Risk

hodnoceno 156x (Seznam vlastníků)

Kostky jsou vrženy...a všechny proti mě

Autor: karel_jelinek | 3 hodiny 0 minut | 3.5.2011 | 1

Hra: Risk

Hráči: Alesh , karel_jelinek, reaper3

Naše první hra Risku. Aleš si vybral černou barvu, já žlutou a Lukáš modrou. Po výběru provincií se svět rozdělil prakticky na tři sféry vlivu. Černý hráč dostal Jižní Ameriku a část Asie. Žlutý hráč dostal téměř celou Afriku a několik provincií v Severní Americe a modrý hráč téměř celou Asii. Po vylosování úkolů bylo jasné, že skoro nemám šanci na výhru ve hře, protože jsem měl dobýt Asii a Jižní Ameriku...

První konflitky se odehráli na Africkém kontinentu, kde se Africká Unie rozhodla o rozšíření svých území. Za cíle byl vybrán Madagaskar a Brazílie. Na Madagaskar vedly útoky z Jižní a Východní Afriky, které ale dopadli katastrofálně a statečný pluk madagaskarských obránců odrazil 5 pluků Afričanů...Do Brazílie byly vyslány jednotky ze Severní afriky, které spoléhaly na přízeň bohů, ti se ale po neúspěchu na Madagaskaru od útočníků odvrátili a výsledkem prvních let tak byla ztráta 11ti pluků...

Na druhé straně světa, V jiho-východní Asii se odehrála bitva o Indonésii, bráněnou černým hráčem. Ten zde stateně dlouho odolával, ale vinou menší tsunami nakonec podlehl armádě modrého hráče. Ten pak zaútočil i na východní území Austrálie, bráněné je jedním žlutým plukem a přivlastnil si tak celou jiho-východní Asii.Tvrdé boje probíhali o Kamčatku. Zde měla stálou posádku armáda eskymáků, doplněná několika bojovými mroži a o jejich ledová iglů se rozbíjel jeden útok modrého hráče za druhým. Rozhodující útok zasadila modrá armáda na jaře, kdy eskymácká iglů roztála a mroži odtáhli za potravou do vdálenějších končin. I přesto se ještě další desetiletí hovořilo o statečných eskamácích, hrdinně bránících své domovy...Tímto si modrý hráč otevřel cestu k celkovéhu získání Asie...

V Evropě se odehrál jen jediný zajímavější souboj, kdy se proti sobě postavila armáda západní a severní Evropy. Seveřané ale prakticky svoje území darovali nepříteli, výměnou za několik stád sobů...

Opět se vracíme do Asie...zde si bravurně počínala modrá armáda, postupující na západ. Překážkou bylo jen celkem asi 7 pluků černého hráče, které modrá armáda hravě zvládla a stanula před branami Blízkého Východu. Ten po tvrdých bojích dobyla a modrý hráč tak získal přísun jednotek z celé Asie. Zde se také odehrála nejslavnější bitva celé této historie. 6 pluků statečných egyptských vojáků se rozhodlo o znovudobytí východních říší a drtivě porazilo 23 proradných pluků modrého hráče.

Bohužel byla ale žlutá armáda těmito výkony tak oslabena, že tyto provincie udržela jen několik málo týdnů. Modrý hráč tak měl pod svým velením armádu celé Asie a vytáhl na Severní Ameriku. Zde sice nejprve žlutá armáda dobyla Grónsko, ale její slabé jednotky neměly proti modré síle nejmenší šanci a modrá armáda se tak dostala na dohled Mexika a Venezuely. Černému hráči již v této době zbývala poslendí bašta v podobě Jižní Ameriky a měl zde rozmístěných téměř 30 pluků...část brazilských sil sice ztratil při prohnaném útoku ze severní Afriky, ale bohové se definitivně odmítli přidat na stranu žlutého hráče a tento útok skončil stejnou katastrofou, jako vlastně všechny předchozí pokusy. Před postupující modrou armádou se snažili utéct venezuelští bojovníci, bohužel, při pokusu o překonání mexických hranic naběhli do minových polí nepřítele a nezůstalo po nich zhola nic...modrá armáda tak měla otevřenou cestu do Jižní Ameriky. Zde nastal i jeden zajímavý, ikdyž nakonec zbytečný zvrat v historii. Modrá armáda drtila černé vojaky a postupovala k poslední nedobyté pevnosti v Argentině. Cestou ale většina mladých, nezkušených vojáků podlehla mámení zdejších domorodců a zkouřila se
jejich kokou, splynula s místních obyvatelstvem a začla si žít vlastní snový život. Před branami Argentinské pevnosti tak staluly jen dva pluky, z původních 42...Africká Unie sebrala své poslední síly a v zoufalém spojeneckém útoku pomohla nenáviděnému nepříteli a zatlačila modrou armádu zpět, až k Albertě. Její jednotky se ale cestou rozptýlily a snažili se samostatně ubránit jednotlivé provincie, což v dalších letech nemělo nejmenší šanci proti silám modrého hráče. Ten už se znovu nedal oklamat a rozdrtil jak žluté, tak modré síly a nakonec vítězolavně vztyčil vlajku v Argentinské pevnosti a splnil tím svůj vojenský úkol...

Odehráno v: Praha (Okres: Praha)