Útulná doupata aneb Pojďme bořit mýty

Autor: AlfBoard | 13.3.2022 | 10

V poslední době jsem začal sepisovat dojmy z her, které se mi dostanou na stůl. Moje výhoda je v tom, že si můžu psát o čem chci a proto píšu jen o hrách, které se mi líbí. Tentokrát bych se tedy rád podělil o dojmy z hry Útulná doupata a především se pokusím vyvrátil několik mýtů, které o téhle hře kolují v nejrůznějších diskuzích. A protože jsem doma ve Facebookové skupině Sólohráči, omrkneme i sólo mód (i když to nebude moc třeba – uvidíte sami).

Útulná doupata je hra pro jednoho až pět hráčů s herní dobou kolem jedné hodiny. Jedná se o worker placement (k tomu se ještě dostaneme) kombinovaný s herním mechanismem dice rolling a set collection. Po přidělení workera ke konkrétní akci můžete (ale taky nemusíte!) získat zdroje, za které nakupujete karty vybavení (jmenují se karty Potěšení), jejichž prostřednictvím zkrášlujete vaše doupata. Vhodnou kombinací karet se tedy dostanete k nezanedbatelné části bodů. Hra se hraje na osm kol (v kratší variantě na šest) a v každém kole se náhodně mění dostupné akce. Kdo se tak nejlépe připraví na zimu (získá nejvíc bodů) vyhrává. K tomu vám pomůžou karty Udělátek, díky kterým můžete získat trvalé výhody vůči vašim soupeřům.

Ke slovu se dostanou kostky a vaše mozkové závity nebudou zahálet ani chvilku. Takových her je spousta. Pojďme se ale podívat, v čem je hra jiná a v čem se někteří diskutéři pletou, když hru hodnotí podle prvních dojmů.

Další z dlouhé řady worker placementů?

V klasickém  worker placementu to funguje tak, že umisťujete své dělníky na jednotlivé akce. Obsazením (zašlápnutím) takové akce obyčejně znemožníte protihráčům provést stejnou akci v aktuálním kole. Záleží tedy na pořadí hráčů, protože se vám může jednoduše stát, že když na vás přijde řada, bude už vámi vytoužená akce obsazená. A poté, co svého workera umístíte na vybranou akci, ji obvykle okamžitě vyhodnotíte. Tak přesně takhle Útulná doupata nefungují.

V Útulných doupatech umísťují všichni hráči své workery současně (na pořadí hráčů nezáleží), protože vám akci nikdo nemůže zašlápnout – jednu akci tak můžou současně zvolit všichni hráči. Že se pro akci rozhodnete, ale ještě neznamená, že ji i vyhodnotíte. U každého políčka s akcí je totiž podmínka, kterou musíte splnit – ke každému políčku (až na výjimky, kdy můžete přidělit jakoukoliv hodnotu) musíte přidělit konkrétní číselnou hodnotu, která vám napadá na kostkách.

Dost zásadní změny oproti běžným worker placementům, nemyslíte?

Další kostková hra, kde o všem rozhoduje náhoda?

Ve hře používáte celkem 6 kostek. Každý hráč má dvě své kostky (ve své barvě), těm se říká rodinné kostky. Nejdříve všichni hráči hodí svými rodinnými kostkami. V téhle chvíli už tedy znáte dvě hodnoty, s kterými můžete počítat při výběru akcí. Po nasazení workerů k jednotlivým akcím proběhne hod čtyřmi vesnickými kostkami, které jsou pro všechny hráče (pro toto kolo) společné. Nyní můžete libovolně kombinovat hodnoty z rodinných a vesnických kostek a přidělovat je k jednotlivým akcím. To, jestli se vám podaří požadovanou hodnotu z dostupných kostek vykombit, rozhoduje o tom, zda akci můžete využít. Pokud se vám akci využít nepovede, získáváte žetony zkušeností, které můžete v dalších kolech použít jako modifikátory hodu (±1). 

Požadavek může být například konkrétní hodnota, číslo menší/větší, dvě kostky stejné hodnoty, číselná postupka, pouze sudé hodnoty, atd. Dostupné akce a jejich požadavky se navíc v každém kole (měsíci) mění.

Práce s kostkami mi tak mnohem více připomíná systém použitý ve hře Nebe v plamenech, než úspěchové systémy, které je hojně využívají v ameritrashových hrách. 

Tohle dice fest opravdu není.

Další infantilní hra se zvířátky?

Tak tohle je hodně individuální. Hra je opravdu zvířátková a to jestli je infantilní, nebo není, záleží na vašem osobním vkusu a pocitu, který z hry budete mít. Můj osobní názor je, že se jedná o milou a velice příjemnou hru a to ať po stránce vizuální, tak hlavně co se týče překladu. Za infantilní bych považoval růžové jednorožce (kteří samozřejmě kakají duhu) a roztomilé medvídky. Tohle ale v Útulných doupatech opravdu nenajdete. Pokud vám ale přijdou dětinská zvířátka z Rootu, pak vám rozhodně budou vadit i zvířátka z Útulných doupat. Rozdíl je snad jen v tom, že zvířátek z Útulných doupat se nebudete bát :) 

Překlad není ušišlaný, prostě opravdu není mířený na cílovou skupinu čtyřleťáků. Herní termíny jako tvorečkové, potěšení a udělátka se mi moc líbí a navíc mi evokují krásné chvíle nad četbou geniálních Kantůrkových překladů. Právě za překlad bych lidem z BoardBros rád vystřihl poklonu. Tohle je totiž opravdu povedené.

Další hra pro děti?

Jedná se o rodinnou hru, proto děti ke stolu rozhodně patří. Zapomeňte ale na nějaký Můj první ovocný sad, nebo Karak. Tohle je rodinná hra, která vyžaduje solidní dávku plánování a reagování na aktuální situaci. Hru bych spíš přirovnal ke hrám jako je Na křídlech, nebo Parky, než k titulům primárně zaměřeným na dětské publikum. Sám jsem během hry několikrát trpěl syndromem analysis-paralysis (AP) a to si myslím, že už mám něco nahráno. 

Ne, tohle není hra pro prťata, ale čistokrevná rodinná hra, kterou si ale bez problémům zahraji i s náročnějšími hráči.

Tak a teď k sólové variantě hry. A tady máme další překvapení! Hra se totiž hraje v sólu úplně stejně, bez jakékoliv úpravy pravidel, jako v jakémkoliv počtu hráčů. Zapomeňte tedy na nějakou Automu, za kterou budete muset přemýšlet. Odměnou za dosažený bodový výsledek vám bude slovní ohodnocení vašeho výkonu.

Hru tak mohu pro sólo hraní maximálně doporučit.

Celkově se mi na hře líbí především kombinace herních mechanismů, kterou z jiných her neznám. Jedná se o pohodové, nekonfliktní, rodinné hraní. Útulná doupata zároveň zahrajete i s ostříleným hráčem.

Díky náhodně se měnící nabídce akcí se hra hned tak neohraje a žádná partie nebude stejná.

Vsadím se s vámi, že až při hraní zjistíte, že tato hra nabízí mnohem víc, než se zdá. Vzhledem k jednoduchým pravidlům a zvířátkovému tématu můžete totiž rychle nabýt mylného dojmu, že se jedná o dětskou blbinu. Po první hře však zjistíte, že víc jste se mýlit nemohli.

A jestli vám i tak budou Útulná doupata připadat infantilní, jste prostě tvrďáci a kupte si Cave Evil :) 

Sdílet s přáteli: