nepřihlášený

přihlásit

registrovat

Terra Mystica

Počet hráčů: 2 - 5
Doporučený věk: od 12 let
Herní doba: 100 min
Herní svět: Fantasy
Herní kategorie: strategická, ekonomická
Čeština: v balení hry
Vydavatelé: Feuerland Spiele
MindOK
Autoři: Helge Ostertag
Jens Drögemüller
Rok vydání: 2012
Sdílej: Facebook, Google+

Mystická Terra Mystica

Autor: Špatňák | 16.2.2017 | 6

Zkusím vám dnes přiblížit dojmy ze hry, která je pro mě dlouhodobě jedna z top v mé sbírce. A to i přesto, že jsem srdcem i duší spíše ameritrasher. Byť je má skříň naplněna převážně eurem, které díky tomu hraju nejčastěji, ve „správné“ deskovce hledám karty, kostky, vrtkavý osud, pach spáleného masa, praskající kosti.... Ehm. To jsem se asi nechal už možná trochu unést... :) Jak je tedy možné, že jsem si tak moc oblíbil čistokrevné euro bez špetky náhody? Pojďme se na to blíže podívat.

Za částku pohybující se okolo tisíce korun si domů odnesete relativně těžkou krabici. A není divu, když uvnitř najdete hromadu poctivých dřevených „domečků“ - celkem v sedmi barvách, podivné kostičky, nějaké ty meeply (zase v sedmi barvách) a pak hodně desek, destiček a jiné haraburdí. Je to totiž desková hra, tak nebuďte překvapení :)

Velkou pochvalu si zaslouží ta krásně vyvedená old school dřevěná stavení. V tomto typu her se poctivé dřevo prostě plastem nahradit nedá. Vlastníci původních Osadníků určitě vědí, o čem mluvím. Terra Mystica se u nich v tomto směru výrazně inspirovala, neboť usedlosti jsou stejné jako osadnické vesnice a obchodní stanice jako kdyby z oka vypadly osadnickým městům. Svatyně, chrámy a pevnosti jsou už ale novinka. (Poznámka: Tvůrce Osadníků z Katanu radil autorům Terra Mysticy při jejím vývoji. Ta podobnost není čistě náhodná.)

Musím také vyzdvihnout poctivě zpracovaný herní plán a vlastně všechny „hrací desky“. V zápalu boje byly totiž ty mé polity červeným vínem, což je bezesporu pravá noční můra každého pravověrného deskovkáře. Ukázalo se však, že přetření vlhkým hadříkem vše napravilo. Jen jedna záslepka si nese doživotní následky. Praktický test tedy ukázal, že za své peníze dostáváte opravdu kvalitní materiál  (díky Poli :) ).

Jo, a pokud si u různých deskovek lámete hlavu a vzdycháte (popřípadě klejete) nad „genialitou“ insertů, do kterých nejdou nacpat obalené karty, tak i pro vás mám radostné zprávy. 1) V Terra Mystice žádné karty nejsou. 2) Insert zcela chybí. Prostě si materiál do krabice uložíte tak, jak vám to bude vyhovovat. :)

A teď již trochu blíže ke hře samotné. Nejdříve začneme herním plánem. Je to jednoduché – herní plán je pevně daný, rozdělený na hexy. Každý hex představuje jeden druh terénu a na celé mapě se vyskytuje celkem 7 druhů terénů. Stejný je i počet hracích desek národů ve hře, což znamená, že každý národ potřebuje ke svému rozvoji ten správný terén. Nomádi bydlí na poušti, obři v pustinách, trpaslíci v horách atp. Přeci jen; zkuste si ubytovat Půlčíka v močálech a pochopíte. Proto si každý národ přetváří krajinu k obrazu svému. Netřeba říkat, že udělat z pustiny poušť bude určitě snazší, než z pouště hluboké lesy. A tomu říkáme teraformace = základ celé hry. V praxi se prostě snažíte najít takové místo k životu, kde se vám snadno překopává okolí na domovský terén. A protože na rozvoj vašeho národa má nezanedbatelný vliv i kontakt s ostatními národy, snažíte se sousedit hlavně s těmi, kteří o váš terén moc zájem nemají. Protože každý národ si samozřejmě chce urvat co největší kus herního plánu pro sebe. Na jiném než domovském terénu totiž stavět nelze. A bez stavění nezískáte další usedlosti. Bez usedlostí se nezlepšuje ani váš příjem, ani nezískáváte žádné stavební bonusy.
„To má ale přeci velmi jednoduché řešení,“ řeknete si určitě. „Každý si zaleze do svého kouta a bude si hrát na vlastním písečku.“ Omyl! Proč? Základní budovu totiž představuje usedlost (vesnička). Ta si může stát, kde chce (je-li to váš domovský terén) a nic se neděje. Pokud však vaše stavitelské ambice sahají alespoň o kousek výš, nezbývá, než ji vylepšit na obchodní stanici. Jestliže ji stavíte na hexu, který sousedí s protihráčem, stojí 2 dělníky a 3 mince. Jakmile však stavíte obchodní stanici osamocenou, zaplatíte o 3 mince více. A věřte, že ty tři mince navíc opravdu pocítíte. Prostě obchod bez obchodních partnerů je jako Hospoda na mýtince. Není to to pravé ořechové. Celou hru budete proto intenzivně přemýšlet, kam jít, kdo kam půjde, kde a co teramorfujete vy, kde to kdo teramorfuje vám a aby toho nebylo málo, musíte ještě vymyslet, abyste sice s někým sousedili, ovšem tak, aby se bylo kam rozpínat.
V sousedství ostatních stavitelů se snažíte být i proto, že když vedle vás někdo staví, získáváte manu. Sice to stojí nějaký ten vítězný bod, ale jak známo, magie i hory přenáší. V Terra Mystice doslovně. Za magii můžete rekrutovat nové dělníky, získávat peníze, nebo rovnou přenášet i ty již zmíněné hory (lze si „koupit“ teraformaci, čímž ušetříte pracovníky na jiné úkoly).

Tolik tedy k základům a nyní již i trochu podrobněji. Celkem si lze vybrat ze čtrnácti národů (každá barva ve hře zastupuje 2 národy - hrací desky jsou oboustranné, zvolíte jednu). Všichni sice mají stejné typy budov, nicméně jinou herní strategii, kterou obvykle podporuje postavení pevnosti. V praxi se setkáte s:

Usedlost - běžná vesnička, která každé kolo generuje dělníky.
Obchodní stanice - nabíjí vás manou a přináší peníze. Získáte ji povýšením usedlosti.
Pevnost - unikátní stavba, kterou máte k dispozici jen jednu. Vzniká přebudováním obchodní stanice. Každému národu přináší něco jiného.
Svatyně - pokud se vám nehodí pevnost, postavte si svatyni. Najednou do hry přijdou šamani a rázem se vaše strategické možnosti rozšíří. Navíc si za každé postavení náboženské stavby volíte jednu z dvanácti bonusových destiček (modliteb) a to také není k zahození.
Chrám - opět máte jen jeden. Jde o vylepšení svatyně. I za něj získáte modlitbu.

Samozřejmě potřebuje mít vše pěkně vybalancováno. Máte hodně vesniček, dostanete mraky dělníků, ale nic moc nepostavíte, protože každá budova stojí nejen dělníky, ale i peníze. (Většina národů má stejné stavební náklady, ale jsou přeci jen drobné odlišnosti.) Naopak když se vydáte cestou obchodních stanic, tak se sice utopíte v penězích a maně, ale nebude mít kdo makat. Zakopaný pes je totiž v tom, že jednou postavená usedlost na plánu nezůstane navždy. Vylepšením na obchodní stanici ji stahujete zpět na svou desku a výnosy přináší jen to, co leží na plánu.
„Surovin“ není přehnaně moc - dělníci, peníze, šamani a určitě můžeme zahrnout i manu. Kumšt je v tom vše dobře zkoordinovat, aby z toho byl funkční celek.

Už tohle vše by stačilo k tomu, aby byla každá hra jiná. Až 5 hráčů si vybere ze čtrnácti národů, staví různé budovy dle aktuální situace, vybírá si z nabídky bonusových destiček (opět dle situace). Navíc si však každý hráč vybere jeden z bonusových svitků. Těch existuje celkem 9, v plném počtu hráčů se využije maximálně 8 (vždy počet hráčů + 3). Svitky se navíc během hry střídají. Kdo pasuje (nemá už co hrát), svůj svitek odevzdá a bere si jiný. To přináší řadu taktických zápolení, kdy se snažíte zdržovat, aby protihráč pasoval dříve než vy, protože opravdu moc chcete právě ten jeho svitek. Nebo se naopak smíříte s tím, že neuděláte všechny akce, protože do nabídky se právě vrátilo něco, co vám v dalším kole výrazně pomůže. Takže pasujete, abyste si to mohli vzít. Opět výrazný nárůst variability celé hry. Nakonec jsou ještě ve hře destičky hodnocení. Těch v krabici najdete 8. Každá partie trvá vždy 6 kol, tudíž se do hry dostanou přesně tři čtvrtiny. Levá část říká, za co dostanete body během daného kola, pravá pak přináší výhody podle toho, jak daleko jste na konci kola v jednotlivých kultech. To už nevyhnutelně zajišťuje, že žádná hra nebude stejná. Samozřejmě platí, že každá rasa má určitou strategii, kterou je vhodné jít. Ale vždy se nakonec přizpůsobíte nejen tahům vašich protihráčů, ale i tomu, za co jsou body, nebo v čem vám bonusové svitky pomohou.

A to jsem vynechal ještě kopání (vlastně teramorfování) samotné. Můžete si ponechat drahé kupování lopatek a spoléhat se na to, že tu teraformaci nějak zvládnete pomocí magie, nebo díky bonusům z kultů. A když to vymyslíte dobře, bude to fungovat. Nebo si ty lopatky vylepšíte a budete kopat levně jako vzteklí. A i tohle bude fungovat.

Když se po tom plánu trochu rozlezete, z vašich budov se stane město. Kromě vítězných bodů přináší i různé další výhody, které pomohou v započatém díle (příliv many, nové dělníky, šamana, postup v kultech, nebo prostě jen přízemní prachy.)

Aby těch možností nebylo málo, ještě se můžete plavit. Na obrázcích jste si už jistě všimli, že hrajete v hotové deltě Nilu. A z jednoho břehu na druhý vede cesta buď přes most (ano, další možnost), nebo cesta lodí.

„Konečně poslední“ kapitolu pak tvoří kulty. Pořád o je zmiňuji, ale k čemu vlastně jsou? Tak milí pařani. Existují 4 (oheň, voda, země, vzduch). Kdo vyšplhá v daném kultu nejvýš, dostane nejvíc vítězných bodů. Celkem se tedy může blýsknout čtyřikrát. Plus při svém postupu získává tolik potřebnou magii. V neposlední řadě je využijete právě na konci kola. Jako příklad uvedu destičku hodnocení, která mi říká, že za každé 2 stupně (celkem jich je 10) v ohnivém kultu získám dělníka. Takže kdo se dostane třeba na 6 stupeň, ten do dalšího kola získá 3 dělníky.

A to je asi tak vše. Pravidel a možností je opravdu hodně. Nováčka do hry zasvětíte za takových 30 až 40 minut. Pravidel do něj nalejete hodně, ale logicky na sebe navazují a dají se vstřebat. Avšak až tak  ve druhé, možná třetí hře, zjistí, o čem ta Terra vlastně je. Variabilní záležitost, která jako celek představuje krásně funkční a harmonický koncert, to vše bez špetky náhody.

Ale abych jen nechválil, hra má i svá negativa.

1) Zkoušeli jsme ji s přítelkyní ve dvou, dojem naprosto otřesný. Místa pod sluncem je neskutečně mnoho a zcela odpadá to krásné napětí, jestli mi někdo nepřekope to a to místo, zda budu mít prostor, kam dřív půjdu... Vše se stává dětsky jednoduchým.
Hráči spolu navíc sousedí jen na pár místech, takže nikdo nikoho „nenabíjí“, obchodní stanice tím pádem stavíte také draho. Snad nejhorší jsou kulty. Bodovaná jsou první tři místa, takže v 5ti hráčích zdaleka nemáte jistotu, že z nich něco kápne, zatímco když ale zápolíte ve dvou, obsadíte druhé místo tak nějak automaticky.

Ve třech je Terra Mystica opravdu slabá (oproti dvěma hráčům se situace sice zlepšila, ale pořád to není ono). Zajímavá je až ve čtyřech a tu největší srandu čekejte v pěti. To už zažijete hotový boj o urvání si svého kusu žvance.

2) Podle mého názoru je k dispozici málo bonusových svitků. Jak již bylo řečeno, v pěti hráčích se použije osm z devíti. Osobně by se mi líbilo tak osm ze třinácti. Stejně tak destičky hodnocení. Do hry se vždy dostane šest z osmi. Poměrně snadno tak můžete počítat s tím, co vás čeká a nemine. Vybírat šest z dvanácti by mi přišlo atraktivnější. Tím nemyslím vymyslet více druhů, ale udělat více kombinací toho, co dostávám během kola a odměn na konci kola.

Závěrem: hra bez špetky náhody, která nabízí nepřeberné množství možností a je jen na vás, jak ji uchopíte. Důležitý je jen váš důvtip, cit pro hru a správné odhadnutí protihráčů. Žádná kostka, žádná karta, žádné skryté události, které jednoho hráče pokopou a druhému pomohou, aniž byste to mohli dopředu nějak ovlivnit.

Ano. A tohle je favorit pravověrného ameritrashera :)

Sdílet s přáteli:

Komentáře

hra v mene hracich

Moc pekna recenze. Jen musim rict, ze je videt, ze hledas konfliktni hry, a proto ti nejspis hra ve dvou a trech vadi. Pri tomto poctu hracu totiz neni otazka, jestli mi nekdo neco neprekope (i kdyz i to se obcas stava), ale jak se co nejefektivneji rozlezat a ziskavat pri tom dostatek many. Prece jen jestli pri hre dvou hracu budu v rozloze prvni, nebo druhy, je otazka 12 bodu, coz neni malo. Takze pozitivum na tom je, ze se tak do hry dostavaji narody, ktere bych si v peti hracich nikdy nevybral.

17.2.2017 15:49:10

stady

Je to možné. Ta absence dravého soupeření mi vyhovuje. Ve 2-3 mi to přišlo nezajímavé i proto, že nabíjení ztrácelo na významu a více zářily národy, které jsou samostatnější. Druhá věc je, že stačí udělat naprosté minimum, abys byl druhý, třetí v kultech a i tu oblast skóruješ automaticky. Nicméně do recenze jsem to psát nechtěl, ale s přítelkyní jsme si udělali house rule, že každý hrál za 2 národy a jejich body se průměrovaly (aby se "nekanibalizoval" jeden na úkor druhého). Pak to bylo lepší. Ještě by šlo upravit to bodování. Protože pokud máš národ, kterému až tak nevadí být sám a hrabe body jinak (napadají mě třeba Gnómové) + má automaticky body za oblast a skoro automaticky za kulty, tak to úplně OK není.
Ve finále jsme se ale shodli, že pro dva jsou lepší hry.
V rámci objektivity u subjektivní recenze ale dodám, že mám rád hry ve více lidech. Hry koncipované pro víc lidí ve dvou nehraju.

17.2.2017 18:29:19

PS

Díky za pochvalu. ;)

17.2.2017 18:29:41

Chtěl jsem to koupit

ale hrajem doma zpravidla ve dvou, takze diky za varovani.

19.2.2017 20:18:57

...

Výborná recenze, jen na můj vkus trochu delší, ale jinak tam je vše: informace, čtivost, zábavnost, zajímavosti, zkušenosti...

20.2.2017 12:54:22

Přidat komentář