Tannhäuser

hodnoceno 37x (Seznam vlastníků)

Tannhäuser - hodně akční deskovka

Autor: Eyron | 10.12.2008 | 8

Je pravda, že na tuhle hru jsem se těšil, namlsalo mě preview video od vydavatele, moc se mí líbil námět a zpracování. Po prvních několik hrách však přišlo mírné zklamání. Ale postupně...

Původ hry a námět

Herní gigant Fantasy Flight Games vydal v roce 2007 se značným boomem hru Operation: Tannhäuser. Zde se můžete podívat na propagační video: Youtube

Desková hra založená na originálním herním systému "Pathfinding system" je zasazena do fiktivní historie. Je rok 1949 a První světová válka stále trvá, dominují v ní dvě mocnosti, "hodná" Unie a "zlá" Říše (inspirovaná nacistickým Německem). Okultní jednotka Říše "Obscura Korps" nalezla prastarý artefakt a chystá se ho použít k otevření portálu do světa mrtvých. Jen elitní výsadková jednotka Unie je může zastavit a zabránit tak nejhoršímu. Hra tedy míchá fiktivní historii s fantasy, ve hře se objevují kromě zbraní z období Druhé světové války i kouzla a čáry. Teoreticky může hrát až 10 hráčů, ale primárně je hra určena pro dva hráče, z nich každý kontroluje jednu ze stran konfliktu.

Zpracování

Zpracování hry je na této hře zřejmě to nejlepší. Nádherně vykreslený oboustranný herní plán (každá strana plánu pro jeden scénář), 10 detailních a dobře nabarvených figurek, pravidla ve stylu vojenského manuálu, atmosférické texty... Pokud ovšem čekáte, že se na vás vyhrne obrovské množství karet a dalšího herního materiálu, jste na omylu. Krom hracího plánu, pravidel a figurek si hra vystačí s 10 kartami charakterů, 2 přehledovými listy (1 pro každou stranu), sadou desetistěnných kostek a spoustou hezkých barevných žetonů, které znázorňují vybavení, vítězné body, cíle, obsah beden nebo speciálních efektů (kouř, trosky po výbuchu). Přesto mám drobnou výtku. Rubová strana karet charakterů je trestuhodně nevyužita, když by mohla obsahovat možné balíky vybavení pro daný charakter, které je nutné zbytečně hledat v pravidlech. A hráči si musí pravila předávat, aby mohli vybavení vybrat.

Pravidla a herní mechanismy

Hrát můžete ve čtyřech módech, krom základního příběhového módu můžete hrát deathmatch, boj o vlajky a dominanci, tedy módy víceméně známé z PC online stříleček. Zarážející pro mě bylo, že scénáře jsou v základní hře pouze dva (jeden na každou stranu herního plánu).

Pravidla samotná jsou dost jednoduchá. Každý tým je složen ze tří hrdinů a dvou různých pěšáků (které můžete při nastavení nižší či střední obtížnosti hry po jejich smrti znova zapojit do hry). Hrdinové si mohou vybírat ze tří sad vybavení, pěšáci ze dvou. Správná volba vybavení je pro hru dost zásadní. Vybavení jsou zbraně střelné (na blízko, automatické, těžké) i magické, výbušniny, neprůstřelné vesty, lékárničky, kouzla atd. Krom tohoto přenosného vybavení, které mohou používat i ostatní je ještě vybavení nepřenosné, symbolizované různými vyznamenáními, které dávají charakteru nějaké zvláštní schopnosti.

Každý charakter má čtyři vlastnosti, Boj, Staminu, Psychiku a Pohyb, které se snižují při zranění a může nést čtyři kusy vybavení.

Po úvodním rozmístění cílů (či vlajek) si týmy hází na úvodní rozmístění, vítěz si vybírá, kterým "vchodem" do mapy přijde.

Pak už hra probíhá v kolech, nejdříve se háže důležitá iniciativa, vítěz hraje vybranou figurkou, poté hraje soupeř. Takto se střídají, dokud každý hráč nezahraje všemi figurkami.

Figurka se může pohybovat a provádět akci, přičemž akci může provést na začátku, konci či v průběhu pohybu. Výběr akcí je tradiční, boj, používání předmětů, sebrání/odhození/předání předmětu, prohledávání beden či prováděním akce ke splnění úkolu. Některé situace, hlavně boj, se pak řeší hody 10k kostkou, hodnota vlastnosti určuje počet kostek, cílové číslo je odpovídající vlastnost nepřítele, hozené kostky, které ve své hodnotě dosáhly alespoň cílového čísla se považují za úspěchy. Počet úspěchů např. u hodu na útok pak značí počet ztracených životů oběti. Při boji se pak kromě tohoto hodu na útok háže hod na odolání zranění.

Co se týká onoho velmi proklamovaného systému Pathfinding, nejedná se o nic světoborného, ale je to snadno pochopitelný systém, který řeší, kam se charakter může pohnout a zároveň, kam vidí (a může tedy např. střílet). Spočívá v barvě jednotlivých políček, některá políčka mají barev více. Políčka, která obsahují danou barvu patří do jedná cesty. No a figurky na jedné cestě na sebe prostě vidí. Prosté, že? Účelné a jednoduché? Rozhodně. Rozložení cest pak například odráží i osvětlení daných prostor, kdy v tmavých místech je v jedné místnosti či chodbě i více cest.

Při první hře mě překvapilo, jaký šílený spád hra má. Vejde se klidně do dvaceti minut, o vítězi se často rozhodne během prvních 3 kompletních tahů...

Slabiny hry

Tady to bude dost subjektivní, ale na mě působí hra velmi nevyváženě. Především role náhody je fatální. Jeden hodně povedený hod u využití nějaké silné schopnosti či předmětu tady rozhoduje o vítězství či prohře.

Silné stránky

Pravidla jsou snadno pochopitelná, hra je svižná. Provedení je na velmi vysoké úrovni. A pokud vás hra chytne, můžete se těšit na rozšíření. Již vyšly nové charaktery (samostatně prodávané sety obsahující figurku, kartu charakteru a sadu žetonů) Yula Körlitz a Wolf (Reich) a Ramirez (Union). Brzy má také vyjít velká expanze Operation: Novgorod, která do hry zapojí třetí stranu konfliktu, Ruský matriarchát. K Novgorodu se už připravuje další samostatně prodejný charakter Gorgei.