rozum. Navíc se do hry s emocionálním dopadem musíte dostatečně vžít, což pro mě nedokáže teď udělat žádná eurohra a díky tomu se domnívám, že by mě Train nechal chladným, protože jsem u euroher zvyklý vnímat hlavně mechanismy. Tím se tahle "hra" omezuje na herní laiky (jde to taky vidět z toho, že její první hra byla pro její dceru, tedy pro naprostého neherního člověka). Jediné prostředí, kde by se mohla hodit, by bylo právě ve výuce na škole, ale to by hra musela pojmout současně cca 30 hráčů a navíc je všechny udržet dostatečně ve hře, jinak by se u všech ten emocionální zážitek nedostavil. Takže další dost závažný problém, protože takovou hru snad nejde ani vymyslet. Proto toto téma nevidím jako moc perspektivní v doméně deskových her. Počítačová hra určitě (a hodně jich takových je), ale deskovka nikoli.

odlehčení
zkusím tuto debatu trochu odlehčit neb je to z jinýho soudku, ale bylo to v podstatě to první co mě napadlo, když jsem si přečet Sydovu otázku.
Jako kontroverzní mi docela příjde, když příjdu do hračkářství a vedle kloboučku hop, osadníků a bůhví čeho ještě leží krabice Leohrádky s nahou Kobzanovou.

bejt chlap?
kouknu na kobzanovou a jdu se zeptat kde mají Arkham :-)

Téma
Boldrick to napsal dle mého dost výstižně. Myslím si, že žádné téma by nemělo být tabu, pokud jde o vzdělání.
Navíc mně osobně v deskových hrách "kontroverzní" témata vyloženě chybí. Kdo má furt hrát s elfama, vláčkama a sci-fi loděma? Dejte mi hru o atentátech nebo ala Inglorious Basterds a beru ji všema deseti. No dobře, jsem trošku divnej :-)
Mám pocit, že originální a částěčně kontroverzní téma je plus! Myslím, že by si Sydo koupil Hellgame i kdyby to bylo dvakrát dražší. Gloom je tak zábavný, protože je morbidní (a to značně). A i když tyhle hry to berou spíše s nadhledem, podle mě se dají rozumně a "vážně" zpracovat i tak ostrá témata, jako holocaust, imigranství nebo klidně sexuální výchova. Hodně oceňuju například deskovkový počin "Cesta z ghetta" už jen za tu snahu.

to Kadaver
to emocionální cítění může být asi dost rozné u různých jedinců v zavyslosti na ovlivnění osobnímí životními zkušenostmi atd.

Jak tu nasal Belholder hrát hru na téma Holocaustu by pro někoho kdy zná konkrétní lidi mohl být značně emociánální zatím co pro jiné ne.
Nikdo z nás asi necítí velkou lítost když v portoriku posílá černý kolečka coby otroky na plantáže, ale mohl by to být skoro stejná případ jak ten Holocaust.

Já si třeba osobně nikdy nezahraju Pandemic protože se mi to v době, kdy každej večer ve zprávách řeknou kolik lidí kde zemřelo na chřipku, příliš nelíbí. Každej to může mít postavený jinak a kontraverzní tak bude defakto každá druhá hra.
Nebude to ani tak v počtu lidí jako v té cílové skupině.

těžko říct
Bohužel v článku chybí jakýkoli náznak herního mechanismu. Takže těžko se lze dopídit, jakým způsobem se hraje a co je vlastně cílem hráčů. Pokud je cílem hry dopravit vláčkama žluté figurky do Treblinky, Osvětimi atd. a vyhraje nejlepší špeditér, pak se mi to teda těžce ekluje.

Doufám, že je hra o něčem jiném a pouze mě to nenapadá...

Téma samotné není na závadu, to by z učebnic dějáku musela vypadnout celá Druhá světová.

husak
Co já jsem pochopil, stěžejní prvek té "hry" spočívá v tom, že se někdy v půlce hráči dozví, že přepravují lidi do KZ a že se na holocaustu sami podílejí. Tudíž bych hádal, že by teoreticky měl vyhrát ten, kdo jich dopraví nejvíc... ALE zároveň je z toho popisu jasně znát, že o výhru vůbec nejde, celé to je o tom momentu kdy zjistíš, že panáčky vezeš třeba do Treblinky a na tom, co se děje ve hře dál, vlastně už ani nezáleží.

Mě to připadá jako psychologicko-sociologický pokus, který využil mechaniky stolních her a že v tomto směru nemá smysl mluvit o tom jako o "hře".

Paní Brenda je primárně game designer, a deskovou "hru" vytvořila jen proto, že počítačovou by sama nezvládla... A myslím si, že takovéto věci by měly u počítačových her zůstat - ty mohou být zahrány pouze jednou a přtom mít dostatečnou délku aby hráče uspokojily a zároveň na něho zapůsobily. Viz poslední kousek článku - počítačová adventura o mexikáncích pracujících na černo v restauracích bude nepochybně emocionálně působivější než desková hra na totéž téma...
A hlavně, u deskových her je otázka znovuhratelnosti - ruku na srdce, kdo z nás si koupí deskovou hru s vědomím, že si ji jednou zahraje a bude mít provždy dost ?

Ad Sydova otázka - souhlasím s Boldrickem, za účelem vzdělání by žádné téma nemělo být vnímáno jako kontroverzní, ale mělo by k němu být přistupováno objektivně.

.klopčík
úplně s tebou nesouhlasím. Pochybuji, že africké kmeny mají ve výrazech jako xenofobie jasno a přesto se tam masakrujou dost nelidsky (nechci rozebírat historické důvody, jako likvidaci Zulů brit. impériem, atd.)
a o tom, že dítěti je to třeba vysvětlit, jsem psal. Právě v tom hraje roli sociální vzdělání a vzdělávání. Kdyby vyhrálo 2.sv. válku německo, bylo by kontroverzní téma zda nechat čechoslováky žít na ohňoví zemi nebo ne:-) Ale v tuto chvíli by nikdo nevyrůstal ve zdravé společnosti.
Samozřejmě závisí na definici zdravé společnosti. Nikdo mi nevysvětlí, že zabíjení je ospravedlnitelné, byť se z pohledu evoluce dá vysvětlit.
ale dáme deskovku a pak to proberem na pívu, co ty na to?

husak:"...vyhraje nejlepší špeditér..." :-D

Borghal
Asi jsem tu otázku nevhodně vyjádřil, spíše "kontroverzní téma pro hru". Prostě na koncentrák se většinou nehraje, viz humbuk kolem jakéhosi umělce, který udělal LEGO koncentrační tábor. Já jsme zastáncem názoru, že by se to mělo připomínat pořád a pokud to má být nějakou "šokézní" metodou, pak to vůbec nevadí. To že se takové věci staly by lidi nemělo nikdy přestat šokovat.

sydo
on ten koncentrák je asi fakt moc na hru, kdo by hrál za koho. I když si dokážu takovou hru představit, prostě mi to přijde jako neúcta k obětem jakéhokoliv xenofobního konání kdykoliv v dějinách. Když si představím o co by se jako hrálo, o vánoční sadu mýdel z nižších ras nebo skvělé stínítko z novorozence nezbedné těhotné vězeňkyně, no nevim, nevim.
já myslím, že stačí vítězit v ASL s elitními jednotkami SS. Ale to už je asi na psychologickou úvahu:-)

...
Souhlasím, že se téma koncentračního tábora musí připomínat a musí šokovat, ale na druhou stranu to musí být důstojné, k těm 6 milionum lidí co tam byli zavražděni. A hra na toto téma mi důstojná nepřijde.