Ostrov

hodnoceno 203x (Seznam vlastníků)

Recenze hry Ostrov

Autor: matewr84 | 4.4.2014 | 5

Kdo by si rád neškodil. Celý život se kolem toho točí, téměř všichni (až na ty "dokonalé" výjimky) jsme tak trochu škodolibí a líbí se nám, když se někomu něco nedaří a ještě si rádi kopneme do mrtvolky. V normálním životě, však tento způsob žití, je jaksi riskantní, z hlediska společenské úrovně, a tak nám nezbývá nic jiného, než si to škození užít u nějaké té deskovky. Člobrda máme určitě už všichni dost a tak přichází na řadu něco inovativnějšího a zábavnějšího. A tím je hra Ostrov, kterou můžeme s českou lokalizací a distribucí hrát díky vydavatelství ADC Blackfire, které v české republice patří mezi ty vůbec nejlepší herní vydavatelství vůbec (můj skromný názor).

Nyní již však k samotné hře. O co tedy jde?

Příběhovým pozadím je bájný ostrov Atlantida, který se potápí a hráči musí zachránit a dopravit na nejbližší pevninu, co nejvíce svých lidiček, dříve, než vybuchne sopka a celý ostrov podlehne zkáze. Příběh je doopravdy jen nastíněn a já osobně jsem si jako na Atlantidě nepřipadal. Ale to je v tomto případě úplně jedno. Hlavní roli zde hraje hratelnost a především, jelikož se jedná o rodinnou hru, spád, napětí a zábava. O tyto aspekty rozhodně nouze nebude, jak se dozvíte za pár chvil, ale také nejsou dotaženy do naprosté dokonalosti, o tom však také o něco později, nyní něco k pravidlům a k samotnému hraní.

Příprava hry

Nejdříve hráči sestaví herní plán z hexových dílků. Plán podobně jako třeba v Osadnících z katanu je variabilní, tudíž se mění každou hrou a nabízí pokaždé o něco jiný zážitek. Ve hře jsou tři druhy dílků/ostrova. A to pláže, lesy a hory. Důvod proč jsou dílky takto rozděleny je naznačen ihned při prvním pohledu na ně. Dílky mají totiž různou velikost, kdy pláže jsou nejnižší, lesy střední a hory nejvyšší. Ostatně stejně jako je tomu v reálném světě.

Všechny dílky jsou kolem do kola obklopeny mořem a zároveň se nachází maličká "zátočka" i uprostřed herního plánu, která se však bude postupně rozšiřovat, jak bude ostrov zaplavován. A právě z důvodu zaplavování ostrova mají dílky různou velikost, kdy ty nejnižší, tudíž pláže se zaplaví jako první a až poté přichází na řadu lesy a na konci i hory. Tento prvek je dle mého názoru vůbec tím nejhezčím na celé hře, poněvadž nabízí různé taktické možnosti, když chcete uniknout před záplavou a tak raději utečete do vnitrozemí pěkně na horu, o to dále však od záchranných lodí.

Tímto přecházíme k dalšímu bodu přípravy hry a to jsou samotné figurky hráče, opět nápaditě a originálně vyřešené. Každý hráč má těchto figurek deset. Co je na nich zvláštního jsou čísla na spodu každé z figurek. Tato čísla udávají jejich bodovou hodnotu, která vám bude přidělena až na konci hry… pokavaď tedy figurku z ostrova dostanete na jednu ze čtyř pevnin. Tyto body jsou tedy tajné a nikdo se na ně v průběhu hry nesmí podívat, ani vy sami. Jediný moment, kdy můžete zjistit tento důležitý fakt, je na úplném začátku hry, kdy jste ještě figurky na herní plán nepoložili. Hráči se tedy snaží zapamatovat bodovou hodnotu jejich figurek a poté postupně za sebou každý umisťuje svého človíčka na jeden vybraný dílek. Zpočátku to jsou ty výhodné (hory položené u moře s dobrým přístupem k lodím). Ke konci však již vhodná místa nezbývají a hráč je tak odkázán na plážová políčka, ze kterých se brzy může utopit. Z toho vyplívá, že zpočátku přípravy se hráči snaží dávat své výše bodované figurky a získávat tak pro ně výhodné postavení. To však nemusí být vždy nejlepší taktika. Ostatní hráči totiž vědí, že tento človíček asi bude vysoce bodovaný, tudíž že se o něho mají postarat.

Nakonec každý hráč si přistaví na mořská políčka sousedící s ostrovními dílky lodě, na které v průběhu hry bude nabírat své figurky. Vše je připraveno, hra může začít:

Hlavně si nemůžu udělat nepřátele. Po nikom celou hru nepůjdu, slibuju!

Průběh hry

Hráčův tah se skládá ze čtyř fází, kdy první povětšinou budete vynechávat, tudíž ji vysvětlím o něco později. První (tedy druhou fází, no) je pohyb lodí, nebo figurkou vlastní barvy (To že je to hra škodící, neznamená, že budete házet figurky soupeřů do moře). Můžete se pohnout až o tři pole, respektive máte k dispozici tři body pohybu, které můžete rozdělit klidně až do tří človíčků anebo jen do jednoho. Druhou fází (třetí teda, když jinak nedáte!) je odstranění jednoho dílku ostrova. A zde začíná ta pravá hra! Tím, že někomu pod nohama vezmete pevnou zem, připravíte tuto figurku téměř jistě o záchranu, i když stále má šanci pochopitelně. Poslední fází (HA! Teď jsem vás dostal!) je hod kostkou, který určí, za jakou potvůrku se budete pohybovat. ÁÁÁ a zde máme další úžasný škodící prvek.

Tak, tady mám figurky s hodnotou šest a pět pěkně u sebe. Paráda. Nalodím si je a pluju směr pevnina! Safryš co tam dělá ten mořský had?!

Ve hře jsou až tři druhy mořských zvířat, která budou znepříjemňovat, pro někoho zpříjemňovat samotné hraní. První z nich je žralok, který sežere figurku na mořském políčku, tudíž tak zvaného plavce. Další zvíře, je velryba, která umí zničit loď a z případných námořníků učinit plavce. No a nakonec je zde mořský had, ten umí udělat to samé co předchozí dvě stvůry a to rovnou dohromady, takže sežere celou loď i s posádkou. O tom, která stvůra se bude zrovna hýbat určuje hod kostkou, o jejím samotném pohybu už hráč samotný, kdy pohyb daných stvoření má nějaká omezení pohybu. Nečekejte tedy, že by žralok klouzal po lese, nebo mořský had létal nad horami, i když i to by byla zábava pochopitelně.

Počkej! Ne! Tohle mi nežer, proboha! Bezva pětka a šestka v tahu. No nic, tohle si si pos*al, JDU PO TOBĚ!

Ještě zbývá vysvětlit první fázi, kterou jsem záměrně zpočátku vynechal, a pravidla budou u konce. Po každé když vezmete jeden dílek ostrova ve třetí fázi, tak se podíváte na jeho rubovou stranu. Na té je obrázek a buď zelená barva, nebo červená. Zelená značí, že se obrázek ukáže všem hráčům a do hry na mořské políčko, ze kterého byl vzat dílek se něco přidá, například žralok, velryba, nebo nová loď. Červené se zahrávají ve vašem tahu a to právě v oné první fázi. Tyto dílky mají různé nápomocné prvky, jako například tři pohyby navíc pro plavce (který se normálně za jeden tah může pohnout jen o jedno mořské pole), nebo přesun jednoho ze tří zvířat na libovolné, neobsazené mořské pole (velice škodící). Druh políček které můžete získat je ještě jeden, který si berete také k sobě a slouží k odvracení nějaké hrozby, například proti žralokovi.

Tak a teď ti vezmu z pod nohou tenhle dílek... CHA žralok a máš to… hmm, teď ti převrhnu loď velrybou… Ne to mi nestačí, tuhle posádku ti sežere mořskej had… Počkej, mě nech napokoji, mě už si dneska ubližoval… za to nabourám s naší lodí do velryby a pak se společně necháme sežrat žralokem… HA! HA!

Dojmy

Jak jste asi vyčetli z řádků výše, hra je silně škodící a to je na jednu stranu dobře, na druhou špatně. Velice často se totiž stává, že prohrajete jen kvůli tomu, že vás vaši protihráči připravily o nejsilnější figurky ihned na začátku. Takže poté celý zbytek partie začíná pro vás pozbývat smyslu a vy jen frustrovaně a naštvaně haníte všechny kolem, kterak si na vás připravily koalici a že už tu hru v životě hrát nebudete. A přesto se vždy vrátíte, protože to chcete ostatním vrátit a to je právě to největší kouzlo hry: Pomsta. Většinou je na úkor výhry a co si budeme povídat, vyhrávají skoro vždy hráči s nejlepší diplomacií a s nejtišším projevem. V této hře se však na vítězství moc myslet nedá. Zprvu to kazí hru a myšlenku jako takovou a druhak náhoda je ve hře přítomna docela ve velké míře, navíc když si na vás ostatní z nepochopitelného důvodu (třeba protože jste jim snědli housku, nebo co já vím) zasednou, nemáte žádnou šanci.

Ano je pravda, hra se dá částečně ovlivnit tím, že si budete pamatovat hodnoty vašich figurek, a správně je rozložíte. To jsou ostatně dva nejdůležitější body k vítězství, ale stejně se na ně vykašlete, hra je kolikrát zábavnější v podnapilém stavu, kdy nevědomky zachráníte ty nejsilnější figurky těsně před koncem hry. Já sám jsem však jeden z těch analytiků a tak si pamatuji i počet všech možných obrázků na rubových stranách a figurky mám v paměti také… věřte, že zpočátku bez těchto znalostí hry Ostrova byly mnohem zábavnější.

A tu máš, a tady, a tu! Sakra sopka!… Počkej, ty si vyhrála? A ty si vůbec hrála? Že já tě neviděl... sakra.

Jak jsem avizoval na začátku, hra má všechny aspekty k tomu být zábavnou, akční a napínavou. No… to sice má, ale v realizaci to jaksi skřípe. Nechci psát, že by polovina hry byla nudná, nebo že by hra byla špatně udělána, nebo netestována, ale spíše samotný koncept má v sobě jakési někdy až moc hluboké trhliny v podobě naprosto nudného a bezvýznamného konce, nebo ukončení hry pro jednoho z hráčů po pár kolech. Celkově je hra však zábavná, jak si ji uděláte. Ostatně i Člověče, nezlob se mě dodnes baví, když ho správně pojmu. A přesně takový Ostrov je, závislý na herní skupině a také (a to bohužel) na počtu hráčů. Máte na výběr. Buď čtyři anebo čtyři. Je sice pravda, že na krabici je uváděno 2-4, ale to má do pravdy hodně daleko. Hra je totiž celá postavena na interakci mezi hráči a v méně než čtyřech hráčích se jaksi vytrácí... je to něco jako, kdybyste hráli například Activity ve třech... není to prostě ono.

Závěr

Ostrov je dobrou rodinou hrou, u které se v případě dobré party (rozuměj rodiny) dobře nasmějete a také pocítíte slastný pocit zadostiučinění. Jednoduchá pravidla, která jsou odlehčená škodícím prvkem, pěkné téma a dostatečný počet mechanismů a herních prvků a také materiálů, ze hry činní ideálního kandidáta na pohodovou hru doopravdy pro každého. Jen si dejte pozor na to, aby jste hru hráli ve čtyřech a ve správném nevítězichtivém rozpoložení, jinak by se hra mohla zvrtnout ve frustraci. Když už jsem nakousl herní materiál, tak jím také ukončím tuto nečekaně dlouhou recenzi. Jeho kvalita a grafické provedení je sice na vysoké úrovni, ale herní plán, který se zničí po patnácti hrách, je spíše k smíchu. V každém případě záleží kus od kusu.