Hrad Itter - nejpodivnější bitva druhé světové války

Autor: Hyman | 20.4.2020 | 17

Květen 1945 - konec války visí v jarním vzduchu. Bohužel je ještě mnoho fanatických německých jednotek, které si to nechtějí připustit. A ty v poslední křeči kopou kolem sebe a ničí, zabíjejí, plení … Ale jsou i mnozí takoví v řadách Wermachtu, kteří si přejí mír …

Podivuhodný příběh, který se udál na hradu Itter. Dva muži stojící na hradbách, jeden z nich oblečený v americké tankistické uniformě a druhý v německé. Celou válku nepřátelé, dnes stojí na stejné straně. Pozorují dalekohledem přijíždějící náklaďáky plné vojáků. „Je jich moc... Tak dvě stě. Všichni SS.“ prohlásí Němec lámanou angličtinou. „Dnešek je možná poslední den týhle zatracený války a já bych byl nerad poslední padlý Američan v tomhle krautlandu,“ zavrčel Američan a zapálil si cigaretu. „Stalingrad, Normandie. Přežil jsem. Také nechci dnes umřít v tomhle… verfluchte Schloss Itter!“ řekl Němec a zamyšleně se zahleděl kamsi do dálky.


Příběh

… se odehrává pět dní poté, co se Hitler ve svém bunkru v Berlíně zastřelil a dva dny před tím, než se Německo nakonec vzdalo. Bojovali zde na společně němečtí vojáci, američtí tankisté, francouzští vězni a bojovníci rakouského hnutí odporu. Místo - zámek Itter:

Použité zdroje: https://www.stoplusjednicka.cz/, https://www.idnes.cz/, Wikipedie, Castle Itter companion book

Zámek Itter leží nedaleko stejnojmenné obce, asi 19 kilometrů západně od tyrolského Kitzbühelu. V únoru 1943 jej vzhledem k jeho robustnosti a poměrně odlehlé poloze zabrali nacisté a učinili z něj vězení pro prominentní francouzské zajatce, kteří měli pro třetí říši natolik vysokou hodnotu, aby byli drženi v relativně mírných podmínkách. Oficiální označení znělo Evakuierungslager (evakuační tábor) a celé zařízení se nacházelo pod administrační správou velitelství koncentračního tábora v Dachau.

Mezi nedobrovolnými obyvateli zámku se nacházel například bývalý ministerský předseda Édouard Daladier, francouzský prezident z let 1932–1940 Albert Lebrun, starší sestra Charlese de Gaullea Marie-Agnès Cailliau, generálové Maxime Weygand a Maurice Gamelin nebo tenisová hvězda Jean Borotra.

Každého hned napadne - proč vězni z hradu neutekli? Neměli by bohužel šanci se z hradu vzdálit. Waffen SS, fanatické vojenské jednotky pod vedením Heinricha Himmlera, měly v úmyslu zaútočit na zámek a popravit všechny vězně. Útěk do okolních lesů neměl naději na úspěch. Jedinou rozumnou variantou bylo pokusit se navázat kontakt s nejbližší spojeneckou jednotkou a společně bojovat. Do role spojky se dobrovolně nabídl Zvonimir Čučkovič (chorvatský partyzán), který se na zrekvírovaném kole vypravil do nedalekého města Wörgl. Zde narazil na skupinu vojáků Wehrmachtu vedenou majorem Josefem Ganglem, který měl v úmyslu se co nejdříve vzdát Američanům. Major přesvědčil své vojáky, že větší naději na přežití mají, když budou bojovat s Američany proti krajanům (SS jednotkám). A tak se ve svém kübelwagenu, doprovázeném náklaďákem s asi 12 muži, vydává směrem na Kufstein. Gangl brzy narazil na americké vojáky - šlo o sedm tanků M4 Sherman - dva od 23. tankového praporu, zbytek patřil ke 142. pěšímu pluku. Všemu velel poručík Jack Lee v tanku pojmenovaném „Besotten Jenny“. Poručík ponechal pět Shermanů 142. pěšího pluku na severu města, kde měli bránit hlavní příjezdovou komunikaci. Jeho tank vyrazil k hradu. A nebyl úplně sám - na pancíř svého obrněnce přibral ještě šest černošských pěšáků od 17. obrněného pěšího praporu.

Před bránou zámku Itter se nakonec Lee a Gangl objevili za soumraku 4. května 1945. Příjezd osvoboditelů Francouze ani trochu neohromil. Čekali totiž kolonu obrněnců a spoustu po zuby ozbrojených Američanů - místo toho přijel jeden tank a v něm pár „Yankeeů“.

Jelikož Lee neměl dost vozidel na to, aby zpátky do Kufsteinu odvezl své muže, Francouze i Němce, rozhodl se jednoduše počkat na místě do příchodu hlavních amerických sil. Silné stěny starého sídla přitom měly být rozhodujícím faktorem obrany. Gangl se dokonce dokázal telefonicky spojit s velitelem rakouského odboje ve vesnici pod zámkem a vyžádat si posily - dorazily však jen dva němečtí vojáci a jeden rakouský odbojář. Tyto nesourodé jednotky pak hájily hrad a vězně během noci a rána 5. května 1945. Velení se ujal poručík Lee a připravil obranu hradu proti útoku asi 150 vojáků SS. Bitva začíná...

SS mají protiletadlové dělo a protitankový kanon. A také jasný rozkaz: Všechny zlikvidovat - nikdo nesmí přežít. Lee sice přikazuje Francouzům schovat se do sklepa, ale ti se nečekaně do bitvy zapojují. Lee vidí expremiéra Reynauda, jemuž táhne na sedmdesátku, jak stojí u hradeb a střílí ze samopalu „se zápalem mladého rekruta“. Ztráty narůstají … V kritické chvíli poručík Lee konečně podlehne naléhání Jeana Borotry, který vyráží na riskantní misi pro pomoc. Esesáci již cítí vítězství na dosah ruky, chystají se prorazit si pancéřovou pěstí cestu skrze hlavní bránu. V tom voják Wehrmachtu na hlásce zámku křičí spásnou zprávu: „Amerikanische Panzer!“ A skutečně, od vesnice už jde slyšet i palbu amerických kulometů M2 a tankových kanonů. Útočníci se během chvíle vzdávají a nebo prchají do okolních lesů. Bitva utichla … stejně jako několik dní poté celá druhá světová válka.

Šarvátka u hradu Itter trvala asi 6 hodin a útočícím esesákům se povedlo zlikvidovat jediný americký tank, který bránil vjezd do hradu, majora Gangla zastřelil odstřelovač … Na jeho počest byla pojmenována ulice v nedalekém městečku Wörgl (Sepp Gangl-Straße)
Vlastní hra ...

Jedná se o hru v typickém „tower defense“ stylu. Cíl je jasný - nepustit za hradní zdi žádného příslušníka SS až do doby, než přijedou na pomoc obráncům americké jednotky.

Hráč se ujímá role obránců hradu a ovládá nesourodou skupinu vojáků věrně kopírující historii (viz popis výše). Celá mechanika vytváří atmosféru, která posiluje realističnost hry. Nízká morálka vojáků Wehrmachtu, kteří brání hrad s ostatními, dává smysl vzhledem k jejich podivné pozici v boji. Osvobození francouzští vězni jsou schopni povzbudit a podpořit vojenskou účinnost personálu kolem sebe. Pouze posádka tanku je schopna obsluhovat tank Besotten Jenny a jeho těžkou palebnou sílu. Velící důstojníci jsou schopni seskupit sílu vojsk kolem sebe a dodat jim potřebný entuziasmus do boje. Střelba odstřelovačů a dělostřelecké údery útočníků se odehrávají na náhodných místech, což podporuje pocit z obléhání a zvyšuje nejistotu hráče.


Komponenty

Krabice obsahuje několik komponent, které dodávají realistický pocit při hraní. Jedním z nich je herní deska o velikosti 33 ”x 17” se satelitním pohledem na hrad a jeho nejbližší okolí. Dalším jsou žetony obránců; některé z nich obsahují konkrétní jména vojáků a vězňů, kteří se zúčastnili bitvy u hradu Itter. Oproti tomu SS jednotky jsou zde reprezentovány nepojmenovanými žetony, které korespondují s několika druhy jednotek - střelec (Riflemanm), průzkumník (Scout), úderné jednotky (Sturm), kulometčík (Machinegunner) a minometčík (Mortar).

Příchod SS je řízen kartami, které obsahují výše zmíněné typy jednotek. Na těchto kartách však naleznete nejen konkrétní jednotky, ale také pokyny pro útok na obránce a lokaci. Postupně tak budou přicházet do boje zbraně použité v této bitvě - 20mm Flak 30, 75mm Pak 40, 88mm Flak 37 Panzerfaust a také útok snipera.

Pokud by si hráč přál zvýšit obtížnost hry, jsou zde dále taktické karty, které přinášejí události modifikující konkrétní parametry prvků ve hře pro daný časový úsek (např. zvyšují počet útočných kostek apod.). Šestistěnné kostky zde rozhodují hodně věcí … v krabici jich najdete pět.

K určování počtu odehraných tahů/akcí, označení stavu obránce, jako ukazatele obranné hodnoty pro danou oblast, rozkazů velení, či ukazatel nabití obranného 76mm kanónu slouží kulaté žetony různých barev. A zde mám první negativní pocit z komponent - žetony odehraných tahů/akcí obránce jsou často v permanenci a pravděpodobně po pár hrách budou nést známky používání mnohem více než ostatní žetony. Zde bych raději na tyto žetony použil jiný materiál, než je karton.

Dále moje balení obsahuje mimo standardního sešitu pravidel na křídovém papíře také doprovodnou „knihu“, která obsahuje nejen popis konkrétních historických postav, ale také historické pozadí celé bitvy.


Jak se to hraje

Příprava hry:

Herní plán umístěte doprostřed stolu. Zvolte obranu každé lokace (zelené žetony). Uspořádejte si na stole žetony obránců - ty, kteří jsou označeni písmenem R (Reinforcemement), si uložte stranou od ostatních. Přijdou do hry až v okamžiku povolání posil. Francouzské vězně umístěte do sklepních prostor. Položte žetony útočníků (střelců) na jejich výchozí pozice - velké očíslované kruhové oblasti na okraji herní desky. Připravte balíček SS a kartu 142. pěšího pluku ponechte poblíž hracího plánu. Tato karta poputuje do balíčku SS v okamžiku, kdy se tenistovi Borotreovi podaří útěk z hradu. Pokud se rozhodnete ke hraní s taktickými kartami, připravte si jejich balíček. Ostatní kruhové žetony a šestistěnné kostky umístěte v dosahu hráče.


Vlastní hra...

Herně je to vlastně velmi jednoduché - hraje se na kola, v nichž každé obsahuje pouze dvě fáze:

  • Fáze obránců: Proveďte pět akcí se žetony obránců (Defender).
  • Fáze SS: Zahrajte tři karty SS. Pokud hrajete s taktickými kartami, tak před dobráním třech karet SS, vyložte taktickou kartu a pro dané kolo se řiďte jejími instrukcemi.

Než představíme možné akce obránců, je potřeba se zmínit o způsobu designu linie výhledu. Ten je určován jednoduše pomocí barev. Je to prosté a funkční - žetony obránců a útočníků na sebe vidí, pokud stojí na stejné barvě. Jediným problémem může být, pokud máte potíže s rozlišováním barev.

Akce obránců:

  • Útok
  • Potlačení
  • Pohyb v rámci lokace (free)
  • Pohyb do nové lokace
  • Speciální akce (rozkaz, útěk)
  • Obnovení (akce, co nevyčerpá obránce)

Hra startuje takzvanou úvodní sekvencí (obránci začínají mimo herní desku), která spočívá v přesunu obranného žetonu ze zásoby na bojovou pozici a provedení akce. Provádění jakékoli další akce s obránci již umístěnými na herní ploše je umožněno až od chvíle, kdy jsou již všichni obránci přesunuti ze zásoby na svá bojové stanoviště (mimo těch, kteří mají atribut R). To  nastaven po prvních 4 kolech hry.

Poté je již možné bez omezení provádět všechny akce dle pravidel. Vždy po odehrání příslušné akce je na odehraný žeton položena značka pro odehranou akci. Bohužel se velmi podobá žetonům pro označení přerušení - pozor na záměnu!

Obzvláště se mi líbí pravidlo vyslání francouzské tenisové hvězdy pro posily. Toto hezky simuluje historii. Při mých hrách se mi to ale ne vždy podařilo a musel jsem se tudíž pokusit vydržet nájezdy SS jednotek v kontextu celého balíčku. Pokud se vám totiž útěk podaří, přidáte do balíčku SS jednotek kartu 142. pěšího pluku. Jakmile přijde tato karta do hry, hra okamžitě končí vítězstvím hráče.

Do hry jsou hezky zakomponována pravidla pro použití tankových obranných děl, interakci mezi morálkou a důstojníky, schopnosti velitelů a vliv francouzských zajatců a pěkně simulují konflikt.

Karty SS jednotek přinášejí do hry (jak bylo již výše zmiňováno) aktivity útočníků - dojde nejen k přibližování jednotek SS k hradním zdím a útokům kulometčíků, mnometčíků a snipera, ale také na útoky kanónů. Vynechán nebude také jediný tank (Besotten Jenny). Reálná zkušenost - nevydržel mi do konce ani jednu hru (což opět odpovídá historii).

Startovní pozice jednotek SS jsou určeny pomocí dvou kostek - součet hodu určuje místo, kam bude umístěn nový žeton. Bohužel čísla na herním plánu jsou umístěna tak, že položený žeton hráče jej plně zakrývá, což orientaci ztěžuje.


Moje resumé

Již hra se základními pravidly je poměrně těžká - hodně bude záležet, jak vám budou nakloněny kostky. S taktickými kartami se obtížnost dostává ještě na další level. Berte to ale jako výzvu. Hráči musí být připraveni přizpůsobovat svoje tahy aktuální situaci na bojišti. Je důležité do hry zapojit co nejdříve francouzské spolubojovníky (jejich bonus je velmi přínosný).

Většina akcí způsobí, že se vaše jednotky vyčerpají. Nebudete tudíž moci používat stejnou jednotku dvakrát za sebou. Toto nutí hráče k plánování několika kol dopředu a (jak bylo zmíněno v předcházejícím odstavci) tyto svoje plány musí hráč neustále měnit.

Je velmi nákladné a zdlouhavé přemisťovat jednotky mezi lokacemi v hradu. Jednak z důvodu možností jejich umístění (snažíte se během hry mít v lokaci maximální palebnou sílu a tudíž pro nového bojovníka zde již nezbývá místo), tak z důvodu jejich vyčerpání po přesunu.

Útěk Borotry vám umožní zkrátit hru - není to nic jednoduchého, ale určitě se vyplatí tento prvek zapojit do svých plánů. Je totiž frustrující sledovat, jak se k vašim hradbám valí další a další jednotky a vaše obranné síly jsou vyčerpané a vy již nemáte jak zbrzdit postup SS. Toužebně očekávané zvolání „Amerikanische Panzer!“ nepřichází a nepřichází. O to sladší je pak vítězství, kdy jsou jednotky SS již těsně před hradní zdí..

Hezká simulace historické události, jednoduchá pravidla - která umožňují hráčům zvedat obtížnost (a tudíž rehratelnost). Dokonce existuje varianta pro dva hráče...

Sdílet s přáteli:

Komentáře

Hezké. Moje dojmy po dvou hrách: 

  • je to opravdu dost o náhodě
  • spíš než taktická bitva je to hra o “prožitku”. Nejsem sice typ hráče, který hry “prožívá”, ale ten pocit, jak se na mě útočníci hrnou, rozbíjí mi obranné pozice a zabíjí vojáky, je docela silný.
  • znovuhratelnost bude dost omezená. Nejpozději po dvou hrách už bude obránce kopírovat strategie, které jsou naprosto zřejmé.
  • některé chybky a podivnosti v designu hry: a) když dám obránce na čtvereček, zakryju tím číslo čtverečku a z větší části i jeho barvu, b) na to, co se tam děje, je herní plán dost obrovský c) v mé hře byly kromě papírových žetonků i barevné kostičky (počet a barvy odpovídají žetonkům), o kterých není v manuálu ani zmínka…

2.6.2022 14:17:10

Vybíráme z Bazaru

Karak - žetony života
Karak - žetony života
Akt. cena: 100 Kč
Končí za: 12 dnů

Offcanvas